Společnost Disney oznámila, že pořad "Jimmy Kimmel Live!" se po krátkém pozastavení vrátí do vysílání. Kimmel byl minulý týden suspendován kvůli svým komentářům o smrti Charlieho Kirka, což vyvolalo obrovskou vlnu kritiky od politických i uměleckých představitelů.
Disney vysvětlil, že se rozhodl pořad dočasně zrušit, aby "nepřiléval olej do ohně" ve vypjaté situaci. Po sérii "promyšlených rozhovorů" se ale obě strany dohodly na návratu pořadu.
Kimmelovo pozastavení vyvolalo vlnu kritiky z obou politických táborů. Mnoho lídrů vyjádřilo obavy z politické cenzury a omezení svobody slova. Před Kimmelovým suspendováním předseda Federální komunikační komise (FCC) Brendan Carr prohlásil, že mediální společnosti, které přijímají licence od FCC, mají "povinnost jednat ve veřejném zájmu." Vyzval k tomu, aby společnosti reagovaly na Kimmelovy komentáře, což vyvolalo obavy z nebezpečného precedentu.
Několik prominentních republikánů, včetně senátora Teda Cruze, varovalo, že takové kroky Carr může nastavit nebezpečný precedens a naléhali na Trumpovu administrativu, aby se vyvarovala tlaku na soukromou společnost a neovlivňovala její vyjadřování. Podobné obavy vyjádřili i demokratičtí lídři, umělci a celebrity, kteří pozastavení pořadu odsoudili a označili ho za "temný okamžik pro svobodu slova".
Sinclair Broadcasting Group, která provozuje téměř 40 přidružených stanic ABC, oznámila, že i po návratu pořadu do vysílání bude Kimmelovu show na svých stanicích nadále předčasně ukončovat. Tento krok je v souladu s vyjádřením mluvčího organizace Turning Point USA, který uvedl, že Disney a ABC dělají chybu, když Kimmela vrací, a že Sinclair se nemusí řídit stejným rozhodnutím.
FCC komisařka Anna Gomez, jediná demokratka ve vedení agentury, uvítala Kimmelův návrat do éteru a ocenila Američany, kteří kritizovali jeho pozastavení. Řekla, že je ráda, že "Disney našel svou odvahu tváří v tvář jasné vládní intimidaci." Podle ní je návrat pořadu důkazem, že se lidé nechtějí vzdát svobody projevu.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.
Prezident Donald Trump v neděli večer ostře vystoupil proti papeži Lvovi XIV., kterého kritizoval za jeho postoj k válce s Íránem. Podle amerického prezidenta je současná hlava katolické církve hrozná v oblasti zahraniční politiky. Trump novinářům sdělil, že není fanouškem tohoto papeže a nelíbí se mu jeho přístup k jaderným zbraním.