Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
V současnosti, kdy USA čelí vážným výzvám ze strany autoritářského bloku vedeného Čínou, se sice objevují hlasy zpochybňující smysl amerického angažmá v Evropě, kontinent je však pro zájmy Washingtonu stále stejně klíčový jako v dobách studené války. Rozdíl mezi velmocemi je zřejmý; zatímco Spojené státy mají skutečné a blízké spojence, Čína disponuje pouze klientskými státy.
Prvním zásadním důvodem pro zachování silné vazby je obrovský ekonomický význam Evropy. Severní Amerika a Evropa společně generují přibližně polovinu globálního hrubého domácího produktu. Evropský trh je pro USA zcela zásadní, což dokazuje i fakt, že 48 z 50 amerických států vyváží do Evropy více zboží než do Číny, přičemž celkově je tento export čtyřnásobně vyšší.
Evropa je navíc největším zdrojem zahraničních investic v USA, kdy na evropské firmy připadá 56 % všech přímých zahraničních investic v hodnotě přesahující 3,5 bilionu dolarů. Evropané také drží výrazně větší objem amerického státního dluhu než Peking, přičemž samotné Spojené království ho vlastní o 44 % více než Čína, což přímo vytváří miliony pracovních míst pro americké dělníky.
Druhým faktorem jsou vojenské základny a partnerství, které americkým diplomatům a stratégům poskytují mnohem více operačních možností v nebezpečném světě. Síť základen a práva na přelety, které Spojeným státům chybí v případě Ruska či Číny, umožňují efektivní projekci síly i mimo samotný evropský kontinent, například do severní Afriky, na Blízký východ či do Arktidy.
Nedávné americké vojenské operace proti Íránu by byly dlouhodobě neudržitelné bez přístupu k evropské infrastruktuře, kterou navíc v mnoha případech dotují tamní daňoví poplatníci. Ačkoliv se objevily výjimky v podobě Španělska, které zakázalo využití svého vzdušného prostoru, šlo o ojedinělý jev. Naopak stovky amerických letadel využily základny v Itálii, významnou logistickou roli sehrála Velká Británie, Portugalsko či Německo, kde bombers B-1B Lancer nouzově přistávaly na základně Ramstein, a bulharské letiště v Sofii muselo kvůli intenzitě amerických tankovacích letů dokonce omezit civilní provoz.
Třetím důvodem je strategická role Ukrajiny, která představuje budoucnost evropské bezpečnosti a disponuje jednou z nejzkušenějších armád na světě. Její vojensko-průmyslový komplex vykazuje vysokou míru kreativity i inovací a americké zbrojařské firmy s ním již nyní navazují úzkou spolupráci.
Ukrajina patřila mezi deset největších exportérů zbraní na světě již před první ruskou invazí v roce 2014 a svou kapacitu si udržuje i během současného konfliktu. Její technologické zkušenosti mohou pomoci i v jiných regionech, například státům v Perském zálivu při obraně proti íránským bezpilotním letounům. Pro USA je proto nepředstavitelné budovat vážně míněnou národní bezpečnostní strategii bez budoucího zapojení Kyjeva.
Čtvrtým a posledním argumentem je využitelnost evropských základen v případě potenciálního konfliktu v Indo-pacifické oblasti. Pokud by vypukla válka v Jihočínském moři, protivníci by se nepochybně pokusili odříznout americké zásobovací trasy přes Tichý oceán. Evropská infrastruktura by v takovém scénáři umožnila diverzifikovat logistické trasy směrem na východ, což je z východního pobřeží USA vzdálenostně srovnatelné s cestou přes Pacifik.
Rychle rostoucí obranná kapacita Evropy navíc poskytuje nezbytnou odolnost americkým dodavatelským řetězcům, což je klíčové pro doplňování zásob munice, které byly silně vyčerpány během bojů s Íránem. Posilování NATO tak není projevem nostalgie, ale strategickou investicí do americké moci a prosperity.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.