Přední evropští ministři zamíří příští měsíc na Ukrajinu, aby veřejně podpořili její kandidaturu na členství v Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy spojenci intenzivně hledají způsoby, jak obejít blokování přístupového procesu ze strany Maďarska, informoval server Politico. Neformální summit ministrů pro evropské záležitosti se uskuteční v západoukrajinském Lvově ve dnech 10. a 11. prosince.
Pozvánka pro hlavní města EU byla rozeslána společně Dánskem, které v současnosti Radě EU předsedá, a ukrajinským vicepremiérem Tarasem Kačkou. Hlavním bodem jednání bude hodnocení pokroku Ukrajiny na cestě do Evropské unie. Setkání má poskytnout příležitost zhodnotit dosavadní výsledky, prodiskutovat další kroky a potvrdit politickou podporu integračním a reformním snahám Kyjeva. „Setkáním na Ukrajině vyšleme jasný a jednotný politický signál, že budoucnost Ukrajiny leží v Evropské unii,“ uvádí se v pozvánce.
Plány na schůzku ve Lvově se objevují ve chvíli, kdy Brusel čelí potížím při plnění slibů o přímé finanční podpoře pro Kyjev. Například návrh na půjčku ve výši 140 miliard dolarů, krytou zmrazenými ruskými aktivy, se stále odkládá kvůli námitkám Belgie. Přestože Ukrajina získala kandidátský status v roce 2022 a i uprostřed války provedla rozsáhlé reformy v ekonomické, protikorupční a soudní oblasti, její vstup do EU vyžaduje jednomyslnou podporu všech členských států.
Otevření formálních vyjednávacích kapitol však v současné době blokuje maďarský premiér Viktor Orbán, který se zavázal, že přistoupení Ukrajiny vetuje. Návrhy na změnu pravidel, které by umožnily pokračovat v procesu pouze s kvalifikovanou většinou, zatím nezískaly dostatečnou podporu. Místo toho se nyní prosazuje přístup nazvaný „frontloading“. Cílem je zajistit, aby Ukrajina a sousední Moldavsko mohly začít pracovat na další fázi reforem bez čekání na formální schválení.
Tento přístup má Kyjevu umožnit rychlý pokrok, jakmile se současná patová situace vyřeší. Jeden z diplomatů vysvětlil, že „myšlenkou je udělat co nejvíce, aniž bychom museli čekat. Pak, až Maďarsko přestane mít možnost veta, se můžeme pohnout bez zbytečných zdržení.“ Politická situace v Maďarsku by se mohla změnit již v parlamentních volbách v roce 2026, kde Orbánova strana Fidesz prohrává v průzkumech s proevropskou opoziční aliancí TISZA, kterou vede Péter Magyar. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po obdržení pozitivní zprávy o pokroku reforem uvedl, že se Ukrajina stane plnoprávným členem „spravedlivou cestou, až se Ukrajina dokáže postavit sama za sebe a až skončí válka“.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.