Evropu čeká podle meteorologů mimořádně horké léto. Nejnovější klimatické modely ukazují, že rok 2025 může přinést jeden z nejteplejších letních období v historii měření. Podle meteorologa Jana Schenka, který pravidelně analyzuje dlouhodobé výhledy počasí, se jedná o „nejagresivnější prognózy, jaké jsme kdy měli“. Připravit se máme na tzv. „Jahrhundertsommer“ – stoletý, výjimečný a extrémně horký letní scénář.
Hlavní příčinou extrémních teplot bude podle odborníků vznik tzv. heat-dome – mohutné tlakové výše nad jihovýchodní Evropou, která přinese do Rakouska, Německa a dalších oblastí střední Evropy vlny sucha a neúprosného vedra. První významné záchvěvy tohoto počasí se očekávají už v červnu. Vysoký tlak vzduchu spolu s jasnou oblohou a minimem srážek vytvoří ideální podmínky pro nárůst teplot.
Podle Schenka není nereálné, že teploty několikrát překročí hranici 40 °C – a to nejen v červenci či srpnu, ale možná už na konci června. Meteorologové odhadují pravděpodobnost takto extrémně teplého léta pro Německo mezi 70 až 100 procenty, přičemž pro Rakousko platí zhruba stejný výhled.
Vysoké teploty však nebudou jediným problémem, který letošní léto přinese. K dramatickým výkyvům má dojít i v oblasti srážek. I když se mezi koncem května a polovinou června očekává přechodné období dešťů – zejména v alpských regionech – poté má následovat další vlna sucha. A ta může mít pro zemědělství doslova katastrofální dopady. Dlouhodobý nedostatek vláhy už nyní ovlivňuje vegetaci ve východním i jižním Rakousku.
Další komplikací bude přítok horkého vzduchu ze Sahary. Tento jev, známý jako saharský advekční proud, přenáší do střední Evropy extrémně teplý a suchý vzduch, který může teploty vyhnat ještě výše. Navíc kvůli takzvaným tropickým nocím nebude docházet k obvyklému nočnímu ochlazování – teploty v noci mohou zůstávat nad 25 °C, což zatíží nejen zdraví obyvatel, ale i energetickou síť.
Schenk upozorňuje, že se letos může opakovat, nebo dokonce překonat legendární léto 2003, které bývá považováno za dosud nejteplejší v historii Evropy. Podle jeho slov se letošní sezóna zcela vymyká dosavadním měřením a vyhlídkám: „Tento rok může přepsat meteorologické učebnice.“
Z klimatického hlediska se současná situace nijak nevymyká globálním trendům. Duben 2025 byl podle světových dat druhým nejteplejším dubnem v historii měření, a tak není překvapením, že i léto bude následovat ve stejném duchu. Experti zároveň upozorňují, že podobné výkyvy budou v budoucnu častější, pokud se nezmění přístup k ochraně klimatu.
Zatímco pro milovníky slunce a horka může být letošní léto lákavé, odborníci varují před podceňováním rizik. Nedostatek srážek, hrozba požárů, přetížení nemocnic kvůli úpalům i negativní vliv na zemědělství jsou jen některé z důsledků, které „stoletní léto“ může přinést.
Pokud se předpovědi potvrdí, bude léto 2025 dalším mementem v dlouhé řadě důkazů o stále rychlejší změně klimatu. Evropa tak čelí zkoušce nejen meteorologické, ale především environmentální a společenské.
Maďarsko odmítlo návrh Evropské komise, podle kterého by nově příchozí ukrajinští muži v branném věku neměli mít nárok na dočasnou ochranu v Evropské unii. Budapešť se tak ocitla ve sporu s Bruselem, který aktuálně směřuje k prodloužení tohoto nouzového mechanismu pro ukrajinské uprchlíky až do 4. března 2028.
Ve středu se v katarské metropoli Dauhá uskutečnila nepřímá technická jednání na nižší úrovni mezi představiteli Spojených států a Íránu, která zprostředkovali katarští a pákistánští diplomaté. Úterní schůzka amerického zvláštního vyslance Stevea Witkoffa a zetě prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera s katarským premiérem sloužila k přípravě těchto středečních rozhovorů. Zástupci obou zemí se však přímo nesetkali.
Válka na Ukrajině vyvolala největší nucené vysídlení obyvatelstva v Evropě od konce druhé světové války. Aktuálně má přibližně 4,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny status dočasné ochrany v Evropské unii a dalších zhruba 4,6 milionu lidí je vysídleno vnitrostátně.
Vydání povinné finanční zprávy za rok 2025 ukázalo, že americký prezident Donald Trump vydělal v loňském roce díky obchodním aktivitám v oblasti kryptoměn přes jednu miliardu dolarů. Zveřejněný dokument o rozsahu 927 stran uvádí, že 635 milionů dolarů tvořily licenční poplatky z Trumpova meme coinu, jehož hodnota od spuštění těsně před prezidentovým nástupem do úřadu prudce klesla.
Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které dnes vstoupilo v platnost, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur.
Současná vlna extrémních veder svírá evropský kontinent a podle předpovědí meteorologů povede k překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědečtí pracovníci upozorňují na to, že Evropa prochází procesem oteplování až třikrát rychleji, než činí celosvětový průměr.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
