Na Mount Everestu, kde dosud vládly ticho, led a lidská vytrvalost, se letos objevuje nový prvek: drony. Ty by na vysoké osmitisícovce čekal jen málokdo, přesto by mohly navždy změnit způsob, jakým se zdolává nejvyšší hora světa.
Pilot dronu Milan Pandey z nepálské firmy Airlift Technology sedí v základním táboře pod Everestem a sleduje, jak jeho dron dopravuje žebřík na nebezpečný ledopád Khumbu. Tento úsek, nacházející se mezi Base Campem (5 364 m n. m.) a prvním výškovým táborem (6 065 m n. m.), je jedním z nejnebezpečnějších míst na trase.
Tamní sherpové, zvaní „ledoví doktoři“, po desetiletí vytyčují cesty a přenášejí výstroj. Právě zde by technologie mohla zachraňovat životy, píše CNN.
Zatímco sherpové potřebují na výstup k táboru 6–7 hodin, dron to zvládne za pouhých 6–7 minut. Právě po tragédii v roce 2023, kdy při lavině zahynuli tři horští průvodci, začal Mingma G z agentury Imagine Nepal přemýšlet o nasazení dronů, podobně jako je využívají Číňané na jiných horách.
V roce 2024 začala firma Airlift ve spolupráci s místní samosprávou a Výborem pro kontrolu znečištění Sagarmathy testovat dva čínské drony značky DJI. Testy potvrdily, že i ve vysoké nadmořské výšce, navzdory špatné viditelnosti a silnému větru, jsou drony schopné efektivně fungovat. Prvním úspěchem bylo stažení více než 500 kg odpadu z vyšších táborů.
Sherpové nejprve pomocí malého dronu prověří trasu. Když narazí na překážku – místo, kde je třeba žebřík nebo lano – odešlou souřadnice Pandeymu přes vysílačku. Ten následně vyšle větší dron s potřebným vybavením. Drony mohou doručit i kyslíkové lahve nebo léky.
Každý dron stojí zhruba 70 000 dolarů a vzhledem k nákladům na pohonné hmoty, jídlo a ubytování v základním táboře, je celý provoz drahý. Přesto se jejich využití může stát standardem.
Pro 28letého Dawu Janzu, který už osmou sezónu pracuje jako „frontman“ – tedy ten, kdo jde do ledopádu jako první – znamenají drony výrazné zlepšení. „Dřív jsme museli běhat nahoru a dolů pro výbavu. Teď to zvládne stroj,“ říká. „Kdybychom letos neměli pomoc od dronů, trasu bychom včas nepřipravili.“
Janza živí svou ženu a dvě dcery. I když je práce riziková, je vděčný, že se díky technologii může stát bezpečnější.
S příchodem lezecké sezóny v dubnu a květnu dorazili první horolezci do Base Campu. Caroline Ogle z novozélandské expedice Adventure Consultants říká, že drony jsou „součástí přirozeného vývoje lezení“. Podobně jako dříve satelitní telefony nebo předpovědi počasí, i tyto technologie mají za cíl zvýšit bezpečnost.
Lisa Thompsonová, která zdolala všech sedm nejvyšších vrcholů kontinentů a dnes trénuje horolezce, souhlasí: „Hory zůstávají stejné. Výzva je stále skutečná. Toto je vítaný a zodpovědný krok vpřed.“
Drony tak nejsou hrozbou pro tradici, ale cestou, jak uchovat dědictví horolezectví – bezpečnější a udržitelnější.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.