Na Mount Everestu, kde dosud vládly ticho, led a lidská vytrvalost, se letos objevuje nový prvek: drony. Ty by na vysoké osmitisícovce čekal jen málokdo, přesto by mohly navždy změnit způsob, jakým se zdolává nejvyšší hora světa.
Pilot dronu Milan Pandey z nepálské firmy Airlift Technology sedí v základním táboře pod Everestem a sleduje, jak jeho dron dopravuje žebřík na nebezpečný ledopád Khumbu. Tento úsek, nacházející se mezi Base Campem (5 364 m n. m.) a prvním výškovým táborem (6 065 m n. m.), je jedním z nejnebezpečnějších míst na trase.
Tamní sherpové, zvaní „ledoví doktoři“, po desetiletí vytyčují cesty a přenášejí výstroj. Právě zde by technologie mohla zachraňovat životy, píše CNN.
Zatímco sherpové potřebují na výstup k táboru 6–7 hodin, dron to zvládne za pouhých 6–7 minut. Právě po tragédii v roce 2023, kdy při lavině zahynuli tři horští průvodci, začal Mingma G z agentury Imagine Nepal přemýšlet o nasazení dronů, podobně jako je využívají Číňané na jiných horách.
V roce 2024 začala firma Airlift ve spolupráci s místní samosprávou a Výborem pro kontrolu znečištění Sagarmathy testovat dva čínské drony značky DJI. Testy potvrdily, že i ve vysoké nadmořské výšce, navzdory špatné viditelnosti a silnému větru, jsou drony schopné efektivně fungovat. Prvním úspěchem bylo stažení více než 500 kg odpadu z vyšších táborů.
Sherpové nejprve pomocí malého dronu prověří trasu. Když narazí na překážku – místo, kde je třeba žebřík nebo lano – odešlou souřadnice Pandeymu přes vysílačku. Ten následně vyšle větší dron s potřebným vybavením. Drony mohou doručit i kyslíkové lahve nebo léky.
Každý dron stojí zhruba 70 000 dolarů a vzhledem k nákladům na pohonné hmoty, jídlo a ubytování v základním táboře, je celý provoz drahý. Přesto se jejich využití může stát standardem.
Pro 28letého Dawu Janzu, který už osmou sezónu pracuje jako „frontman“ – tedy ten, kdo jde do ledopádu jako první – znamenají drony výrazné zlepšení. „Dřív jsme museli běhat nahoru a dolů pro výbavu. Teď to zvládne stroj,“ říká. „Kdybychom letos neměli pomoc od dronů, trasu bychom včas nepřipravili.“
Janza živí svou ženu a dvě dcery. I když je práce riziková, je vděčný, že se díky technologii může stát bezpečnější.
S příchodem lezecké sezóny v dubnu a květnu dorazili první horolezci do Base Campu. Caroline Ogle z novozélandské expedice Adventure Consultants říká, že drony jsou „součástí přirozeného vývoje lezení“. Podobně jako dříve satelitní telefony nebo předpovědi počasí, i tyto technologie mají za cíl zvýšit bezpečnost.
Lisa Thompsonová, která zdolala všech sedm nejvyšších vrcholů kontinentů a dnes trénuje horolezce, souhlasí: „Hory zůstávají stejné. Výzva je stále skutečná. Toto je vítaný a zodpovědný krok vpřed.“
Drony tak nejsou hrozbou pro tradici, ale cestou, jak uchovat dědictví horolezectví – bezpečnější a udržitelnější.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
Britská vláda spolu s vedením tamní policie zahájily rozsáhlý přezkum postupu, jakým britské úřady přenechávají americké armádě vyšetřování závažných trestných činů spáchaných na území Spojeného království. Do celé záležitosti je zapojeno hned několik vládních ministerstev. Jejich cílem je zmapovat, proč britské policejní složky, které mají primární odpovědnost za vyšetřování zločinů na domácí půdě, ustupují vyšetřovatelům z USA a předávají jim pravomoci.
Dneškem odstartovala další vlna tropických letních veder, přičemž teploty ještě porostou. Je to důvod ke znepokojení, protože v Česku už tak panuje problém se suchem. Následující dny nepřinesou jeho řešení.