Americký prezident Donald Trump ostře vzkázal Elonu Muskovi, že ho čekají „velmi vážné důsledky“, pokud by se rozhodl finančně podpořit demokratické kandidáty. Učinil tak v rozhovoru pro stanici NBC News, který má být odvysílán v neděli. Jde o vyvrcholení bouřlivého týdne, během něhož mezi oběma muži došlo k veřejné roztržce poté, co Musk ostře kritizoval republikánský návrh rozpočtu.
Trump v rozhovoru uvedl, že jeho vztah s Muskem je definitivně u konce. Přestože Musk loni podpořil Trumpovu kampaň částkou blížící se 300 milionům dolarů, prezident jej nyní varoval, aby si rozmyslel případnou finanční podporu demokratů. „Jestli to udělá, ponese za to následky. Velmi vážné následky,“ prohlásil Trump.
Když se ho moderátorka Kristen Welkerová zeptala, zda má zájem vztah s Muskem napravit, prezident odpověděl stručně: „Ne.“ A na dotaz, zda považuje jejich vztah za uzavřenou kapitolu, reagoval: „Předpokládám, že ano.“ Dodal, že s Muskem v budoucnu neplánuje hovořit, protože má „moc jiné práce“.
Trump se domnívá, že spor s Muskem ve výsledku napomohl sjednocení Republikánské strany. Podle něj nebyla strana nikdy tak jednotná jako nyní a dodal, že k větší jednotě došlo právě díky této rozepři.
Kontroverzní návrh zákona, který Musk kritizoval a který nese označení „jeden velký krásný zákon“, prošel těsně Sněmovnou reprezentantů a nyní jej projednává Senát. Obsahuje mimo jiné rozšíření daňových škrtů z roku 2017, zvýšení výdajů na armádu a posílení ochrany hranic. Tyto výdaje mají být kompenzovány škrty v programech jako Medicaid, potravinové lístky a daňové úlevy na zelenou energii.
Nezávislé odhady uvádějí, že zákon by mohl během následující dekády navýšit federální deficit o 2,3 až 5 bilionů dolarů. Bílý dům však argumentuje, že očekávaný ekonomický růst z daňových škrtů tuto zátěž vyváží.
Trump nicméně uvedl, že věří, že zákon bude do 4. července schválen i Senátem. A paradoxně přiznal, že Muskova kritika zákon zviditelnila. „Díky Elonovi se lidé začali o návrh více zajímat a zjistili, jak dobrý ve skutečnosti je. V tomhle smyslu nám vlastně pomohl,“ řekl prezident. Zároveň ale dodal, že ho mrzí Muskova reakce a jeho „zklamání a zlomené srdce“.
Trump také obvinil Muska z neúcty k prezidentskému úřadu. „Tohle je velmi špatné. Je to neúcta. K prezidentskému úřadu se nesmíte chovat neuctivě,“ prohlásil.
Veřejné napětí mezi oběma muži vygradovalo poté, co Musk na platformě X (dříve Twitter), kterou vlastní, zveřejnil příspěvek spojující Trumpa s nechvalně známým finančníkem Jeffrey Epsteinem. Tento příspěvek však později smazal. Trump to komentoval slovy: „To je stará zpráva. Mluvilo se o tom už roky. I Epsteinův právník řekl, že jsem s tím neměl nic společného.“
Musk mezitím stáhl i své dřívější vyhrožování, že přeruší provoz kosmických lodí Dragon, které SpaceX provozuje pro NASA. Původní výhrůžka byla reakcí na Trumpovu poznámku, že by mohl zrušit federální zakázky pro SpaceX. Prezident v sobotu uvedl, že o tom nijak zvlášť nepřemýšlel. „Mohl bych to udělat, ale zatím jsem o tom neuvažoval.“
Viceprezident JD Vance, který se o celé kauze zmínil v rozhovoru s komikem Theem Vonem, označil Muskovo chování za „velkou chybu“. Zároveň však podotkl, že Musk jednal emocionálně a ve frustraci. „Doufám, že se Elon nakonec vrátí na naši stranu. Možná už to ale nebude možné, protože zašel příliš daleko.“ Přesto dodal: „Myslím, že kdyby se Elon trochu uklidnil, všechno by mohlo být zase v pořádku.“
Očekávání meteorologů z posledních dní se mají naplnit. V Česku bude ve čtvrtek na některých místech sněžit tak vydatně, že si to žádá výstrahu, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Napadne až 10 centimetrů nového sněhu.
Šéf české diplomacie Petr Macinka (AUTO) se den po vyhrocení sporu s prezidentem Petrem Pavlem setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle svých slov se s ním nakonec nebavil o aktuálním napětí mezi sebou a hlavou státu. Zdůraznil také, že je zcela na Česku, koho pošle na summit aliance.
Jiřina Bohdalová byla hvězdou v divadle a stále je filmovou a televizní celebritou. Momentálně se chystá zazářit i v rádiu. Prsty v tom mají tvůrci nejslavnější rádiové show v České republice. Asi tušíte, o koho jde.
Mapy z období rané studené války zažívají nečekaný návrat do veřejného diskurzu. Profesor kartografie James Cheshire z UCL upozorňuje, že dramatická díla z přelomu 40. a 50. let minulého století, kdy kartografové v časopisech jako Time nebo Life vysvětlovali geopolitiku masám, mohou být klíčem k pochopení dnešního přístupu Donalda Trumpa k Arktidě. Tehdejší mapy nebyly jen ilustracemi, ale strategickými nástroji, které vykreslovaly svět jako soubor hrozeb a příležitostí, přičemž Arktida v nich figurovala jako hlavní „globální aréna“.
Konfrontace mezi USA a Íránem se nebezpečně vyostřuje po jasném vzkazu Donalda Trumpa, že prostor pro diplomatickou dohodu s Teheránem se uzavírá. Do regionu právě míří mohutná americká flotila v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Šéf Bílého domu na síti X konstatoval, že toto uskupení svou silou překonává i nedávnou misi ve Venezuele a je odhodláno prosadit americké zájmy s využitím značné síly.
Americká administrativa je připravena nasadit vojenskou sílu proti Venezuele v případě, že tamní prozatímní vedení nebude spolupracovat podle představ Washingtonu. Vyplývá to z připraveného projevu ministra zahraničí Marka Rubia, který má přednést před výborem pro zahraniční vztahy amerického Senátu. Rubio v něm zdůrazňuje, že ačkoliv Spojené státy nejsou s Venezuelou ve válce, po nedávném dopadení Nicoláse Madura nevylučují další ozbrojené akce k zajištění svých cílů.
Americký dolar se propadl na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky poté, co prezident Donald Trump bagatelizoval obavy z jeho oslabování. Během návštěvy státu Iowa, kde propagoval své hospodářské výsledky, označil slabší měnu za skvělou zprávu a vyzdvihl objem obchodů, které USA realizují. Trhy však na jeho slova zareagovaly bleskovým výprodejem, kdy dolar během úterý ztratil 1,3 % vůči koši hlavních světových měn a v poklesu pokračoval i ve středu dopoledne.
Ruská armáda utrpěla od začátku invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety ztráty, které svou magnitudou nemají u světové mocnosti od konce druhé světové války obdoby. Nová zpráva uznávaného institutu Center for Strategic and International Studies (CSIS) uvádí, že počet zabitých, zraněných nebo pohřešovaných ruských vojáků dosáhl přibližně 1,2 milionu. Tento enormní lidský dar přitom přinesl Moskvě jen velmi omezené územní zisky, když od roku 2022 rozšířila kontrolované území o pouhých 12 %.
Italská vláda se v posledních dnech ocitla pod silným tlakem kvůli informaci, že agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou asistovat při zajištění bezpečnosti na únorových zimních olympijských hrách. Opozice i veřejnost reagovaly s rozhořčením, které pramení především z kontroverzí obklopujících tento úřad ve Spojených státech, kde jeho zásahy v Minneapolis nedávno vyústily v úmrtí dvou amerických občanů.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v Paříži jasně vymezil nepřekročitelné „červené linie“ pro nadcházející rozhovory se Spojenými státy. Během společného vystoupení s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda o Arktidě musí striktně respektovat demokratické hodnoty a územní celistvost jeho země. Nielsen uvedl, že ačkoli je Grónsko připraveno hledat konstruktivní řešení, suverenita ostrova zůstává absolutní prioritou, o které se nevyjednává.
V Bruselu to vře. Generální tajemník NATO Mark Rutte se ocitl pod ostrou palbou kritiky ze strany svých evropských partnerů poté, co v Evropském parlamentu pronesl dosti nevybíravý projev. Rutte, který je často přezdíván jako „zaříkávač Trumpa“, v pondělí přímočaře vzkázal zákonodárcům, že jakékoli představy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez Spojených států, jsou pouhým sněním. „Nemůžete to dokázat,“ prohlásil rezolutně, čímž vyvolal okamžitou a bouřlivou reakci.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová vystoupila na výroční konferenci Evropské obranné agentury s velmi naléhavým projevem o budoucnosti evropské bezpečnosti. Podle jejího hodnocení se krize, kterým kontinent čelí, během posledního roku dramaticky prohloubily. Kallasová zdůraznila, že Evropa se musí urychleně přizpůsobit nové realitě, ve které již nepředstavuje hlavní mocenské těžiště pro Washington, a varovala, že tento posun ve vztazích se Spojenými státy je strukturální a trvalý, nikoliv pouze dočasný.