Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
Kritici Zelené dohody pro Evropu využívají současnou paniku jako zbraň proti systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). Tento mechanismus, který nutí elektrárny a továrny platit za vypouštění skleníkových plynů, je podle nich v době extrémně drahých energií neudržitelný. Italská premiérka Giorgia Meloniová již otevřeně vyzvala k naléhavému pozastavení aplikace ETS na výrobu elektřiny, aby se ulevilo průmyslu i domácnostem.
Na opačné straně barikády stojí zastánci klimatických cílů, kteří varují před populismem. Bulharský ministr životního prostředí Julian Popov označil snahy o oslabení emisního systému za „naprosté šílenství“. Podle něj jsou vysoké ceny fosilních paliv naopak nejlepším argumentem pro modernizaci a posílení bezpečnosti EU skrze obnovitelné zdroje, které nás zbaví závislosti na drahém dovozu.
Evropská komise se nyní nachází v nezáviděníhodné pozici mezi těmito dvěma proudy. Předsedkyně Ursula von der Leyenová se systému ETS zastala s tím, že cena uhlíku tvoří v průměru jen 11 % účtů za energii, zatímco samotná surovina se na ceně podílí z 56 %. Argumentuje také tím, že bez tohoto systému by Evropa spotřebovala o 100 miliard metrů krychlových plynu více, což by ji učinilo ještě zranitelnější.
Debata má vyvrcholit tento týden na sérii jednání v Bruselu, včetně summitu lídrů EU. Návrh závěrů summitu vyzývá Komisi k předložení naléhavých opatření pro snížení cen elektřiny v krátkodobém horizontu. Zároveň se počítá s revizí systému ETS nejpozději do července 2026, která by měla zmírnit kolísání cen uhlíku a jejich dopad na konečné spotřebitele.
Názory členských států kopírují geografické i ekonomické linie. Skupina zemí jako Dánsko, Finsko, Švédsko, Španělsko a Portugalsko odmítá jakékoli oslabování klimatických závazků. Tyto státy vidí v pevném kurzu jedinou cestu k dlouhodobé stabilitě. Naopak tábor vedený Itálií, Rakouskem, Českem, Polskem a Maďarskem požaduje úlevy, i když se jejich konkrétní požadavky liší.
Německo sice systém ETS jako celek podporuje, ale snaží se zvrátit plány na ukončení bezplatných emisních povolenek pro průmysl. Berlín se obává, že kombinace drahých energií a vysokých nákladů na dekarbonizaci by mohla vést k nevratnému poškození německé výrobní základny. Diplomati v kuloárech hledají mechanismus, který by zajistil, že ETS nebude dál prohlubovat šoky způsobené vnějšími faktory, jako je právě válka.
Jedním z navrhovaných kompromisů je cílené využití miliardových výnosů z prodeje povolenek. Namísto rušení celého systému by se tyto prostředky mohly rychleji kanálovat do strategických podniků nebo k přímé sociální podpoře ohrožených domácností. Tím by zůstal zachován motivační tlak na ekologizaci, ale zmírnily by se nejtvrdší dopady aktuální krize.
Rozkol panuje i v samotném průmyslu. Zatímco chemický sektor volá po nižších cenách uhlíku kvůli provozním nákladům, výrobci oceli či cementu se obávají, že oslabení ETS ohrozí investice do jejich zelené transformace. Pro mnohé z nich je totiž stabilní cena uhlíku klíčovým parametrem pro získání financování na modernizaci zastaralých provozů.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.