Výzkumníci zjistili, že mnozí lidé věří, že extrémní výkyvy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Míra tohoto přesvědčení se však liší podle typu události i regionu. V Latinské Americe například respondenti častěji uznávali, že klimatická změna je ohrožuje a že by měla být prioritou vládních politik.
Naopak v Africe, přestože je kontinent klimatickými riziky silně zasažen, je povědomí o spojitosti mezi změnou klimatu a extrémním počasím nízké. Tato „subjektivní atribuce“ – tedy přesvědčení, že konkrétní událost byla způsobena klimatickou změnou – je klíčovým faktorem pro ochotu lidí podpořit klimatické politiky.
Zkušenost sama o sobě nestačí. Lidé, kteří zažili například povodně, ale nevěří, že je způsobil klimat, častěji klimatická opatření odmítají. Naproti tomu ti, kteří vnímají spojitost s klimatem, jsou vůči těmto politikám vstřícnější.
Výzkum se zaměřil na pět konkrétních typů opatření: Zvýšení daní na uhlí a fosilní paliva, zavedení uhlíkové daně na potraviny s vysokou emisní stopou (např. hovězí), rozšíření infrastruktury pro veřejnou dopravu, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (větrná, solární) a ochrana lesů a přírodních oblastí.
Globálně největší podporu získala ochrana přírody – s 82 % souhlasem, následovaná rozvojem zelené energie (75 %). Naopak daně na jídlo (22 %) a paliva (29 %) jsou výrazně méně populární. Zvláště v chudších regionech světa mohou být tyto daně vnímány jako nespravedlivé nebo trestající.
Studie ukazuje, že klíčovým prvkem k posílení podpory klimatických opatření je komunikace. Vědci, novináři i nevládní organizace by se měli soustředit na vysvětlování toho, proč dochází k extrémnímu počasí a jak s tím souvisí klimatická změna. Nestačí jen fakta – lidé je hodnotí optikou svých životních zkušeností, hodnot a emocí.
Podle Joubert je nutné spojit vědecká data s tím, co lidé sami cítí a prožívají. Například když se objeví záplavy nebo požáry, může to být vhodná chvíle (tzv. „naučný moment“) pro veřejnou debatu o klimatu. Jen tak se podaří zvýšit ochotu veřejnosti podporovat opatření, která mají dopad na každodenní život, ale i na zdraví planety.
Zároveň by se měly více komunikovat výhody těchto opatření – například čistší vzduch, levnější elektřina ze slunce nebo pohodlnější doprava. Bez veřejné podpory totiž klimatická politika zůstane jen na papíře.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.