Americký prezident Donald Trump znovu vsadil na jednu ze svých nejoblíbenějších ekonomických zbraní – cla. Oznámené „tarify osvobození“ však nezasahují obchod se službami, ale pouze se zbožím, což podtrhuje Trumpovu posedlost průmyslem a nostalgii po údajné zlaté éře americké výroby. Problémem však je, že ekonomická realita 21. století se od té dávno minula.
Finanční trhy na celém světě reagovaly na tento krok poklesem. A protože nová cla se uplatňují specificky podle země původu, stalo se klíčovým faktorem určování, odkud zboží „formálně“ pochází. Prezident navíc pohrozil, že každý, kdo se pokusí obejít cla změnou označení původu, může čelit až deseti letům vězení.
Podle serveru The Conversation informací Bílý dům vypočetl výši cel tak, že vzal obchodní deficit USA s danou zemí, vydělil jej hodnotou jejích vývozů do USA a výsledek snížil na polovinu, přičemž minimální sazba byla stanovena na 10 %. Zajímavostí je, že podobný výpočet navrhují i některé AI platformy při snaze o „vyrovnání podmínek“.
Experti ale varují, že z ekonomického hlediska však Trumpova orientace na zboží a průmysl nedává smysl. Jeho nostalgie po výrobní minulosti ignoruje skutečnost, že hlavním viníkem poklesu počtu pracovních míst v průmyslu není globalizace, ale rostoucí produktivita a automatizace. Dnes zkrátka na výrobu téhož množství zboží stačí mnohem méně lidí.
Ani případné narovnání obchodní bilance by nepřineslo zásadní změnu. Podle údajů amerického Úřadu pro statistiku práce by se podíl zaměstnanosti v průmyslu zvýšil jen o jeden procentní bod – z 8 % na 9 %. To by rozhodně neznamenalo zásadní obrat.
Navíc, i když některé pracovní pozice v průmyslu by se do USA skutečně mohly vrátit, vedlo by to k vyšším nákladům na výrobu – například ocel vyráběná v USA je dražší, což zdraží konečné produkty, jako jsou automobily. Tím se sníží jejich konkurenceschopnost na mezinárodních trzích, což nakonec povede k dalším ztrátám pracovních míst. Jinými slovy: jednou rukou Trump dává, druhou bere.
Trumpova vize návratu k 50. letům minulého století je navíc postavena na iluzích. Tehdy USA skutečně dominovaly světovému průmyslu – vyráběly třetinu světového exportu a dovážely jen asi desetinu. Ale šlo o jedinečný moment v historii: většina ostatních průmyslových zemí byla po válce zničená, a USA jako jediné nebyly vojensky zasažené. Tento náskok byl dočasný a nemohl trvat věčně.
Dalším faktorem byl koloniální systém, který bránil industrializaci v mnoha částech světa. Po rozpadu koloniálních impérií se však tyto země začaly samy industrializovat, což zákonitě vedlo ke změně globálního rozložení výroby. USA tak už nejsou jediným světovým průmyslovým hráčem.
Trumpova rétorika nicméně rezonuje s částí americké populace, především s dělnickou třídou, která utrpěla ztráty v důsledku ekonomických změn posledních dekád. Od 70. let klesají či stagnují reálné mzdy Američanů bez vysokoškolského vzdělání – především u mužů. Právě tato skupina tvoří významnou část Trumpových voličů.
Práce ve službách, která nahradila místa v průmyslu, je často nejistá, hůře placená, bez odborové ochrany a s menší možností postupu. Není proto překvapením, že mnozí tito lidé reagují na globalizaci s nevolí a hledají jednoduchá řešení. Cla jim mohou znít jako logická odpověď.
Jenže jak ukazují výzkumy, dopad globalizace na ztrátu pracovních míst je relativně malý – kolem 10 %. Zbytek připadá na technologické změny. I kdyby tedy USA obnovily svůj obchodní přebytek, k renesanci výroby nedojde.
Je jistě pravdou, že vlády po celém světě dlouhodobě zanedbávaly potřeby dělnické třídy. Nicméně ekonomická politika by neměla vycházet z nostalgie, nýbrž z reálných dat. Emoce mají v politice své místo, ale jako jediný základ pro rozhodování mohou být nebezpečné.
V konečném důsledku je Trumpova víra v cla jako nástroj obnovy amerického průmyslu nejen mylná, ale může být i kontraproduktivní. Svět se změnil – a Spojené státy se musí změnit s ním.
4o
Nová finanční uzávěrka ukazuje, že majetek prezidenta Donalda Trumpa po návratu do úřadu prudce vzrostl. Rekordní nárůst příjmů zaznamenala zejména jeho dvě hlavní sídla na Floridě, což jasně ukazuje na propojení jeho osobního podnikání s prezidentskou politikou. Trump od začátku minulého roku navštívil areály Mar-a-Lago a Trump National Doral více než pětadvacetkrát. Pořádal tam milionové dárcovské večeře, hostil zahraniční představitele a vítal akce Republikánské strany, přičemž o rezervace na těchto místech se ucházeli také podnikatelé a politické skupiny.
Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.
Bílý dům čelí vlně kritiky za prezentaci nového článku o poklesu cen léků na předpis. Americký prezident Donald Trump i jeho tiskový tým se veřejně pochlubili novinovým titulkem, podle kterého zaznamenaly ceny léků nejprudší propad za více než šest desetiletí. Zveřejněný materiál však opomněl zmínit zjištění odborníků, podle nichž je tento pozitivní vývoj zásluhou legislativy předchozího prezidenta Joea Bidena.
Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezident JD Vance čelí kritice za neustálé posouvání a zjednodušování cílů ve válce s Íránem, která trvá již šestý měsíc. Původní absolutistické požadavky, mezi které patřila kapitulace režimu, změna vedení v Teheránu či ukončení podpory íránských militantních skupin v regionu, se postupně vytrácejí.
Extrémní vlny veder a dlouhotrvající sucha spouštějí v letošním roce po celém světě lesní požáry nevídaného rozsahu. Podle údajů klimatických odborníků a satelitních systémů lehnulo popelem již více než 370 milionů akrů půdy napříč osmdesáti zeměmi. Celková zasažená plocha tak dosahuje rozlohy, která překračuje spojené území Francie, Španělska a Německa. Odborníci podle The Independent zdůrazňují, že letošní požáry se šíří výrazně rychleji a mají destruktivnější dopady než kdykoli v moderní historii.
Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo vyřazení z provozu sedmi z deseti největších logistických center ruské e-commerce platformy Wildberries. Prohlášení následovalo po rozsáhlém dronovém útoku v Moskevské oblasti, který způsobil masivní požáry v klíčovém komplexu společnosti v obci Koledino o rozloze 250 tisíc metrů čtverečních a také v logistickém centru Severnoje Domodědovo. Oba objekty musely zcela zastavit svůj provoz.
Vysoké teploty a dlouhotrvající vlny veder v letošním letním období zasadily evropské ekonomice těžkou ránu. Podle rozsáhlých analýz ekonomů z nizozemské banky Triodos mohou tyto klimatické výkyvy připravit HDP Evropské unie až o 180 miliard eur, což v praxi znamená snížení očekávaného hospodářského růstu celého bloku přibližně o jeden procentní bod.
Vývoz ukrajinského obilí čelí vážné krizi, která je důsledkem intenzivních ruských útoků v Černém moři, nepříznivých klimatických podmínek i trvajícího odporu středoevropských sousedů. Intenzivní raketové údery na přístavní infrastrukturu vyhrotily bezpečnostní situaci na námořních trasách do té míry, že nákladní lodi do klíčových ukrajinských přístavů v okolí Oděsy přestaly vplouvat. Námořní přepravci i posádky plavidel odmítají z obav o životy riskovat plavbu přes Černé moře.
Následující dekáda nabídne milovníkům vesmírných úkazů několik zatmění Slunce, přičemž to vůbec nejvýznamnější nastane 2. srpna 2027. Podle slunečního astrofyzika Ryana Frenche z Laboratoře pro atmosféru a vesmírnou fyziku v Coloradu půjde o nejdelší úplné zatmění Slunce, které bude možné během našeho života pozorovat. Fáze totality, kdy měsíc zcela zakryje sluneční kotouč, potrvá v některých místech přes šest minut.
Ruské jednotky v brzkých ranních hodinách podnikly rozsáhlý raketový útok na Kyjev. Podle starosty města Vitalije Klička způsobil úder požáry nejméně ve dvou městských částech. Armádní administrativa metropole potvrdila nejméně jednoho zraněného člověka. Ve městě po vyhlášení leteckého poplachu zaznělo několik silných výbuchů.
Ruská armáda utrpěla v průběhu července jedny z nejvyšších lidských i materiálních ztrát od začátku invaze, zatímco ukrajinské síly zaznamenaly nejvýraznější územní zisky za více než rok. Odhady ukrajinského ministerstva obrany založené na vyhodnocování dělostřeleckých a dronových snímků uvádějí, že Ruská federace přišla v červenci o více než 42 tisíc vojáků. Jde o nejvyšší měsíční bilanci zabitých či těžce raněných ruských vojáků od začátku roku 2025.
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
