Extrémní počasí zhoršuje alergie. Jak přečkat nejkritičtější období roku?

Základním kamenem moderní léčby by měly být nosní spreje namísto tradičních tablet. Mnoho lidí automaticky sahá po antihistaminicích v pilulkách, ty však musí projít trávicím traktem, než se dostanou do krevního oběhu, což omezuje množství účinné látky v nosní tkáni. Nosní spreje s obsahem kortikosteroidů nebo antihistaminik působí přímo v místě zánětu a jsou mnohem efektivnější při řešení nosní neprůchodnosti i kýchání. Nejlepších výsledků dosahují kombinované spreje, které spojují obě složky dohromady.

Při výběru spreje je však nutné se vyhnout běžným nosním dekongestantům určeným pro klasickou rýmu (obsahujícím látky jako xylometazolin). Tyto přípravky fungují na principu stahování cév, což sice přinese okamžitou úlevu, ale při používání delším než pět dní hrozí riziko vzniku závislosti a poškození sliznice. Dochází k takzvanému „rebound fenoménu“, kdy nos po vysazení léku oteče ještě více než předtím, což vede k chronickému ucpání.

Pokud přesto preferujete perorální léčbu, vybírejte vždy antihistaminika „druhé generace“, jako je cetirizin, loratadin nebo fexofenadin. Starší léky první generace mají silné tlumivé účinky a způsobují ospalost, což může ovlivnit vaši schopnost řídit nebo se soustředit. Odborníci navíc upozorňují, že kombinovat tablety a nosní spreje je většinou zbytečné vyhazování peněz, protože ústní antihistaminika k účinku kortikosteroidního spreje přidávají jen minimální přidanou hodnotu.

Klíčem k úspěchu je také včasné zahájení léčby. Nečekejte, až se objeví první příznaky a vy začnete kýchat. Studie ukazují, že pacienti, kteří začnou používat nosní kortikosteroidy dva až čtyři týdny před začátkem pylové sezóny, mají mnohem mírnější průběh alergií. Léky je navíc nutné užívat pravidelně každý den, i když zrovna prší nebo se cítíte dobře. Právě nepravidelnost v užívání je nejčastějším důvodem, proč lidé léčbu považují za neúčinnou.

Velmi důležitá je i technika aplikace spreje. Častou chybou je zaklánění hlavy a směřování trysky doprostřed nosu, čímž lék skončí v krku. Správně byste měli hlavu mírně předklonit a trysku namířit směrem k vnější straně nosu, tedy k uchu na stejné straně. Tím zajistíte, že se lék dostane na nosní sliznici, kde má působit. Podobné je to u očních kapek – nejlépe fungují, když je aplikujete do vnitřního koutku při hlavě nakloněné na stranu a následně zamrkáte.

Kromě léků hraje roli i omezení kontaktu s alergeny v běžném životě. Během vysoké koncentrace pylu byste měli nechat okna zavřená, a to i v noci. Venku pomáhají sluneční brýle, které tvoří mechanickou bariéru pro oči. Zásadním doporučením je sprchování a mytí vlasů ihned po příchodu domů. Pyl se totiž zachytává na těle a oblečení, odkud se snadno přenese na nábytek a do postele, kde vás pak dráždí celou noc.

Sennou rýmu byste nikdy neměli podceňovat jako „pouhou rýmu“. Pokud jsou vaše příznaky silné a běžně dostupná léčba nepomáhá, je na čase vyhledat lékaře. Dlouhodobě neléčená alergie negativně ovlivňuje spánek, pracovní výkon a u dětí i výsledky ve škole. Navíc může být předzvěstí astmatu. Lékař vám může doporučit alergenovou imunoterapii, která jako jediná řeší příčinu alergie a může vám zajistit dlouhodobý klid i v tom nejrozkvetlejším létě.