Evropa je sice světovým lídrem v boji proti klimatickým změnám, ale musí zvýšit své úsilí v ochraně životního prostředí a adaptaci na globální oteplování. Toto pondělní varování vydala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve své nejnovější zprávě. Varování přichází krátce poté, co členské státy EU nebyly schopné shodnout se na plánu snížení emisí do roku 2035 na nedávném summitu OSN, což poukázalo na vnitřní neshody v bloku.
Podle EEA byl sice učiněn významný pokrok ve snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, avšak celkový stav životního prostředí Evropy není dobrý. Hodnocení přichází v době, kdy se EU nedokázala dohodnout na formálním plánu pro snížení skleníkových plynů do roku 2035, ani na ambiciózním návrhu Evropské komise na 90% snížení emisí do roku 2040 oproti roku 1990.
Emise skleníkových plynů EU poklesly od roku 1990 o 37 %, což je výrazně více než u jiných velkých znečišťovatelů, jako jsou Čína a Spojené státy. Za tento pokrok vděčí Evropa zejména sníženému využívání fosilních paliv a zdvojnásobení podílu obnovitelných zdrojů energie od roku 2005. Přesto EEA vyzývá členské státy, aby urychlily implementaci politik a dlouhodobých opatření již dohodnutých v rámci Evropské zelené dohody.
Příroda kontinentu i nadále čelí degradaci, nadměrnému využívání a ztrátě biologické rozmanitosti, konstatuje EEA, která pro svou zprávu shromáždila data ze 38 evropských zemí. Voda je stále vzácnějším zdrojem a půda je nadměrně využívána. Zpráva uvádí, že 81 % chráněných stanovišť je ve špatném nebo velmi špatném stavu, 60 až 70 % půdy je degradováno a 62 % vodních útvarů není v dobrém ekologickém stavu.
Klimatické změny nedostatek vody ještě zhoršují. Podle EEA je však možné ušetřit až 40 % vody v zemědělství, dodávkách vody a energetice. Toho lze dosáhnout prostřednictvím lepšího řízení, technologických inovací, opětovného využití vody a osvěty veřejnosti.
Dopady klimatických změn představují rostoucí výzvu, podtrhuje agentura. Mnohé dopady jsou nepřímé, způsobují škody na infrastruktuře a ekosystémech nebo vedou ke zvýšení cen. Většina budov v Evropě není navržena tak, aby odolala horku. Agentura uvádí, že 19 % Evropanů si nedokáže doma udržet komfortní teplotu.
Frekvence extrémních vln veder se zvyšuje, přesto má akční plány pro zdraví v případě vln veder pouze 21 z 38 členských zemí EEA. Extrémní povětrnostní a klimatické jevy, jako jsou vlny veder, povodně a lesní požáry, si v letech 1980 až 2023 vyžádaly v zemích EU více než 240 000 obětí.
Finanční škody se neustále zvyšují. Průměrné roční ekonomické ztráty byly v letech 2020 až 2023 2,5krát vyšší než v období 2010 až 2019. Například v roce 2023 dosáhly finanční škody způsobené povodněmi ve Slovinsku 16 % HDP země. EEA proto vyzývá Evropu, aby adaptovala své společnosti a ekonomiku. Catherine Ganzleben, vedoucí oddělení pro udržitelné a spravedlivé přechody v EEA, zdůraznila, že udržitelnost není volbou, ale otázkou načasování. Náklady na nečinnost budou jen stoupat.
Dobrou zprávou je, že prevence znečištění snižuje úmrtnost a nemocnost. Počet úmrtí spojených s vystavením jemným prachovým částicím významně klesl – mezi lety 2005 a 2022 o 45 %.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.