Výzkumníci zjistili, že mnozí lidé věří, že extrémní výkyvy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Míra tohoto přesvědčení se však liší podle typu události i regionu. V Latinské Americe například respondenti častěji uznávali, že klimatická změna je ohrožuje a že by měla být prioritou vládních politik.
Naopak v Africe, přestože je kontinent klimatickými riziky silně zasažen, je povědomí o spojitosti mezi změnou klimatu a extrémním počasím nízké. Tato „subjektivní atribuce“ – tedy přesvědčení, že konkrétní událost byla způsobena klimatickou změnou – je klíčovým faktorem pro ochotu lidí podpořit klimatické politiky.
Zkušenost sama o sobě nestačí. Lidé, kteří zažili například povodně, ale nevěří, že je způsobil klimat, častěji klimatická opatření odmítají. Naproti tomu ti, kteří vnímají spojitost s klimatem, jsou vůči těmto politikám vstřícnější.
Výzkum se zaměřil na pět konkrétních typů opatření: Zvýšení daní na uhlí a fosilní paliva, zavedení uhlíkové daně na potraviny s vysokou emisní stopou (např. hovězí), rozšíření infrastruktury pro veřejnou dopravu, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (větrná, solární) a ochrana lesů a přírodních oblastí.
Globálně největší podporu získala ochrana přírody – s 82 % souhlasem, následovaná rozvojem zelené energie (75 %). Naopak daně na jídlo (22 %) a paliva (29 %) jsou výrazně méně populární. Zvláště v chudších regionech světa mohou být tyto daně vnímány jako nespravedlivé nebo trestající.
Studie ukazuje, že klíčovým prvkem k posílení podpory klimatických opatření je komunikace. Vědci, novináři i nevládní organizace by se měli soustředit na vysvětlování toho, proč dochází k extrémnímu počasí a jak s tím souvisí klimatická změna. Nestačí jen fakta – lidé je hodnotí optikou svých životních zkušeností, hodnot a emocí.
Podle Joubert je nutné spojit vědecká data s tím, co lidé sami cítí a prožívají. Například když se objeví záplavy nebo požáry, může to být vhodná chvíle (tzv. „naučný moment“) pro veřejnou debatu o klimatu. Jen tak se podaří zvýšit ochotu veřejnosti podporovat opatření, která mají dopad na každodenní život, ale i na zdraví planety.
Zároveň by se měly více komunikovat výhody těchto opatření – například čistší vzduch, levnější elektřina ze slunce nebo pohodlnější doprava. Bez veřejné podpory totiž klimatická politika zůstane jen na papíře.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
Svět se nezadržitelně blíží k období, které vědci označují jako vrchol vymírání ledovců. Podle nové studie publikované v časopise Nature Climate Change by mohlo v polovině tohoto století zanikat až 4 000 ledovců ročně. Toto tempo odpovídá situaci, jako by se každý rok kompletně rozpustily všechny ledovcové masivy v evropských Alpách.
Policie v Novém Jižním Walesu oficiálně obvinila Naveeda Akrama, který jako jediný z útočníků přežil nedělní masakr na sydneyské pláži Bondi. Celkem čelí devětapadesáti trestným činům, mezi nimiž figuruje patnáct vražd a spáchání teroristického aktu. Jeho otec a komplic v jedné osobě, padesátiletý Sajid Akram, zemřel přímo na místě během přestřelky s bezpečnostními složkami.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
Od prosince probíhá meteorologická zima, ale v posledních panuje počasí, které spíš připomíná podzim. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc nic nenasvědčuje tomu, že by u nás mělo začít vydatněji sněžit.
Policie v úterý obvinila pětadvacetiletého muže v případu únosu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Zmínila, že další informace k případu už zřejmě neuvolní. Některé detaily se ale začaly objevovat v médiích.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.