Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
Kritici Zelené dohody pro Evropu využívají současnou paniku jako zbraň proti systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). Tento mechanismus, který nutí elektrárny a továrny platit za vypouštění skleníkových plynů, je podle nich v době extrémně drahých energií neudržitelný. Italská premiérka Giorgia Meloniová již otevřeně vyzvala k naléhavému pozastavení aplikace ETS na výrobu elektřiny, aby se ulevilo průmyslu i domácnostem.
Na opačné straně barikády stojí zastánci klimatických cílů, kteří varují před populismem. Bulharský ministr životního prostředí Julian Popov označil snahy o oslabení emisního systému za „naprosté šílenství“. Podle něj jsou vysoké ceny fosilních paliv naopak nejlepším argumentem pro modernizaci a posílení bezpečnosti EU skrze obnovitelné zdroje, které nás zbaví závislosti na drahém dovozu.
Evropská komise se nyní nachází v nezáviděníhodné pozici mezi těmito dvěma proudy. Předsedkyně Ursula von der Leyenová se systému ETS zastala s tím, že cena uhlíku tvoří v průměru jen 11 % účtů za energii, zatímco samotná surovina se na ceně podílí z 56 %. Argumentuje také tím, že bez tohoto systému by Evropa spotřebovala o 100 miliard metrů krychlových plynu více, což by ji učinilo ještě zranitelnější.
Debata má vyvrcholit tento týden na sérii jednání v Bruselu, včetně summitu lídrů EU. Návrh závěrů summitu vyzývá Komisi k předložení naléhavých opatření pro snížení cen elektřiny v krátkodobém horizontu. Zároveň se počítá s revizí systému ETS nejpozději do července 2026, která by měla zmírnit kolísání cen uhlíku a jejich dopad na konečné spotřebitele.
Názory členských států kopírují geografické i ekonomické linie. Skupina zemí jako Dánsko, Finsko, Švédsko, Španělsko a Portugalsko odmítá jakékoli oslabování klimatických závazků. Tyto státy vidí v pevném kurzu jedinou cestu k dlouhodobé stabilitě. Naopak tábor vedený Itálií, Rakouskem, Českem, Polskem a Maďarskem požaduje úlevy, i když se jejich konkrétní požadavky liší.
Německo sice systém ETS jako celek podporuje, ale snaží se zvrátit plány na ukončení bezplatných emisních povolenek pro průmysl. Berlín se obává, že kombinace drahých energií a vysokých nákladů na dekarbonizaci by mohla vést k nevratnému poškození německé výrobní základny. Diplomati v kuloárech hledají mechanismus, který by zajistil, že ETS nebude dál prohlubovat šoky způsobené vnějšími faktory, jako je právě válka.
Jedním z navrhovaných kompromisů je cílené využití miliardových výnosů z prodeje povolenek. Namísto rušení celého systému by se tyto prostředky mohly rychleji kanálovat do strategických podniků nebo k přímé sociální podpoře ohrožených domácností. Tím by zůstal zachován motivační tlak na ekologizaci, ale zmírnily by se nejtvrdší dopady aktuální krize.
Rozkol panuje i v samotném průmyslu. Zatímco chemický sektor volá po nižších cenách uhlíku kvůli provozním nákladům, výrobci oceli či cementu se obávají, že oslabení ETS ohrozí investice do jejich zelené transformace. Pro mnohé z nich je totiž stabilní cena uhlíku klíčovým parametrem pro získání financování na modernizaci zastaralých provozů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
