Experti na Den nezávislosti radí Američanům: Nezapomeňte poděkovat Evropě

USA, ilustrační foto
USA, ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 4. července 2026 21:12
Sdílej:

Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.

V současnosti, kdy USA čelí vážným výzvám ze strany autoritářského bloku vedeného Čínou, se sice objevují hlasy zpochybňující smysl amerického angažmá v Evropě, kontinent je však pro zájmy Washingtonu stále stejně klíčový jako v dobách studené války. Rozdíl mezi velmocemi je zřejmý; zatímco Spojené státy mají skutečné a blízké spojence, Čína disponuje pouze klientskými státy.

Prvním zásadním důvodem pro zachování silné vazby je obrovský ekonomický význam Evropy. Severní Amerika a Evropa společně generují přibližně polovinu globálního hrubého domácího produktu. Evropský trh je pro USA zcela zásadní, což dokazuje i fakt, že 48 z 50 amerických států vyváží do Evropy více zboží než do Číny, přičemž celkově je tento export čtyřnásobně vyšší.

Evropa je navíc největším zdrojem zahraničních investic v USA, kdy na evropské firmy připadá 56 % všech přímých zahraničních investic v hodnotě přesahující 3,5 bilionu dolarů. Evropané také drží výrazně větší objem amerického státního dluhu než Peking, přičemž samotné Spojené království ho vlastní o 44 % více než Čína, což přímo vytváří miliony pracovních míst pro americké dělníky.

Druhým faktorem jsou vojenské základny a partnerství, které americkým diplomatům a stratégům poskytují mnohem více operačních možností v nebezpečném světě. Síť základen a práva na přelety, které Spojeným státům chybí v případě Ruska či Číny, umožňují efektivní projekci síly i mimo samotný evropský kontinent, například do severní Afriky, na Blízký východ či do Arktidy.

Nedávné americké vojenské operace proti Íránu by byly dlouhodobě neudržitelné bez přístupu k evropské infrastruktuře, kterou navíc v mnoha případech dotují tamní daňoví poplatníci. Ačkoliv se objevily výjimky v podobě Španělska, které zakázalo využití svého vzdušného prostoru, šlo o ojedinělý jev. Naopak stovky amerických letadel využily základny v Itálii, významnou logistickou roli sehrála Velká Británie, Portugalsko či Německo, kde bombers B-1B Lancer nouzově přistávaly na základně Ramstein, a bulharské letiště v Sofii muselo kvůli intenzitě amerických tankovacích letů dokonce omezit civilní provoz.

Třetím důvodem je strategická role Ukrajiny, která představuje budoucnost evropské bezpečnosti a disponuje jednou z nejzkušenějších armád na světě. Její vojensko-průmyslový komplex vykazuje vysokou míru kreativity i inovací a americké zbrojařské firmy s ním již nyní navazují úzkou spolupráci.

Ukrajina patřila mezi deset největších exportérů zbraní na světě již před první ruskou invazí v roce 2014 a svou kapacitu si udržuje i během současného konfliktu. Její technologické zkušenosti mohou pomoci i v jiných regionech, například státům v Perském zálivu při obraně proti íránským bezpilotním letounům. Pro USA je proto nepředstavitelné budovat vážně míněnou národní bezpečnostní strategii bez budoucího zapojení Kyjeva.

Čtvrtým a posledním argumentem je využitelnost evropských základen v případě potenciálního konfliktu v Indo-pacifické oblasti. Pokud by vypukla válka v Jihočínském moři, protivníci by se nepochybně pokusili odříznout americké zásobovací trasy přes Tichý oceán. Evropská infrastruktura by v takovém scénáři umožnila diverzifikovat logistické trasy směrem na východ, což je z východního pobřeží USA vzdálenostně srovnatelné s cestou přes Pacifik.

Rychle rostoucí obranná kapacita Evropy navíc poskytuje nezbytnou odolnost americkým dodavatelským řetězcům, což je klíčové pro doplňování zásob munice, které byly silně vyčerpány během bojů s Íránem. Posilování NATO tak není projevem nostalgie, ale strategickou investicí do americké moci a prosperity.

Stalo se
Novinky
Andrej Babiš

Babiš se po letech dočkal! Víme, o čem v Izraeli jednal s Netanjahuem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se po letech dočkal jednání s jedním ze zahraničních státníků. Vyrazil za ním do Izraele, kde ho absolvoval v předvečer úterního státního svátku. Podle předsedy vlády se jednalo o bezpečnosti a obraně.

Novinky
Komentář
Ilustrační foto

Český muž po pádu komunismu: Co se rozhodně změnilo k lepšímu?

Jedním z nejvýraznějších, ale zároveň poměrně málo připomínaných úspěchů ekonomické transformace po listopadu 1989 je zásadní prodloužení lidského života. Zatímco na sklonku komunistického režimu činila střední délka života českého muže pouze 68,1 roku, podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2025 historického rekordu 77,5 roku. Český muž tak za 36 let získal v naději dožití dalších 9,4 roku, tedy bezmála tři a půl tisíce dní. České ženy si polepšily ze 75,4 na 83,2 roku, tedy o bezmála osm let.

Novinky
Tomio Okamura

Okamuru či Klempíře poslal za Putinem do Ruska! Slavný herec má jasno

Jednou ze slavných osobností, které v neděli na Letné vystoupily před statisíci lidí na pódium, byl Ivan Trojan. Populární herec se ostře vymezil proti několika představitelům Babišovy vlády, kterým dokonce vzkázal, aby odjeli do Ruska. 

Novinky
Česká televize

Šok ve vysílání ČT: Host odešel ze studia se slovy o neseriózní diskuzi!

Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.