Evropská komise se chystá navrhnout ambiciózní, ale politicky realistický klimatický cíl: do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Cíl bude doplněn o tzv. flexibility — ústupky, které mají členským státům usnadnit jeho dosažení. Informovala o tom místopředsedkyně Komise pro klima Teresa Ribera v rozhovoru pro Politico.
„Držíme se 90 %,“ potvrdila Ribera. „Ale otázkou je, jak k těm 90 % dojít – jak je naplnit reálnými kroky.“ Podle ní je třeba najít rovnováhu mezi jednotou EU a pragmatickým přístupem k provádění opatření.
Ribera, která v čele klimatické politiky vystřídala Franse Timmermanse, a současný eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra navrhli tento cíl na základě doporučení vědeckých poradců EU. Vzhledem k tlaku členských států a Evropského parlamentu však Komise v březnu návrh odložila a začala hledat kompromisní cesty.
Jednou z nich je zavedení mezinárodních uhlíkových kreditů — tedy možnosti, aby státy započítaly do svého cíle i snižování emisí financované mimo území EU. To by byl výrazný odklon od dosavadního přístupu, kdy cíle pro roky 2030 a 2050 musely být dosaženy výhradně v rámci Unie.
Ribera potvrdila, že se o této variantě uvažuje, ale varovala před jejím nadužíváním. „Nemůžeme dopustit, aby tyto flexibility vedly k tomu, že naše domácí opatření zcela ztratí smysl. Nesmíme vyslat signál, že EU nedělá nic,“ řekla.
Připravovaný návrh by měl zároveň přinést větší jasnost ohledně cíle pro rok 2035, který sice není právně závazný, ale je požadován v rámci Pařížské klimatické dohody. EU zatím svůj plán nepředložila, přestože původní termín uplynul v únoru — konečný je v září.
Ribera v této souvislosti zdůraznila, že EU musí zůstat „majákem“ v globálních klimatických jednáních. To je podle ní o to důležitější v situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa odstupují od Pařížské dohody a posilují svou závislost na fosilních palivech.
„Každá země by měla podle svých možností přispět vlastním úsilím,“ řekla Ribera. „EU má schopnost dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Nechci, aby mi moje děti vyčítaly, že jsme se báli vsadit na lepší budoucnost.“
Navzdory skeptickým postojům některých vlád věří Ribera, že mezi evropskými institucemi přetrvává vůle prosadit ambiciózní klimatický plán. „Pragmatismus je v pořádku, pokud se výsledkem nestanou jen prázdná slova,“ uvedla.
Ve středu chce Komise zveřejnit analýzu pokroku EU v dosahování cíle pro rok 2030. Podle Ribery jsou výsledky povzbudivé – z 24 dosud hodnocených národních plánů vyplývá, že EU je na cestě ke snížení emisí o 54 %, tedy těsně pod cílovými 55 %.
Ribera však varuje před širším problémem: klimatická změna se z veřejného prostoru vytrácí. „Nejvíc mě překvapuje ticho,“ řekla. Podle ní se o změně klimatu téměř nemluví v médiích a chybí i politické sdělení.
Za příklad uvedla Spojené státy, kde Trumpova administrativa zmrazuje výzkumné programy, ruší klimatická data a vymazává zmínky o klimatických změnách z vládních webů. „Je šokující, že lidem říkáte, aby o problému nemluvili,“ poznamenala.
V Evropě pak Ribera pozoruje narůstající útoky na vědce, neziskovky a politiky, kteří se snaží problém klimatických změn řešit. „Když někdo zvedne ruku a řekne, že máme problém s klimatem, je obviněn z ideologického aktivismu, že je ‘woke’ nebo extrémista,“ uvedla. „Dokonce i slovo ‘zelený’ se stalo politickým označením.“
Skutečnost je však jiná, tvrdí Ribera, a připomíná oběti nedávných záplav a dalších klimatických katastrof. „Nejde o ideologii. Jde o život a smrt. Jde o šanci žít lépe — nebo se smířit s tím, že příroda rozhodne za nás, protože jsme si včas nevšimli varování.“
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.