EEA zveřejnila zásadní zprávu: Jaký vzduch dýcháme v Evropě?

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 30. dubna 2026 17:25
Sdílej:

Kvalita ovzduší v Evropě se sice postupně zlepšuje, ale tempo změn zatím nestačí k tomu, aby byly splněny cíle Evropské unie pro rok 2030. Ve své výroční zprávě, zveřejněné ve čtvrtek 30. dubna 2026, před tím varuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Znečištění stále překračuje stanovené limity až na pětině monitorovacích stanic napříč 39 sledovanými zeměmi.

Podle údajů EEA se většině regionů v Evropě daří plnit současné normy EU pro jemné prachové částice (PM2,5) a oxid dusičitý (NO2). Přesto zhruba na 20 % stanic zůstává znečištění nad limitními hodnotami, a to zejména v případě větších prachových částic (PM10), přízemního ozonu (O3) a benzo(a)pyrenu (BaP).

Zpráva agentury zahrnuje celkem 39 evropských států – kromě sedmadvacítky členských zemí EU jde také o přidružené země jako Švýcarsko, Norsko či Turecko. Pro splnění přísnějších limitů, které byly pro rok 2030 stanoveny v roce 2024, budou muset členské státy urychleně implementovat své schválené plány a strategie.

U většiny sledovaných škodlivin je rozdíl mezi současným stavem a cílem pro rok 2030 značný a pravděpodobně si vyžádá dodatečná opatření. To se týká především nejjemnějších prachových částic. Agentura však upozorňuje, že prosazování takových kroků bývá politicky náročné. Příkladem může být nedávné zmírnění pravidel pro nízkoemisní zóny ve Francii, které se setkalo s odporem části veřejnosti.

Výrazným problémem zůstává přízemní ozon, u kterého nebyl zaznamenán žádný významný pokles. Jen v roce 2023 způsobil tento typ znečištění v rámci Evropské unie přibližně 63 000 předčasných úmrtí. Očekává se navíc, že klimatické změny situaci ještě zhorší. Častější a intenzivnější vlny veder totiž vytvářejí ideální podmínky pro vznik ozonu v atmosféře.

EEA ve svém varování zdůrazňuje, že opatření na místní a národní úrovni nemusí k vyřešení problému s ozonem stačit. Škodliviny se totiž v atmosféře šíří na dlouhé vzdálenosti bez ohledu na státní hranice. Účinná náprava tak bude vyžadovat mnohem silnější evropskou i mezinárodní spolupráci při řešení přeshraničního znečištění ovzduší.

I přes ambiciózní plány pro rok 2030 zůstávají cíle Evropské unie stále méně přísné, než jsou doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), která byla aktualizována v roce 2021. Evropu tak čeká ještě dlouhá cesta, než se podaří zajistit ovzduší, které by plně odpovídalo nejnovějším medicínským poznatkům o ochraně lidského zdraví.

Stalo se