Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
Kritici Zelené dohody pro Evropu využívají současnou paniku jako zbraň proti systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). Tento mechanismus, který nutí elektrárny a továrny platit za vypouštění skleníkových plynů, je podle nich v době extrémně drahých energií neudržitelný. Italská premiérka Giorgia Meloniová již otevřeně vyzvala k naléhavému pozastavení aplikace ETS na výrobu elektřiny, aby se ulevilo průmyslu i domácnostem.
Na opačné straně barikády stojí zastánci klimatických cílů, kteří varují před populismem. Bulharský ministr životního prostředí Julian Popov označil snahy o oslabení emisního systému za „naprosté šílenství“. Podle něj jsou vysoké ceny fosilních paliv naopak nejlepším argumentem pro modernizaci a posílení bezpečnosti EU skrze obnovitelné zdroje, které nás zbaví závislosti na drahém dovozu.
Evropská komise se nyní nachází v nezáviděníhodné pozici mezi těmito dvěma proudy. Předsedkyně Ursula von der Leyenová se systému ETS zastala s tím, že cena uhlíku tvoří v průměru jen 11 % účtů za energii, zatímco samotná surovina se na ceně podílí z 56 %. Argumentuje také tím, že bez tohoto systému by Evropa spotřebovala o 100 miliard metrů krychlových plynu více, což by ji učinilo ještě zranitelnější.
Debata má vyvrcholit tento týden na sérii jednání v Bruselu, včetně summitu lídrů EU. Návrh závěrů summitu vyzývá Komisi k předložení naléhavých opatření pro snížení cen elektřiny v krátkodobém horizontu. Zároveň se počítá s revizí systému ETS nejpozději do července 2026, která by měla zmírnit kolísání cen uhlíku a jejich dopad na konečné spotřebitele.
Názory členských států kopírují geografické i ekonomické linie. Skupina zemí jako Dánsko, Finsko, Švédsko, Španělsko a Portugalsko odmítá jakékoli oslabování klimatických závazků. Tyto státy vidí v pevném kurzu jedinou cestu k dlouhodobé stabilitě. Naopak tábor vedený Itálií, Rakouskem, Českem, Polskem a Maďarskem požaduje úlevy, i když se jejich konkrétní požadavky liší.
Německo sice systém ETS jako celek podporuje, ale snaží se zvrátit plány na ukončení bezplatných emisních povolenek pro průmysl. Berlín se obává, že kombinace drahých energií a vysokých nákladů na dekarbonizaci by mohla vést k nevratnému poškození německé výrobní základny. Diplomati v kuloárech hledají mechanismus, který by zajistil, že ETS nebude dál prohlubovat šoky způsobené vnějšími faktory, jako je právě válka.
Jedním z navrhovaných kompromisů je cílené využití miliardových výnosů z prodeje povolenek. Namísto rušení celého systému by se tyto prostředky mohly rychleji kanálovat do strategických podniků nebo k přímé sociální podpoře ohrožených domácností. Tím by zůstal zachován motivační tlak na ekologizaci, ale zmírnily by se nejtvrdší dopady aktuální krize.
Rozkol panuje i v samotném průmyslu. Zatímco chemický sektor volá po nižších cenách uhlíku kvůli provozním nákladům, výrobci oceli či cementu se obávají, že oslabení ETS ohrozí investice do jejich zelené transformace. Pro mnohé z nich je totiž stabilní cena uhlíku klíčovým parametrem pro získání financování na modernizaci zastaralých provozů.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na evropské spojence a další světové mocnosti, aby se zapojili do ochrany Hormuzského průlivu. Varoval, že pokud Washingtonu nepomohou s odblokováním této klíčové vodní cesty, může to mít velmi negativní dopad na budoucnost Severoatlantické aliance. Průliv je v současnosti fakticky uzavřen v důsledku odvety Teheránu za americké a izraelské nálety, což způsobilo historicky největší narušení dodávek ropy a drastický nárůst jejích cen.
Co mají Agáta Hanychová a Veronika Žilková společného? Obě členky slavné rodiny mají děti se třemi různými partnery. Hanychová je nejstarším potomkem populární herečky, která se rozhodla prozradit, proč se rozpadl její vztah s Agátiným otcem.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.