Friedrich Merz, lídr konzervativní unie CDU/CSU a hlavní kandidát na post spolkového kancléře, nedokázal v pondělí získat potřebný počet hlasů v prvním kole hlasování Spolkového sněmu. I když jeho koalice s SPD má v parlamentu většinu, Merzovi chybělo šest hlasů k dosažení absolutní většiny – což znamená historicky první neúspěšný pokus o volbu kancléře v dějinách Spolkové republiky.
Merz obdržel pouze 310 hlasů, ačkoliv koalice, kterou tvoří CDU/CSU a sociální demokraté, disponuje 328 poslanci. Na zvolení ale bylo potřeba alespoň 316 hlasů. Vzhledem k tomu, že šlo o tajnou volbu, není jasné, kdo hlasoval proti. Mohlo jít o odpadlíky z vlastních řad nebo o neloajalitu mezi sociálními demokraty. Výsledek tak poukazuje na hlubší neshody v rámci vládní většiny.
Politické vedení nyní čelí nejistotě a krizi důvěry. Merz měl být již v úterý jmenován do funkce a od středy zahájit diplomatické návštěvy v Paříži, Varšavě a Bruselu, a také se účastnit oslav konce druhé světové války. Celý harmonogram se ale kvůli neúspěchu sesypal a nikdo neví, co bude dál. Merz se v tuto chvíli stáhl na porady s poslanci a hledá další postup.
Podle německých médií se druhé hlasování dnes konat nebude, jelikož Merz a jeho tým se obávají další porážky. Uvažuje se o novém pokusu až v pátek. Pokud Merz znovu selže, následuje dvoutýdenní lhůta pro výběr jiného kandidáta. Pokud ani ten nezíská většinu, rozhoduje prezident, zda jmenuje kancléře s nejvíce hlasy, nebo rozpustí parlament a vypíše nové volby.
Situace okamžitě využila krajní pravice. Spolupředsedkyně AfD Alice Weidel vyzvala Merze k odstoupení a požaduje předčasné volby. Výsledek hlasování označila za „dobrý den pro Německo“. Vzhledem k rostoucí podpoře AfD by nové volby mohly přinést radikální změny na německé politické scéně.
Německo, dlouhodobě vnímané jako stabilní hráč evropské politiky, nyní čelí vážné nejistotě. Slabý výsledek CDU/CSU v únorových volbách, nynější porážka při volbě kancléře a neschopnost koalice udržet jednotu vyvolávají otázky o budoucnosti německého vedení. Pokud Merz nezíská většinu v dalším hlasování, může to znamenat buď výměnu kandidáta, nebo návrat k volebním urnám.
Friedrich Merz je německý politik, který se v posledních letech vyprofiloval jako jedna z nejvýraznějších osobností konzervativního spektra v zemi. Dlouhodobě stojí v čele Křesťanskodemokratické unie (CDU), hlavní pravostředové strany Německa, a jeho politická kariéra se vyznačuje návraty na výsluní i ostrou kritikou předchozího směřování strany pod vedením Angely Merkelové.
Narodil se v roce 1955 v Severním Porýní-Vestfálsku a vystudoval práva. Jeho profesní dráha se zpočátku ubírala právnickým směrem, později se však přesunul i do sféry byznysu – několik let působil například ve vedení investiční společnosti BlackRock, což mu přineslo jak zkušenosti, tak i kritiku od politických soupeřů. Do Spolkového sněmu vstoupil poprvé v roce 1994 a rychle se vyšvihl do vedení poslaneckého klubu CDU/CSU, který vedl mezi lety 2000 až 2002. V roce 2009 se však z aktivní politiky stáhl a zaměřil se na soukromý sektor.
Návrat do politiky ohlásil v roce 2018, kdy se po odchodu Angely Merkelové z čela CDU několikrát ucházel o předsednictví strany. Uspěl až v roce 2021, kdy převzal vedení CDU v době, kdy se strana potýkala s hlubokou krizí po volebním propadu. Merz od začátku prosazoval konzervativnější směr, silnější důraz na obranu, bezpečnost a reformu hospodářství. Jeho názory na migraci, Evropskou unii i sociální politiku jsou často ostřejší než u jeho předchůdců, čímž si získal příznivce i odpůrce.
V roce 2025, po pádu vlády kancléře Olafa Scholze, se Merz stal kandidátem na kancléře v čele nové vládní koalice CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD).
V Berlíně se dnes znovu rozhoduje o politickém osudu Friedricha Merze. Poté, co v prvním kole hlasování o potvrzení v úřadu spolkového kancléře neuspěl, se nyní připravuje na druhý pokus. Předseda CDU čelí bezprecedentní situaci: je prvním kancléřským kandidátem v poválečných dějinách Německa, kterého Bundestag v prvním kole nepodpořil.
Tento týden se za zavřenými dveřmi Sixtinské kaple sejde 133 kardinálů, aby zvolili nástupce papeže Františka. Vatikán přitom spouští jeden z nejpřísněji střežených procesů na světě – konkláve, volbu, která je považována nejen za náboženský akt, ale i za ukázku absolutního utajení a izolace od vnějšího světa.
Česká televize je bez generálního ředitele. Radní v úterý na mimořádné schůzi rozhodli o odvolání Jana Součka z funkce. Souček byl přitom v čele veřejnoprávního média teprve od října 2023, kdy nahradil dlouholetého šéfa televize Petra Dvořáka.
Moskva zažila druhou noc po sobě vlnu ukrajinských útoků drony, kvůli kterým musela pozastavit provoz na čtyřech svých letištích. Útoky přicházejí jen krátce před plánovanou vojenskou přehlídkou ke Dni vítězství, které se má zúčastnit i čínský prezident Si Ťin-pching.
Rozhodnutí Donalda Trumpa znovu otevřít věznici Alcatraz je podle komentátora CNN Stephena Collinsona nejen nerealistickým návrhem, ale i dokonalým symbolem současné podoby jeho druhého prezidentského období. Jde o krok, který působí spíše jako politická scénografie než skutečný legislativní záměr – ale právě to jej činí výmluvným.
Friedrich Merz, lídr konzervativní unie CDU/CSU a hlavní kandidát na post spolkového kancléře, nedokázal v pondělí získat potřebný počet hlasů v prvním kole hlasování Spolkového sněmu. I když jeho koalice s SPD má v parlamentu většinu, Merzovi chybělo šest hlasů k dosažení absolutní většiny – což znamená historicky první neúspěšný pokus o volbu kancléře v dějinách Spolkové republiky.
Ukrajinská ambasáda na Slovensku ostře odsoudila výroky slovenského premiéra Roberta Fica, který zkritizoval varování prezidenta Volodymyra Zelenského ohledně možných ruských provokací během oslav Dne vítězství 9. května v Moskvě. Tato diplomatická přestřelka přichází v době, kdy se Fico chystá zúčastnit oslav v ruské metropoli – jako jeden z mála evropských lídrů, kteří v době pokračující ruské agrese proti Ukrajině do Moskvy zamíří.
Inflace v Česku byla v dubnu nejnižší za více než sedm let, meziročně 1,8 procenta, takže se poprvé za sedm let ocitá pod cílovou hodnotou České národní banky. Naposledy byla v meziročním vyjádření nižší než letos v dubnu v březnu 2018. Analytici přitom nyní v dubnu očekávali inflaci mírně nad dvěma procenty. Klíčovým hybatelem jejího stažení pod hladinu dvou procent je přitom americký prezident Donald Trump, jak si ukážeme.
Podle nového průzkumu veřejného mínění YouGov, zveřejněného před 80. výročím konce druhé světové války v Evropě, značná část obyvatel Spojených států a západní Evropy věří, že v příštích pěti až deseti letech může dojít k vypuknutí třetí světové války. Za nejpravděpodobnější příčinu označují narůstající napětí s Ruskem.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že ho evropští lídři opakovaně žádají, aby kontaktoval ruského prezidenta Vladimira Putina, protože ruský vůdce podle něj ignoruje jejich snahy o navázání kontaktu v souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině.
Ve čtvrtek 1. května zemřela herečka a loutkoherečka Ivana Alferiová.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že obyvatelstvo Pásma Gazy bude přesunuto na jih území v rámci nového vojenského plánu, který má podle člena vlády za cíl „dobýt“ celý region. Bezprostředně po schválení plánu bezpečnostním kabinetem oznámila izraelská armáda mobilizaci desítek tisíc rezervistů s cílem posílit svou přítomnost v obléhané palestinské enklávě.