StarDance letos chyběla na televizních obrazovkách, ale historicky poprvé se taneční show vydala přímo za diváky do měst. Ze strany lidí, kteří se do arén a sálů nedostali, se ozvala kritika faktu, že se nic nevysílá. To ale není tak úplně pravda.
Na Silvestra se totiž mohou televizní diváci těšit na střihový pořad ze zastávek historicky prvního turné StarDance. Lidé z Kavčích hor po konci šňůry tvrdí, že právě tvorba silvestrovského pořadu byla důvodem pro uspořádání veřejných vystoupení pro občany, kteří si zakoupili lístek.
"Právě natáčení tohoto pořadu je stěžejní důvod, proč se ČT rozhodla tento projekt realizovat – samozřejmě kromě možnosti přiblížit StarDance jejím příznivcům živě," řekl mluvčí veřejnoprávní televize Michal Pleskot pro web iDnes.cz.
Ukázal tak, že všechny stížnosti na sociálních sítích byly úplně liché. Česká televize ostatně již při odhalení projektu šňůry veřejných vystoupení oznámila, že v jejím rámci vzniká velký zábavní silvestrovský pořad. Na přelomu roku by tak lidé neměli chybět u svých přijímačů.
Turné se účastnilo celkem osm tanečních párů. Tvořili je herečka Tatiana Vilhelmová a Petr Čadek, modelka a moderátorka Iva Kubelková a Martin Prágr, herec Jiří Dvořák a Lenka Nora Návorková, herečka Darija Pavlovičová a Dominik Vodička, herec Oskar Hes s Kateřinou Bartuněk Hrstkovou a kuchařka Chili Ta Thuy a tanečník Jakub Mazůch. Adriana Mašková tančila s hercem Janem Cinou či cukrářem Josefem Maršálkem.
Historicky první StarDance Tour proběhla na podzim v šesti městech po Česku. Diváci obdivovali výkony někdejších soutěžích v Karlových Varech, Ostravě, Brně, Liberci, Pardubicích a Praze.
Pozor na změnu v počasí, která nastane v pátek, varoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu. Na problémy se musí připravit zejména řidiči. Během dopravní špičky má napadnout několik centimetrů sněhu.
Zmatky nastaly kolem posledního rozloučení s hercem Pavlem Nečasem, který na Silvestra náhle zemřel. Rodina se proto ve středu rozhodla definitivně vyjasnit, koho se smuteční obřad bude týkat.
Válka na Ukrajině, která se blíží ke svému čtvrtému výročí, vstoupila do kritické fáze diplomatických vyjednávání. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu otevřeně přiznal, že i přes intenzivní rozhovory v Paříži stále nemá od svých západních spojenců jasné a právně závazné bezpečnostní záruky. Ty jsou přitom pro Kyjev klíčovou podmínkou pro uzavření jakékoli mírové dohody s Ruskem.
Letecká doprava by mohla snížit svůj dopad na klima o polovinu, aniž by se lidé museli vzdát cestování. Podle nové analýzy zveřejněné v časopise Communications Earth & Environment spočívá klíč k radikálnímu omezení emisí ve třech faktorech: zrušení luxusních sedadel, maximálním zaplnění letadel a využívání nejmodernějších strojů. Výzkumníci tvrdí, že tato provozní opatření jsou mnohem účinnější než spoléhání se na udržitelná paliva nebo kontroverzní uhlíkové kompenzace.
Německo se připravuje na extrémní meteorologický jev, který může v závěru týdne ochromit velkou část země. Meteorolog Karsten Brandt z portálu Wetternet varuje před blížícím se blizzardem, který v pátek přinese masivní přívaly sněhu a vítr o rychlosti přesahující 100 km/h. Podle odborníků bude situace natolik vážná, že může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zejména pro lidi na cestách.
V americkém Kongresu dnes proběhl utajovaný brífink, po kterém republikánští zákonodárci neskrývali nadšení z asertivního kurzu prezidenta Donalda Trumpa. Senátor Markwayne Mullin po setkání s vládními představiteli označil bleskové zajetí Nicoláse Madura za „mimořádný výkon“ amerických zpravodajských služeb a armády. Podle něj měl pouze Trump dostatečnou odvahu k tomu, aby odstranil nelegitimního vůdce, který držel Venezuelu jako rukojmí.
Představitelé takzvané „koalice ochotných“, zahrnující 35 zemí včetně USA, se v úterý dohodli na rámci bezpečnostních záruk, které mají vstoupit v platnost po dosažení příměří. Klíčovým bodem je nasazení mezinárodních sil a vytvoření monitorovacího mechanismu pod vedením Spojených států, který by dohlížel na klid zbraní.
Po bleskové operaci v Caracasu a svržení Madura se zrak Donalda Trumpa upírá k dalšímu cíli. To, co bylo v jeho prvním funkčním období považováno za bizarní vtip, se nyní mění v realitu moderního budování impéria. Evropští lídři, kteří ještě nedávno brali Trumpovy ambice ovládnout Grónsko jako trolling, nyní s neskrývanými obavami sledují, jak Washington označuje celou západní polokouli za svou sféru vlivu.
V severním Atlantiku se schyluje k nebezpečnému námořnímu střetu mezi Spojenými státy a Ruskem. Moskva vyslala ponorku a další válečná plavidla, aby poskytla ochranu ropnému tankeru Marinera, který se snaží zadržet americké námořnictvo. Loď, která se momentálně nachází v mezinárodních vodách jižně od Islandu, čelí obvinění z porušování sankcí a přepravy íránské ropy.
V souvislosti s nedávným dramatickým zajetím venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými speciálními silami se na veřejnost znovu dostávají informace o kontroverzních nabídkách, které Moskva v minulosti adresovala Washingtonu.
V Paříži se v úterý sešli lídři takzvané „koalice ochotných“, aby pod záštitou amerických vyjednavačů doladili mírovou dohodu pro Ukrajinu. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj optimisticky hlásil, že plán na ukončení války s Ruskem je hotov z devadesáti procent, v honosných sálech se vznášel stín mnohem kontroverznějšího tématu. Tím byl neutuchající zájem Donalda Trumpa o Grónsko, který nyní, po nedávné americké intervenci ve Venezuele, nabral na nečekané a mrazivé vážnosti.
V Íránu se v posledních dnech rozhořely protesty, které svou intenzitou a geografickým rozsahem vážně otřásají tamním režimem. Spouštěčem nepokojů se stala hluboká hospodářská krize a drastický propad národní měny, který vyhnal lidi do ulic už v 88 městech po celé zemi. Zatímco Teherán bojuje s vnitřní nestabilitou, íránští představitelé s rostoucím znepokojením sledují dění ve Venezuele, kde americké speciální síly bleskovou operací svrhly a zajaly prezidenta Nicoláse Madura.
