Francouzský prezident Emmanuel Macron na platformě X oznámil, že Francie oficiálně uzná palestinský stát na zasedání Valného shromáždění OSN v září tohoto roku. Tato zpráva přichází v době, kdy humanitární krize v Gaze i politické napětí na Blízkém východě eskalují.
Macron ve svém prohlášení uvedl, že tento krok je v souladu s historickým závazkem Francie usilovat o spravedlivý a trvalý mír na Blízkém východě. „Dohodl jsem se, že Francie uzná stát Palestina a tento krok oficiálně oznámím na Valném shromáždění OSN v září,“ uvedl Macron.
Prezident zároveň zdůraznil, že „urgentní prioritou dnešního dne“ je ukončit válku v Gaze a poskytnout pomoc civilnímu obyvatelstvu. „Musíme konečně vybudovat stát Palestina, zajistit jeho životaschopnost a umožnit mu, aby přijal demilitarizaci a plně uznal Izrael, čímž přispěje k bezpečnosti všech v regionu,“ napsal Macron na sociální síti.
Tento krok vzbudil silné reakce. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil rozhodnutí za „odměnu terorismu“ a varoval, že Palestina by se mohla stát „dalším íránským proxy“, podobně jako Gaza. Dále dodal, že Palestinci nesmí mít stát vedle Izraele, ale místo něj.
Na Macronovo prohlášení reagoval i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který označil tento krok za „neuvážený“ a „facku obětem útoku Hamasu z 7. října“. Spojené státy v červnové diplomatické nótě prohlásily, že se staví proti jednostrannému uznání palestinského státu.
Macron se rozhodl uznat palestinský stát po měsících váhání, kdy se snažil udržet myšlenku dvoustátního řešení, i když čelil odporu některých západních spojenců. Původně se plánovalo, že Francie a Saúdská Arábie společně uspořádají konferenci OSN, která by měla stanovit parametry pro vznik palestinského státu, ale po vojenském konfliktu mezi Izraelem a Íránem, který v červnu uzavřel regionální vzdušný prostor, byla konference odložena. Nyní je plánováno ministerské setkání na konci července a další na úrovni hlav států v září, těsně před zasedáním Valného shromáždění OSN.
Palestinská autorita přivítala rozhodnutí, s viceprezidentem Husseinem al-Sheikhem, který poděkoval Francii za podporu práv palestinského lidu na sebeurčení a na vytvoření nezávislého státu. Hamas rovněž rozhodnutí označil za „pozitivní krok směrem k dosažení spravedlnosti pro náš utlačovaný lid“.
Francie by tak byla nejvýznamnější evropskou mocností, která uzná palestinský stát, ačkoli i jiné evropské státy naznačily, že by mohly následovat. Britský premiér Keir Starmer uvedl, že plánuje hovor s francouzským a německým kolegou o snaze zastavit boje, přičemž zdůraznil, že příměří by mohlo být „krokem k uznání palestinského státu“.
Španělsko, Irsko, Norsko a Slovinsko již palestinský stát uznaly v roce 2024, kdy izraelská vojenská kampaň v Gaze pokračovala. Saúdská Arábie označila Macronovo oznámení za „historické“ a vyjádřila podporu právu palestinského lidu na sebeurčení.
Mezitím se nadále objevují tragické zprávy z Gazy, kde se humanitární situace stále zhoršuje. Hlava hlavní agentury OSN pro palestinské uprchlíky uvedla, že její pracovníci na frontě omdlévají z hladu, zatímco počet obětí hladu stále roste. Naděje na příměří slábnou, jak se vyjednávání o příměří dostávají do slepé uličky.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.
Typicky zimní počasí v Česku poslední dobou nepanuje, ačkoliv Vánoce už téměř klepou na dveře. Předpověď ale momentálně naznačuje, že svátky přinesou jisté ochlazení. Dokonce může i sněžit.
Generální tajemník NATO Mark Rutte během své návštěvy v Polsku otevřeně přiznal, že cesta Ukrajiny do Aliance naráží na tvrdou politickou realitu. Ačkoliv spojenci na loňském summitu potvrdili, že proces vstupu je nezvratný, v tuto chvíli chybí nezbytná jednomyslnost pro jeho dokončení.
Polský premiér Donald Tusk během summitu v Bruselu vyslal velmi naléhavý vzkaz, ve kterém varoval před možnými důsledky evropské nečinnosti. Podle jeho slov je v sázce samotná nezávislost Polska, pokud by Ukrajina byla kvůli špatným rozhodnutím unijních lídrů donucena ke kapitulaci.
Ruská „stínová flotila“, kterou Moskva využívá k obcházení ropných sankcí, plní v evropských vodách mnohem nebezpečnější roli, než se dosud předpokládalo. Podle exkluzivního zjištění CNN, které se opírá o zdroje ze západních a ukrajinských tajných služeb, slouží tyto stovky tankerů jako platformy pro špionáž a hybridní válku.
Tragický teroristický útok na pláži Bondi otřásl celou Austrálií a vyvolal bouřlivou debatu o tamních zbraňových zákonech. Veřejnost se ptá, jak je možné, že padesátiletý Sajid Akram a jeho syn mohli legálně vlastnit hned šest střelných zbraní. Přestože se Austrálie dlouhodobě pyšní jednou z nejpřísnějších regulací na světě, tento případ ukázal na trhliny v systému, které se nyní vláda snaží narychlo zaplatit novou legislativou. Mezi hlavními návrhy figuruje zavedení národního registru zbraní a stanovení horního limitu na počet kusů, které smí jeden člověk vlastnit.
Turecko intenzivně hledá cestu, jak urovnat své napjaté vztahy se Spojenými státy a získat zpět přístup k programu nejmodernějších stíhaček F-35. Podle informací agentury Bloomberg Ankara vážně zvažuje, že se zbaví ruských systémů protivzdušné obrany S-400, jejichž nákup v roce 2019 vedl k jejímu vyloučení z tohoto prestižního amerického zbrojního projektu.
Peking ve čtvrtek ostře vyzval Spojené státy, aby „okamžitě přestaly“ s vyzbrojováním Tchaj-wanu. Reakce čínské diplomacie přišla poté, co Washington schválil rekordní prodej zbraní na ostrov v hodnotě 11 miliard dolarů (přes 250 miliard korun).
V Bruselu vrcholí dramatický summit Evropské unie, na kterém se rozhoduje o finančním přežití Ukrajiny v příštích dvou letech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příjezdu varoval, že pokud lídři neschválí využití zmrazených ruských aktiv k financování obrany jeho země, bude to pro Kyjev znamenat „obrovský problém“. Zelenskyj hodlá osobně přesvědčovat unijní lídry, že bez těchto prostředků nebude Ukrajina schopna čelit ruské agresi v letech 2026 a 2027.
Marka Ebena si podle průzkumů umí někteří lidé představit jako prezidenta, i když on sám o to nestojí. Raději si zaperlí na účet současné hlavy státu, jak to udělal během sobotního adventního koncertu. Lidé se náramně bavili.
Americký prezident Donald Trump v televizním projevu k národu oznámil, že téměř jeden a půl milionu vojáků se může těšit na "válečnickou dividendu" ve výši 1 776 dolarů (přes 36 800 korun). Šeky jsou již na cestě a k vojákům mají dorazit do Vánoc, uvedla BBC.