Změna klimatu otevírá dveře novému, tichému, ale nebezpečnému nepříteli – smrtícím houbám. Nový výzkum naznačuje, že s rostoucími teplotami se houby rodu Aspergillus, které způsobují vážné a často smrtelné infekce, začnou šířit do nových oblastí planety. Podle odborníků na tuto hrozbu nejsme vůbec připraveni.
Houby jsou všudypřítomné. Žijí v půdě, na rostlinách, v kompostu i ve vodě. V přírodě plní důležité ekologické funkce, ale pokud se dostanou do lidského těla, mohou být smrtící. Ročně podle odhadů způsobí více než 2,5 milionu úmrtí, přičemž skutečný počet může být ještě vyšší kvůli nedostatečným datům.
Navzdory těmto alarmujícím číslům věda stále zaostává. Houby jsou mnohem méně prozkoumané než viry nebo bakterie, což se ukazuje jako zásadní problém zejména v kontextu klimatických změn.
Vědecký tým z britské University of Manchester se zaměřil na houby rodu Aspergillus, které se vyskytují po celém světě a mohou způsobit vážné plicní onemocnění známé jako aspergilóza. Pomocí počítačových modelů zmapovali, jak by se jejich výskyt mohl do budoucna měnit.
Výsledky ukazují, že Aspergillus se bude šířit na sever – do oblastí severní Ameriky, Evropy, Číny i Ruska. Zatímco v některých oblastech se kvůli extrémnímu horku možná zcela vytratí, jiné regiony se nově stanou vhodným prostředím pro jeho růst.
„Zatímco viry a paraziti jsou pod drobnohledem, houby zůstávají přehlížené. Přitom jde o velmi adaptabilní organismy, které začnou mít v budoucnu celosvětový dopad,“ říká spoluautor studie Norman van Rijn.
Fenomén houby jako hrozby pro lidstvo zpopularizoval seriál The Last of Us, v němž infekce způsobená mutovanou houbou mění lidi v agresivní tvory. I když je tento scénář fikcí, upozorňuje na reálnou problematiku.
Van Rijn připouští, že podobný scénář je velmi nadsazený, ale věří, že díky seriálu se lidé začnou více zajímat o skutečné riziko houbových infekcí.
Aspergillus se šíří prostřednictvím mikroskopických spor, které se běžně vyskytují ve vzduchu. Zdravému člověku obvykle neublíží, imunitní systém si s nimi poradí. Pro pacienty s oslabenou imunitou nebo plicními onemocněními jako astma, cystická fibróza nebo po těžkém covidu však může být vdechnutí spór osudové.
Pokud tělo selže v boji s touto houbou, dochází podle van Rijna k tomu, že houba začne v organismu růst a „doslova vás začne zevnitř požírat“.
Smrtnost aspergilózy se pohybuje mezi 20 a 40 %. Problém je i diagnostika – příznaky jako kašel či horečka jsou běžné u mnoha onemocnění, a tak se na houbu často nemyslí. Navíc houby získávají odolnost vůči dostupné léčbě. Dnes máme k dispozici jen čtyři třídy antimykotik.
Studie upozorňuje zejména na dvě problematické varianty:
Aspergillus flavus, který má rád teplo, by se mohl rozšířit o 16 %, pokud budou emise skleníkových plynů nadále vysoké. Tato houba už nyní způsobuje těžké infekce, je odolná vůči léčbě a napadá i zemědělské plodiny. WHO ji v roce 2022 zařadila mezi nejnebezpečnější patogeny.
Aspergillus fumigatus, běžný v mírném pásu, by se mohl posunout směrem k severnímu pólu. Do roku 2100 by se jeho výskyt mohl zvýšit o 77,5 % a potenciálně ohrozit až 9 milionů lidí v Evropě. Naopak v oblastech subsaharské Afriky může být takové vedro, že už houby nebudou schopné přežít, což by mohlo negativně ovlivnit tamní půdu a ekosystémy.
Změna klimatu houby nejen rozšiřuje, ale také mění. Zvyšující se teploty mohou houbám umožnit přežít i v těle člověka, který má vyšší teplotu než okolní prostředí. Výkyvy počasí, sucho, záplavy či hurikány navíc pomáhají šíření spor do vzdálených oblastí. Po přírodních katastrofách bývá často zaznamenán nárůst výskytu houbových infekcí.
Podle profesorky Elaine Bignellové z University of Exeter přináší nová studie velmi důležité varování: „Houby, které žijí v našem prostředí, jsou podceňovanou hrozbou. A my nejsme připraveni na to, co přijde.“
Profesor Justin Remais z Kalifornské univerzity v Berkeley sleduje výskyt aspergilózy u více než 100 milionů pacientů v USA. Mezi lety 2013 a 2023 zaznamenal přes 20 tisíc případů a každý rok přibývá dalších 5 %. Upozorňuje ale, že stále nevíme, kde přesně se houby vyskytují a jak přesně se lidé infikují.
„Jsme zvyklí slyšet o nebezpečí virů nebo bakterií, ale o houbových chorobách se mluví málo. Přitom jejich smrtnost je vysoká a počet případů roste,“ dodává profesorka Bignellová. A uzavírá s varováním: „V budoucnu se to může týkat každého z nás.“
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
