Změna klimatu otevírá dveře novému, tichému, ale nebezpečnému nepříteli – smrtícím houbám. Nový výzkum naznačuje, že s rostoucími teplotami se houby rodu Aspergillus, které způsobují vážné a často smrtelné infekce, začnou šířit do nových oblastí planety. Podle odborníků na tuto hrozbu nejsme vůbec připraveni.
Houby jsou všudypřítomné. Žijí v půdě, na rostlinách, v kompostu i ve vodě. V přírodě plní důležité ekologické funkce, ale pokud se dostanou do lidského těla, mohou být smrtící. Ročně podle odhadů způsobí více než 2,5 milionu úmrtí, přičemž skutečný počet může být ještě vyšší kvůli nedostatečným datům.
Navzdory těmto alarmujícím číslům věda stále zaostává. Houby jsou mnohem méně prozkoumané než viry nebo bakterie, což se ukazuje jako zásadní problém zejména v kontextu klimatických změn.
Vědecký tým z britské University of Manchester se zaměřil na houby rodu Aspergillus, které se vyskytují po celém světě a mohou způsobit vážné plicní onemocnění známé jako aspergilóza. Pomocí počítačových modelů zmapovali, jak by se jejich výskyt mohl do budoucna měnit.
Výsledky ukazují, že Aspergillus se bude šířit na sever – do oblastí severní Ameriky, Evropy, Číny i Ruska. Zatímco v některých oblastech se kvůli extrémnímu horku možná zcela vytratí, jiné regiony se nově stanou vhodným prostředím pro jeho růst.
„Zatímco viry a paraziti jsou pod drobnohledem, houby zůstávají přehlížené. Přitom jde o velmi adaptabilní organismy, které začnou mít v budoucnu celosvětový dopad,“ říká spoluautor studie Norman van Rijn.
Fenomén houby jako hrozby pro lidstvo zpopularizoval seriál The Last of Us, v němž infekce způsobená mutovanou houbou mění lidi v agresivní tvory. I když je tento scénář fikcí, upozorňuje na reálnou problematiku.
Van Rijn připouští, že podobný scénář je velmi nadsazený, ale věří, že díky seriálu se lidé začnou více zajímat o skutečné riziko houbových infekcí.
Aspergillus se šíří prostřednictvím mikroskopických spor, které se běžně vyskytují ve vzduchu. Zdravému člověku obvykle neublíží, imunitní systém si s nimi poradí. Pro pacienty s oslabenou imunitou nebo plicními onemocněními jako astma, cystická fibróza nebo po těžkém covidu však může být vdechnutí spór osudové.
Pokud tělo selže v boji s touto houbou, dochází podle van Rijna k tomu, že houba začne v organismu růst a „doslova vás začne zevnitř požírat“.
Smrtnost aspergilózy se pohybuje mezi 20 a 40 %. Problém je i diagnostika – příznaky jako kašel či horečka jsou běžné u mnoha onemocnění, a tak se na houbu často nemyslí. Navíc houby získávají odolnost vůči dostupné léčbě. Dnes máme k dispozici jen čtyři třídy antimykotik.
Studie upozorňuje zejména na dvě problematické varianty:
Aspergillus flavus, který má rád teplo, by se mohl rozšířit o 16 %, pokud budou emise skleníkových plynů nadále vysoké. Tato houba už nyní způsobuje těžké infekce, je odolná vůči léčbě a napadá i zemědělské plodiny. WHO ji v roce 2022 zařadila mezi nejnebezpečnější patogeny.
Aspergillus fumigatus, běžný v mírném pásu, by se mohl posunout směrem k severnímu pólu. Do roku 2100 by se jeho výskyt mohl zvýšit o 77,5 % a potenciálně ohrozit až 9 milionů lidí v Evropě. Naopak v oblastech subsaharské Afriky může být takové vedro, že už houby nebudou schopné přežít, což by mohlo negativně ovlivnit tamní půdu a ekosystémy.
Změna klimatu houby nejen rozšiřuje, ale také mění. Zvyšující se teploty mohou houbám umožnit přežít i v těle člověka, který má vyšší teplotu než okolní prostředí. Výkyvy počasí, sucho, záplavy či hurikány navíc pomáhají šíření spor do vzdálených oblastí. Po přírodních katastrofách bývá často zaznamenán nárůst výskytu houbových infekcí.
Podle profesorky Elaine Bignellové z University of Exeter přináší nová studie velmi důležité varování: „Houby, které žijí v našem prostředí, jsou podceňovanou hrozbou. A my nejsme připraveni na to, co přijde.“
Profesor Justin Remais z Kalifornské univerzity v Berkeley sleduje výskyt aspergilózy u více než 100 milionů pacientů v USA. Mezi lety 2013 a 2023 zaznamenal přes 20 tisíc případů a každý rok přibývá dalších 5 %. Upozorňuje ale, že stále nevíme, kde přesně se houby vyskytují a jak přesně se lidé infikují.
„Jsme zvyklí slyšet o nebezpečí virů nebo bakterií, ale o houbových chorobách se mluví málo. Přitom jejich smrtnost je vysoká a počet případů roste,“ dodává profesorka Bignellová. A uzavírá s varováním: „V budoucnu se to může týkat každého z nás.“
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.
Izrael čelí narůstající mezinárodní kritice kvůli své válce proti Hamásu v Gaze. Důrazné varování nyní zaznělo také od evropské komisařky pro řešení krizí Hadjy Lahbibové, která označila možnou okupaci Gazy za „katastrofální“. Podle ní hrozí Gaze hladomor, přísun pomoci je blokován a pravidla pro registraci nevládních organizací situaci jen zhoršují.
Na trhu s vitaminovými a minerálními doplňky stravy se ročně protočí desítky miliard dolarů a jejich užívání je velmi rozšířené. Přesto panují neustálé dohady o jejich skutečných účincích, přičemž některé studie tvrdí, že nemají žádné zdravotní přínosy, a jiné dokonce naznačují, že mohou být zdraví škodlivé. Mnozí z nás se proto ptají, zda je vůbec nutné je užívat.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem se nezadržitelně blíží a očekávání jsou vysoká. Výsledek jejich setkání může v příštích týdnech či měsících rozhodnout nejen o tom, zda vůbec odstartuje mírový proces na Ukrajině, ale i o jeho konkrétní podobě. Pokud se Trump postaví k požadavkům Kremlu vstřícně, může se Washington stát klíčovým hybatelem tlaku na Kyjev, aby přistoupil k územním ústupkům.
Při své kampani Donald Trump sliboval, že rychle ukončí válku na Ukrajině a konflikt v Gaze. Dnes, více než šest měsíců po jeho nástupu do úřadu, je mír na obou frontách vzdálenější než kdy jindy. V Gaze se jednání o příměří a výměně zajatců zhroutila, zatímco humanitární situace dosáhla katastrofálních rozměrů. Na Ukrajině opakované diplomatické pokusy narazily na největší ruské letecké útoky od začátku války.
Západní břeh Jordánu je v současné době oblastí s narůstajícím napětím, které se ještě více vystupňovalo po útoku Hamásu ze 7. října a následné válce v Gaze. Palestinci zde čelí stále častějším a beztrestným akcím ze strany izraelských osadníků, kteří jsou podporováni vládou a ozbrojenými složkami. To vede u Palestinců k pocitu bezmoci a traumatu, protože jsou jim systematicky upírána jejich základní lidská práva.
Nárůst případů horečky dengue napříč tichomořskými ostrovy, který je nejvyšší za posledních deset let, je podle odborníků způsoben klimatickou krizí. Od začátku roku 2025 bylo v regionu potvrzeno více než 16 502 případů a 17 úmrtí, přičemž Samoa, Fidži a Tonga patří k nejvíce zasaženým zemím. Některé z nich už dokonce vyhlásily stav nouze.
Necelý týden před summitem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce, který se má konat v pátek, vydala Evropská unie prohlášení, které podepsalo 26 z 27 lídrů. Cílem prohlášení je vyvinout tlak na Donalda Trumpa a zdůraznit, že Ukrajina by měla mít právo svobodně rozhodovat o své budoucnosti a že mezinárodní hranice se nesmí měnit silou.
Po 70 letech výzkumu a analýzy dat vědci zjistili, že extrémní horka výrazně decimují populace tropického ptactva. Ačkoli většina studií se zaměřuje na dlouhodobé klimatické trendy, jako jsou postupné zvyšování průměrných teplot, je třeba věnovat pozornost i extrémním povětrnostním jevům.
Už v pátek se má v americkém státě Aljaška uskutečnit klíčové setkání, na kterém se sejdou prezidenti Spojených států a Ruska. Hlavním tématem schůzky Donalda Trumpa a Vladimira Putina by mělo být nalezení způsobu, jak ukončit válku na Ukrajině. To s sebou ovšem nese mnoho obav, a to zejména v Evropě a na Ukrajině.
Ikona světové pop-music, Madonna, vyzvala papeže Lva k naléhavé humanitární misi v Gaze. Ve svém příspěvku na sociální síti Instagram apelovala na hlavu katolické církve, aby navštívila palestinskou enklávu dříve, než bude pozdě a aby pomohla hladovějícím dětem.
Během svého prvního funkčního období prezident Donald Trump předkládal alternativní skutečnosti, a ve svém druhém období je podle všeho nechává žít. S odkazem na vizi zločinem zmítaného vnitřního amerického města zdůvodnil svůj nouzový federální převrat washingtonského policejního oddělení a nasazení jednotek Národní gardy do ulic. Na tiskové konferenci v Bílém domě označil hlavní město za ovládnuté „násilnými gangy, krvelačnými zločinci, potulnými davy divoké mládeže, zfetovanými maniaky a bezdomovci“.
