Výzkumníci zjistili, že mnozí lidé věří, že extrémní výkyvy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Míra tohoto přesvědčení se však liší podle typu události i regionu. V Latinské Americe například respondenti častěji uznávali, že klimatická změna je ohrožuje a že by měla být prioritou vládních politik.
Naopak v Africe, přestože je kontinent klimatickými riziky silně zasažen, je povědomí o spojitosti mezi změnou klimatu a extrémním počasím nízké. Tato „subjektivní atribuce“ – tedy přesvědčení, že konkrétní událost byla způsobena klimatickou změnou – je klíčovým faktorem pro ochotu lidí podpořit klimatické politiky.
Zkušenost sama o sobě nestačí. Lidé, kteří zažili například povodně, ale nevěří, že je způsobil klimat, častěji klimatická opatření odmítají. Naproti tomu ti, kteří vnímají spojitost s klimatem, jsou vůči těmto politikám vstřícnější.
Výzkum se zaměřil na pět konkrétních typů opatření: Zvýšení daní na uhlí a fosilní paliva, zavedení uhlíkové daně na potraviny s vysokou emisní stopou (např. hovězí), rozšíření infrastruktury pro veřejnou dopravu, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (větrná, solární) a ochrana lesů a přírodních oblastí.
Globálně největší podporu získala ochrana přírody – s 82 % souhlasem, následovaná rozvojem zelené energie (75 %). Naopak daně na jídlo (22 %) a paliva (29 %) jsou výrazně méně populární. Zvláště v chudších regionech světa mohou být tyto daně vnímány jako nespravedlivé nebo trestající.
Studie ukazuje, že klíčovým prvkem k posílení podpory klimatických opatření je komunikace. Vědci, novináři i nevládní organizace by se měli soustředit na vysvětlování toho, proč dochází k extrémnímu počasí a jak s tím souvisí klimatická změna. Nestačí jen fakta – lidé je hodnotí optikou svých životních zkušeností, hodnot a emocí.
Podle Joubert je nutné spojit vědecká data s tím, co lidé sami cítí a prožívají. Například když se objeví záplavy nebo požáry, může to být vhodná chvíle (tzv. „naučný moment“) pro veřejnou debatu o klimatu. Jen tak se podaří zvýšit ochotu veřejnosti podporovat opatření, která mají dopad na každodenní život, ale i na zdraví planety.
Zároveň by se měly více komunikovat výhody těchto opatření – například čistší vzduch, levnější elektřina ze slunce nebo pohodlnější doprava. Bez veřejné podpory totiž klimatická politika zůstane jen na papíře.
Americký prezident Donald Trump, šéf Kremlu Vladimir Putin a čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se příští týden plánují setkat na okraj summitu v Číně. Uvedl to Bílý dům, informovala britská stanice BBC.
Zubní lékař Roman Šmucler se poprvé vyjádřil ke svému konci v čele České stomatologické komory. Podle svých slov dokončil misi, kterou neskromně považuje za úspěšnou. Šmucler rezignoval po diskuzi ohledně dalšího fungování komory.
Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.
Americký prezident Donald Trump se rovněž vyjádřil k pátečnímu přerušení leteckého provozu ve Spojených státech. Podle šéfa Bílého domu ho nezapříčinil kybernetický útok. Problém prý způsobila stará a rozbitá infrastruktura, na kterou se v letecké dopravě v USA stále spoléhá.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá na 19. listopadu.
Meteorologové už nyní tuší, jaké počasí nabídne další listopadový víkend. Podle aktuálního výhledu se má v jeho průběhu ochlazovat, což se může projevit i sněžením na horách. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Polsko pozastavuje příspěvky do iniciativy PURL (Alianční program prioritních nákupů pro Ukrajinu), jejímž prostřednictvím nakupují spojenci Kyjeva od Spojených států amerických zbraně a zbraňové systémy pro Ukrajinu. Informují o tom zahraniční média.
Zdražení elektřiny a plynu, které od ledna příštího roku nově chystá společnost innogy, vysílá českým domácnostem poměrně jednoznačný signál: kdo má energie bez fixace, měl by nyní vážně zvážit jejich zafixování. A to i v případě, že má smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Právě takové smlouvy totiž zpravidla umožňují dodavatelům jednostranně měnit ceny, pochopitelně při dodržení zákonných podmínek. Zákazník tak nemá jistotu, kolik bude za elektřinu nebo plyn platit za několik měsíců. Současné nabídky fixovaných tarifů mu přitom mohou zajistit cenovou předvídatelnost na delší období.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se 12. a 13. listopadu 2026 zúčastnil v Dublinu devátého zasedání Evropského politického společenství a navazujícího neformálního summitu Evropské rady. Hlavními tématy jednání byly konkurenceschopnost Evropy, problematika umělé inteligence, nelegální migrace, posilování bezpečnosti evropských zemí a pomoc Ukrajině.
V Česku se blíží moment, kdy se díky pravidelné lednové valorizaci opět zvýší důchody. Lidé už vědí, o kolik to bude. Mezitím se veřejnost od statistiků dozvěděla, jak vysoká byla průměrná penze v závěru loňského roku.
Velké dopravní problémy v pátek zasáhly Spojené státy americké. Úřady na několik hodin uzemnily všechna letadla a zastavily veškeré odlety z amerických letišť, protože komunikační systémy řízení letového provozu nefungovaly tak, jak měly.