Evropu čeká podle meteorologů mimořádně horké léto. Nejnovější klimatické modely ukazují, že rok 2025 může přinést jeden z nejteplejších letních období v historii měření. Podle meteorologa Jana Schenka, který pravidelně analyzuje dlouhodobé výhledy počasí, se jedná o „nejagresivnější prognózy, jaké jsme kdy měli“. Připravit se máme na tzv. „Jahrhundertsommer“ – stoletý, výjimečný a extrémně horký letní scénář.
Hlavní příčinou extrémních teplot bude podle odborníků vznik tzv. heat-dome – mohutné tlakové výše nad jihovýchodní Evropou, která přinese do Rakouska, Německa a dalších oblastí střední Evropy vlny sucha a neúprosného vedra. První významné záchvěvy tohoto počasí se očekávají už v červnu. Vysoký tlak vzduchu spolu s jasnou oblohou a minimem srážek vytvoří ideální podmínky pro nárůst teplot.
Podle Schenka není nereálné, že teploty několikrát překročí hranici 40 °C – a to nejen v červenci či srpnu, ale možná už na konci června. Meteorologové odhadují pravděpodobnost takto extrémně teplého léta pro Německo mezi 70 až 100 procenty, přičemž pro Rakousko platí zhruba stejný výhled.
Vysoké teploty však nebudou jediným problémem, který letošní léto přinese. K dramatickým výkyvům má dojít i v oblasti srážek. I když se mezi koncem května a polovinou června očekává přechodné období dešťů – zejména v alpských regionech – poté má následovat další vlna sucha. A ta může mít pro zemědělství doslova katastrofální dopady. Dlouhodobý nedostatek vláhy už nyní ovlivňuje vegetaci ve východním i jižním Rakousku.
Další komplikací bude přítok horkého vzduchu ze Sahary. Tento jev, známý jako saharský advekční proud, přenáší do střední Evropy extrémně teplý a suchý vzduch, který může teploty vyhnat ještě výše. Navíc kvůli takzvaným tropickým nocím nebude docházet k obvyklému nočnímu ochlazování – teploty v noci mohou zůstávat nad 25 °C, což zatíží nejen zdraví obyvatel, ale i energetickou síť.
Schenk upozorňuje, že se letos může opakovat, nebo dokonce překonat legendární léto 2003, které bývá považováno za dosud nejteplejší v historii Evropy. Podle jeho slov se letošní sezóna zcela vymyká dosavadním měřením a vyhlídkám: „Tento rok může přepsat meteorologické učebnice.“
Z klimatického hlediska se současná situace nijak nevymyká globálním trendům. Duben 2025 byl podle světových dat druhým nejteplejším dubnem v historii měření, a tak není překvapením, že i léto bude následovat ve stejném duchu. Experti zároveň upozorňují, že podobné výkyvy budou v budoucnu častější, pokud se nezmění přístup k ochraně klimatu.
Zatímco pro milovníky slunce a horka může být letošní léto lákavé, odborníci varují před podceňováním rizik. Nedostatek srážek, hrozba požárů, přetížení nemocnic kvůli úpalům i negativní vliv na zemědělství jsou jen některé z důsledků, které „stoletní léto“ může přinést.
Pokud se předpovědi potvrdí, bude léto 2025 dalším mementem v dlouhé řadě důkazů o stále rychlejší změně klimatu. Evropa tak čelí zkoušce nejen meteorologické, ale především environmentální a společenské.
Napětí v Hormuzském průlivu opět vyostřil další útok na komerční plavidlo a ostrá slovní přestřelka mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené arabské emiráty obvinily Írán, že jeho Islámské revoluční gardy v průlivu zasáhly loď spojenou se státní ropnou společností ADNOC.
Hospodářské dopady zablokování Hormuzského průlivu jsou předmětem častých debat, avšak riziko ekologických škod způsobených dlouhodobým odstavením lodí zůstávalo dosud opomíjeno. Nedávný výzkum ukazuje, že více než 1 500 obchodních plavidel, která od února uvízla v Perském zálivu, představuje značnou hrozbu pro životní prostředí. Na jejich trupech se totiž ve zvýšené míře usazují mořské organismy.
Při izraelském leteckém úderu na jiholibanonskou obec Ansár v okrese Nabatíja zahynulo sedm lidí. Podle libanonských úřadů a státní tiskové agentury zasáhla střela v brzkých ranních hodinách domov, v němž pobývaly vysídlené rodiny. Mezi oběťmi jsou tři děti a dvě ženy. Jde o jeden z nejkrvavějších útoků od chvíle, kdy byla v červnu oznámena dohoda zaměřená na omezení bojových operací v oblasti.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
