Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Teherán se nyní připravuje na to, že dnes přivítá pákistánskou delegaci, která má navázat na předchozí rozhovory. Toto setkání by mělo zahrnovat velmi podrobné diskuse o postojích Íránu i Spojených států. Bagháí v této souvislosti znovu odmítl americká tvrzení, že by se jeho země snažila vyvinout jaderné zbraně, a zdůraznil, že íránský atomový program slouží výhradně mírovým účelům.
V otázce obohacování uranu, která je jedním z hlavních bodů sváru, však Írán zůstává neústupný v základním principu. Podle mluvčího musí mít země právo pokračovat v obohacování na základě svých potřeb. Připustil však možnost dialogu o konkrétním typu a úrovni tohoto procesu. Právě tyto technické detaily byly předmětem vyjednávání již koncem února, těsně před vypuknutím otevřeného válečného konfliktu.
Atmosféru však citelně zahušťuje situace na moři. Íránské vojenské velitelství v čele s Alím Abdolláhím varovalo, že pokud budou Spojené státy pokračovat v námořní blokádě íránských přístavů, Teherán to bude považovat za předehru k porušení příměří. Abdolláhí pohrozil, že íránské ozbrojené síly v takovém případě zastaví jakýkoli export a import v Perském zálivu, Ománském moři i v Rudém moři.
Tato hrozba přichází v reakci na americkou námořní blokádu, která vstoupila v platnost v pondělí. Podle zpráv americké armády se v prvních 24 hodinách nepodařilo žádné lodi blokádu překonat a šest obchodních plavidel bylo nuceno se v Ománském zálivu otočit. Tato eskalace na moři přímo ohrožuje křehké příměří, které bylo vyhlášeno 8. dubna po šesti týdnech intenzivních bojů.
Zatímco vojenské špičky v Íránu hovoří o odvetě, americký prezident Donald Trump se v rozhovoru pro Fox Business vyjádřil o poznání optimističtěji. Prohlásil, že Hormuzský průliv se „otevírá“ a lodě se do oblasti začínají vracet, ačkoliv pro toto tvrzení nepředložil konkrétní důkazy. Trump také naznačil, že válka je podle něj velmi blízko svému konci a věří v uzavření „velké dohody“ s Íránem.
Prezident Spojených států sice připustil, že proces „ještě není dokončen“, ale v jeho slovech je patrná snaha o rychlé diplomatické řešení. Donald Trump dokonce uvedl, že k restartu přímých rozhovorů mezi USA a Íránem by mohlo dojít během příštích dvou dnů. Íránská strana však tuto informaci o brzkém obnovení oficiálních jednání zatím výslovně nepotvrdila.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.
Křehký stav mezi válkou a mírem, který panoval od červnového podpisu předběžné dohody mezi USA a Íránem, se podle všeho definitivně překlopil v otevřený konflikt. Tato nestabilní situace by se sice mohla znovu stabilizovat díky úsilí arabských a pákistánských prostředníků a neochotě obou stran vracet se k vleklé válce, hlavním problémem však zůstává status strategického Hormuzského průlivu.
Ruské rakety brzy ráno zasáhly Kyjev, přičemž hlasité exploze otřásly ukrajinským hlavním městem jen několik hodin před plánovaným příjezdem odstupujícího britského premiéra Keira Starmera, který se má setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle ukrajinské státní služby pro mimořádné události útok zasáhl dvě kyjevské čtvrti a vyžádal si dva lidské životy, včetně jednoho teenagera. Úder navíc způsobil požáry ve skladech a zapálil okolní vozidla.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.