Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
Kritici Zelené dohody pro Evropu využívají současnou paniku jako zbraň proti systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). Tento mechanismus, který nutí elektrárny a továrny platit za vypouštění skleníkových plynů, je podle nich v době extrémně drahých energií neudržitelný. Italská premiérka Giorgia Meloniová již otevřeně vyzvala k naléhavému pozastavení aplikace ETS na výrobu elektřiny, aby se ulevilo průmyslu i domácnostem.
Na opačné straně barikády stojí zastánci klimatických cílů, kteří varují před populismem. Bulharský ministr životního prostředí Julian Popov označil snahy o oslabení emisního systému za „naprosté šílenství“. Podle něj jsou vysoké ceny fosilních paliv naopak nejlepším argumentem pro modernizaci a posílení bezpečnosti EU skrze obnovitelné zdroje, které nás zbaví závislosti na drahém dovozu.
Evropská komise se nyní nachází v nezáviděníhodné pozici mezi těmito dvěma proudy. Předsedkyně Ursula von der Leyenová se systému ETS zastala s tím, že cena uhlíku tvoří v průměru jen 11 % účtů za energii, zatímco samotná surovina se na ceně podílí z 56 %. Argumentuje také tím, že bez tohoto systému by Evropa spotřebovala o 100 miliard metrů krychlových plynu více, což by ji učinilo ještě zranitelnější.
Debata má vyvrcholit tento týden na sérii jednání v Bruselu, včetně summitu lídrů EU. Návrh závěrů summitu vyzývá Komisi k předložení naléhavých opatření pro snížení cen elektřiny v krátkodobém horizontu. Zároveň se počítá s revizí systému ETS nejpozději do července 2026, která by měla zmírnit kolísání cen uhlíku a jejich dopad na konečné spotřebitele.
Názory členských států kopírují geografické i ekonomické linie. Skupina zemí jako Dánsko, Finsko, Švédsko, Španělsko a Portugalsko odmítá jakékoli oslabování klimatických závazků. Tyto státy vidí v pevném kurzu jedinou cestu k dlouhodobé stabilitě. Naopak tábor vedený Itálií, Rakouskem, Českem, Polskem a Maďarskem požaduje úlevy, i když se jejich konkrétní požadavky liší.
Německo sice systém ETS jako celek podporuje, ale snaží se zvrátit plány na ukončení bezplatných emisních povolenek pro průmysl. Berlín se obává, že kombinace drahých energií a vysokých nákladů na dekarbonizaci by mohla vést k nevratnému poškození německé výrobní základny. Diplomati v kuloárech hledají mechanismus, který by zajistil, že ETS nebude dál prohlubovat šoky způsobené vnějšími faktory, jako je právě válka.
Jedním z navrhovaných kompromisů je cílené využití miliardových výnosů z prodeje povolenek. Namísto rušení celého systému by se tyto prostředky mohly rychleji kanálovat do strategických podniků nebo k přímé sociální podpoře ohrožených domácností. Tím by zůstal zachován motivační tlak na ekologizaci, ale zmírnily by se nejtvrdší dopady aktuální krize.
Rozkol panuje i v samotném průmyslu. Zatímco chemický sektor volá po nižších cenách uhlíku kvůli provozním nákladům, výrobci oceli či cementu se obávají, že oslabení ETS ohrozí investice do jejich zelené transformace. Pro mnohé z nich je totiž stabilní cena uhlíku klíčovým parametrem pro získání financování na modernizaci zastaralých provozů.
Strategie ukrajinského vedení vůči Washingtonu prošla za poslední rok dramatickou proměnou. Zatímco po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu Kyjev trpělivě usiloval o jeho přízeň, dnes je situace opačná. Ukrajina definitivně přestala spoléhat na Spojené státy jako na svého hlavního garanta bezpečnosti a začala agresivně budovat novou síť spojenectví, která sahá od Evropy až po Perský záliv.
Německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek zdůraznil hloubku a stabilitu vojenské spolupráce s Washingtonem. Učinil tak v reakci na hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zvažuje stažení amerických jednotek z německého území. Merzova slova zazněla během návštěvy výcvikového centra obrněných jednotek Bundeswehru v severoněmeckém Munsteru, kde kancléř symbolicky sledoval cvičení z paluby obrněného vozidla Boxer.
Vztah mezi člověkem a jeho domácím mazlíčkem již dávno není vnímán pouze jako prosté soužití. Zvířata hrají v našich životech stále aktivnější roli a zásadně ovlivňují naši psychickou pohodu i celkové zdraví. Nejnovější studie Národní veterinární školy v Toulouse se zaměřila na to, jak hluboké je citové pouto francouzských majitelů k jejich psům a kočkám, a co toto spojení vypovídá o našem současném životním stylu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí na Kapitolu již druhému dni ostrých výslechů ze strany demokratických zákonodárců. Senátní výbor pro ozbrojené síly dostal vůbec první příležitost konfrontovat šéfa Pentagonu ohledně jeho vedení války s Íránem. Hegseth přichází do Senátu po včerejším maratonském, téměř šestihodinovém slyšení ve Sněmovně reprezentantů, které provázely bouřlivé emoce a vzájemné osočování.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na množící se zprávy o diplomatických aktivitách mezi Washingtonem a Moskvou oficiálně vyzval Donalda Trumpa k objasnění podrobností nového návrhu na příměří. Tato reakce přišla poté, co americký prezident v telefonickém rozhovoru s Vladimirem Putinem diskutoval o možnosti dočasného klidu zbraní, který by měl doprovázet nadcházející oslavy Dne vítězství v květnu.
Ekonomický termín „destrukce poptávky“ zní na první poslech tvrdě, téměř násilně. V praxi to však není daleko od pravdy. Označuje proces, kdy extrémně vysoké ceny nebo omezená nabídka způsobí trvalý pokles ochoty či schopnosti spotřebitelů nakupovat zboží a služby. V důsledku války v Íránu a zablokovaného Hormuzského průlivu začíná tento fenomén drasticky měnit strukturu a stabilitu celého amerického hospodářství.
Americký prezident Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby v Libanonu postupoval výhradně s „chirurgickou přesností“. V telefonickém rozhovoru pro server Axios Trump zdůraznil, že Izrael se musí vyhnout plnému obnovení války, a to i v situaci, kdy se křehké příměří začíná hroutit. Podle šéfa Bílého domu by plošné ničení budov a rozsáhlá ofenziva poškodily obraz Izraele ve světě.
Maďarsko zůstává klíčovým partnerem Spojených států i po odchodu Viktora Orbána. Přestože drtivé volební vítězství Pétera Magyara z 12. dubna 2024 ukončilo šestnáctiletou éru předchozího premiéra, základní pilíře maďarské zahraniční politiky, zejména v otázce migrace a národní suverenity, zůstávají nezměněny. Američtí konzervativci, kteří oceňovali Orbánův přístup k hranicím, tak nacházejí v novém premiérovi stejně odhodlaného spojence.
Válka v Íránu už stála americké ministerstvo obrany 25 miliard dolarů. Tuto dosud nejkonkrétnější částku v souvislosti s dvouměsíčním vojenským konfliktem oznámil ve středu vysoký představitel Pentagonu během slyšení před sněmovním výborem pro ozbrojené síly. Jde o první oficiální vyčíslení operace, která se potýká s malou podporou veřejnosti a jejíž konec je i přes nedávné příměří v nedohlednu.
Prezident Donald Trump sází na námořní blokádu jako na nástroj, který má definitivně zlomit odpor Islámské republiky. Tato strategie vychází z předpokladu, že totální zaškrcení íránského exportu ropy i dovozu zboží denní potřeby vyvolá společenský kolaps. Americká administrativa věří, že neúnosný tlak donutí tamní režim přistoupit na požadavky USA a navždy se vzdát jaderného programu.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?