Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.
Myšlenka takzvaných peněz za reformy vyvolala ostré střety na nedávném jednání unijních velvyslanců v Bruselu. Podle návrhu Komise by státy musely pro získání financí plnit specifická doporučení Bruselu, což by se mohlo týkat například nepopulárních úprav penzijních systémů nebo zvyšování věku odchodu do důchodu. Zástupci odporujících států podle webu Politico varují, že by tento mechanismus mohl vést k tomu, že Evropská unie bude členským zemím diktovat politická rozhodnutí bez dostatečné politické podpory na národní úrovni.
Mezi nejsilnější kritiky se vedle velkých ekonomik zařadily také státy, které z unijního rozpočtu tradičně čerpají více, než do něj odvádějí, jako například Polsko, Maďarsko či Malta. Odpůrci argumentují tím, že nový model neúměrně posílí moc centrálních vlád na úkor jednotlivých regionů. Panuje rovněž obava, že doporučení Komise by se v praxi proměnila v nekompromisní příkazy, což by podkopalo autonomii národních států při rozhodování o vnitrostátních prioritách.
Ochota podřídit finance reformám se naopak setkala s podporou ze strany některých rozpočtově konzervativních zemí v čele s Nizozemskem, Dánskem a Švédskem. Ty dlouhodobě prosazují názor, že přísné podmínky čerpání motivují chudší členské státy ke zvýšení hospodářské efektivity. Zástupci ze souvisejícího tábora odpůrců však namítají, že hlavním motivem šetrných severních států je ve skutečnosti snaha zpomalit nebo zkomplikovat tok unijních financí do méně rozvinutých regionů.
Nový model čerpání vychází ze zkušeností s Fondem obnovy po pandemii covidu-19, kde bylo uvolňování prostředků rovněž podmíněno konkrétními kroky, například reformou soudnictví v Itálii nebo úpravou penzí v Belgii. Zatímco Evropská komise tento systém vyzdvihuje jako úspěšný nástroj, který donutil státy k realizaci opomíjených doporučení, členské země poukazují na rozsáhlá zpoždění při vyplácení peněz a nepřehledné rozdělení odpovědnosti.
Obzvláště tvrdě se proti podmíněnosti reformami postavil Lucembursko, jehož představitelé varovali, že navázání unijních dotací na bruselská doporučení vytvoří ideální živnou půdu pro vzestup populismu. Obavy dávají najevo také federálně uspořádané státy, jako je Belgie, kde hrozí, že regionální samosprávy přijdou o dotace kvůli tomu, že centrální vláda nesplní celostátní reformní závazky.
Časový tlak na dosažení dohody se přitom neustále zvyšuje, neboť unijní sedmiletý rámec musí být schválen s dostatečným předstihem. Situaci dále komplikuje politický kalendář, jelikož v klíčových zemích včetně Francie, Itálie, Španělska a Polska se v roce 2027 chystají národní volby. Politické vedení těchto států se proto zdráhá přistoupit na ústupky, které by je zavázaly k nepopulárním reformám těsně před volebním kláním.
Vyjednávání o budoucí podobě unijního rozpočtu tak vstupují do mimořádně napjaté fáze, přičemž odpor vůči reformní podmíněnosti se stává jedním z hlavních třecích ploch. Očekává se, že lídři dotčených států vznesou své výhrady na nadcházejících podzimních summitech. Výsledek těchto jednání ukáže, zda si Evropská komise dokáže prosadit svou představu přísněji řízeného rozpočtu, nebo zda bude muset ustoupit tlaku většiny členských zemí.
Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.
Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.
Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.
Americký státní dluh překročil hranici 40 bilionů dolarů, což začíná výrazně zasahovat do globální ekonomiky i evropských financí. Náklady na vypůjčení peněz pro vlády po celém světě v posledních dnech vzrostly na nejvyšší úroveň za několik let. Tento vývoj odráží obavy investorů z války, stárnutí populace i dopadů technologických změn, které vyčerpávají americké veřejné finance.
Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.
Německé bezpečnostní orgány odhalily v lese nedaleko Berlína tajný sklad se střelnými zbraněmi a municí, který byl podle vyšetřovatelů připraven pro nájemné vraždy plánované ruskou rozvědkou. O nálezu informoval deník Süddeutsche Zeitung ve spolupráci s veřejnoprávními stanicemi NDR a WDR.
Vedení amerického námořnictva diskutuje o možnosti přejmenovat rozestavěnou letadlovou loď USS Doris Miller po prezidentu Donaldu Trumpovi. Plavidlo mělo původně nést jméno černošského námořníka, který se proslavil hrdinským činem během japonského útoku na Pearl Harbor za druhé světové války.
Mírová jednání týkající se Pásma Gazy se opakovaně hroutí kvůli zásadním nedostatkům v nastavení kontrolních a vynucovacích mechanismů. Jednotlivé dohody uzavřené od ledna 2025 sice řeší výměnu rukojmích či stahování vojsk, žádná z nich však předem nedefinuje, kdo bude dohlížet na dodržování podmínek a jak se bude postupovat při jejich porušení.
Německo posiluje svou vojenskou přítomnost na východním křídle Severoatlantické aliance a vysílá do Litvy plně vybavenou brigádu. Tento krok představuje zásadní posun v německé obranné politice, neboť jde o vůbec první trvalé rozmístění německých vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Němečtí představitelé tímto rozhodnutím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a na potřebu efektivně odstrašit případnou agresi.
Pět let od návratu Tálibánu k moci v Afghánistánu zůstává režim hnutí extrémně radikální. Skupina podle očekávání nenaplnila své původní sliby o umírněnější vládě, respektování práv žen či udílení amnestií a v zemi nadále uplatňuje tvrdou represi. Zahraniční experti i OSN navíc opakovaně varují před tím, že Afghánistán opět slouží jako zázemí pro mezinárodní teroristické organizace.
Ruská agrese vůči Ukrajině se zdaleka neodehrává pouze na bojišti, ale má za cíl také úplné vymazání ukrajinské identity a kultury. Už od roku 2013 Vladimir Putin prosazuje narativ, že Ukrajinci a Rusové představují jeden národ. Tento dlouhodobý tlak vyvrcholil po plnohodnotné invazi v roce 2022, odkdy ruské síly systematicky útočí na ukrajinské kulturní instituce a tamní nakladatelský sektor.
První dáma Spojených států Melania Trumpová spojila svou dlouholetou vášeň pro automobilový sport s novou veřejnou iniciativou zaměřenou na mladé lidi opouštějící pěstounskou péči. V Růžové zahradě Bílého domu oznámila spuštění nového stipendijního programu v hodnotě dvou milionů dolarů. Tento projekt vznikl ve spolupráci se sérií IndyCar a společností Fox Corporation a jeho cílem je pomoci mladým dospělým při přechodu z pěstounského systému k samostatnému životu.