Americký prezident Donald Trump znovu vsadil na jednu ze svých nejoblíbenějších ekonomických zbraní – cla. Oznámené „tarify osvobození“ však nezasahují obchod se službami, ale pouze se zbožím, což podtrhuje Trumpovu posedlost průmyslem a nostalgii po údajné zlaté éře americké výroby. Problémem však je, že ekonomická realita 21. století se od té dávno minula.
Finanční trhy na celém světě reagovaly na tento krok poklesem. A protože nová cla se uplatňují specificky podle země původu, stalo se klíčovým faktorem určování, odkud zboží „formálně“ pochází. Prezident navíc pohrozil, že každý, kdo se pokusí obejít cla změnou označení původu, může čelit až deseti letům vězení.
Podle serveru The Conversation informací Bílý dům vypočetl výši cel tak, že vzal obchodní deficit USA s danou zemí, vydělil jej hodnotou jejích vývozů do USA a výsledek snížil na polovinu, přičemž minimální sazba byla stanovena na 10 %. Zajímavostí je, že podobný výpočet navrhují i některé AI platformy při snaze o „vyrovnání podmínek“.
Experti ale varují, že z ekonomického hlediska však Trumpova orientace na zboží a průmysl nedává smysl. Jeho nostalgie po výrobní minulosti ignoruje skutečnost, že hlavním viníkem poklesu počtu pracovních míst v průmyslu není globalizace, ale rostoucí produktivita a automatizace. Dnes zkrátka na výrobu téhož množství zboží stačí mnohem méně lidí.
Ani případné narovnání obchodní bilance by nepřineslo zásadní změnu. Podle údajů amerického Úřadu pro statistiku práce by se podíl zaměstnanosti v průmyslu zvýšil jen o jeden procentní bod – z 8 % na 9 %. To by rozhodně neznamenalo zásadní obrat.
Navíc, i když některé pracovní pozice v průmyslu by se do USA skutečně mohly vrátit, vedlo by to k vyšším nákladům na výrobu – například ocel vyráběná v USA je dražší, což zdraží konečné produkty, jako jsou automobily. Tím se sníží jejich konkurenceschopnost na mezinárodních trzích, což nakonec povede k dalším ztrátám pracovních míst. Jinými slovy: jednou rukou Trump dává, druhou bere.
Trumpova vize návratu k 50. letům minulého století je navíc postavena na iluzích. Tehdy USA skutečně dominovaly světovému průmyslu – vyráběly třetinu světového exportu a dovážely jen asi desetinu. Ale šlo o jedinečný moment v historii: většina ostatních průmyslových zemí byla po válce zničená, a USA jako jediné nebyly vojensky zasažené. Tento náskok byl dočasný a nemohl trvat věčně.
Dalším faktorem byl koloniální systém, který bránil industrializaci v mnoha částech světa. Po rozpadu koloniálních impérií se však tyto země začaly samy industrializovat, což zákonitě vedlo ke změně globálního rozložení výroby. USA tak už nejsou jediným světovým průmyslovým hráčem.
Trumpova rétorika nicméně rezonuje s částí americké populace, především s dělnickou třídou, která utrpěla ztráty v důsledku ekonomických změn posledních dekád. Od 70. let klesají či stagnují reálné mzdy Američanů bez vysokoškolského vzdělání – především u mužů. Právě tato skupina tvoří významnou část Trumpových voličů.
Práce ve službách, která nahradila místa v průmyslu, je často nejistá, hůře placená, bez odborové ochrany a s menší možností postupu. Není proto překvapením, že mnozí tito lidé reagují na globalizaci s nevolí a hledají jednoduchá řešení. Cla jim mohou znít jako logická odpověď.
Jenže jak ukazují výzkumy, dopad globalizace na ztrátu pracovních míst je relativně malý – kolem 10 %. Zbytek připadá na technologické změny. I kdyby tedy USA obnovily svůj obchodní přebytek, k renesanci výroby nedojde.
Je jistě pravdou, že vlády po celém světě dlouhodobě zanedbávaly potřeby dělnické třídy. Nicméně ekonomická politika by neměla vycházet z nostalgie, nýbrž z reálných dat. Emoce mají v politice své místo, ale jako jediný základ pro rozhodování mohou být nebezpečné.
V konečném důsledku je Trumpova víra v cla jako nástroj obnovy amerického průmyslu nejen mylná, ale může být i kontraproduktivní. Svět se změnil – a Spojené státy se musí změnit s ním.
4o
Nový mírový plán podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského obsahuje prvky, které jsou klíčové pro národní zájmy. Zelenskyj to uvedl poté, co dostal první zprávy z průběhu dnešních diplomatických rozhovorů ve Švýcarsku.
Jiřina Bohdalová nedávno vynechala jeden knižní křest, ačkoliv byla uvedena na pozvánce, a odvolávala se na lékaře, že nemá chodit mezi lidi. V posledních dnech ale opakovaně vyrazila do společnosti. V druhém případě na ni dohlížela její neméně slavná dcera.
Americký prezident Donald Trump se zřejmě opět dostává do konfliktu s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. V nedělním příspěvku na sociální síti obvinil Kyjev z nevděčnosti v souvislosti s americkými snahami o ukončení války na Ukrajině.
Nová česká vláda by podle pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše (ANO) měla vzniknout do poloviny prosince. Babiš to naznačil v pravidelném videu, které zveřejnil v neděli dopoledne. Předseda hnutí, které zvítězilo v říjnových sněmovních volbách, je na tom prý domluvený s prezidentem Petrem Pavlem.
Již 28 let uplynulo v létě od tragické a velmi předčasné smrti princezny Diany v ulicích Paříže. Maminka princů Williama a Harryho dala o dva roky nechvalně známý rozhovor britské stanici BBC. Nyní se jeden muž rozhodl šťourat v okolnostech vzniku interview, upozornila BBC.
Česko v uplynulých hodinách sevřel mráz a na některých místech také zasypal sníh, s projevy zimního počasí je ale nutné počítat i po víkendu. Vyplývá to z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
StarDance letos chyběla na televizních obrazovkách, ale historicky poprvé se taneční show vydala přímo za diváky do měst. Ze strany lidí, kteří se do arén a sálů nedostali, se ozvala kritika faktu, že se nic nevysílá. To ale není tak úplně pravda.
Američané trvají na tom, že jsou autory návrhu nového mírového plánu pro Ukrajinu. Podle Washingtonu navíc nejde o poslední nabídku pro Kyjev, který čelí velkému tlaku, aby s návrhem souhlasil.
Meteorologická zima sice ještě nezačala, ale pouhý pohled z okna dnes může naznačovat něco jiného. Teploty v noci na neděli klesly pod -20 °C, především v Čechách. Na Moravě a ve Slezsku se zase lidé dočkali sněhu.
Česko v posledních dnech drží palce Patriku Hezuckému, který je v nemocnici, kde se potýká s vážnými zdravotními potížemi. Nejnovější informace jsou každopádně veskrze pozitivní. Fanoušky se snažil uklidnit i Leoš Mareš.
Není žádným tajemstvím, že Sara Sandeva není jedinou láskou Jakuba Prachaře. Dobře známá je jeho náklonnost k jednomu z velkých pražských fotbalových klubů. Herec a hudebník tak nemohl odmítnout nabídku spolupracovat na nové klubové hymně.
Evropská komise se chystá požádat administrativu Donalda Trumpa o osvobození citlivého zboží z Evropské unie od amerických cel. Podle 27stránkového seznamu, který měl server Politico k dispozici, jde o široké spektrum produktů, od whisky a vína až po lékařské vybavení.
