Experti popsali, proč se Trump šeredně zmýlil. Vrátit zlaté časy amerického průmyslu se mu nikdy nepodaří

Donald Trump
Donald Trump, foto: Fb/Robert Fico
Klára Marková 14. dubna 2025 17:03
Sdílej:

Americký prezident Donald Trump znovu vsadil na jednu ze svých nejoblíbenějších ekonomických zbraní – cla. Oznámené „tarify osvobození“ však nezasahují obchod se službami, ale pouze se zbožím, což podtrhuje Trumpovu posedlost průmyslem a nostalgii po údajné zlaté éře americké výroby. Problémem však je, že ekonomická realita 21. století se od té dávno minula.

Finanční trhy na celém světě reagovaly na tento krok poklesem. A protože nová cla se uplatňují specificky podle země původu, stalo se klíčovým faktorem určování, odkud zboží „formálně“ pochází. Prezident navíc pohrozil, že každý, kdo se pokusí obejít cla změnou označení původu, může čelit až deseti letům vězení.

Podle serveru The Conversation informací Bílý dům vypočetl výši cel tak, že vzal obchodní deficit USA s danou zemí, vydělil jej hodnotou jejích vývozů do USA a výsledek snížil na polovinu, přičemž minimální sazba byla stanovena na 10 %. Zajímavostí je, že podobný výpočet navrhují i některé AI platformy při snaze o „vyrovnání podmínek“.

Experti ale varují, že z ekonomického hlediska však Trumpova orientace na zboží a průmysl nedává smysl. Jeho nostalgie po výrobní minulosti ignoruje skutečnost, že hlavním viníkem poklesu počtu pracovních míst v průmyslu není globalizace, ale rostoucí produktivita a automatizace. Dnes zkrátka na výrobu téhož množství zboží stačí mnohem méně lidí.

Ani případné narovnání obchodní bilance by nepřineslo zásadní změnu. Podle údajů amerického Úřadu pro statistiku práce by se podíl zaměstnanosti v průmyslu zvýšil jen o jeden procentní bod – z 8 % na 9 %. To by rozhodně neznamenalo zásadní obrat.

Navíc, i když některé pracovní pozice v průmyslu by se do USA skutečně mohly vrátit, vedlo by to k vyšším nákladům na výrobu – například ocel vyráběná v USA je dražší, což zdraží konečné produkty, jako jsou automobily. Tím se sníží jejich konkurenceschopnost na mezinárodních trzích, což nakonec povede k dalším ztrátám pracovních míst. Jinými slovy: jednou rukou Trump dává, druhou bere.

Trumpova vize návratu k 50. letům minulého století je navíc postavena na iluzích. Tehdy USA skutečně dominovaly světovému průmyslu – vyráběly třetinu světového exportu a dovážely jen asi desetinu. Ale šlo o jedinečný moment v historii: většina ostatních průmyslových zemí byla po válce zničená, a USA jako jediné nebyly vojensky zasažené. Tento náskok byl dočasný a nemohl trvat věčně.

Dalším faktorem byl koloniální systém, který bránil industrializaci v mnoha částech světa. Po rozpadu koloniálních impérií se však tyto země začaly samy industrializovat, což zákonitě vedlo ke změně globálního rozložení výroby. USA tak už nejsou jediným světovým průmyslovým hráčem.

Trumpova rétorika nicméně rezonuje s částí americké populace, především s dělnickou třídou, která utrpěla ztráty v důsledku ekonomických změn posledních dekád. Od 70. let klesají či stagnují reálné mzdy Američanů bez vysokoškolského vzdělání – především u mužů. Právě tato skupina tvoří významnou část Trumpových voličů.

Práce ve službách, která nahradila místa v průmyslu, je často nejistá, hůře placená, bez odborové ochrany a s menší možností postupu. Není proto překvapením, že mnozí tito lidé reagují na globalizaci s nevolí a hledají jednoduchá řešení. Cla jim mohou znít jako logická odpověď.

Jenže jak ukazují výzkumy, dopad globalizace na ztrátu pracovních míst je relativně malý – kolem 10 %. Zbytek připadá na technologické změny. I kdyby tedy USA obnovily svůj obchodní přebytek, k renesanci výroby nedojde.

Je jistě pravdou, že vlády po celém světě dlouhodobě zanedbávaly potřeby dělnické třídy. Nicméně ekonomická politika by neměla vycházet z nostalgie, nýbrž z reálných dat. Emoce mají v politice své místo, ale jako jediný základ pro rozhodování mohou být nebezpečné.

V konečném důsledku je Trumpova víra v cla jako nástroj obnovy amerického průmyslu nejen mylná, ale může být i kontraproduktivní. Svět se změnil – a Spojené státy se musí změnit s ním.
4o

 
 
 

Stalo se
Novinky
Írán

Miliardy dolarů, tisíce mrtvých. Jakou cenu platí Írán a USA za válku?

Válka Spojených států s Íránem se po podepsání prozatímní dohody a před zahájením dalších rozhovorů prozatím zastavila. Prezident Donald Trump deklaruje americké vítězství a na své sociální síti Truth Social vyzdvihuje přínosy šedesátidenního memoranda, přičemž tvrdí, že ropa opět teče, akciové trhy rostou, ceny klesají a Írán nikdy nezíská jadernou zbraň.

Novinky
Keir Starmer

Britský premiér Starmer v pondělí pravděpodobně oznámí rezignaci

Britský premiér Keir Starmer v pondělí pravděpodobně oznámí svou rezignaci poté, co se ocitl pod drtivým tlakem poslanců vlastní Labouristické strany. Ti požadují, aby uvolnil místo Andy Burnhamovi, který by se měl stát novým lídrem strany.

Novinky
Gin

Francie bojuje s extrémním počasím. Zakázala prodej a konzumaci alkoholu na akcích

Francie zakázala prodej a konzumaci alkoholu na některých akcích v rámci masivního národního hudebního festivalu, protože vlna veder vyhnala teploty k rekordním hodnotám. Každoroční oslavy svátku hudby Fête de la Musique přitahují do francouzských ulic miliony lidí.

Novinky
Hormuzský průliv

Trump: Pokud nebude do 60 dnů dohoda s Íránem, USA začnou v Hormuzském průlivu vybírat mýtné

Prezident Donald Trump v sobotu odpoledne pohrozil, že pokud nebude do 60 dnů dokončena dohoda s Teheránem, Spojené státy začnou v Hormuzském průlivu vybírat mýtné. Toto varování přichází v době, kdy američtí a íránští představitelé nabízejí odlišné verze toho, kdo vlastně tento strategický ropný koridor kontroluje. Trump ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social tvrdil, že během období příměří ani po něm v této vodní cestě žádné poplatky nebudou, ovšem s výjimkou případu, kdy by se oběma stranám nepodařilo do stanovené lhůty dospět ke konečné dohodě.