Francouzský prezident Emmanuel Macron na platformě X oznámil, že Francie oficiálně uzná palestinský stát na zasedání Valného shromáždění OSN v září tohoto roku. Tato zpráva přichází v době, kdy humanitární krize v Gaze i politické napětí na Blízkém východě eskalují.
Macron ve svém prohlášení uvedl, že tento krok je v souladu s historickým závazkem Francie usilovat o spravedlivý a trvalý mír na Blízkém východě. „Dohodl jsem se, že Francie uzná stát Palestina a tento krok oficiálně oznámím na Valném shromáždění OSN v září,“ uvedl Macron.
Prezident zároveň zdůraznil, že „urgentní prioritou dnešního dne“ je ukončit válku v Gaze a poskytnout pomoc civilnímu obyvatelstvu. „Musíme konečně vybudovat stát Palestina, zajistit jeho životaschopnost a umožnit mu, aby přijal demilitarizaci a plně uznal Izrael, čímž přispěje k bezpečnosti všech v regionu,“ napsal Macron na sociální síti.
Tento krok vzbudil silné reakce. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil rozhodnutí za „odměnu terorismu“ a varoval, že Palestina by se mohla stát „dalším íránským proxy“, podobně jako Gaza. Dále dodal, že Palestinci nesmí mít stát vedle Izraele, ale místo něj.
Na Macronovo prohlášení reagoval i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který označil tento krok za „neuvážený“ a „facku obětem útoku Hamasu z 7. října“. Spojené státy v červnové diplomatické nótě prohlásily, že se staví proti jednostrannému uznání palestinského státu.
Macron se rozhodl uznat palestinský stát po měsících váhání, kdy se snažil udržet myšlenku dvoustátního řešení, i když čelil odporu některých západních spojenců. Původně se plánovalo, že Francie a Saúdská Arábie společně uspořádají konferenci OSN, která by měla stanovit parametry pro vznik palestinského státu, ale po vojenském konfliktu mezi Izraelem a Íránem, který v červnu uzavřel regionální vzdušný prostor, byla konference odložena. Nyní je plánováno ministerské setkání na konci července a další na úrovni hlav států v září, těsně před zasedáním Valného shromáždění OSN.
Palestinská autorita přivítala rozhodnutí, s viceprezidentem Husseinem al-Sheikhem, který poděkoval Francii za podporu práv palestinského lidu na sebeurčení a na vytvoření nezávislého státu. Hamas rovněž rozhodnutí označil za „pozitivní krok směrem k dosažení spravedlnosti pro náš utlačovaný lid“.
Francie by tak byla nejvýznamnější evropskou mocností, která uzná palestinský stát, ačkoli i jiné evropské státy naznačily, že by mohly následovat. Britský premiér Keir Starmer uvedl, že plánuje hovor s francouzským a německým kolegou o snaze zastavit boje, přičemž zdůraznil, že příměří by mohlo být „krokem k uznání palestinského státu“.
Španělsko, Irsko, Norsko a Slovinsko již palestinský stát uznaly v roce 2024, kdy izraelská vojenská kampaň v Gaze pokračovala. Saúdská Arábie označila Macronovo oznámení za „historické“ a vyjádřila podporu právu palestinského lidu na sebeurčení.
Mezitím se nadále objevují tragické zprávy z Gazy, kde se humanitární situace stále zhoršuje. Hlava hlavní agentury OSN pro palestinské uprchlíky uvedla, že její pracovníci na frontě omdlévají z hladu, zatímco počet obětí hladu stále roste. Naděje na příměří slábnou, jak se vyjednávání o příměří dostávají do slepé uličky.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.