Evropu čeká podle meteorologů mimořádně horké léto. Nejnovější klimatické modely ukazují, že rok 2025 může přinést jeden z nejteplejších letních období v historii měření. Podle meteorologa Jana Schenka, který pravidelně analyzuje dlouhodobé výhledy počasí, se jedná o „nejagresivnější prognózy, jaké jsme kdy měli“. Připravit se máme na tzv. „Jahrhundertsommer“ – stoletý, výjimečný a extrémně horký letní scénář.
Hlavní příčinou extrémních teplot bude podle odborníků vznik tzv. heat-dome – mohutné tlakové výše nad jihovýchodní Evropou, která přinese do Rakouska, Německa a dalších oblastí střední Evropy vlny sucha a neúprosného vedra. První významné záchvěvy tohoto počasí se očekávají už v červnu. Vysoký tlak vzduchu spolu s jasnou oblohou a minimem srážek vytvoří ideální podmínky pro nárůst teplot.
Podle Schenka není nereálné, že teploty několikrát překročí hranici 40 °C – a to nejen v červenci či srpnu, ale možná už na konci června. Meteorologové odhadují pravděpodobnost takto extrémně teplého léta pro Německo mezi 70 až 100 procenty, přičemž pro Rakousko platí zhruba stejný výhled.
Vysoké teploty však nebudou jediným problémem, který letošní léto přinese. K dramatickým výkyvům má dojít i v oblasti srážek. I když se mezi koncem května a polovinou června očekává přechodné období dešťů – zejména v alpských regionech – poté má následovat další vlna sucha. A ta může mít pro zemědělství doslova katastrofální dopady. Dlouhodobý nedostatek vláhy už nyní ovlivňuje vegetaci ve východním i jižním Rakousku.
Další komplikací bude přítok horkého vzduchu ze Sahary. Tento jev, známý jako saharský advekční proud, přenáší do střední Evropy extrémně teplý a suchý vzduch, který může teploty vyhnat ještě výše. Navíc kvůli takzvaným tropickým nocím nebude docházet k obvyklému nočnímu ochlazování – teploty v noci mohou zůstávat nad 25 °C, což zatíží nejen zdraví obyvatel, ale i energetickou síť.
Schenk upozorňuje, že se letos může opakovat, nebo dokonce překonat legendární léto 2003, které bývá považováno za dosud nejteplejší v historii Evropy. Podle jeho slov se letošní sezóna zcela vymyká dosavadním měřením a vyhlídkám: „Tento rok může přepsat meteorologické učebnice.“
Z klimatického hlediska se současná situace nijak nevymyká globálním trendům. Duben 2025 byl podle světových dat druhým nejteplejším dubnem v historii měření, a tak není překvapením, že i léto bude následovat ve stejném duchu. Experti zároveň upozorňují, že podobné výkyvy budou v budoucnu častější, pokud se nezmění přístup k ochraně klimatu.
Zatímco pro milovníky slunce a horka může být letošní léto lákavé, odborníci varují před podceňováním rizik. Nedostatek srážek, hrozba požárů, přetížení nemocnic kvůli úpalům i negativní vliv na zemědělství jsou jen některé z důsledků, které „stoletní léto“ může přinést.
Pokud se předpovědi potvrdí, bude léto 2025 dalším mementem v dlouhé řadě důkazů o stále rychlejší změně klimatu. Evropa tak čelí zkoušce nejen meteorologické, ale především environmentální a společenské.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
