Evropu čeká podle meteorologů mimořádně horké léto. Nejnovější klimatické modely ukazují, že rok 2025 může přinést jeden z nejteplejších letních období v historii měření. Podle meteorologa Jana Schenka, který pravidelně analyzuje dlouhodobé výhledy počasí, se jedná o „nejagresivnější prognózy, jaké jsme kdy měli“. Připravit se máme na tzv. „Jahrhundertsommer“ – stoletý, výjimečný a extrémně horký letní scénář.
Hlavní příčinou extrémních teplot bude podle odborníků vznik tzv. heat-dome – mohutné tlakové výše nad jihovýchodní Evropou, která přinese do Rakouska, Německa a dalších oblastí střední Evropy vlny sucha a neúprosného vedra. První významné záchvěvy tohoto počasí se očekávají už v červnu. Vysoký tlak vzduchu spolu s jasnou oblohou a minimem srážek vytvoří ideální podmínky pro nárůst teplot.
Podle Schenka není nereálné, že teploty několikrát překročí hranici 40 °C – a to nejen v červenci či srpnu, ale možná už na konci června. Meteorologové odhadují pravděpodobnost takto extrémně teplého léta pro Německo mezi 70 až 100 procenty, přičemž pro Rakousko platí zhruba stejný výhled.
Vysoké teploty však nebudou jediným problémem, který letošní léto přinese. K dramatickým výkyvům má dojít i v oblasti srážek. I když se mezi koncem května a polovinou června očekává přechodné období dešťů – zejména v alpských regionech – poté má následovat další vlna sucha. A ta může mít pro zemědělství doslova katastrofální dopady. Dlouhodobý nedostatek vláhy už nyní ovlivňuje vegetaci ve východním i jižním Rakousku.
Další komplikací bude přítok horkého vzduchu ze Sahary. Tento jev, známý jako saharský advekční proud, přenáší do střední Evropy extrémně teplý a suchý vzduch, který může teploty vyhnat ještě výše. Navíc kvůli takzvaným tropickým nocím nebude docházet k obvyklému nočnímu ochlazování – teploty v noci mohou zůstávat nad 25 °C, což zatíží nejen zdraví obyvatel, ale i energetickou síť.
Schenk upozorňuje, že se letos může opakovat, nebo dokonce překonat legendární léto 2003, které bývá považováno za dosud nejteplejší v historii Evropy. Podle jeho slov se letošní sezóna zcela vymyká dosavadním měřením a vyhlídkám: „Tento rok může přepsat meteorologické učebnice.“
Z klimatického hlediska se současná situace nijak nevymyká globálním trendům. Duben 2025 byl podle světových dat druhým nejteplejším dubnem v historii měření, a tak není překvapením, že i léto bude následovat ve stejném duchu. Experti zároveň upozorňují, že podobné výkyvy budou v budoucnu častější, pokud se nezmění přístup k ochraně klimatu.
Zatímco pro milovníky slunce a horka může být letošní léto lákavé, odborníci varují před podceňováním rizik. Nedostatek srážek, hrozba požárů, přetížení nemocnic kvůli úpalům i negativní vliv na zemědělství jsou jen některé z důsledků, které „stoletní léto“ může přinést.
Pokud se předpovědi potvrdí, bude léto 2025 dalším mementem v dlouhé řadě důkazů o stále rychlejší změně klimatu. Evropa tak čelí zkoušce nejen meteorologické, ale především environmentální a společenské.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
