Evropa je sice světovým lídrem v boji proti klimatickým změnám, ale musí zvýšit své úsilí v ochraně životního prostředí a adaptaci na globální oteplování. Toto pondělní varování vydala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve své nejnovější zprávě. Varování přichází krátce poté, co členské státy EU nebyly schopné shodnout se na plánu snížení emisí do roku 2035 na nedávném summitu OSN, což poukázalo na vnitřní neshody v bloku.
Podle EEA byl sice učiněn významný pokrok ve snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, avšak celkový stav životního prostředí Evropy není dobrý. Hodnocení přichází v době, kdy se EU nedokázala dohodnout na formálním plánu pro snížení skleníkových plynů do roku 2035, ani na ambiciózním návrhu Evropské komise na 90% snížení emisí do roku 2040 oproti roku 1990.
Emise skleníkových plynů EU poklesly od roku 1990 o 37 %, což je výrazně více než u jiných velkých znečišťovatelů, jako jsou Čína a Spojené státy. Za tento pokrok vděčí Evropa zejména sníženému využívání fosilních paliv a zdvojnásobení podílu obnovitelných zdrojů energie od roku 2005. Přesto EEA vyzývá členské státy, aby urychlily implementaci politik a dlouhodobých opatření již dohodnutých v rámci Evropské zelené dohody.
Příroda kontinentu i nadále čelí degradaci, nadměrnému využívání a ztrátě biologické rozmanitosti, konstatuje EEA, která pro svou zprávu shromáždila data ze 38 evropských zemí. Voda je stále vzácnějším zdrojem a půda je nadměrně využívána. Zpráva uvádí, že 81 % chráněných stanovišť je ve špatném nebo velmi špatném stavu, 60 až 70 % půdy je degradováno a 62 % vodních útvarů není v dobrém ekologickém stavu.
Klimatické změny nedostatek vody ještě zhoršují. Podle EEA je však možné ušetřit až 40 % vody v zemědělství, dodávkách vody a energetice. Toho lze dosáhnout prostřednictvím lepšího řízení, technologických inovací, opětovného využití vody a osvěty veřejnosti.
Dopady klimatických změn představují rostoucí výzvu, podtrhuje agentura. Mnohé dopady jsou nepřímé, způsobují škody na infrastruktuře a ekosystémech nebo vedou ke zvýšení cen. Většina budov v Evropě není navržena tak, aby odolala horku. Agentura uvádí, že 19 % Evropanů si nedokáže doma udržet komfortní teplotu.
Frekvence extrémních vln veder se zvyšuje, přesto má akční plány pro zdraví v případě vln veder pouze 21 z 38 členských zemí EEA. Extrémní povětrnostní a klimatické jevy, jako jsou vlny veder, povodně a lesní požáry, si v letech 1980 až 2023 vyžádaly v zemích EU více než 240 000 obětí.
Finanční škody se neustále zvyšují. Průměrné roční ekonomické ztráty byly v letech 2020 až 2023 2,5krát vyšší než v období 2010 až 2019. Například v roce 2023 dosáhly finanční škody způsobené povodněmi ve Slovinsku 16 % HDP země. EEA proto vyzývá Evropu, aby adaptovala své společnosti a ekonomiku. Catherine Ganzleben, vedoucí oddělení pro udržitelné a spravedlivé přechody v EEA, zdůraznila, že udržitelnost není volbou, ale otázkou načasování. Náklady na nečinnost budou jen stoupat.
Dobrou zprávou je, že prevence znečištění snižuje úmrtnost a nemocnost. Počet úmrtí spojených s vystavením jemným prachovým částicím významně klesl – mezi lety 2005 a 2022 o 45 %.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) navrhli obžalobu cizince, který porušoval mezinárodní sankce. Policisté zajistili přes 60 milionů korun.
Babišova vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna příštího roku upraví parametry podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. O detailech informuje ministerstvo v tiskové zprávě.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.