Vědci představili jedinečný snímek Slunce, který zachycuje jeho povrch v nevídaném rozlišení. Fotografie pochází z největšího slunečního dalekohledu na světě – amerického zařízení Daniel K. Inouye Solar Telescope, umístěného na havajském ostrově Maui.
Jde o první snímek, který vznikl díky novému zařízení zvanému Visible Tunable Filter (VTF). Tento systém umožňuje vědcům doslova nahlédnout do různých vrstev sluneční atmosféry a vytvořit trojrozměrnou mapu její struktury. Rozlišení fotografie dosahuje 10 kilometrů na jeden pixel.
Na snímku je patrné seskupení tmavých slunečních skvrn – oblastí s intenzivní magnetickou aktivitou. Právě v těchto místech často dochází k výbuchům slunečních erupcí a výronům koronální hmoty, tedy obrovským oblakům nabitého plynu a magnetických polí, které unikají z vnější vrstvy Slunce.
Podle Friedricha Woegera z NSF hrají tyto detailní snímky zásadní roli při výzkumu tzv. vesmírného počasí, které může mít přímý dopad na Zemi. Připomněl, že v roce 1859 způsobila mimořádně silná sluneční bouře – známá jako Carringtonova událost – výpadky telegrafních sítí a dokonce i požáry.
Podobné sluneční výrony mohou narušit činnost satelitů, ovlivnit GPS systémy, telekomunikace či elektrické rozvodné sítě. Je tedy zásadní těmto jevům porozumět a naučit se je předvídat.
Slunce prochází cykly magnetické aktivity trvající zhruba 11 let. V roce 2024 odborníci oznámili, že Slunce vstoupilo do tzv. slunečního maxima – období, kdy se aktivita výrazně zvyšuje, objevuje se více skvrn a dochází k přepólování magnetických pólů.
To z nových pozorování činí ideálně načasovaný vědecký počin. Sluneční povrch připomíná svou dynamikou vařící kapalinu – horko stoupá z jádra k povrchu a vytváří výrazné teplotní a hustotní rozdíly. Sluneční skvrny fungují jako „magnetické zátky“, které brání průchodu tepla, proto vypadají tmavší, i když jsou stále extrémně horké.
Díky VTF mohou vědci analyzovat jednotlivé vrstvy sluneční atmosféry podle vlnových délek světla. Na rozdíl od běžného fotoaparátu, který zachytí všechny barvy najednou, tento přístroj pracuje s jednotlivými „barvami“ samostatně. Využívá k tomu dvě velmi přesně umístěné skleněné destičky – tzv. etalon – mezi nimiž dochází k rušení světelných vln, čímž se propouštějí jen určité vlnové délky.
Během několika vteřin dokáže zařízení pořídit stovky snímků, každý s jiným filtrem, a poté je sloučí do jedné prostorové vizualizace. Vědci tak mohou zkoumat teploty, tlaky, rychlosti i magnetické pole v různých hloubkách sluneční atmosféry.
Stacey Sueoka z Národní sluneční observatoře přiznala, že první výsledky byly fascinující. „Nic jiného v našem dalekohledu tohle neumí,“ uvedla.
Vývoj VTF trval více než deset let. Zařízení vzniklo v Německu a jeho části byly poté dopraveny na Havaj, kde byly znovu složeny – podle Woegera podobně jako loď stavěná uvnitř láhve. Plné zprovoznění systému se očekává v roce 2026.
Projekt doplňuje další aktuální mise, které se zaměřují na výzkum Slunce. Patří mezi ně například sonda Solar Orbiter, společný projekt NASA a ESA, a především sonda Parker Solar Probe, která se jako první zařízení lidské výroby dostala až do sluneční korony.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.