Evropa je sice světovým lídrem v boji proti klimatickým změnám, ale musí zvýšit své úsilí v ochraně životního prostředí a adaptaci na globální oteplování. Toto pondělní varování vydala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve své nejnovější zprávě. Varování přichází krátce poté, co členské státy EU nebyly schopné shodnout se na plánu snížení emisí do roku 2035 na nedávném summitu OSN, což poukázalo na vnitřní neshody v bloku.
Podle EEA byl sice učiněn významný pokrok ve snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, avšak celkový stav životního prostředí Evropy není dobrý. Hodnocení přichází v době, kdy se EU nedokázala dohodnout na formálním plánu pro snížení skleníkových plynů do roku 2035, ani na ambiciózním návrhu Evropské komise na 90% snížení emisí do roku 2040 oproti roku 1990.
Emise skleníkových plynů EU poklesly od roku 1990 o 37 %, což je výrazně více než u jiných velkých znečišťovatelů, jako jsou Čína a Spojené státy. Za tento pokrok vděčí Evropa zejména sníženému využívání fosilních paliv a zdvojnásobení podílu obnovitelných zdrojů energie od roku 2005. Přesto EEA vyzývá členské státy, aby urychlily implementaci politik a dlouhodobých opatření již dohodnutých v rámci Evropské zelené dohody.
Příroda kontinentu i nadále čelí degradaci, nadměrnému využívání a ztrátě biologické rozmanitosti, konstatuje EEA, která pro svou zprávu shromáždila data ze 38 evropských zemí. Voda je stále vzácnějším zdrojem a půda je nadměrně využívána. Zpráva uvádí, že 81 % chráněných stanovišť je ve špatném nebo velmi špatném stavu, 60 až 70 % půdy je degradováno a 62 % vodních útvarů není v dobrém ekologickém stavu.
Klimatické změny nedostatek vody ještě zhoršují. Podle EEA je však možné ušetřit až 40 % vody v zemědělství, dodávkách vody a energetice. Toho lze dosáhnout prostřednictvím lepšího řízení, technologických inovací, opětovného využití vody a osvěty veřejnosti.
Dopady klimatických změn představují rostoucí výzvu, podtrhuje agentura. Mnohé dopady jsou nepřímé, způsobují škody na infrastruktuře a ekosystémech nebo vedou ke zvýšení cen. Většina budov v Evropě není navržena tak, aby odolala horku. Agentura uvádí, že 19 % Evropanů si nedokáže doma udržet komfortní teplotu.
Frekvence extrémních vln veder se zvyšuje, přesto má akční plány pro zdraví v případě vln veder pouze 21 z 38 členských zemí EEA. Extrémní povětrnostní a klimatické jevy, jako jsou vlny veder, povodně a lesní požáry, si v letech 1980 až 2023 vyžádaly v zemích EU více než 240 000 obětí.
Finanční škody se neustále zvyšují. Průměrné roční ekonomické ztráty byly v letech 2020 až 2023 2,5krát vyšší než v období 2010 až 2019. Například v roce 2023 dosáhly finanční škody způsobené povodněmi ve Slovinsku 16 % HDP země. EEA proto vyzývá Evropu, aby adaptovala své společnosti a ekonomiku. Catherine Ganzleben, vedoucí oddělení pro udržitelné a spravedlivé přechody v EEA, zdůraznila, že udržitelnost není volbou, ale otázkou načasování. Náklady na nečinnost budou jen stoupat.
Dobrou zprávou je, že prevence znečištění snižuje úmrtnost a nemocnost. Počet úmrtí spojených s vystavením jemným prachovým částicím významně klesl – mezi lety 2005 a 2022 o 45 %.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.
Když ve čtvrtek přistane letadlo ruského prezidenta Vladimira Putina v Dillí, setká se s ceremoniální pompou vyhrazenou pro jednoho z nejvěrnějších indických partnerů. Nicméně jeho hostitel, premiér Narendra Modi, se zároveň snaží udržet hluboký strategický vztah s klíčovým globálním rivalem: Spojenými státy. Jde o diplomatický rozkol Indie. Na jedné straně stojí potenciální nákup pokročilých ruských stíhaček, levná ropa a pevné přátelství z dob studené války. Na straně druhé americká spolupráce v oblasti technologií, obchodu a investic, spojená s nadějí, že prezident Donald Trump zruší svá tvrdá cla.
Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se má ve čtvrtek v Miami setkat s Rustemem Umerovem, který je předsedou ukrajinské Rady národní bezpečnosti. Oznámil to Bílý dům po intenzivních jednáních, která proběhla v Moskvě. Schůzka se koná poté, co Witkoff strávil téměř pět hodin v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kde jednal o ukončení války na Ukrajině.
Bývalý princ Andrew nadále ztrácí půdu pod nohama v souvislosti s kauzou kolem vazeb na finančníka Jeffreyho Epsteina. Mladší bratr krále Karla III. přišel o další dva tituly, informovala stanice Sky News.