Americký prezident Donald Trump ostře vzkázal Elonu Muskovi, že ho čekají „velmi vážné důsledky“, pokud by se rozhodl finančně podpořit demokratické kandidáty. Učinil tak v rozhovoru pro stanici NBC News, který má být odvysílán v neděli. Jde o vyvrcholení bouřlivého týdne, během něhož mezi oběma muži došlo k veřejné roztržce poté, co Musk ostře kritizoval republikánský návrh rozpočtu.
Trump v rozhovoru uvedl, že jeho vztah s Muskem je definitivně u konce. Přestože Musk loni podpořil Trumpovu kampaň částkou blížící se 300 milionům dolarů, prezident jej nyní varoval, aby si rozmyslel případnou finanční podporu demokratů. „Jestli to udělá, ponese za to následky. Velmi vážné následky,“ prohlásil Trump.
Když se ho moderátorka Kristen Welkerová zeptala, zda má zájem vztah s Muskem napravit, prezident odpověděl stručně: „Ne.“ A na dotaz, zda považuje jejich vztah za uzavřenou kapitolu, reagoval: „Předpokládám, že ano.“ Dodal, že s Muskem v budoucnu neplánuje hovořit, protože má „moc jiné práce“.
Trump se domnívá, že spor s Muskem ve výsledku napomohl sjednocení Republikánské strany. Podle něj nebyla strana nikdy tak jednotná jako nyní a dodal, že k větší jednotě došlo právě díky této rozepři.
Kontroverzní návrh zákona, který Musk kritizoval a který nese označení „jeden velký krásný zákon“, prošel těsně Sněmovnou reprezentantů a nyní jej projednává Senát. Obsahuje mimo jiné rozšíření daňových škrtů z roku 2017, zvýšení výdajů na armádu a posílení ochrany hranic. Tyto výdaje mají být kompenzovány škrty v programech jako Medicaid, potravinové lístky a daňové úlevy na zelenou energii.
Nezávislé odhady uvádějí, že zákon by mohl během následující dekády navýšit federální deficit o 2,3 až 5 bilionů dolarů. Bílý dům však argumentuje, že očekávaný ekonomický růst z daňových škrtů tuto zátěž vyváží.
Trump nicméně uvedl, že věří, že zákon bude do 4. července schválen i Senátem. A paradoxně přiznal, že Muskova kritika zákon zviditelnila. „Díky Elonovi se lidé začali o návrh více zajímat a zjistili, jak dobrý ve skutečnosti je. V tomhle smyslu nám vlastně pomohl,“ řekl prezident. Zároveň ale dodal, že ho mrzí Muskova reakce a jeho „zklamání a zlomené srdce“.
Trump také obvinil Muska z neúcty k prezidentskému úřadu. „Tohle je velmi špatné. Je to neúcta. K prezidentskému úřadu se nesmíte chovat neuctivě,“ prohlásil.
Veřejné napětí mezi oběma muži vygradovalo poté, co Musk na platformě X (dříve Twitter), kterou vlastní, zveřejnil příspěvek spojující Trumpa s nechvalně známým finančníkem Jeffrey Epsteinem. Tento příspěvek však později smazal. Trump to komentoval slovy: „To je stará zpráva. Mluvilo se o tom už roky. I Epsteinův právník řekl, že jsem s tím neměl nic společného.“
Musk mezitím stáhl i své dřívější vyhrožování, že přeruší provoz kosmických lodí Dragon, které SpaceX provozuje pro NASA. Původní výhrůžka byla reakcí na Trumpovu poznámku, že by mohl zrušit federální zakázky pro SpaceX. Prezident v sobotu uvedl, že o tom nijak zvlášť nepřemýšlel. „Mohl bych to udělat, ale zatím jsem o tom neuvažoval.“
Viceprezident JD Vance, který se o celé kauze zmínil v rozhovoru s komikem Theem Vonem, označil Muskovo chování za „velkou chybu“. Zároveň však podotkl, že Musk jednal emocionálně a ve frustraci. „Doufám, že se Elon nakonec vrátí na naši stranu. Možná už to ale nebude možné, protože zašel příliš daleko.“ Přesto dodal: „Myslím, že kdyby se Elon trochu uklidnil, všechno by mohlo být zase v pořádku.“
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.