Rodina Elona Muska chová k Vladimiru Putinovi osobní obdiv, prozradil v rozhovoru miliardářův otec. Prohlášení přichází v době, kdy je ruský prezident na Západě vnímán jako symbol agrese a války. Rozhovor vyšel na ruskojazyčné verzi BBC.
Errol Musk, otec miliardáře Elona Muska, v rozhovoru pro ruskojazyčnou verzi BBC uvedl, že jeho rodina obdivuje ruského prezidenta Vladimira Putina. „Jsme trochu v úžasu z pana Putina,“ řekl devětasedmdesátiletý Errol Musk ve videohovoru ze svého domu v jihoafrickém Kapském Městě. Dodal, že jeho názory nejsou ovlivněny politikou, ale osobním dojmem, a zpochybnil, že by ruský prezident nesl přímou odpovědnost za plnohodnotnou invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Tato vyjádření přicházejí v době, kdy se Elon Musk odklání od podpory Kyjeva. Zatímco na počátku války poskytl Ukrajině přístup k satelitnímu internetu Starlink, v posledních měsících kritizoval tamní vládu za závislost na americké vojenské pomoci. Vyvolal také ostré reakce, když navrhl, aby se Ukrajina kvůli ukončení bojů vzdala části svého území.
Errol Musk dále uvedl, že jeho syn je frustrován korupcí, která podle něj válku provází. „Korupce, krádeže a podvody,“ měl podle něj Elon Musk nedávno říci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiznal, že země čelí korupci, nicméně opakovaně zdůrazňuje, že většina západní pomoci směřuje na frontu, kde je nejvíce potřeba.
V říjnu americký deník Wall Street Journal informoval, že Musk udržoval tajné kontakty s Putinem po celou dobu konfliktu. Obsah rozhovorů nebyl oficiálně potvrzen, podle zdrojů deníku se však týkal jak geopolitických otázek, tak byznysových vztahů a napětí mezi USA a Ruskem.
Zájem Moskvy o Muska se projevil i na jiném poli. Kirill Dmitrijev, zvláštní emisar Kremlu pro mezinárodní ekonomickou spolupráci, oznámil, že plánuje s Muskem jednat o možnostech průzkumu Marsu.
Dmitrijev tento týden navštívil Washington, kde se měl podle ruských médií setkat s představiteli blízkými administrativě Donalda Trumpa.
Ruská armáda směřuje k tomu, že do příštího úterý, kdy válka na Ukrajině vstoupí do svého pátého roku, ztratí celkem 1,3 milionu mužů. Přestože ruské síly nadále utrpí na bojišti těžké ztráty každý den, současné tempo opotřebování je o něco nižší než během intenzivních bojů na konci roku 2025. Podle odhadů se celkový počet mrtvých a zraněných na ruské straně blíží hranici 1,3 milionu, jak se blíží výročí invaze připadající na 24. února.
Nejnovější kolo mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou, které se za zprostředkování Spojených států konalo v Ženevě, skončilo ve středu bez výraznějšího průlomu. Jednání byla uzavřena v době, kdy se konflikt, jenž příští týden vstoupí do svého pátého roku, stále nerozhodně vleče na bojištích.
Vatikán se nebude podílet na činnosti „Rady míru“, kterou založil americký prezident Donald Trump. V úterý to potvrdil nejvyšší diplomat Svatého stolce s tím, že řešení krizových situací by mělo zůstat především v kompetenci Organizace spojených národů. Tato rada, v jejímž čele stojí s časově neomezeným mandátem sám Trump, měla původně dohlížet na obnovu Gazy, ale její ambice se rozšířily na úroveň globálního mírotvorného orgánu.
Německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil podporu návrhu na zákaz sociálních sítí pro děti. Učinil tak před klíčovou debatou vládních politiků, která má začít tento pátek. V Německu i v dalších evropských zemích sílí hlasy volající po přísnější ochraně duševního a fyzického zdraví nezletilých v digitálním prostředí.
Spojené státy se pod vedením Trumpovy administrativy proměnily v místo, které mnozí zahraniční turisté vnímají jako nehostinné a nebezpečné. Podle aktuálního průzkumu deníku Independent plánuje celých 80 % respondentů zemi v nejbližší době nenavštívit, zatímco pro cestu do USA se rozhodlo jen 11 % dotázaných. Mezi cestovateli, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje zhruba každý sedmý její zrušení kvůli obavám z aktuálního vývoje.
Čínský prezident Si Ťin-pching se nezvykle přímo vyjádřil k rozsáhlým čistkám, které v poslední době zasáhly nejvyšší patra armádního velení. Mezi odvolanými špičkovými důstojníky se v lednu objevil i generál Čang Jou-sia, který byl dlouho pokládán za prezidentova klíčového vojenského spojence. Oficiálním důvodem jeho konce bylo „vážné porušení disciplíny“, což je v tamním prostředí termín běžně používaný pro korupční jednání.
Více než tucet neziskových organizací zaměřených na zdraví a ochranu životního prostředí podalo žalobu na Agenturu pro ochranu životního prostředí (EPA). Předmětem sporu je zrušení právního rozhodnutí, které tvoří základ federálních regulací v oblasti klimatu v USA. Žaloba podaná u obvodního soudu ve Washingtonu DC napadá zrušení takzvaného „potvrzení o ohrožení“ (endangerment finding).
Dokumenty amerického ministerstva spravedlnosti odhalují, že se odsouzený sexuální delikvent Jeffrey Epstein intenzivně snažil vybudovat vazby na ruskou politickou elitu. Spisy naznačují, že Epstein opakovaně usiloval o schůzku s prezidentem Vladimirem Putinem. Dokumenty rovněž podrobně popisují jeho cesty do Ruska a snahy o nábor mladých žen prostřednictvím vysoce postavených zprostředkovatelů.
Evropská unie se rozhodla pro diplomatický bojkot zahajovacího ceremoniálu nadcházejících paralympijských her. Důvodem je nesouhlas s krokem Mezinárodního paralympijského výboru (IPC), který povolil sportovcům z Ruska a Běloruska startovat pod národními symboly. Eurokomisař pro sport Glenn Micallef označil toto rozhodnutí za zcela nepřijatelné a oznámil, že se slavnostního zahájení nezúčastní.
Nad Caracasem se v lednu rozzářily stovky dronů, které na noční obloze vykreslily siluety Nicoláse Madura a jeho manželky Cilie Flores. Světelný vzkaz „lid vás žádá zpět“ byl zoufalým voláním stoupenců režimu poté, co americké speciální síly 3. ledna během bleskové operace „Absolute Resolve“ zadržely sesazeného prezidenta i s chotí a přepravily je do newyorské vazební věznice. Venezuela se tak ocitla v politickém vzduchoprázdnu, které se nyní snaží zaplnit úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová.
Více než 80 členských států OSN v úterý společně odsoudilo rozšiřující se izraelskou kontrolu nad Západním břehem Jordánu. Ve svém prohlášení země varovaly, že tyto kroky mohou fakticky znamenat anexi palestinského území. Signatáři označili jednostranná opatření za porušení mezinárodního práva a vyzvali Izrael k jejich okamžitému zrušení.
Britské úsilí o modernizaci armády naráží na vážné rozpočtové potíže, což vyvolává značnou nervozitu u evropských spojenců i v obranném průmyslu. Londýn sice deklaruje snahu o posílení bezpečnosti, ale nedaří se mu finalizovat rozpočty pro klíčové vojenské programy. Tato situace začíná negativně ovlivňovat mezinárodní partnerství a oslabuje britskou snahu demonstrovat solidaritu s evropskými sousedy v době rostoucích geopolitických hrozeb.
