Změna klimatu otevírá dveře novému, tichému, ale nebezpečnému nepříteli – smrtícím houbám. Nový výzkum naznačuje, že s rostoucími teplotami se houby rodu Aspergillus, které způsobují vážné a často smrtelné infekce, začnou šířit do nových oblastí planety. Podle odborníků na tuto hrozbu nejsme vůbec připraveni.
Houby jsou všudypřítomné. Žijí v půdě, na rostlinách, v kompostu i ve vodě. V přírodě plní důležité ekologické funkce, ale pokud se dostanou do lidského těla, mohou být smrtící. Ročně podle odhadů způsobí více než 2,5 milionu úmrtí, přičemž skutečný počet může být ještě vyšší kvůli nedostatečným datům.
Navzdory těmto alarmujícím číslům věda stále zaostává. Houby jsou mnohem méně prozkoumané než viry nebo bakterie, což se ukazuje jako zásadní problém zejména v kontextu klimatických změn.
Vědecký tým z britské University of Manchester se zaměřil na houby rodu Aspergillus, které se vyskytují po celém světě a mohou způsobit vážné plicní onemocnění známé jako aspergilóza. Pomocí počítačových modelů zmapovali, jak by se jejich výskyt mohl do budoucna měnit.
Výsledky ukazují, že Aspergillus se bude šířit na sever – do oblastí severní Ameriky, Evropy, Číny i Ruska. Zatímco v některých oblastech se kvůli extrémnímu horku možná zcela vytratí, jiné regiony se nově stanou vhodným prostředím pro jeho růst.
„Zatímco viry a paraziti jsou pod drobnohledem, houby zůstávají přehlížené. Přitom jde o velmi adaptabilní organismy, které začnou mít v budoucnu celosvětový dopad,“ říká spoluautor studie Norman van Rijn.
Fenomén houby jako hrozby pro lidstvo zpopularizoval seriál The Last of Us, v němž infekce způsobená mutovanou houbou mění lidi v agresivní tvory. I když je tento scénář fikcí, upozorňuje na reálnou problematiku.
Van Rijn připouští, že podobný scénář je velmi nadsazený, ale věří, že díky seriálu se lidé začnou více zajímat o skutečné riziko houbových infekcí.
Aspergillus se šíří prostřednictvím mikroskopických spor, které se běžně vyskytují ve vzduchu. Zdravému člověku obvykle neublíží, imunitní systém si s nimi poradí. Pro pacienty s oslabenou imunitou nebo plicními onemocněními jako astma, cystická fibróza nebo po těžkém covidu však může být vdechnutí spór osudové.
Pokud tělo selže v boji s touto houbou, dochází podle van Rijna k tomu, že houba začne v organismu růst a „doslova vás začne zevnitř požírat“.
Smrtnost aspergilózy se pohybuje mezi 20 a 40 %. Problém je i diagnostika – příznaky jako kašel či horečka jsou běžné u mnoha onemocnění, a tak se na houbu často nemyslí. Navíc houby získávají odolnost vůči dostupné léčbě. Dnes máme k dispozici jen čtyři třídy antimykotik.
Studie upozorňuje zejména na dvě problematické varianty:
Změna klimatu houby nejen rozšiřuje, ale také mění. Zvyšující se teploty mohou houbám umožnit přežít i v těle člověka, který má vyšší teplotu než okolní prostředí. Výkyvy počasí, sucho, záplavy či hurikány navíc pomáhají šíření spor do vzdálených oblastí. Po přírodních katastrofách bývá často zaznamenán nárůst výskytu houbových infekcí.
Podle profesorky Elaine Bignellové z University of Exeter přináší nová studie velmi důležité varování: „Houby, které žijí v našem prostředí, jsou podceňovanou hrozbou. A my nejsme připraveni na to, co přijde.“
Profesor Justin Remais z Kalifornské univerzity v Berkeley sleduje výskyt aspergilózy u více než 100 milionů pacientů v USA. Mezi lety 2013 a 2023 zaznamenal přes 20 tisíc případů a každý rok přibývá dalších 5 %. Upozorňuje ale, že stále nevíme, kde přesně se houby vyskytují a jak přesně se lidé infikují.
„Jsme zvyklí slyšet o nebezpečí virů nebo bakterií, ale o houbových chorobách se mluví málo. Přitom jejich smrtnost je vysoká a počet případů roste,“ dodává profesorka Bignellová. A uzavírá s varováním: „V budoucnu se to může týkat každého z nás.“
V Severní Koreji došlo k mimořádnému incidentu při slavnostním spuštění nového torpédoborce o hmotnosti 5 000 tun, který se při ceremonii převrátil na bok. Satelitní snímky ukazují loď ležící na boku, zakrytou modrými plachtami, přičemž část její konstrukce je viditelně poškozená. Severokorejská státní média uvedla, že v důsledku této události byli zadrženi tři vysocí pracovníci loděnice.
Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (SOCDEM) se rozhodla veřejně promluvit o svém zdravotním stavu. Na sociálních sítích zveřejnila upřímné sdělení, v němž přiznává, že podstupuje léčbu rakoviny. Změnu vzhledu, které si mnozí všimli, vysvětlila tím, že nosí paruku – nikoliv z estetických důvodů, ale kvůli následkům onkologické léčby.
Král Karel III. se stal britským monarchou okamžikem úmrtí své matky, královny Alžběty II., a jeho oficiální korunovace proběhla v květnu 2023. V únoru 2024 však Buckinghamský palác zveřejnil znepokojivou zprávu: během léčby nezhoubného zvětšení prostaty lékaři odhalili rakovinu. Král se sice dočasně stáhl z veřejných povinností, ale nadále vykonává státní a administrativní agendu.
Rusko v noci podniklo doposud nejrozsáhlejší vzdušný útok na Ukrajinu za celé tři roky trvající války. Během několika vln vypustilo téměř 300 dronů a desítky raket. Těžce zasažen byl opět Kyjev, kde podle úřadů zahynuly čtyři lidé, včetně tří dětí. Celkový počet obětí napříč zemí dosáhl dvanácti, desítky dalších utrpěly zranění.
Zoufalství, chaos a smrt se staly každodenní realitou pro miliony Palestinců uvězněných v Pásmu Gazy. Humanitární situace se s každým dnem zhoršuje, a to zejména kvůli pokračujícím izraelským náletům, které neberou ohled na civilní cíle. V ruinách domů, pod troskami škol i mezi stany přeplněných uprchlických táborů mizí životy těhotných žen, novorozenců a rodin, které už poosmé utíkají před válkou.
Moira Junge, psycholožka a odbornice na spánek z Monash University, varuje před nebezpečným trendem, který koluje na sociálních sítích – spaním s přelepenými ústy. Přestože jeho zastánci slibují zlepšení spánku a zdraví, vědecké důkazy jsou slabé a rizika skutečná.
Změna klimatu otevírá dveře novému, tichému, ale nebezpečnému nepříteli – smrtícím houbám. Nový výzkum naznačuje, že s rostoucími teplotami se houby rodu Aspergillus, které způsobují vážné a často smrtelné infekce, začnou šířit do nových oblastí planety. Podle odborníků na tuto hrozbu nejsme vůbec připraveni.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zpochybnil vhodnost Vatikánu jako místa pro případné mírové rozhovory s Ukrajinou. Podle něj by katolické prostředí nebylo vhodnou platformou pro vyjednávání mezi dvěma pravoslavnými zeměmi.
Vteřiny poté, co v létě 2019 zasáhly Spojené království rozsáhlé výpadky proudu, zazvonil telefon v řídicí místnosti vodní elektrárny Dinorwig v severním Walesu. Na druhém konci byla britská správa přenosové soustavy, která zoufale potřebovala okamžité posílení sítě, aby zabránila úplnému kolapsu. Díky bleskové reakci elektrárny byl rozsah výpadku omezen na méně než 45 minut, přestože vlaky zůstaly stát a nemocnice přešly na záložní zdroje.
Nový portrét Kate, princezny z Walesu, zveřejněný na červnové obálce prestižního britského magazínu Tatler, rozpoutal na sociálních sítích i v médiích vášnivou debatu. Obraz nigerijsko-britské malířky Hannah Uzor měl být symbolickým gestem podpory princezně, která se kvůli léčbě rakoviny stáhla z veřejného života. Místo toho ale vzbudil silnou kritiku – především kvůli tomu, že podle mnohých zobrazená postava princeznu příliš nepřipomíná.
Po devatenácti měsících tvrdé vojenské kampaně v Gaze čelí Izrael rostoucímu tlaku ze strany svých tradičně nejbližších západních spojenců. Jejich trpělivost došla zejména kvůli pokračující ofenzivě, plánům na úplné „dobytí“ Pásma Gazy a blokádě humanitární pomoci, která trvala jedenáct týdnů.
Errol Musk, otec známého miliardáře Elona Muska, promluvil o děsivém incidentu z roku 1998, při kterém ve svém pronajatém domě v Johannesburgu zastřelil tři muže. Tvrdí, že tím zabránil brutálnímu útoku na svou tehdy šestiletou dceru Ali, kterou se podle jeho slov vetřelci chystali zavraždit, uvařit a zkonzumovat jako součást rituálního kanibalismu.
