Přední evropští ministři zamíří příští měsíc na Ukrajinu, aby veřejně podpořili její kandidaturu na členství v Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy spojenci intenzivně hledají způsoby, jak obejít blokování přístupového procesu ze strany Maďarska, informoval server Politico. Neformální summit ministrů pro evropské záležitosti se uskuteční v západoukrajinském Lvově ve dnech 10. a 11. prosince.
Pozvánka pro hlavní města EU byla rozeslána společně Dánskem, které v současnosti Radě EU předsedá, a ukrajinským vicepremiérem Tarasem Kačkou. Hlavním bodem jednání bude hodnocení pokroku Ukrajiny na cestě do Evropské unie. Setkání má poskytnout příležitost zhodnotit dosavadní výsledky, prodiskutovat další kroky a potvrdit politickou podporu integračním a reformním snahám Kyjeva. „Setkáním na Ukrajině vyšleme jasný a jednotný politický signál, že budoucnost Ukrajiny leží v Evropské unii,“ uvádí se v pozvánce.
Plány na schůzku ve Lvově se objevují ve chvíli, kdy Brusel čelí potížím při plnění slibů o přímé finanční podpoře pro Kyjev. Například návrh na půjčku ve výši 140 miliard dolarů, krytou zmrazenými ruskými aktivy, se stále odkládá kvůli námitkám Belgie. Přestože Ukrajina získala kandidátský status v roce 2022 a i uprostřed války provedla rozsáhlé reformy v ekonomické, protikorupční a soudní oblasti, její vstup do EU vyžaduje jednomyslnou podporu všech členských států.
Otevření formálních vyjednávacích kapitol však v současné době blokuje maďarský premiér Viktor Orbán, který se zavázal, že přistoupení Ukrajiny vetuje. Návrhy na změnu pravidel, které by umožnily pokračovat v procesu pouze s kvalifikovanou většinou, zatím nezískaly dostatečnou podporu. Místo toho se nyní prosazuje přístup nazvaný „frontloading“. Cílem je zajistit, aby Ukrajina a sousední Moldavsko mohly začít pracovat na další fázi reforem bez čekání na formální schválení.
Tento přístup má Kyjevu umožnit rychlý pokrok, jakmile se současná patová situace vyřeší. Jeden z diplomatů vysvětlil, že „myšlenkou je udělat co nejvíce, aniž bychom museli čekat. Pak, až Maďarsko přestane mít možnost veta, se můžeme pohnout bez zbytečných zdržení.“ Politická situace v Maďarsku by se mohla změnit již v parlamentních volbách v roce 2026, kde Orbánova strana Fidesz prohrává v průzkumech s proevropskou opoziční aliancí TISZA, kterou vede Péter Magyar. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po obdržení pozitivní zprávy o pokroku reforem uvedl, že se Ukrajina stane plnoprávným členem „spravedlivou cestou, až se Ukrajina dokáže postavit sama za sebe a až skončí válka“.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.