Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
Kritici Zelené dohody pro Evropu využívají současnou paniku jako zbraň proti systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). Tento mechanismus, který nutí elektrárny a továrny platit za vypouštění skleníkových plynů, je podle nich v době extrémně drahých energií neudržitelný. Italská premiérka Giorgia Meloniová již otevřeně vyzvala k naléhavému pozastavení aplikace ETS na výrobu elektřiny, aby se ulevilo průmyslu i domácnostem.
Na opačné straně barikády stojí zastánci klimatických cílů, kteří varují před populismem. Bulharský ministr životního prostředí Julian Popov označil snahy o oslabení emisního systému za „naprosté šílenství“. Podle něj jsou vysoké ceny fosilních paliv naopak nejlepším argumentem pro modernizaci a posílení bezpečnosti EU skrze obnovitelné zdroje, které nás zbaví závislosti na drahém dovozu.
Evropská komise se nyní nachází v nezáviděníhodné pozici mezi těmito dvěma proudy. Předsedkyně Ursula von der Leyenová se systému ETS zastala s tím, že cena uhlíku tvoří v průměru jen 11 % účtů za energii, zatímco samotná surovina se na ceně podílí z 56 %. Argumentuje také tím, že bez tohoto systému by Evropa spotřebovala o 100 miliard metrů krychlových plynu více, což by ji učinilo ještě zranitelnější.
Debata má vyvrcholit tento týden na sérii jednání v Bruselu, včetně summitu lídrů EU. Návrh závěrů summitu vyzývá Komisi k předložení naléhavých opatření pro snížení cen elektřiny v krátkodobém horizontu. Zároveň se počítá s revizí systému ETS nejpozději do července 2026, která by měla zmírnit kolísání cen uhlíku a jejich dopad na konečné spotřebitele.
Názory členských států kopírují geografické i ekonomické linie. Skupina zemí jako Dánsko, Finsko, Švédsko, Španělsko a Portugalsko odmítá jakékoli oslabování klimatických závazků. Tyto státy vidí v pevném kurzu jedinou cestu k dlouhodobé stabilitě. Naopak tábor vedený Itálií, Rakouskem, Českem, Polskem a Maďarskem požaduje úlevy, i když se jejich konkrétní požadavky liší.
Německo sice systém ETS jako celek podporuje, ale snaží se zvrátit plány na ukončení bezplatných emisních povolenek pro průmysl. Berlín se obává, že kombinace drahých energií a vysokých nákladů na dekarbonizaci by mohla vést k nevratnému poškození německé výrobní základny. Diplomati v kuloárech hledají mechanismus, který by zajistil, že ETS nebude dál prohlubovat šoky způsobené vnějšími faktory, jako je právě válka.
Jedním z navrhovaných kompromisů je cílené využití miliardových výnosů z prodeje povolenek. Namísto rušení celého systému by se tyto prostředky mohly rychleji kanálovat do strategických podniků nebo k přímé sociální podpoře ohrožených domácností. Tím by zůstal zachován motivační tlak na ekologizaci, ale zmírnily by se nejtvrdší dopady aktuální krize.
Rozkol panuje i v samotném průmyslu. Zatímco chemický sektor volá po nižších cenách uhlíku kvůli provozním nákladům, výrobci oceli či cementu se obávají, že oslabení ETS ohrozí investice do jejich zelené transformace. Pro mnohé z nich je totiž stabilní cena uhlíku klíčovým parametrem pro získání financování na modernizaci zastaralých provozů.
Dneškem odstartovala další vlna tropických letních veder, přičemž teploty ještě porostou. Je to důvod ke znepokojení, protože v Česku už tak panuje problém se suchem. Následující dny nepřinesou jeho řešení.
Vlna veder v dalších dnech ještě zesílí. Ministerstvo zdravotnictví proto připomíná základní doporučení, která mohou pomoci předejít zdravotním komplikacím spojeným s horkem. Zvýšenou pozornost by měli věnovat svému zdraví především senioři, malé děti, těhotné ženy, chronicky nemocní nebo lidé užívající některé léky.
Každý z prezidentů se o dobré jméno České republiky ve světě staral jinak. Svou cestu si našel i Petr Pavel. Miliony sledujících po celém světě si ho mohli všimnout, protože se v netradiční roli, která nijak nesouvisí s jeho politickou funkcí, představil na významném sportovním klání.
Do Česka dorazila další vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že teploty opět dosáhnou až 40 stupňů. Taková hranice by během letošního léta padla již podruhé. Experti jsou z toho zaskočeni.
Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce.
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.
Nové vedení ukrajinské armády zahájilo oficiální komunikaci se Severoatlantickou aliancí. Nově jmenovaný vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlo Drapatij absolvoval svůj první telefonát s nejvyšším velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkewichem. Během rozhovoru zdůraznil, že klíčem k úspěchu na bojišti je v současné fázi konfliktu udržení obranných linií a výrazné navýšení přesných leteckých i raketových úderů na ruské pozice.
Kanada v současnosti čelí rozsáhlým lesním požárům, které sužují celou zemi. Na jejím území je aktivních více než devět set ohnisek, jež vyvolávají masivní evakuace a v provincii Ontario způsobily vůbec nejhorší požární sezónu v historii. Tato situace znovu rozvířila odbornou i politickou debatu o tom, zda by stát neměl vytvořit jednolitou národní strategii a založit specializovaný federální úřad zaměřený na koordinaci krizových situací.
Japonská prefektura Kumamoto čelí následkům ničivého zemětřesení o síle okolo sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct obětí a stovky zraněných. Záchranné složky spěchají s vyprošťováním lidí ze sutin pod dohledem armády i místních úřadů, přičemž premiérka Sanai Takaičiová zdůraznila, že při pátrání po přeživších rozhoduje každá sekunda. Území na jižním ostrově Kjúšú se přitom zotavovalo ze silných otřesů, které stejný region zasáhly v roce 2016.
Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.
Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
V Česku právě dnes začíná tropická epizoda, která bude v některých oblastech pokračovat i o víkendu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejímž prostřednictvím varují meteorologové před vysokými teplotami a nebezpečím požárů. Experti zároveň avizují další výstrahu před vedry v příštím týdnu.