Houba, která vás "sežere zevnitř", se kvůli oteplování šíří. Zabíjí miliony lidí, vědci neví, co s tím

Houby jsou všudypřítomné. Žijí v půdě, na rostlinách, v kompostu i ve vodě. V přírodě plní důležité ekologické funkce, ale pokud se dostanou do lidského těla, mohou být smrtící. Ročně podle odhadů způsobí více než 2,5 milionu úmrtí, přičemž skutečný počet může být ještě vyšší kvůli nedostatečným datům.

Navzdory těmto alarmujícím číslům věda stále zaostává. Houby jsou mnohem méně prozkoumané než viry nebo bakterie, což se ukazuje jako zásadní problém zejména v kontextu klimatických změn.

Vědecký tým z britské University of Manchester se zaměřil na houby rodu Aspergillus, které se vyskytují po celém světě a mohou způsobit vážné plicní onemocnění známé jako aspergilóza. Pomocí počítačových modelů zmapovali, jak by se jejich výskyt mohl do budoucna měnit.

Výsledky ukazují, že Aspergillus se bude šířit na sever – do oblastí severní Ameriky, Evropy, Číny i Ruska. Zatímco v některých oblastech se kvůli extrémnímu horku možná zcela vytratí, jiné regiony se nově stanou vhodným prostředím pro jeho růst.

„Zatímco viry a paraziti jsou pod drobnohledem, houby zůstávají přehlížené. Přitom jde o velmi adaptabilní organismy, které začnou mít v budoucnu celosvětový dopad,“ říká spoluautor studie Norman van Rijn.

Fenomén houby jako hrozby pro lidstvo zpopularizoval seriál The Last of Us, v němž infekce způsobená mutovanou houbou mění lidi v agresivní tvory. I když je tento scénář fikcí, upozorňuje na reálnou problematiku.

Van Rijn připouští, že podobný scénář je velmi nadsazený, ale věří, že díky seriálu se lidé začnou více zajímat o skutečné riziko houbových infekcí.

Aspergillus se šíří prostřednictvím mikroskopických spor, které se běžně vyskytují ve vzduchu. Zdravému člověku obvykle neublíží, imunitní systém si s nimi poradí. Pro pacienty s oslabenou imunitou nebo plicními onemocněními jako astma, cystická fibróza nebo po těžkém covidu však může být vdechnutí spór osudové.

Pokud tělo selže v boji s touto houbou, dochází podle van Rijna k tomu, že houba začne v organismu růst a „doslova vás začne zevnitř požírat“.

Smrtnost aspergilózy se pohybuje mezi 20 a 40 %. Problém je i diagnostika – příznaky jako kašel či horečka jsou běžné u mnoha onemocnění, a tak se na houbu často nemyslí. Navíc houby získávají odolnost vůči dostupné léčbě. Dnes máme k dispozici jen čtyři třídy antimykotik.

Studie upozorňuje zejména na dvě problematické varianty:

Aspergillus flavus, který má rád teplo, by se mohl rozšířit o 16 %, pokud budou emise skleníkových plynů nadále vysoké. Tato houba už nyní způsobuje těžké infekce, je odolná vůči léčbě a napadá i zemědělské plodiny. WHO ji v roce 2022 zařadila mezi nejnebezpečnější patogeny.

Aspergillus fumigatus, běžný v mírném pásu, by se mohl posunout směrem k severnímu pólu. Do roku 2100 by se jeho výskyt mohl zvýšit o 77,5 % a potenciálně ohrozit až 9 milionů lidí v Evropě. Naopak v oblastech subsaharské Afriky může být takové vedro, že už houby nebudou schopné přežít, což by mohlo negativně ovlivnit tamní půdu a ekosystémy.

Změna klimatu houby nejen rozšiřuje, ale také mění. Zvyšující se teploty mohou houbám umožnit přežít i v těle člověka, který má vyšší teplotu než okolní prostředí. Výkyvy počasí, sucho, záplavy či hurikány navíc pomáhají šíření spor do vzdálených oblastí. Po přírodních katastrofách bývá často zaznamenán nárůst výskytu houbových infekcí.

Podle profesorky Elaine Bignellové z University of Exeter přináší nová studie velmi důležité varování: „Houby, které žijí v našem prostředí, jsou podceňovanou hrozbou. A my nejsme připraveni na to, co přijde.“

Profesor Justin Remais z Kalifornské univerzity v Berkeley sleduje výskyt aspergilózy u více než 100 milionů pacientů v USA. Mezi lety 2013 a 2023 zaznamenal přes 20 tisíc případů a každý rok přibývá dalších 5 %. Upozorňuje ale, že stále nevíme, kde přesně se houby vyskytují a jak přesně se lidé infikují.

„Jsme zvyklí slyšet o nebezpečí virů nebo bakterií, ale o houbových chorobách se mluví málo. Přitom jejich smrtnost je vysoká a počet případů roste,“ dodává profesorka Bignellová. A uzavírá s varováním: „V budoucnu se to může týkat každého z nás.“