Předseda hnutí ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš si opět postěžoval na vládu Petra Fialy (ODS) kvůli návrhu státního rozpočtu na příští rok. Podle Babiše v něm chybí desítky miliard na výdaje. Současný kabinet v týdnu podal v souladu s ústavou demisi.
"Víte, proč Fialova vláda, a hlavně (ministr financí Zbyněk) Stanjura, nechce poslat návrh jejich rozpočtu do Sněmovny? Abyste se nedozvěděli pravdu," spustil Babiš v úvodu nedělního videa na sociální síti. "Pravda je, že tam chybí 85,4 miliardy korun na výdajích a je tam 15 miliard nafouknutých příjmů, které vlastně neexistují," podotkl.
Podle Babiše například chybí v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí peníze prakticky na všechny dávky, v rozpočtu ministerstva spravedlnosti prý není přes 600 milionů korun pro zaměstnance soudů a státních zastupitelství. Vnitro zase nemělo obdržet dostatek prostředků pro dobrovolné hasiče. Ve zdravotnictví a zemědělství mají chybět peníze na kofinancování evropských fondů.
"Vláda se tváří, že už vlastně odešla, ale oni tam jsou. A rok 2025 je jejich výsledek. My se z toho budeme vzpamatovávat celý rok 2026," konstatoval lídr hnutí ANO.
Babiš čeká v příštím týdnu další schůzka s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě. Hlavním tématem jednání má být diskuze o návrhu vládního programového prohlášení, nicméně řešit se má i možná překážka pro jmenování předsedy ANO do čela příštího kabinetu.
"Prezident republiky se zároveň hodlá informovat o krocích, které Andrej Babiš jako možný předseda vlády zamýšlí podniknout v souvislosti s řešením zákona o střetu zájmů," sdělila prezidentská kancelář na sociální síti X.
Pavel během končícího týdne přijal demisi končící vlády premiéra Petra Fialy, která ji schválila na svém čtvrtečním zasedání. Stalo se tak v souladu s ústavou po konci ustavující schůze Poslanecké sněmovny.
V Česku probíhá tropický víkend, jaký tu snad ještě nepamatujeme. A stále nejsme ani v jeho polovině. Na internetu se objevil seznam doporučení, kterými je dobré se během volných dnů řídit. Vždyť není vyloučeno, že padne absolutní český teplotní rekord.
Česko vstoupilo do víkendu, jenž může být nejteplejším v historii. Nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) drobně územně upravuje dřívější varování před velmi či dokonce extrémně vysokými víkendovými teplotami, které mohou dosáhnout až 41 stupňů. Na některých místech se zároveň prodlužuje časová platnost varování až do pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry.
Plán šéfa Volkswagenu Olivera Blumeho snížit v příštích letech počet pracovních míst v koncernu až o 100 000 je pro českou ekonomiku významnou zprávou, i když se zatím netýká přímo českých závodů Škody Auto. Podle zprávy německého Manager Magazinu chce vedení Volkswagenu v dalších letech výrazně omezit náklady, snížit investice asi o 15 procent na mírně přes 130 miliard eur a přeskupit výrobu v rámci celé skupiny.
V Česku začíná víkend, který může být - co se počasí týká, rekordní v několika ohledech. Padnout může absolutní teplotní rekord a klidně i noční teplotní rekord. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Poslední červnový víkend přinesl jen další obavy o křehké příměří na Blízkém východě. Donald Trump sice nechtěl dopředu říct, jak Američané zareagují na íránský útok na nákladní loď, ale v sobotu již víme, jak odveta vypadala. Informovala o tom britská stanice BBC.
České zápasy na mistrovství světa byly těmi posledními, které náš nejlepší útočník Patrik Schick odehrál v dresu národního týmu. Schick ve čtvrtek oznámil, že jeho reprezentační kariéra již nebude pokračovat.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.