Francouzský prezident Emmanuel Macron na platformě X oznámil, že Francie oficiálně uzná palestinský stát na zasedání Valného shromáždění OSN v září tohoto roku. Tato zpráva přichází v době, kdy humanitární krize v Gaze i politické napětí na Blízkém východě eskalují.
Macron ve svém prohlášení uvedl, že tento krok je v souladu s historickým závazkem Francie usilovat o spravedlivý a trvalý mír na Blízkém východě. „Dohodl jsem se, že Francie uzná stát Palestina a tento krok oficiálně oznámím na Valném shromáždění OSN v září,“ uvedl Macron.
Prezident zároveň zdůraznil, že „urgentní prioritou dnešního dne“ je ukončit válku v Gaze a poskytnout pomoc civilnímu obyvatelstvu. „Musíme konečně vybudovat stát Palestina, zajistit jeho životaschopnost a umožnit mu, aby přijal demilitarizaci a plně uznal Izrael, čímž přispěje k bezpečnosti všech v regionu,“ napsal Macron na sociální síti.
Tento krok vzbudil silné reakce. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil rozhodnutí za „odměnu terorismu“ a varoval, že Palestina by se mohla stát „dalším íránským proxy“, podobně jako Gaza. Dále dodal, že Palestinci nesmí mít stát vedle Izraele, ale místo něj.
Na Macronovo prohlášení reagoval i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který označil tento krok za „neuvážený“ a „facku obětem útoku Hamasu z 7. října“. Spojené státy v červnové diplomatické nótě prohlásily, že se staví proti jednostrannému uznání palestinského státu.
Macron se rozhodl uznat palestinský stát po měsících váhání, kdy se snažil udržet myšlenku dvoustátního řešení, i když čelil odporu některých západních spojenců. Původně se plánovalo, že Francie a Saúdská Arábie společně uspořádají konferenci OSN, která by měla stanovit parametry pro vznik palestinského státu, ale po vojenském konfliktu mezi Izraelem a Íránem, který v červnu uzavřel regionální vzdušný prostor, byla konference odložena. Nyní je plánováno ministerské setkání na konci července a další na úrovni hlav států v září, těsně před zasedáním Valného shromáždění OSN.
Palestinská autorita přivítala rozhodnutí, s viceprezidentem Husseinem al-Sheikhem, který poděkoval Francii za podporu práv palestinského lidu na sebeurčení a na vytvoření nezávislého státu. Hamas rovněž rozhodnutí označil za „pozitivní krok směrem k dosažení spravedlnosti pro náš utlačovaný lid“.
Francie by tak byla nejvýznamnější evropskou mocností, která uzná palestinský stát, ačkoli i jiné evropské státy naznačily, že by mohly následovat. Britský premiér Keir Starmer uvedl, že plánuje hovor s francouzským a německým kolegou o snaze zastavit boje, přičemž zdůraznil, že příměří by mohlo být „krokem k uznání palestinského státu“.
Španělsko, Irsko, Norsko a Slovinsko již palestinský stát uznaly v roce 2024, kdy izraelská vojenská kampaň v Gaze pokračovala. Saúdská Arábie označila Macronovo oznámení za „historické“ a vyjádřila podporu právu palestinského lidu na sebeurčení.
Mezitím se nadále objevují tragické zprávy z Gazy, kde se humanitární situace stále zhoršuje. Hlava hlavní agentury OSN pro palestinské uprchlíky uvedla, že její pracovníci na frontě omdlévají z hladu, zatímco počet obětí hladu stále roste. Naděje na příměří slábnou, jak se vyjednávání o příměří dostávají do slepé uličky.
Zatímco globální průměrná teplota za posledních 30 let rostla přibližně o 0,26 °C za dekádu, Evropa a Arktida zažívají dvojnásobné tempo oteplování. Podle dat ERA5 programu Copernicus Climate Change Service se Evropa oteplila od poloviny 90. let přibližně o 0,53 °C za dekádu, Arktida dokonce o 0,69 °C.
Ve válkou zmítaném Pásmu Gazy se každou noc odehrává drama, které nepřestává znepokojovat světovou veřejnost. Matky se probouzejí opakovaně ze spánku, aby si ověřily, že jejich děti ještě dýchají — ne proto, že by hrozilo bombardování, ale kvůli hladu. Nedostatek potravy, způsobený dlouhotrvající blokádou, která následovala po útoku Hamasu ze 7. října, uvrhl více než milion dětí do přímého ohrožení života.
Podle informací agentury Reuters nařídil Elon Musk během ukrajinské protiofenzivy na podzim roku 2022 vypnutí satelitního pokrytí Starlink nad částí Chersonské oblasti. Tři zdroje obeznámené se situací uvedly, že Musk požádal jednoho z hlavních inženýrů společnosti SpaceX o deaktivaci služby v okolí města Beryslav, kde se ukrajinské jednotky pokoušely obklíčit ruské síly.
Kreml dal jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta, které nedávno představil americký prezident Donald Trump. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.
Vysoké teploty nejenže způsobují nepohodlí, ale zároveň mohou mít závažné dopady na lidské zdraví. Vlny extrémního vedra, které letos zasáhly rozsáhlé oblasti severní polokoule, přinášejí vedle známých projevů jako nevolnost, závratě nebo dehydratace také méně známý, avšak významný efekt: urychlení biologického stárnutí. Podle nových studií může dlouhodobé vystavení vysokým teplotám poškodit buňky a tkáně a způsobit rychlejší biologické stárnutí, které se může lišit od kalendářního věku člověka.
Společnost Paramount zažívá několik perných týdnů. Důvodem je rozhodnutí vyplatit Donaldu Trumpovi 16 milionů dolarů, namísto toho, aby se s ním soudila. Mnozí předpovídali, že by spor pravděpodobně vyhrála. K tomuto kroku došlo zrovna ve chvíli, kdy firma potřebovala schválení fúze za 8 miliard dolarů od federálních úřadů, což vyvolalo obrovský poprask.
Vztah mezi Evropskou unií a Čínou připomíná manželství z rozumu, které je plné napětí, neshod i výčitek, ale zároveň natolik propojené, že rozchod není možný. Čína zásobuje Evropu levnou výrobou a klíčovými technologiemi, EU jí na oplátku dodává stroje, luxus a know-how. Přes politické spory a vzájemné výtky obě velmoci dobře vědí, že bez sebe zatím nemohou fungovat, pokud chtějí zůstat globálními hráči.
Podle průzkumů rostoucí počet extrémních klimatických jevů, jako jsou povodně, lesní požáry a hurikány, nezvýšil povědomí o hrozbách spojených se změnou klimatu. Místo toho lidé mění svou představu o tom, co považují za „normální“. Tento jev, označovaný jako „efekt vařící žáby“, způsobuje, že si postupné změny těžko všímáme.
Uznání palestinské státnosti znovu rozděluje světovou diplomacii. Zatímco Francie jako první velká evropská mocnost oznámila, že Palestinu oficiálně uzná, USA a Izrael takový krok tvrdě odmítají. Tvrdí, že legitimizuje násilí a ohrožuje mír. Přesto se počet států podporujících dvoustátní řešení dál rozrůstá – uznání Palestiny nyní podporují tři čtvrtiny celého světa.
V reakci na rostoucí napětí mezi Ruskem a západními zeměmi přinesl ruský deník Komsomolskaja Pravda, označovaný novináři jako „oblíbené Putinovy noviny“, bizarní prognózu. Podle ní by Evropská unie mohla zaútočit na Rusko již v roce 2027, uvedl server Meduza.
Po intenzivních bouřkách, které ve čtvrtek zasáhly Moravu, vydal dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) naléhavou výstrahu před silnými bouřkami pro oblast Čech. Očekává se, že nepříznivé počasí zasáhne region v odpoledních a večerních hodinách během pátku i soboty.
Humanitární organizace tvrdě kritizují Evropskou unii za její nedostatečnou reakci na humanitární katastrofu v Gaze. Podle nich jsou výzvy k umožnění dodávek pomoci nedostatečné bez uplatnění tvrdších opatření vůči Izraeli, zejména sankcí.