Evropa je sice světovým lídrem v boji proti klimatickým změnám, ale musí zvýšit své úsilí v ochraně životního prostředí a adaptaci na globální oteplování. Toto pondělní varování vydala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve své nejnovější zprávě. Varování přichází krátce poté, co členské státy EU nebyly schopné shodnout se na plánu snížení emisí do roku 2035 na nedávném summitu OSN, což poukázalo na vnitřní neshody v bloku.
Podle EEA byl sice učiněn významný pokrok ve snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, avšak celkový stav životního prostředí Evropy není dobrý. Hodnocení přichází v době, kdy se EU nedokázala dohodnout na formálním plánu pro snížení skleníkových plynů do roku 2035, ani na ambiciózním návrhu Evropské komise na 90% snížení emisí do roku 2040 oproti roku 1990.
Emise skleníkových plynů EU poklesly od roku 1990 o 37 %, což je výrazně více než u jiných velkých znečišťovatelů, jako jsou Čína a Spojené státy. Za tento pokrok vděčí Evropa zejména sníženému využívání fosilních paliv a zdvojnásobení podílu obnovitelných zdrojů energie od roku 2005. Přesto EEA vyzývá členské státy, aby urychlily implementaci politik a dlouhodobých opatření již dohodnutých v rámci Evropské zelené dohody.
Příroda kontinentu i nadále čelí degradaci, nadměrnému využívání a ztrátě biologické rozmanitosti, konstatuje EEA, která pro svou zprávu shromáždila data ze 38 evropských zemí. Voda je stále vzácnějším zdrojem a půda je nadměrně využívána. Zpráva uvádí, že 81 % chráněných stanovišť je ve špatném nebo velmi špatném stavu, 60 až 70 % půdy je degradováno a 62 % vodních útvarů není v dobrém ekologickém stavu.
Klimatické změny nedostatek vody ještě zhoršují. Podle EEA je však možné ušetřit až 40 % vody v zemědělství, dodávkách vody a energetice. Toho lze dosáhnout prostřednictvím lepšího řízení, technologických inovací, opětovného využití vody a osvěty veřejnosti.
Dopady klimatických změn představují rostoucí výzvu, podtrhuje agentura. Mnohé dopady jsou nepřímé, způsobují škody na infrastruktuře a ekosystémech nebo vedou ke zvýšení cen. Většina budov v Evropě není navržena tak, aby odolala horku. Agentura uvádí, že 19 % Evropanů si nedokáže doma udržet komfortní teplotu.
Frekvence extrémních vln veder se zvyšuje, přesto má akční plány pro zdraví v případě vln veder pouze 21 z 38 členských zemí EEA. Extrémní povětrnostní a klimatické jevy, jako jsou vlny veder, povodně a lesní požáry, si v letech 1980 až 2023 vyžádaly v zemích EU více než 240 000 obětí.
Finanční škody se neustále zvyšují. Průměrné roční ekonomické ztráty byly v letech 2020 až 2023 2,5krát vyšší než v období 2010 až 2019. Například v roce 2023 dosáhly finanční škody způsobené povodněmi ve Slovinsku 16 % HDP země. EEA proto vyzývá Evropu, aby adaptovala své společnosti a ekonomiku. Catherine Ganzleben, vedoucí oddělení pro udržitelné a spravedlivé přechody v EEA, zdůraznila, že udržitelnost není volbou, ale otázkou načasování. Náklady na nečinnost budou jen stoupat.
Dobrou zprávou je, že prevence znečištění snižuje úmrtnost a nemocnost. Počet úmrtí spojených s vystavením jemným prachovým částicím významně klesl – mezi lety 2005 a 2022 o 45 %.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
