Společnost Disney oznámila, že pořad "Jimmy Kimmel Live!" se po krátkém pozastavení vrátí do vysílání. Kimmel byl minulý týden suspendován kvůli svým komentářům o smrti Charlieho Kirka, což vyvolalo obrovskou vlnu kritiky od politických i uměleckých představitelů.
Disney vysvětlil, že se rozhodl pořad dočasně zrušit, aby "nepřiléval olej do ohně" ve vypjaté situaci. Po sérii "promyšlených rozhovorů" se ale obě strany dohodly na návratu pořadu.
Kimmelovo pozastavení vyvolalo vlnu kritiky z obou politických táborů. Mnoho lídrů vyjádřilo obavy z politické cenzury a omezení svobody slova. Před Kimmelovým suspendováním předseda Federální komunikační komise (FCC) Brendan Carr prohlásil, že mediální společnosti, které přijímají licence od FCC, mají "povinnost jednat ve veřejném zájmu." Vyzval k tomu, aby společnosti reagovaly na Kimmelovy komentáře, což vyvolalo obavy z nebezpečného precedentu.
Několik prominentních republikánů, včetně senátora Teda Cruze, varovalo, že takové kroky Carr může nastavit nebezpečný precedens a naléhali na Trumpovu administrativu, aby se vyvarovala tlaku na soukromou společnost a neovlivňovala její vyjadřování. Podobné obavy vyjádřili i demokratičtí lídři, umělci a celebrity, kteří pozastavení pořadu odsoudili a označili ho za "temný okamžik pro svobodu slova".
Sinclair Broadcasting Group, která provozuje téměř 40 přidružených stanic ABC, oznámila, že i po návratu pořadu do vysílání bude Kimmelovu show na svých stanicích nadále předčasně ukončovat. Tento krok je v souladu s vyjádřením mluvčího organizace Turning Point USA, který uvedl, že Disney a ABC dělají chybu, když Kimmela vrací, a že Sinclair se nemusí řídit stejným rozhodnutím.
FCC komisařka Anna Gomez, jediná demokratka ve vedení agentury, uvítala Kimmelův návrat do éteru a ocenila Američany, kteří kritizovali jeho pozastavení. Řekla, že je ráda, že "Disney našel svou odvahu tváří v tvář jasné vládní intimidaci." Podle ní je návrat pořadu důkazem, že se lidé nechtějí vzdát svobody projevu.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.