Evropská komise se chystá navrhnout ambiciózní, ale politicky realistický klimatický cíl: do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Cíl bude doplněn o tzv. flexibility — ústupky, které mají členským státům usnadnit jeho dosažení. Informovala o tom místopředsedkyně Komise pro klima Teresa Ribera v rozhovoru pro Politico.
„Držíme se 90 %,“ potvrdila Ribera. „Ale otázkou je, jak k těm 90 % dojít – jak je naplnit reálnými kroky.“ Podle ní je třeba najít rovnováhu mezi jednotou EU a pragmatickým přístupem k provádění opatření.
Ribera, která v čele klimatické politiky vystřídala Franse Timmermanse, a současný eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra navrhli tento cíl na základě doporučení vědeckých poradců EU. Vzhledem k tlaku členských států a Evropského parlamentu však Komise v březnu návrh odložila a začala hledat kompromisní cesty.
Jednou z nich je zavedení mezinárodních uhlíkových kreditů — tedy možnosti, aby státy započítaly do svého cíle i snižování emisí financované mimo území EU. To by byl výrazný odklon od dosavadního přístupu, kdy cíle pro roky 2030 a 2050 musely být dosaženy výhradně v rámci Unie.
Ribera potvrdila, že se o této variantě uvažuje, ale varovala před jejím nadužíváním. „Nemůžeme dopustit, aby tyto flexibility vedly k tomu, že naše domácí opatření zcela ztratí smysl. Nesmíme vyslat signál, že EU nedělá nic,“ řekla.
Připravovaný návrh by měl zároveň přinést větší jasnost ohledně cíle pro rok 2035, který sice není právně závazný, ale je požadován v rámci Pařížské klimatické dohody. EU zatím svůj plán nepředložila, přestože původní termín uplynul v únoru — konečný je v září.
Ribera v této souvislosti zdůraznila, že EU musí zůstat „majákem“ v globálních klimatických jednáních. To je podle ní o to důležitější v situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa odstupují od Pařížské dohody a posilují svou závislost na fosilních palivech.
„Každá země by měla podle svých možností přispět vlastním úsilím,“ řekla Ribera. „EU má schopnost dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Nechci, aby mi moje děti vyčítaly, že jsme se báli vsadit na lepší budoucnost.“
Navzdory skeptickým postojům některých vlád věří Ribera, že mezi evropskými institucemi přetrvává vůle prosadit ambiciózní klimatický plán. „Pragmatismus je v pořádku, pokud se výsledkem nestanou jen prázdná slova,“ uvedla.
Ve středu chce Komise zveřejnit analýzu pokroku EU v dosahování cíle pro rok 2030. Podle Ribery jsou výsledky povzbudivé – z 24 dosud hodnocených národních plánů vyplývá, že EU je na cestě ke snížení emisí o 54 %, tedy těsně pod cílovými 55 %.
Ribera však varuje před širším problémem: klimatická změna se z veřejného prostoru vytrácí. „Nejvíc mě překvapuje ticho,“ řekla. Podle ní se o změně klimatu téměř nemluví v médiích a chybí i politické sdělení.
Za příklad uvedla Spojené státy, kde Trumpova administrativa zmrazuje výzkumné programy, ruší klimatická data a vymazává zmínky o klimatických změnách z vládních webů. „Je šokující, že lidem říkáte, aby o problému nemluvili,“ poznamenala.
V Evropě pak Ribera pozoruje narůstající útoky na vědce, neziskovky a politiky, kteří se snaží problém klimatických změn řešit. „Když někdo zvedne ruku a řekne, že máme problém s klimatem, je obviněn z ideologického aktivismu, že je ‘woke’ nebo extrémista,“ uvedla. „Dokonce i slovo ‘zelený’ se stalo politickým označením.“
Skutečnost je však jiná, tvrdí Ribera, a připomíná oběti nedávných záplav a dalších klimatických katastrof. „Nejde o ideologii. Jde o život a smrt. Jde o šanci žít lépe — nebo se smířit s tím, že příroda rozhodne za nás, protože jsme si včas nevšimli varování.“
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.