Evropu čeká podle meteorologů mimořádně horké léto. Nejnovější klimatické modely ukazují, že rok 2025 může přinést jeden z nejteplejších letních období v historii měření. Podle meteorologa Jana Schenka, který pravidelně analyzuje dlouhodobé výhledy počasí, se jedná o „nejagresivnější prognózy, jaké jsme kdy měli“. Připravit se máme na tzv. „Jahrhundertsommer“ – stoletý, výjimečný a extrémně horký letní scénář.
Hlavní příčinou extrémních teplot bude podle odborníků vznik tzv. heat-dome – mohutné tlakové výše nad jihovýchodní Evropou, která přinese do Rakouska, Německa a dalších oblastí střední Evropy vlny sucha a neúprosného vedra. První významné záchvěvy tohoto počasí se očekávají už v červnu. Vysoký tlak vzduchu spolu s jasnou oblohou a minimem srážek vytvoří ideální podmínky pro nárůst teplot.
Podle Schenka není nereálné, že teploty několikrát překročí hranici 40 °C – a to nejen v červenci či srpnu, ale možná už na konci června. Meteorologové odhadují pravděpodobnost takto extrémně teplého léta pro Německo mezi 70 až 100 procenty, přičemž pro Rakousko platí zhruba stejný výhled.
Vysoké teploty však nebudou jediným problémem, který letošní léto přinese. K dramatickým výkyvům má dojít i v oblasti srážek. I když se mezi koncem května a polovinou června očekává přechodné období dešťů – zejména v alpských regionech – poté má následovat další vlna sucha. A ta může mít pro zemědělství doslova katastrofální dopady. Dlouhodobý nedostatek vláhy už nyní ovlivňuje vegetaci ve východním i jižním Rakousku.
Další komplikací bude přítok horkého vzduchu ze Sahary. Tento jev, známý jako saharský advekční proud, přenáší do střední Evropy extrémně teplý a suchý vzduch, který může teploty vyhnat ještě výše. Navíc kvůli takzvaným tropickým nocím nebude docházet k obvyklému nočnímu ochlazování – teploty v noci mohou zůstávat nad 25 °C, což zatíží nejen zdraví obyvatel, ale i energetickou síť.
Schenk upozorňuje, že se letos může opakovat, nebo dokonce překonat legendární léto 2003, které bývá považováno za dosud nejteplejší v historii Evropy. Podle jeho slov se letošní sezóna zcela vymyká dosavadním měřením a vyhlídkám: „Tento rok může přepsat meteorologické učebnice.“
Z klimatického hlediska se současná situace nijak nevymyká globálním trendům. Duben 2025 byl podle světových dat druhým nejteplejším dubnem v historii měření, a tak není překvapením, že i léto bude následovat ve stejném duchu. Experti zároveň upozorňují, že podobné výkyvy budou v budoucnu častější, pokud se nezmění přístup k ochraně klimatu.
Zatímco pro milovníky slunce a horka může být letošní léto lákavé, odborníci varují před podceňováním rizik. Nedostatek srážek, hrozba požárů, přetížení nemocnic kvůli úpalům i negativní vliv na zemědělství jsou jen některé z důsledků, které „stoletní léto“ může přinést.
Pokud se předpovědi potvrdí, bude léto 2025 dalším mementem v dlouhé řadě důkazů o stále rychlejší změně klimatu. Evropa tak čelí zkoušce nejen meteorologické, ale především environmentální a společenské.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
