Na Mount Everestu, kde dosud vládly ticho, led a lidská vytrvalost, se letos objevuje nový prvek: drony. Ty by na vysoké osmitisícovce čekal jen málokdo, přesto by mohly navždy změnit způsob, jakým se zdolává nejvyšší hora světa.
Pilot dronu Milan Pandey z nepálské firmy Airlift Technology sedí v základním táboře pod Everestem a sleduje, jak jeho dron dopravuje žebřík na nebezpečný ledopád Khumbu. Tento úsek, nacházející se mezi Base Campem (5 364 m n. m.) a prvním výškovým táborem (6 065 m n. m.), je jedním z nejnebezpečnějších míst na trase.
Tamní sherpové, zvaní „ledoví doktoři“, po desetiletí vytyčují cesty a přenášejí výstroj. Právě zde by technologie mohla zachraňovat životy, píše CNN.
Zatímco sherpové potřebují na výstup k táboru 6–7 hodin, dron to zvládne za pouhých 6–7 minut. Právě po tragédii v roce 2023, kdy při lavině zahynuli tři horští průvodci, začal Mingma G z agentury Imagine Nepal přemýšlet o nasazení dronů, podobně jako je využívají Číňané na jiných horách.
V roce 2024 začala firma Airlift ve spolupráci s místní samosprávou a Výborem pro kontrolu znečištění Sagarmathy testovat dva čínské drony značky DJI. Testy potvrdily, že i ve vysoké nadmořské výšce, navzdory špatné viditelnosti a silnému větru, jsou drony schopné efektivně fungovat. Prvním úspěchem bylo stažení více než 500 kg odpadu z vyšších táborů.
Sherpové nejprve pomocí malého dronu prověří trasu. Když narazí na překážku – místo, kde je třeba žebřík nebo lano – odešlou souřadnice Pandeymu přes vysílačku. Ten následně vyšle větší dron s potřebným vybavením. Drony mohou doručit i kyslíkové lahve nebo léky.
Každý dron stojí zhruba 70 000 dolarů a vzhledem k nákladům na pohonné hmoty, jídlo a ubytování v základním táboře, je celý provoz drahý. Přesto se jejich využití může stát standardem.
Pro 28letého Dawu Janzu, který už osmou sezónu pracuje jako „frontman“ – tedy ten, kdo jde do ledopádu jako první – znamenají drony výrazné zlepšení. „Dřív jsme museli běhat nahoru a dolů pro výbavu. Teď to zvládne stroj,“ říká. „Kdybychom letos neměli pomoc od dronů, trasu bychom včas nepřipravili.“
Janza živí svou ženu a dvě dcery. I když je práce riziková, je vděčný, že se díky technologii může stát bezpečnější.
S příchodem lezecké sezóny v dubnu a květnu dorazili první horolezci do Base Campu. Caroline Ogle z novozélandské expedice Adventure Consultants říká, že drony jsou „součástí přirozeného vývoje lezení“. Podobně jako dříve satelitní telefony nebo předpovědi počasí, i tyto technologie mají za cíl zvýšit bezpečnost.
Lisa Thompsonová, která zdolala všech sedm nejvyšších vrcholů kontinentů a dnes trénuje horolezce, souhlasí: „Hory zůstávají stejné. Výzva je stále skutečná. Toto je vítaný a zodpovědný krok vpřed.“
Drony tak nejsou hrozbou pro tradici, ale cestou, jak uchovat dědictví horolezectví – bezpečnější a udržitelnější.
Po propršených dnech přinese víkend do Česka slunečné počasí. V noci na neděli ale udeří přízemní mrazíky – podle meteorologů však ovocným stromům zatím neublíží.
Pohřeb zesnulého papeže Františka se uskuteční v sobotu 26. dubna v 10 hodin místního času na Svatopetrském náměstí. Do té doby je tělo papeže vystaveno k veřejnému uctění památky v bazilice sv. Petra, kde jeje vidělo na 150 tisíc lidí. Na zítřejší pohřeb se ale očekává až půl milionová účast, a to včetně řady celebrit.
Napínavé páté finále play-off hokejové extraligy nabídlo divákům pořádnou dávku emocí a hokejového dramatu. Kometa Brno zvládla duel na ledě pardubického Dynama a po výhře 4:2 se ujala vedení ve finálové sérii 3:2 na zápasy. Ačkoliv domácí ve třetí třetině předvedli silný nápor a přiblížili se vyrovnání, Brňané si výhru pohlídali a v poslední vteřině ji potvrdili gólem do prázdné branky. Kometa má nyní jedinečnou šanci ukončit sérii a získat extraligový titul už na vlastním ledě.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle svého poradce Jurije Ušakova setkal v Moskvě se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem. Tříhodinová schůzka byla podle Ušakova „konstruktivní“ a přiblížila postoje obou zemí nejen ohledně Ukrajiny, ale i dalších otázek.
Na Mount Everestu, kde dosud vládly ticho, led a lidská vytrvalost, se letos objevuje nový prvek: drony. Ty by na vysoké osmitisícovce čekal jen málokdo, přesto by mohly navždy změnit způsob, jakým se zdolává nejvyšší hora světa.
Bývalá první dáma Michelle Obama v novém díle svého podcastu IMO vysvětlila, proč se v lednu nezúčastnila druhé inaugurace prezidenta Donalda Trumpa. Jak řekla, rozhodla se tak vědomě, přestože musela sama sebe „přesvědčit“, aby neustoupila tlaku a nedorazila.
Proč ty špinavé talíře nikdy nejdou rovnou do myčky? Kdo má dnes vyzvednout děti? A proč to pořád děláš, když víš, jak mě to štve? Pokud jste součástí dlouhodobého vztahu, možná vám to zní povědomě. Anebo jste jako George a Amal Clooneyovi – ti totiž tento týden prohlásili, že se za téměř 12 let manželství nikdy nepohádali.
Prezident Spojených států Donald Trump uvedl, že jeho administrativa již uzavřela 200 obchodních dohod po celém světě. S kým konkrétně byly dohody sjednány, však odmítl prozradit. V rozhovoru pro časopis Time, který byl zveřejněn v pátek, prezident pouze řekl: „Uzavřel jsem 200 dohod. Na 100 %.“
Ve Vatikánu vrcholí přípravy na pohřeb papeže Františka. Jak uvedla agentura AFP, do čtvrtečního večera již jeho památku v Bazilice svatého Petra přišlo uctít kolem 150 tisíc lidí. Poutníci z celého světa však mají už jen několik hodin, než se bazilika uzavře veřejnosti před pátečním pohřebním obřadem.
Americký ministr obrany Pete Hegseth se ocitl v centru závažného bezpečnostního skandálu poté, co vyšlo najevo, že si nechal nainstalovat nechráněné internetové připojení přímo ve své kanceláři v Pentagonu. Podle informací agentury Associated Press, která se odvolává na dva důvěryhodné zdroje, mělo jít o záměrný krok, jak obejít bezpečnostní filtry ministerstva a používat komunikační aplikaci Signal na svém osobním zařízení.
Agentura Reuters dnes zveřejnila podrobnosti o návrhu rámcové dohody, který Spojené státy předložily jako údajně „konečnou nabídku oběma stranám“ v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Dokument obsahuje rozsáhlé návrhy na ukončení války, nové bezpečnostní záruky a vymezení teritoriálního uspořádání. Zároveň ale přináší řadu kontroverzních bodů, především v otázce uznání ruské kontroly nad některými ukrajinskými územími. Krátce po zveřejnění amerického návrhu přichází protinávrh z ukrajinské strany, podpořený evropskými partnery, který zdůrazňuje tvrdší podmínky především ve vztahu k ruské odpovědnosti a otázkám spravedlnosti.
Prezident Petr Pavel podepsal dlouho diskutovanou novelu zákona, která přináší zásadní změny v systému financování veřejnoprávních médií. Od května se totiž zvýší rozhlasové i televizní poplatky a nově se rozšíří i okruh lidí, kteří budou muset tyto poplatky hradit. Největší novinkou je, že se nová pravidla dotknou i domácností, které sice nevlastní televizi ani rádio, ale mají přístup k internetu.