Na Mount Everestu, kde dosud vládly ticho, led a lidská vytrvalost, se letos objevuje nový prvek: drony. Ty by na vysoké osmitisícovce čekal jen málokdo, přesto by mohly navždy změnit způsob, jakým se zdolává nejvyšší hora světa.
Pilot dronu Milan Pandey z nepálské firmy Airlift Technology sedí v základním táboře pod Everestem a sleduje, jak jeho dron dopravuje žebřík na nebezpečný ledopád Khumbu. Tento úsek, nacházející se mezi Base Campem (5 364 m n. m.) a prvním výškovým táborem (6 065 m n. m.), je jedním z nejnebezpečnějších míst na trase.
Tamní sherpové, zvaní „ledoví doktoři“, po desetiletí vytyčují cesty a přenášejí výstroj. Právě zde by technologie mohla zachraňovat životy, píše CNN.
Zatímco sherpové potřebují na výstup k táboru 6–7 hodin, dron to zvládne za pouhých 6–7 minut. Právě po tragédii v roce 2023, kdy při lavině zahynuli tři horští průvodci, začal Mingma G z agentury Imagine Nepal přemýšlet o nasazení dronů, podobně jako je využívají Číňané na jiných horách.
V roce 2024 začala firma Airlift ve spolupráci s místní samosprávou a Výborem pro kontrolu znečištění Sagarmathy testovat dva čínské drony značky DJI. Testy potvrdily, že i ve vysoké nadmořské výšce, navzdory špatné viditelnosti a silnému větru, jsou drony schopné efektivně fungovat. Prvním úspěchem bylo stažení více než 500 kg odpadu z vyšších táborů.
Sherpové nejprve pomocí malého dronu prověří trasu. Když narazí na překážku – místo, kde je třeba žebřík nebo lano – odešlou souřadnice Pandeymu přes vysílačku. Ten následně vyšle větší dron s potřebným vybavením. Drony mohou doručit i kyslíkové lahve nebo léky.
Každý dron stojí zhruba 70 000 dolarů a vzhledem k nákladům na pohonné hmoty, jídlo a ubytování v základním táboře, je celý provoz drahý. Přesto se jejich využití může stát standardem.
Pro 28letého Dawu Janzu, který už osmou sezónu pracuje jako „frontman“ – tedy ten, kdo jde do ledopádu jako první – znamenají drony výrazné zlepšení. „Dřív jsme museli běhat nahoru a dolů pro výbavu. Teď to zvládne stroj,“ říká. „Kdybychom letos neměli pomoc od dronů, trasu bychom včas nepřipravili.“
Janza živí svou ženu a dvě dcery. I když je práce riziková, je vděčný, že se díky technologii může stát bezpečnější.
S příchodem lezecké sezóny v dubnu a květnu dorazili první horolezci do Base Campu. Caroline Ogle z novozélandské expedice Adventure Consultants říká, že drony jsou „součástí přirozeného vývoje lezení“. Podobně jako dříve satelitní telefony nebo předpovědi počasí, i tyto technologie mají za cíl zvýšit bezpečnost.
Lisa Thompsonová, která zdolala všech sedm nejvyšších vrcholů kontinentů a dnes trénuje horolezce, souhlasí: „Hory zůstávají stejné. Výzva je stále skutečná. Toto je vítaný a zodpovědný krok vpřed.“
Drony tak nejsou hrozbou pro tradici, ale cestou, jak uchovat dědictví horolezectví – bezpečnější a udržitelnější.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.