Experti na Den nezávislosti radí Američanům: Nezapomeňte poděkovat Evropě

V současnosti, kdy USA čelí vážným výzvám ze strany autoritářského bloku vedeného Čínou, se sice objevují hlasy zpochybňující smysl amerického angažmá v Evropě, kontinent je však pro zájmy Washingtonu stále stejně klíčový jako v dobách studené války. Rozdíl mezi velmocemi je zřejmý; zatímco Spojené státy mají skutečné a blízké spojence, Čína disponuje pouze klientskými státy.

Prvním zásadním důvodem pro zachování silné vazby je obrovský ekonomický význam Evropy. Severní Amerika a Evropa společně generují přibližně polovinu globálního hrubého domácího produktu. Evropský trh je pro USA zcela zásadní, což dokazuje i fakt, že 48 z 50 amerických států vyváží do Evropy více zboží než do Číny, přičemž celkově je tento export čtyřnásobně vyšší.

Evropa je navíc největším zdrojem zahraničních investic v USA, kdy na evropské firmy připadá 56 % všech přímých zahraničních investic v hodnotě přesahující 3,5 bilionu dolarů. Evropané také drží výrazně větší objem amerického státního dluhu než Peking, přičemž samotné Spojené království ho vlastní o 44 % více než Čína, což přímo vytváří miliony pracovních míst pro americké dělníky.

Druhým faktorem jsou vojenské základny a partnerství, které americkým diplomatům a stratégům poskytují mnohem více operačních možností v nebezpečném světě. Síť základen a práva na přelety, které Spojeným státům chybí v případě Ruska či Číny, umožňují efektivní projekci síly i mimo samotný evropský kontinent, například do severní Afriky, na Blízký východ či do Arktidy.

Nedávné americké vojenské operace proti Íránu by byly dlouhodobě neudržitelné bez přístupu k evropské infrastruktuře, kterou navíc v mnoha případech dotují tamní daňoví poplatníci. Ačkoliv se objevily výjimky v podobě Španělska, které zakázalo využití svého vzdušného prostoru, šlo o ojedinělý jev. Naopak stovky amerických letadel využily základny v Itálii, významnou logistickou roli sehrála Velká Británie, Portugalsko či Německo, kde bombers B-1B Lancer nouzově přistávaly na základně Ramstein, a bulharské letiště v Sofii muselo kvůli intenzitě amerických tankovacích letů dokonce omezit civilní provoz.

Třetím důvodem je strategická role Ukrajiny, která představuje budoucnost evropské bezpečnosti a disponuje jednou z nejzkušenějších armád na světě. Její vojensko-průmyslový komplex vykazuje vysokou míru kreativity i inovací a americké zbrojařské firmy s ním již nyní navazují úzkou spolupráci.

Ukrajina patřila mezi deset největších exportérů zbraní na světě již před první ruskou invazí v roce 2014 a svou kapacitu si udržuje i během současného konfliktu. Její technologické zkušenosti mohou pomoci i v jiných regionech, například státům v Perském zálivu při obraně proti íránským bezpilotním letounům. Pro USA je proto nepředstavitelné budovat vážně míněnou národní bezpečnostní strategii bez budoucího zapojení Kyjeva.

Čtvrtým a posledním argumentem je využitelnost evropských základen v případě potenciálního konfliktu v Indo-pacifické oblasti. Pokud by vypukla válka v Jihočínském moři, protivníci by se nepochybně pokusili odříznout americké zásobovací trasy přes Tichý oceán. Evropská infrastruktura by v takovém scénáři umožnila diverzifikovat logistické trasy směrem na východ, což je z východního pobřeží USA vzdálenostně srovnatelné s cestou přes Pacifik.

Rychle rostoucí obranná kapacita Evropy navíc poskytuje nezbytnou odolnost americkým dodavatelským řetězcům, což je klíčové pro doplňování zásob munice, které byly silně vyčerpány během bojů s Íránem. Posilování NATO tak není projevem nostalgie, ale strategickou investicí do americké moci a prosperity.