Francouzský prezident Emmanuel Macron na platformě X oznámil, že Francie oficiálně uzná palestinský stát na zasedání Valného shromáždění OSN v září tohoto roku. Tato zpráva přichází v době, kdy humanitární krize v Gaze i politické napětí na Blízkém východě eskalují.
Macron ve svém prohlášení uvedl, že tento krok je v souladu s historickým závazkem Francie usilovat o spravedlivý a trvalý mír na Blízkém východě. „Dohodl jsem se, že Francie uzná stát Palestina a tento krok oficiálně oznámím na Valném shromáždění OSN v září,“ uvedl Macron.
Prezident zároveň zdůraznil, že „urgentní prioritou dnešního dne“ je ukončit válku v Gaze a poskytnout pomoc civilnímu obyvatelstvu. „Musíme konečně vybudovat stát Palestina, zajistit jeho životaschopnost a umožnit mu, aby přijal demilitarizaci a plně uznal Izrael, čímž přispěje k bezpečnosti všech v regionu,“ napsal Macron na sociální síti.
Tento krok vzbudil silné reakce. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil rozhodnutí za „odměnu terorismu“ a varoval, že Palestina by se mohla stát „dalším íránským proxy“, podobně jako Gaza. Dále dodal, že Palestinci nesmí mít stát vedle Izraele, ale místo něj.
Na Macronovo prohlášení reagoval i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který označil tento krok za „neuvážený“ a „facku obětem útoku Hamasu z 7. října“. Spojené státy v červnové diplomatické nótě prohlásily, že se staví proti jednostrannému uznání palestinského státu.
Macron se rozhodl uznat palestinský stát po měsících váhání, kdy se snažil udržet myšlenku dvoustátního řešení, i když čelil odporu některých západních spojenců. Původně se plánovalo, že Francie a Saúdská Arábie společně uspořádají konferenci OSN, která by měla stanovit parametry pro vznik palestinského státu, ale po vojenském konfliktu mezi Izraelem a Íránem, který v červnu uzavřel regionální vzdušný prostor, byla konference odložena. Nyní je plánováno ministerské setkání na konci července a další na úrovni hlav států v září, těsně před zasedáním Valného shromáždění OSN.
Palestinská autorita přivítala rozhodnutí, s viceprezidentem Husseinem al-Sheikhem, který poděkoval Francii za podporu práv palestinského lidu na sebeurčení a na vytvoření nezávislého státu. Hamas rovněž rozhodnutí označil za „pozitivní krok směrem k dosažení spravedlnosti pro náš utlačovaný lid“.
Francie by tak byla nejvýznamnější evropskou mocností, která uzná palestinský stát, ačkoli i jiné evropské státy naznačily, že by mohly následovat. Britský premiér Keir Starmer uvedl, že plánuje hovor s francouzským a německým kolegou o snaze zastavit boje, přičemž zdůraznil, že příměří by mohlo být „krokem k uznání palestinského státu“.
Španělsko, Irsko, Norsko a Slovinsko již palestinský stát uznaly v roce 2024, kdy izraelská vojenská kampaň v Gaze pokračovala. Saúdská Arábie označila Macronovo oznámení za „historické“ a vyjádřila podporu právu palestinského lidu na sebeurčení.
Mezitím se nadále objevují tragické zprávy z Gazy, kde se humanitární situace stále zhoršuje. Hlava hlavní agentury OSN pro palestinské uprchlíky uvedla, že její pracovníci na frontě omdlévají z hladu, zatímco počet obětí hladu stále roste. Naděje na příměří slábnou, jak se vyjednávání o příměří dostávají do slepé uličky.
V novém složení se v pondělí odpoledne poprvé sešla Poslanecká sněmovna. Zákonodárci na ustavující schůzi složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. K volbě nového vedení dolní komory parlamentu zatím nedošlo.
Zdravotní problémy bývalého prezidenta Miloše Zemana neberou konce. V pondělí byl někdejší politik opět hospitalizován, přijala ho motolská nemocnice v Praze. Rodina se v týdnu chystá vyjádřit ke zdravotnímu stavu exprezidenta.
ANO, SPD a Motoristé podepsali koaliční smlouvu, která má vést ke vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl jako premiér stanout Andrej Babiš. Ten byl v uplynulých dnech prezidentem pověřen sestavením vlády. Do funkce jejího předsedy ale ještě nebyl jmenován.
Dobré zprávy mají meteorologové na začátku nového, prvního ryze listopadového týdne. Slibují totiž malé babí léto, odpolední maxima vylezou až na 15 stupňů. V druhé polovině týdne už se má ochladit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Exministryně Jana Maláčová (SOCDEM) oznámila odchod z vrcholné politiky. Definitivně ji opustí, až si sociální demokraté zvolí nového předsedu či předsedkyni. Maláčová se bude věnovat rodině.
Unikly detaily koaliční smlouvy, kterou dnes podepíší zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů. Dokument je výsledkem jednání o vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl stanout předseda ANO Andrej Babiš.
Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje i hned na začátku listopadu. Kamila Nývltová prozradila, že je těhotná. Do mateřských povinností se bude muset vrhnout po hlavě. Nečeká totiž jenom jednoho potomka, ale rovnou dva.
Na jednom ze železničních koridorů v Česku jsou už od nedělního večera hlášeny problémy. Kvůli krádeži kabelů došlo k výraznému omezení provozu, regionální dopravu zajišťují autobusy. Na obnovení provozu pracuje Správa železnic.
Na další setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem podle Moskvy není v tuto chvíli nutné spěchat. Putin a Trump se měli v minulém týdnu sejít v Budapešti, ale na srpnové rozhovory na Aljašce se zatím
Princ Andrew přijde i o poslední čestnou armádní hodnost. Britské ministerstvo obrany na tom pracuje podle pokynů krále Karla III., prozradil ministr John Healey. Labouristický politik uvedl, že se řídí přáním panovníka a staršího bratra zdiskreditovaného Andrewa.
Írán hodlá obnovit zničená jaderná zařízení, řekl prezident Masúd Pezeškján v neděli státním médiím. Nová zařízení mají demonstrovat ještě větší sílu. Pezeškján přesto tvrdí, že Teherán nechce mít jaderné zbraně. Na jeho slova upozornil web Times of Israel.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.