Rodina Elona Muska chová k Vladimiru Putinovi osobní obdiv, prozradil v rozhovoru miliardářův otec. Prohlášení přichází v době, kdy je ruský prezident na Západě vnímán jako symbol agrese a války. Rozhovor vyšel na ruskojazyčné verzi BBC.
Errol Musk, otec miliardáře Elona Muska, v rozhovoru pro ruskojazyčnou verzi BBC uvedl, že jeho rodina obdivuje ruského prezidenta Vladimira Putina. „Jsme trochu v úžasu z pana Putina,“ řekl devětasedmdesátiletý Errol Musk ve videohovoru ze svého domu v jihoafrickém Kapském Městě. Dodal, že jeho názory nejsou ovlivněny politikou, ale osobním dojmem, a zpochybnil, že by ruský prezident nesl přímou odpovědnost za plnohodnotnou invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Tato vyjádření přicházejí v době, kdy se Elon Musk odklání od podpory Kyjeva. Zatímco na počátku války poskytl Ukrajině přístup k satelitnímu internetu Starlink, v posledních měsících kritizoval tamní vládu za závislost na americké vojenské pomoci. Vyvolal také ostré reakce, když navrhl, aby se Ukrajina kvůli ukončení bojů vzdala části svého území.
Errol Musk dále uvedl, že jeho syn je frustrován korupcí, která podle něj válku provází. „Korupce, krádeže a podvody,“ měl podle něj Elon Musk nedávno říci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiznal, že země čelí korupci, nicméně opakovaně zdůrazňuje, že většina západní pomoci směřuje na frontu, kde je nejvíce potřeba.
V říjnu americký deník Wall Street Journal informoval, že Musk udržoval tajné kontakty s Putinem po celou dobu konfliktu. Obsah rozhovorů nebyl oficiálně potvrzen, podle zdrojů deníku se však týkal jak geopolitických otázek, tak byznysových vztahů a napětí mezi USA a Ruskem.
Zájem Moskvy o Muska se projevil i na jiném poli. Kirill Dmitrijev, zvláštní emisar Kremlu pro mezinárodní ekonomickou spolupráci, oznámil, že plánuje s Muskem jednat o možnostech průzkumu Marsu.
Dmitrijev tento týden navštívil Washington, kde se měl podle ruských médií setkat s představiteli blízkými administrativě Donalda Trumpa.
Smrt papeže Františka zasáhla nejen katolíky po celém světě, ale také mnoho celebrit, které mu vzdaly hold na sociálních sítích. Papež, který zemřel v pondělí ráno ve věku 88 let, pouhý den po Velikonoční neděli, zanechal hluboký otisk nejen v náboženském světě, ale i v srdcích lidí mimo církevní kruhy.
Letoun Boeing 737 MAX, původně určený pro čínskou leteckou společnost Xiamen Airlines, přistál v neděli zpět ve Spojených státech, konkrétně v seattleském závodě Boeing Field. Tento krok je přímým důsledkem zhoršujících se obchodních vztahů mezi USA a Čínou, které eskalovaly po rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa dramaticky zvýšit cla na čínské dovozy.
Osmé kolo populární slovenské taneční soutěže Let's Dance přineslo jeden z dosud největších šoků letošní sezony. Soutěž musela opustit herečka a zpěvačka Eva Burešová, která patřila k nejoblíbenějším a nejvýraznějším osobnostem celé show.
V neděli ráno svět obletěla zpráva o smrti papeže Františka, 266. nástupce svatého Petra a první hlavy katolické církve pocházející z Latinské Ameriky. Zemřel ve věku 88 let a podle sdělení zdravotníků papež „odešel pokojně“, bez známek utrpení, přestože zdravotní komplikace, které jej v posledních měsících sužovaly, byly vážné.
Po smrti papeže Františka ve věku 88 let se oči katolického světa upírají k Sixtinské kapli ve Vatikánu. Právě zde, v prostorách zdobených Michelangelovými freskami, začne tajemný a hluboce symbolický proces volby nového papeže – konkláve. Až se z kaple začne valit bílý dým, bude to znamení, že 1,4 miliardy katolíků na celém světě má nového duchovního vůdce.
Vatikán oznámil úmrtí papeže Františka, který dnes v ranních hodinách ve svém sídle zemřel ve věku 88 let. Sdělení přišlo přibližně v 9:45 SELČ, přičemž smrt nastala v 7:35. Pontifik, jenž v posledních týdnech bojoval s vleklými zdravotními problémy, se ještě včera objevil na veřejnosti a udělil velikonoční požehnání věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí. Krátce poté se také osobně setkal s americkým viceprezidentem JD Vancem, který dnes ráno veřejně vyjádřil svou soustrast.
Papež František, hlava katolické církve respektovaná daleko za hranicemi náboženské komunity, zemřel ve věku 88 let. Vatikán podle webu The Guardian oznámil jeho smrt v pondělí 21. dubna 2025 v 7:35 ráno, kdy se podle slov kardinála Kevina Farrella „biskup Říma, František, navrátil do Otcova domu“. Jeho úmrtím začíná období celosvětového smutku a příprav na konkláve, které rozhodne o jeho nástupci.
Český hydrometeorologický ústav dnes vydal první letošní výstrahu na bouřky, která se týká pásu táhnoucího se od jižních Čech přes Vysočinu až k severovýchodu republiky. Přestože se neočekává plošný výskyt bouřek, podmínky pro jejich vznik a organizaci jsou dostatečné na to, aby si situace zasloužila zvýšenou pozornost.
Smrt papeže Františka na Velikonoční pondělí ve věku 88 let uzavřela jednu z nejdramatičtějších kapitol v moderních dějinách katolické církve. Jeho pontifikát, který začal v roce 2013, byl poznamenán nejen reformními snahami, ale i kontroverzemi a ostrými střety uvnitř samotné církve. Přestože si získal srdce milionů věřících, podle webu Politico odchází jako postava, která svou otevřeností a impulzivní povahou často zneklidňovala konzervativce i liberály.
Po smrti papeže se celý svět obrací k Vatikánu, kde se rozbíhá složitý a tradiční proces volby jeho nástupce. Tento obřad nese název konkláve – z latinského cum clave, tedy „uzamčeno klíčem“. Jde o jeden z nejuzavřenějších a nejsymboličtějších volebních procesů na světě, jehož kořeny sahají hluboko do středověku. Přestože se některé formality v průběhu staletí změnily, duch a rituály zůstávají pozoruhodně zachované.
Zpráva o úmrtí papeže Františka zasáhla celý svět a během několika hodin po jejím zveřejnění se objevily reakce nejvýznamnějších státníků i náboženských vůdců. S hlubokou úctou si připomínají osobnost, která se stala symbolem pokory, porozumění a lidskosti ve světě často rozděleném ideologiemi, konflikty i nezájmem o slabé.
Smrt papeže Františka přinesla nejen smutek katolického světa, ale také spuštění detailního a dlouho připravovaného procesu, který následuje po úmrtí hlavy katolické církve. Přestože jsou tyto procedury hluboce zakořeněné v církevní tradici, František ještě za života prosadil řadu změn, které mají celý proces zjednodušit a zbavit ho nadbytečné okázalosti.
