Evropská komise se chystá navrhnout ambiciózní, ale politicky realistický klimatický cíl: do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Cíl bude doplněn o tzv. flexibility — ústupky, které mají členským státům usnadnit jeho dosažení. Informovala o tom místopředsedkyně Komise pro klima Teresa Ribera v rozhovoru pro Politico.
„Držíme se 90 %,“ potvrdila Ribera. „Ale otázkou je, jak k těm 90 % dojít – jak je naplnit reálnými kroky.“ Podle ní je třeba najít rovnováhu mezi jednotou EU a pragmatickým přístupem k provádění opatření.
Ribera, která v čele klimatické politiky vystřídala Franse Timmermanse, a současný eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra navrhli tento cíl na základě doporučení vědeckých poradců EU. Vzhledem k tlaku členských států a Evropského parlamentu však Komise v březnu návrh odložila a začala hledat kompromisní cesty.
Jednou z nich je zavedení mezinárodních uhlíkových kreditů — tedy možnosti, aby státy započítaly do svého cíle i snižování emisí financované mimo území EU. To by byl výrazný odklon od dosavadního přístupu, kdy cíle pro roky 2030 a 2050 musely být dosaženy výhradně v rámci Unie.
Ribera potvrdila, že se o této variantě uvažuje, ale varovala před jejím nadužíváním. „Nemůžeme dopustit, aby tyto flexibility vedly k tomu, že naše domácí opatření zcela ztratí smysl. Nesmíme vyslat signál, že EU nedělá nic,“ řekla.
Připravovaný návrh by měl zároveň přinést větší jasnost ohledně cíle pro rok 2035, který sice není právně závazný, ale je požadován v rámci Pařížské klimatické dohody. EU zatím svůj plán nepředložila, přestože původní termín uplynul v únoru — konečný je v září.
Ribera v této souvislosti zdůraznila, že EU musí zůstat „majákem“ v globálních klimatických jednáních. To je podle ní o to důležitější v situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa odstupují od Pařížské dohody a posilují svou závislost na fosilních palivech.
„Každá země by měla podle svých možností přispět vlastním úsilím,“ řekla Ribera. „EU má schopnost dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Nechci, aby mi moje děti vyčítaly, že jsme se báli vsadit na lepší budoucnost.“
Navzdory skeptickým postojům některých vlád věří Ribera, že mezi evropskými institucemi přetrvává vůle prosadit ambiciózní klimatický plán. „Pragmatismus je v pořádku, pokud se výsledkem nestanou jen prázdná slova,“ uvedla.
Ve středu chce Komise zveřejnit analýzu pokroku EU v dosahování cíle pro rok 2030. Podle Ribery jsou výsledky povzbudivé – z 24 dosud hodnocených národních plánů vyplývá, že EU je na cestě ke snížení emisí o 54 %, tedy těsně pod cílovými 55 %.
Ribera však varuje před širším problémem: klimatická změna se z veřejného prostoru vytrácí. „Nejvíc mě překvapuje ticho,“ řekla. Podle ní se o změně klimatu téměř nemluví v médiích a chybí i politické sdělení.
Za příklad uvedla Spojené státy, kde Trumpova administrativa zmrazuje výzkumné programy, ruší klimatická data a vymazává zmínky o klimatických změnách z vládních webů. „Je šokující, že lidem říkáte, aby o problému nemluvili,“ poznamenala.
V Evropě pak Ribera pozoruje narůstající útoky na vědce, neziskovky a politiky, kteří se snaží problém klimatických změn řešit. „Když někdo zvedne ruku a řekne, že máme problém s klimatem, je obviněn z ideologického aktivismu, že je ‘woke’ nebo extrémista,“ uvedla. „Dokonce i slovo ‘zelený’ se stalo politickým označením.“
Skutečnost je však jiná, tvrdí Ribera, a připomíná oběti nedávných záplav a dalších klimatických katastrof. „Nejde o ideologii. Jde o život a smrt. Jde o šanci žít lépe — nebo se smířit s tím, že příroda rozhodne za nás, protože jsme si včas nevšimli varování.“
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.