Evropa je sice světovým lídrem v boji proti klimatickým změnám, ale musí zvýšit své úsilí v ochraně životního prostředí a adaptaci na globální oteplování. Toto pondělní varování vydala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve své nejnovější zprávě. Varování přichází krátce poté, co členské státy EU nebyly schopné shodnout se na plánu snížení emisí do roku 2035 na nedávném summitu OSN, což poukázalo na vnitřní neshody v bloku.
Podle EEA byl sice učiněn významný pokrok ve snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, avšak celkový stav životního prostředí Evropy není dobrý. Hodnocení přichází v době, kdy se EU nedokázala dohodnout na formálním plánu pro snížení skleníkových plynů do roku 2035, ani na ambiciózním návrhu Evropské komise na 90% snížení emisí do roku 2040 oproti roku 1990.
Emise skleníkových plynů EU poklesly od roku 1990 o 37 %, což je výrazně více než u jiných velkých znečišťovatelů, jako jsou Čína a Spojené státy. Za tento pokrok vděčí Evropa zejména sníženému využívání fosilních paliv a zdvojnásobení podílu obnovitelných zdrojů energie od roku 2005. Přesto EEA vyzývá členské státy, aby urychlily implementaci politik a dlouhodobých opatření již dohodnutých v rámci Evropské zelené dohody.
Příroda kontinentu i nadále čelí degradaci, nadměrnému využívání a ztrátě biologické rozmanitosti, konstatuje EEA, která pro svou zprávu shromáždila data ze 38 evropských zemí. Voda je stále vzácnějším zdrojem a půda je nadměrně využívána. Zpráva uvádí, že 81 % chráněných stanovišť je ve špatném nebo velmi špatném stavu, 60 až 70 % půdy je degradováno a 62 % vodních útvarů není v dobrém ekologickém stavu.
Klimatické změny nedostatek vody ještě zhoršují. Podle EEA je však možné ušetřit až 40 % vody v zemědělství, dodávkách vody a energetice. Toho lze dosáhnout prostřednictvím lepšího řízení, technologických inovací, opětovného využití vody a osvěty veřejnosti.
Dopady klimatických změn představují rostoucí výzvu, podtrhuje agentura. Mnohé dopady jsou nepřímé, způsobují škody na infrastruktuře a ekosystémech nebo vedou ke zvýšení cen. Většina budov v Evropě není navržena tak, aby odolala horku. Agentura uvádí, že 19 % Evropanů si nedokáže doma udržet komfortní teplotu.
Frekvence extrémních vln veder se zvyšuje, přesto má akční plány pro zdraví v případě vln veder pouze 21 z 38 členských zemí EEA. Extrémní povětrnostní a klimatické jevy, jako jsou vlny veder, povodně a lesní požáry, si v letech 1980 až 2023 vyžádaly v zemích EU více než 240 000 obětí.
Finanční škody se neustále zvyšují. Průměrné roční ekonomické ztráty byly v letech 2020 až 2023 2,5krát vyšší než v období 2010 až 2019. Například v roce 2023 dosáhly finanční škody způsobené povodněmi ve Slovinsku 16 % HDP země. EEA proto vyzývá Evropu, aby adaptovala své společnosti a ekonomiku. Catherine Ganzleben, vedoucí oddělení pro udržitelné a spravedlivé přechody v EEA, zdůraznila, že udržitelnost není volbou, ale otázkou načasování. Náklady na nečinnost budou jen stoupat.
Dobrou zprávou je, že prevence znečištění snižuje úmrtnost a nemocnost. Počet úmrtí spojených s vystavením jemným prachovým částicím významně klesl – mezi lety 2005 a 2022 o 45 %.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.