Změna klimatu otevírá dveře novému, tichému, ale nebezpečnému nepříteli – smrtícím houbám. Nový výzkum naznačuje, že s rostoucími teplotami se houby rodu Aspergillus, které způsobují vážné a často smrtelné infekce, začnou šířit do nových oblastí planety. Podle odborníků na tuto hrozbu nejsme vůbec připraveni.
Houby jsou všudypřítomné. Žijí v půdě, na rostlinách, v kompostu i ve vodě. V přírodě plní důležité ekologické funkce, ale pokud se dostanou do lidského těla, mohou být smrtící. Ročně podle odhadů způsobí více než 2,5 milionu úmrtí, přičemž skutečný počet může být ještě vyšší kvůli nedostatečným datům.
Navzdory těmto alarmujícím číslům věda stále zaostává. Houby jsou mnohem méně prozkoumané než viry nebo bakterie, což se ukazuje jako zásadní problém zejména v kontextu klimatických změn.
Vědecký tým z britské University of Manchester se zaměřil na houby rodu Aspergillus, které se vyskytují po celém světě a mohou způsobit vážné plicní onemocnění známé jako aspergilóza. Pomocí počítačových modelů zmapovali, jak by se jejich výskyt mohl do budoucna měnit.
Výsledky ukazují, že Aspergillus se bude šířit na sever – do oblastí severní Ameriky, Evropy, Číny i Ruska. Zatímco v některých oblastech se kvůli extrémnímu horku možná zcela vytratí, jiné regiony se nově stanou vhodným prostředím pro jeho růst.
„Zatímco viry a paraziti jsou pod drobnohledem, houby zůstávají přehlížené. Přitom jde o velmi adaptabilní organismy, které začnou mít v budoucnu celosvětový dopad,“ říká spoluautor studie Norman van Rijn.
Fenomén houby jako hrozby pro lidstvo zpopularizoval seriál The Last of Us, v němž infekce způsobená mutovanou houbou mění lidi v agresivní tvory. I když je tento scénář fikcí, upozorňuje na reálnou problematiku.
Van Rijn připouští, že podobný scénář je velmi nadsazený, ale věří, že díky seriálu se lidé začnou více zajímat o skutečné riziko houbových infekcí.
Aspergillus se šíří prostřednictvím mikroskopických spor, které se běžně vyskytují ve vzduchu. Zdravému člověku obvykle neublíží, imunitní systém si s nimi poradí. Pro pacienty s oslabenou imunitou nebo plicními onemocněními jako astma, cystická fibróza nebo po těžkém covidu však může být vdechnutí spór osudové.
Pokud tělo selže v boji s touto houbou, dochází podle van Rijna k tomu, že houba začne v organismu růst a „doslova vás začne zevnitř požírat“.
Smrtnost aspergilózy se pohybuje mezi 20 a 40 %. Problém je i diagnostika – příznaky jako kašel či horečka jsou běžné u mnoha onemocnění, a tak se na houbu často nemyslí. Navíc houby získávají odolnost vůči dostupné léčbě. Dnes máme k dispozici jen čtyři třídy antimykotik.
Studie upozorňuje zejména na dvě problematické varianty:
Aspergillus flavus, který má rád teplo, by se mohl rozšířit o 16 %, pokud budou emise skleníkových plynů nadále vysoké. Tato houba už nyní způsobuje těžké infekce, je odolná vůči léčbě a napadá i zemědělské plodiny. WHO ji v roce 2022 zařadila mezi nejnebezpečnější patogeny.
Aspergillus fumigatus, běžný v mírném pásu, by se mohl posunout směrem k severnímu pólu. Do roku 2100 by se jeho výskyt mohl zvýšit o 77,5 % a potenciálně ohrozit až 9 milionů lidí v Evropě. Naopak v oblastech subsaharské Afriky může být takové vedro, že už houby nebudou schopné přežít, což by mohlo negativně ovlivnit tamní půdu a ekosystémy.
Změna klimatu houby nejen rozšiřuje, ale také mění. Zvyšující se teploty mohou houbám umožnit přežít i v těle člověka, který má vyšší teplotu než okolní prostředí. Výkyvy počasí, sucho, záplavy či hurikány navíc pomáhají šíření spor do vzdálených oblastí. Po přírodních katastrofách bývá často zaznamenán nárůst výskytu houbových infekcí.
Podle profesorky Elaine Bignellové z University of Exeter přináší nová studie velmi důležité varování: „Houby, které žijí v našem prostředí, jsou podceňovanou hrozbou. A my nejsme připraveni na to, co přijde.“
Profesor Justin Remais z Kalifornské univerzity v Berkeley sleduje výskyt aspergilózy u více než 100 milionů pacientů v USA. Mezi lety 2013 a 2023 zaznamenal přes 20 tisíc případů a každý rok přibývá dalších 5 %. Upozorňuje ale, že stále nevíme, kde přesně se houby vyskytují a jak přesně se lidé infikují.
„Jsme zvyklí slyšet o nebezpečí virů nebo bakterií, ale o houbových chorobách se mluví málo. Přitom jejich smrtnost je vysoká a počet případů roste,“ dodává profesorka Bignellová. A uzavírá s varováním: „V budoucnu se to může týkat každého z nás.“
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
