Vědci představili jedinečný snímek Slunce, který zachycuje jeho povrch v nevídaném rozlišení. Fotografie pochází z největšího slunečního dalekohledu na světě – amerického zařízení Daniel K. Inouye Solar Telescope, umístěného na havajském ostrově Maui.
Jde o první snímek, který vznikl díky novému zařízení zvanému Visible Tunable Filter (VTF). Tento systém umožňuje vědcům doslova nahlédnout do různých vrstev sluneční atmosféry a vytvořit trojrozměrnou mapu její struktury. Rozlišení fotografie dosahuje 10 kilometrů na jeden pixel.
Na snímku je patrné seskupení tmavých slunečních skvrn – oblastí s intenzivní magnetickou aktivitou. Právě v těchto místech často dochází k výbuchům slunečních erupcí a výronům koronální hmoty, tedy obrovským oblakům nabitého plynu a magnetických polí, které unikají z vnější vrstvy Slunce.
Podle Friedricha Woegera z NSF hrají tyto detailní snímky zásadní roli při výzkumu tzv. vesmírného počasí, které může mít přímý dopad na Zemi. Připomněl, že v roce 1859 způsobila mimořádně silná sluneční bouře – známá jako Carringtonova událost – výpadky telegrafních sítí a dokonce i požáry.
Podobné sluneční výrony mohou narušit činnost satelitů, ovlivnit GPS systémy, telekomunikace či elektrické rozvodné sítě. Je tedy zásadní těmto jevům porozumět a naučit se je předvídat.
Slunce prochází cykly magnetické aktivity trvající zhruba 11 let. V roce 2024 odborníci oznámili, že Slunce vstoupilo do tzv. slunečního maxima – období, kdy se aktivita výrazně zvyšuje, objevuje se více skvrn a dochází k přepólování magnetických pólů.
To z nových pozorování činí ideálně načasovaný vědecký počin. Sluneční povrch připomíná svou dynamikou vařící kapalinu – horko stoupá z jádra k povrchu a vytváří výrazné teplotní a hustotní rozdíly. Sluneční skvrny fungují jako „magnetické zátky“, které brání průchodu tepla, proto vypadají tmavší, i když jsou stále extrémně horké.
Díky VTF mohou vědci analyzovat jednotlivé vrstvy sluneční atmosféry podle vlnových délek světla. Na rozdíl od běžného fotoaparátu, který zachytí všechny barvy najednou, tento přístroj pracuje s jednotlivými „barvami“ samostatně. Využívá k tomu dvě velmi přesně umístěné skleněné destičky – tzv. etalon – mezi nimiž dochází k rušení světelných vln, čímž se propouštějí jen určité vlnové délky.
Během několika vteřin dokáže zařízení pořídit stovky snímků, každý s jiným filtrem, a poté je sloučí do jedné prostorové vizualizace. Vědci tak mohou zkoumat teploty, tlaky, rychlosti i magnetické pole v různých hloubkách sluneční atmosféry.
Stacey Sueoka z Národní sluneční observatoře přiznala, že první výsledky byly fascinující. „Nic jiného v našem dalekohledu tohle neumí,“ uvedla.
Vývoj VTF trval více než deset let. Zařízení vzniklo v Německu a jeho části byly poté dopraveny na Havaj, kde byly znovu složeny – podle Woegera podobně jako loď stavěná uvnitř láhve. Plné zprovoznění systému se očekává v roce 2026.
Projekt doplňuje další aktuální mise, které se zaměřují na výzkum Slunce. Patří mezi ně například sonda Solar Orbiter, společný projekt NASA a ESA, a především sonda Parker Solar Probe, která se jako první zařízení lidské výroby dostala až do sluneční korony.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
Zákulisní dohody, kontakty na ambasádách a hnědý alkohol vybudovaly vzkvétající exportní obchod. Nyní ale lobbista, který tento proces sledoval, varuje, že flirtování prezidenta USA Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem představuje „asteroid“, který ohrožuje celý průmysl.
Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.
Americký prezident Donald Trump se slovně pustil do křížku s Dmitrijem Medveděvem, předchůdcem současného ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle Trumpa si má Medveděv dávat pozor na jazyk. Bývalý ruský prezident si předtím rýpl do amerických ultimát Rusku.
Desítky tisíc fanoušků se ve středu po poledni rozloučily s legendárním zpěvákem Ozzym Osbournem v jeho rodném Birmingamu v Anglii. Osbourne zemřel během minulého týdne, v posledních letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.