Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Důvodem tohoto rozdílu je podle výzkumníků fakt, že předchozí odhady dostatečně nezohledňovaly proměnu příčin úmrtí v čase. Před sto lety umíralo mnoho lidí na takzvané vnější příčiny, jako byly nehody, infekce nebo jiné hrozby z okolního prostředí. V současných rozvinutých zemích je však většina úmrtí způsobena vnitřními příčinami, tedy postupným stárnutím těla a chorobami s ním spojenými, jako jsou srdeční choroby či demence.
Vědecký tým analyzoval rozsáhlé skupiny skandinávských dvojčat, sourozence stoletých lidí v USA a také dvojčata, která vyrůstala odděleně. Při zkoumání dat se vědci záměrně zaměřili na případy, kdy byla vyloučena úmrtí způsobená vnějšími vlivy. Jakmile tyto faktory odstranili, odhadovaný vliv genetiky na délku života prudce vzrostl z původních 20–25 % na přibližně 50–55 %.
Tento vzorec odpovídá i poznatkům o konkrétních onemocněních. Genetika hraje zásadní roli například u rizika vzniku demence, středně silný vliv má u srdečních chorob a relativně nejmenší roli hraje u rakoviny. S tím, jak se životní prostředí v moderním světě stává příznivějším a populace stárne, stávají se nemoci způsobené samotným procesem stárnutí běžnějšími a genetická složka se tak přirozeně jeví jako významnější.
Vyšší odhad heritability (dědičnosti) však neznamená, že by naše geny náhle zesílily nebo že bychom nemohli ovlivnit své šance na dlouhověkost. Změnilo se totiž prostředí, nikoliv naše DNA. Podobný princip lze pozorovat u tělesné výšky. Před sto lety záviselo na dostatku potravy, zda člověk vyroste do své plné výšky, zatímco dnes v bohatých zemích většina lidí svého genetického potenciálu dosáhne díky dobré výživě. Rozdíly ve výšce jsou pak dány převážně geny.
Dědičnost tedy není fixní biologická vlastnost, ale měřítko, které závisí na konkrétní populaci a okolnostech. Čím více se nám daří eliminovat negativní vlivy prostředí, jako je znečištění, nedostatečná strava nebo špatná zdravotní péče, tím více vystupují do popředí genetické rozdíly mezi lidmi. Předchozí nižší odhady nebyly chybné, pouze odrážely historickou realitu s vysokým rizikem vnějších hrozeb.
Cesty k dlouhému životu jsou rozmanité. Někteří lidé disponují robustní genetickou výbavou, která je chrání i v náročných podmínkách, jiní kompenzují méně příznivé geny vynikající výživou, cvičením a kvalitní zdravotní péčí. Každý jedinec představuje unikátní kombinaci těchto faktorů a mnoho různých kombinací může vést k výjimečné dlouhověkosti.
Pochopení interakce mezi geny a prostředím je klíčové pro vysvětlení, proč někteří lidé žijí mnohem déle než ostatní. Autoři studie přiznávají, že i přes vyšší vliv genetiky stále přibližně polovina variací v délce života závisí na životním stylu, náhodných biologických procesech a prostředí. Výsledky studie by měly podnítit další úsilí o identifikaci genetických mechanismů spojených se stárnutím.
Závěrem lze říci, že na délce života záleží genům i prostředí společně. Jednoduchou odpověď na to, kolik let nám určil náš genetický kód, pravděpodobně nikdy nedostaneme, protože oba faktory jsou neoddělitelně propojeny.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.