Francouzský prezident Emmanuel Macron na platformě X oznámil, že Francie oficiálně uzná palestinský stát na zasedání Valného shromáždění OSN v září tohoto roku. Tato zpráva přichází v době, kdy humanitární krize v Gaze i politické napětí na Blízkém východě eskalují.
Macron ve svém prohlášení uvedl, že tento krok je v souladu s historickým závazkem Francie usilovat o spravedlivý a trvalý mír na Blízkém východě. „Dohodl jsem se, že Francie uzná stát Palestina a tento krok oficiálně oznámím na Valném shromáždění OSN v září,“ uvedl Macron.
Prezident zároveň zdůraznil, že „urgentní prioritou dnešního dne“ je ukončit válku v Gaze a poskytnout pomoc civilnímu obyvatelstvu. „Musíme konečně vybudovat stát Palestina, zajistit jeho životaschopnost a umožnit mu, aby přijal demilitarizaci a plně uznal Izrael, čímž přispěje k bezpečnosti všech v regionu,“ napsal Macron na sociální síti.
Tento krok vzbudil silné reakce. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil rozhodnutí za „odměnu terorismu“ a varoval, že Palestina by se mohla stát „dalším íránským proxy“, podobně jako Gaza. Dále dodal, že Palestinci nesmí mít stát vedle Izraele, ale místo něj.
Na Macronovo prohlášení reagoval i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který označil tento krok za „neuvážený“ a „facku obětem útoku Hamasu z 7. října“. Spojené státy v červnové diplomatické nótě prohlásily, že se staví proti jednostrannému uznání palestinského státu.
Macron se rozhodl uznat palestinský stát po měsících váhání, kdy se snažil udržet myšlenku dvoustátního řešení, i když čelil odporu některých západních spojenců. Původně se plánovalo, že Francie a Saúdská Arábie společně uspořádají konferenci OSN, která by měla stanovit parametry pro vznik palestinského státu, ale po vojenském konfliktu mezi Izraelem a Íránem, který v červnu uzavřel regionální vzdušný prostor, byla konference odložena. Nyní je plánováno ministerské setkání na konci července a další na úrovni hlav států v září, těsně před zasedáním Valného shromáždění OSN.
Palestinská autorita přivítala rozhodnutí, s viceprezidentem Husseinem al-Sheikhem, který poděkoval Francii za podporu práv palestinského lidu na sebeurčení a na vytvoření nezávislého státu. Hamas rovněž rozhodnutí označil za „pozitivní krok směrem k dosažení spravedlnosti pro náš utlačovaný lid“.
Francie by tak byla nejvýznamnější evropskou mocností, která uzná palestinský stát, ačkoli i jiné evropské státy naznačily, že by mohly následovat. Britský premiér Keir Starmer uvedl, že plánuje hovor s francouzským a německým kolegou o snaze zastavit boje, přičemž zdůraznil, že příměří by mohlo být „krokem k uznání palestinského státu“.
Španělsko, Irsko, Norsko a Slovinsko již palestinský stát uznaly v roce 2024, kdy izraelská vojenská kampaň v Gaze pokračovala. Saúdská Arábie označila Macronovo oznámení za „historické“ a vyjádřila podporu právu palestinského lidu na sebeurčení.
Mezitím se nadále objevují tragické zprávy z Gazy, kde se humanitární situace stále zhoršuje. Hlava hlavní agentury OSN pro palestinské uprchlíky uvedla, že její pracovníci na frontě omdlévají z hladu, zatímco počet obětí hladu stále roste. Naděje na příměří slábnou, jak se vyjednávání o příměří dostávají do slepé uličky.
Hvězdná popová zpěvačka Dua Lipa se rozhodla pustit do ostře sledovaného soudního sporu. Konkrétně žaluje úspěšného výrobce elektroniky Samsung od 15 milionů dolarů, protože firma bez povolení použila její fotografii na obalech svých televizorů. O případu informovala BBC.
Od sobotního rána platila pro část Česka výstraha před vydatným deštěm. Meteorologové ale v průběhu dne vydali nové informace k varování. Konkrétně ho zrušili. Srážek totiž nebude takové množství, jaké se původně očekávalo.
Zdražování pohonných hmot se podle průzkumu STEM z druhé poloviny dubna zatím dotklo přibližně poloviny české společnosti, přičemž dvě pětiny uvádí nutnost úspor a desetina již čelí výrazným finančním obtížím. Dopady růstu cen pohonných hmot jsou výrazně nerovnoměrné. Zatímco u dobře materiálně zajištěných domácností se zdražování často zatím neprojevilo (74 %), u špatně zajištěných se již významná část potýká se značnými obtížemi (28 %).
Tchaj-wan dostal důrazné doporučení od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který strávil uplynulé dny na návštěvě Číny. Trump varoval politiky z ostrova před formálním vyhlášením nezávislosti na Pekingu. Panují totiž obavy z případné čínské reakce. Mohla by totiž vést k válce.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup už si snad ani nemohou přijít na jména. Justiční válka bývalých partnerů má už brzy pokračovat dalším sporem, potvrdila dcera herečky Veroniky Žilkové. Přiznala také strach o dceru.
Češi mají pocit, že děti přestávají číst. Podle průzkumu STEM/MARK si zhruba čtyři z pěti respondentů myslí, že dnešní děti čtou méně než děti před deseti lety. Za hlavního viníka považují digitální technologie a online zábavu. Nejde přitom jen o kulturní nebo výchovné téma. Ve skutečnosti může jít i o problém ekonomický.
Kyjevský soud ve čtvrtek poslal Andrije Jermaka, bývalého blízkého spolupracovníka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, do vazby. Strávit by v ní měl minimálně dva měsíce. Jermak je podezřelý z korupce a praní špinavých peněz. O rozhodnutí soudu informovala stanice France24.
I v Česku mohou filmoví fajnšmekři navštívit promítání nového hollywoodského filmu o Michaelu Jacksonovi. Snímek do kin dorazil v roce, kdy dojde na výročí jediného Jacksonova koncertu u nás. Jak na to vzpomínají pamětníci?
Ustupuje Íránu? I tak se dají vysvětlovat nejnovější slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který už zjevně netrvá na úplném konci íránského jaderného programu. Trump se nechal slyšet, že by stačilo jeho pozastavení na dobu 20 let. Upozornila na to BBC.
Víkendové počasí se nám tentokrát vůbec nemusí líbit. Meteorologové už v pátek vydali výstrahu před vydatným deštěm na východě republiky. Za 48 hodin může spadnout až 70 milimetrů srážek, vyplývá z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pokud dojde na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, výsledkem jeho státní návštěvy Číny bude snížení deficitu USA v obchodu s Čínou o zhruba 14 miliard dolarů. To odpovídá nějakým pěti procentům loňského deficitu 280 miliard. Žádný průlom ve vzájemném obchodním vztahu dvou největších ekonomik světa se tedy nekoná.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.