Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
V současnosti, kdy USA čelí vážným výzvám ze strany autoritářského bloku vedeného Čínou, se sice objevují hlasy zpochybňující smysl amerického angažmá v Evropě, kontinent je však pro zájmy Washingtonu stále stejně klíčový jako v dobách studené války. Rozdíl mezi velmocemi je zřejmý; zatímco Spojené státy mají skutečné a blízké spojence, Čína disponuje pouze klientskými státy.
Prvním zásadním důvodem pro zachování silné vazby je obrovský ekonomický význam Evropy. Severní Amerika a Evropa společně generují přibližně polovinu globálního hrubého domácího produktu. Evropský trh je pro USA zcela zásadní, což dokazuje i fakt, že 48 z 50 amerických států vyváží do Evropy více zboží než do Číny, přičemž celkově je tento export čtyřnásobně vyšší.
Evropa je navíc největším zdrojem zahraničních investic v USA, kdy na evropské firmy připadá 56 % všech přímých zahraničních investic v hodnotě přesahující 3,5 bilionu dolarů. Evropané také drží výrazně větší objem amerického státního dluhu než Peking, přičemž samotné Spojené království ho vlastní o 44 % více než Čína, což přímo vytváří miliony pracovních míst pro americké dělníky.
Druhým faktorem jsou vojenské základny a partnerství, které americkým diplomatům a stratégům poskytují mnohem více operačních možností v nebezpečném světě. Síť základen a práva na přelety, které Spojeným státům chybí v případě Ruska či Číny, umožňují efektivní projekci síly i mimo samotný evropský kontinent, například do severní Afriky, na Blízký východ či do Arktidy.
Nedávné americké vojenské operace proti Íránu by byly dlouhodobě neudržitelné bez přístupu k evropské infrastruktuře, kterou navíc v mnoha případech dotují tamní daňoví poplatníci. Ačkoliv se objevily výjimky v podobě Španělska, které zakázalo využití svého vzdušného prostoru, šlo o ojedinělý jev. Naopak stovky amerických letadel využily základny v Itálii, významnou logistickou roli sehrála Velká Británie, Portugalsko či Německo, kde bombers B-1B Lancer nouzově přistávaly na základně Ramstein, a bulharské letiště v Sofii muselo kvůli intenzitě amerických tankovacích letů dokonce omezit civilní provoz.
Třetím důvodem je strategická role Ukrajiny, která představuje budoucnost evropské bezpečnosti a disponuje jednou z nejzkušenějších armád na světě. Její vojensko-průmyslový komplex vykazuje vysokou míru kreativity i inovací a americké zbrojařské firmy s ním již nyní navazují úzkou spolupráci.
Ukrajina patřila mezi deset největších exportérů zbraní na světě již před první ruskou invazí v roce 2014 a svou kapacitu si udržuje i během současného konfliktu. Její technologické zkušenosti mohou pomoci i v jiných regionech, například státům v Perském zálivu při obraně proti íránským bezpilotním letounům. Pro USA je proto nepředstavitelné budovat vážně míněnou národní bezpečnostní strategii bez budoucího zapojení Kyjeva.
Čtvrtým a posledním argumentem je využitelnost evropských základen v případě potenciálního konfliktu v Indo-pacifické oblasti. Pokud by vypukla válka v Jihočínském moři, protivníci by se nepochybně pokusili odříznout americké zásobovací trasy přes Tichý oceán. Evropská infrastruktura by v takovém scénáři umožnila diverzifikovat logistické trasy směrem na východ, což je z východního pobřeží USA vzdálenostně srovnatelné s cestou přes Pacifik.
Rychle rostoucí obranná kapacita Evropy navíc poskytuje nezbytnou odolnost americkým dodavatelským řetězcům, což je klíčové pro doplňování zásob munice, které byly silně vyčerpány během bojů s Íránem. Posilování NATO tak není projevem nostalgie, ale strategickou investicí do americké moci a prosperity.
V České republice byl potvrzen výskyt nebezpečného parazita svalovce (trichinella) u prasete divokého pocházejícího z Maďarska. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) v Praze potvrdilo přítomnost larev trichinel u divočáka dovezeného do zvěřinového závodu v Karlovarském kraji. SVS při této příležitosti připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou černou zvěř na přítomnost trichinel.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) přijal v Kramářově vile prezidenta Rumunska Nicușora Dana. Společně jednali o rozvoji hospodářské spolupráce, energetické bezpečnosti, spolupráci v obranném průmyslu, posilování konkurenceschopnosti Evropské unie i o přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU.
David Pastrňák působí v zámořské NHL již pěkných pár let, přesto bude sezóna, která se rozběhla během uplynulé noci, něčím výjimečná. Hvězdný útočník je totiž nově dalším Čechem, jemuž v Severní Americe svěřili roli kapitána.
Česko je v posledních letech pravidelným účastníkem Eurovize, kterou vysílá Česká televize. Podle nejnovějších informací je ale pokračování spolupráce mezi soutěží a tuzemskou veřejnoprávní televizí vážně ohroženo. Dokonce už mělo padnout zásadní rozhodnutí.
Česko v pátek zaskočila zpráva, že prezident Petr Pavel se příští týden nezúčastní hlasování ve volbách, protože bude stále na soukromé cestě v zahraničí. Hlava státu již čelí kritice. Do Pavla se opřel jeden z poslanců vládního hnutí ANO, který zmínil příklad Zdeňka Pohlreicha.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) narychlo mění svůj sobotní program. Může za to jeho zdravotní stav. Politik se rozhodl omluvit z dnešního pietního aktu, večer chce nicméně odcestovat do zahraničí.
Rusové pokračují v útocích na kyjevské mosty, na které se zaměřili v posledních dnech. Za poslední tři dny byly zasaženy dva mosty v ukrajinské metropoli. Moskva tak dále zintenzivňuje útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Vývoj na evropském dluhopisovém trhu v posledních dvanácti měsících nepotvrzuje představu, že by investoři české veřejné finance vnímali jako směřující k jakémusi „dluhovému armagedonu“. Přes politicky značně vyhrocenou debatu o tuzemském zadlužování se totiž náklady dlouhodobého financování českého státu v posledních dvanácti měsících vyvíjely nápadně podobně, prakticky shodně, jako v případě Dánska, které momentálně vykazuje celkově nejzdravější veřejné finance ze zemí Evropské unie.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Jeden z velkých českých hudebních festivalů již nebude pokračovat. Metronome v příštím roce do Prahy žádné hvězdy světové hudební scény nepřiveze. Důvodů konce je několik, uvedli organizátoři v prohlášení, kterým oznámili své rozhodnutí.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.