Evropská komise se chystá navrhnout ambiciózní, ale politicky realistický klimatický cíl: do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Cíl bude doplněn o tzv. flexibility — ústupky, které mají členským státům usnadnit jeho dosažení. Informovala o tom místopředsedkyně Komise pro klima Teresa Ribera v rozhovoru pro Politico.
„Držíme se 90 %,“ potvrdila Ribera. „Ale otázkou je, jak k těm 90 % dojít – jak je naplnit reálnými kroky.“ Podle ní je třeba najít rovnováhu mezi jednotou EU a pragmatickým přístupem k provádění opatření.
Ribera, která v čele klimatické politiky vystřídala Franse Timmermanse, a současný eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra navrhli tento cíl na základě doporučení vědeckých poradců EU. Vzhledem k tlaku členských států a Evropského parlamentu však Komise v březnu návrh odložila a začala hledat kompromisní cesty.
Jednou z nich je zavedení mezinárodních uhlíkových kreditů — tedy možnosti, aby státy započítaly do svého cíle i snižování emisí financované mimo území EU. To by byl výrazný odklon od dosavadního přístupu, kdy cíle pro roky 2030 a 2050 musely být dosaženy výhradně v rámci Unie.
Ribera potvrdila, že se o této variantě uvažuje, ale varovala před jejím nadužíváním. „Nemůžeme dopustit, aby tyto flexibility vedly k tomu, že naše domácí opatření zcela ztratí smysl. Nesmíme vyslat signál, že EU nedělá nic,“ řekla.
Připravovaný návrh by měl zároveň přinést větší jasnost ohledně cíle pro rok 2035, který sice není právně závazný, ale je požadován v rámci Pařížské klimatické dohody. EU zatím svůj plán nepředložila, přestože původní termín uplynul v únoru — konečný je v září.
Ribera v této souvislosti zdůraznila, že EU musí zůstat „majákem“ v globálních klimatických jednáních. To je podle ní o to důležitější v situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa odstupují od Pařížské dohody a posilují svou závislost na fosilních palivech.
„Každá země by měla podle svých možností přispět vlastním úsilím,“ řekla Ribera. „EU má schopnost dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Nechci, aby mi moje děti vyčítaly, že jsme se báli vsadit na lepší budoucnost.“
Navzdory skeptickým postojům některých vlád věří Ribera, že mezi evropskými institucemi přetrvává vůle prosadit ambiciózní klimatický plán. „Pragmatismus je v pořádku, pokud se výsledkem nestanou jen prázdná slova,“ uvedla.
Ve středu chce Komise zveřejnit analýzu pokroku EU v dosahování cíle pro rok 2030. Podle Ribery jsou výsledky povzbudivé – z 24 dosud hodnocených národních plánů vyplývá, že EU je na cestě ke snížení emisí o 54 %, tedy těsně pod cílovými 55 %.
Ribera však varuje před širším problémem: klimatická změna se z veřejného prostoru vytrácí. „Nejvíc mě překvapuje ticho,“ řekla. Podle ní se o změně klimatu téměř nemluví v médiích a chybí i politické sdělení.
Za příklad uvedla Spojené státy, kde Trumpova administrativa zmrazuje výzkumné programy, ruší klimatická data a vymazává zmínky o klimatických změnách z vládních webů. „Je šokující, že lidem říkáte, aby o problému nemluvili,“ poznamenala.
V Evropě pak Ribera pozoruje narůstající útoky na vědce, neziskovky a politiky, kteří se snaží problém klimatických změn řešit. „Když někdo zvedne ruku a řekne, že máme problém s klimatem, je obviněn z ideologického aktivismu, že je ‘woke’ nebo extrémista,“ uvedla. „Dokonce i slovo ‘zelený’ se stalo politickým označením.“
Skutečnost je však jiná, tvrdí Ribera, a připomíná oběti nedávných záplav a dalších klimatických katastrof. „Nejde o ideologii. Jde o život a smrt. Jde o šanci žít lépe — nebo se smířit s tím, že příroda rozhodne za nás, protože jsme si včas nevšimli varování.“
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.