Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Důvodem tohoto rozdílu je podle výzkumníků fakt, že předchozí odhady dostatečně nezohledňovaly proměnu příčin úmrtí v čase. Před sto lety umíralo mnoho lidí na takzvané vnější příčiny, jako byly nehody, infekce nebo jiné hrozby z okolního prostředí. V současných rozvinutých zemích je však většina úmrtí způsobena vnitřními příčinami, tedy postupným stárnutím těla a chorobami s ním spojenými, jako jsou srdeční choroby či demence.
Vědecký tým analyzoval rozsáhlé skupiny skandinávských dvojčat, sourozence stoletých lidí v USA a také dvojčata, která vyrůstala odděleně. Při zkoumání dat se vědci záměrně zaměřili na případy, kdy byla vyloučena úmrtí způsobená vnějšími vlivy. Jakmile tyto faktory odstranili, odhadovaný vliv genetiky na délku života prudce vzrostl z původních 20–25 % na přibližně 50–55 %.
Tento vzorec odpovídá i poznatkům o konkrétních onemocněních. Genetika hraje zásadní roli například u rizika vzniku demence, středně silný vliv má u srdečních chorob a relativně nejmenší roli hraje u rakoviny. S tím, jak se životní prostředí v moderním světě stává příznivějším a populace stárne, stávají se nemoci způsobené samotným procesem stárnutí běžnějšími a genetická složka se tak přirozeně jeví jako významnější.
Vyšší odhad heritability (dědičnosti) však neznamená, že by naše geny náhle zesílily nebo že bychom nemohli ovlivnit své šance na dlouhověkost. Změnilo se totiž prostředí, nikoliv naše DNA. Podobný princip lze pozorovat u tělesné výšky. Před sto lety záviselo na dostatku potravy, zda člověk vyroste do své plné výšky, zatímco dnes v bohatých zemích většina lidí svého genetického potenciálu dosáhne díky dobré výživě. Rozdíly ve výšce jsou pak dány převážně geny.
Dědičnost tedy není fixní biologická vlastnost, ale měřítko, které závisí na konkrétní populaci a okolnostech. Čím více se nám daří eliminovat negativní vlivy prostředí, jako je znečištění, nedostatečná strava nebo špatná zdravotní péče, tím více vystupují do popředí genetické rozdíly mezi lidmi. Předchozí nižší odhady nebyly chybné, pouze odrážely historickou realitu s vysokým rizikem vnějších hrozeb.
Cesty k dlouhému životu jsou rozmanité. Někteří lidé disponují robustní genetickou výbavou, která je chrání i v náročných podmínkách, jiní kompenzují méně příznivé geny vynikající výživou, cvičením a kvalitní zdravotní péčí. Každý jedinec představuje unikátní kombinaci těchto faktorů a mnoho různých kombinací může vést k výjimečné dlouhověkosti.
Pochopení interakce mezi geny a prostředím je klíčové pro vysvětlení, proč někteří lidé žijí mnohem déle než ostatní. Autoři studie přiznávají, že i přes vyšší vliv genetiky stále přibližně polovina variací v délce života závisí na životním stylu, náhodných biologických procesech a prostředí. Výsledky studie by měly podnítit další úsilí o identifikaci genetických mechanismů spojených se stárnutím.
Závěrem lze říci, že na délce života záleží genům i prostředí společně. Jednoduchou odpověď na to, kolik let nám určil náš genetický kód, pravděpodobně nikdy nedostaneme, protože oba faktory jsou neoddělitelně propojeny.
Exprezident Miloš Zeman a herečka Jiřina Bohdalová si navzájem pravidelně přejí k narozeninám, protože jsou dobří přátelé. V uplynulých dnech byl na řadě Zeman, který opět prokázal, jak dobře se umí vyjadřovat.
Sobotní večer v pražském Edenu měl být oslavou fotbalu a dost možná i definitivním potvrzením slávistické cesty za mistrovským titulem. Místo toho se však 9. květen 2026 zapíše do historie české kopané temným písmem. Pro vršovický klub může mít i fatální ekonomické následky.
Válka na Blízkém východě se zřejmě neblíží ke konci, ačkoliv se to americký prezident Donald Trump v posledních dnech snažil lidem namluvit. Vyplývá to z jeho ostré reakce na návrh, který Írán odeslal prostřednictvím Pákistánu.
Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe v neděli oficiálně zahájil svou kampaň pro nadcházející prezidentské volby. Na shromáždění v severovýchodním městě Remeš se představil jako hlavní postava schopná zastavit vzestup krajní pravice. Podle aktuálních průzkumů je právě on nejlépe postaveným kandidátem středu, který by mohl v souboji o Elysejský palác porazit favority z Národního sdružení, Marine Le Penovou a Jordana Bardellu.
Napětí na Blízkém východě neustává ani měsíc po vyhlášení příměří. Írán v neděli oznámil, že doručil svou odpověď na americký mírový návrh, zatímco v Perském zálivu došlo k nové vlně dronových útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc varoval, že válka zdaleka nekončí, dokud bude mít Teherán k dispozici zásoby vysoce obohaceného uranu.
Tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství v Moskvě se letos stala terčem ostrého posměchu a zdrojem narůstajících spekulací o zdravotním stavu Vladimira Putina. Namísto demonstrace síly působil třiasedmdesátiletý diktátor podle pozorovatelů unaveně a vystrašeně, což jeho kritici okamžitě využili k analýze jeho slábnoucího vlivu.
Britská armáda podnikla mimořádnou záchrannou operaci na jednom z nejodlehlejších míst planety. Tým parašutistů a lékařů seskočil na ostrov Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, aby pomohl britskému občanovi s podezřením na nákazu nebezpečným hantavirem. Muž se pravděpodobně nakazil na výletní lodi MV Hondius, kterou opustil v polovině dubna, aby se vrátil do svého domova v tomto nejvzdálenějším obydleném zámořském území Británie.
Digitální izolace Íránu trvá již více než dva měsíce a podle monitorovací skupiny NetBlocks aktuálně přesáhla hranici 1704 hodin. Celostátní výpadek internetu, který začal po útoku Spojených států a Izraele z 28. února, tak vstoupil do svého 72. dne. Pro miliony Íránců, jejichž obživa závisí na online připojení, má tato situace devastující následky, zatímco režim využívá informační vakuum k upevnění kontroly nad společností.
Španělské úřady zahájily na ostrově Tenerife rozsáhlou evakuaci cestujících z výletní lodi MS Hondius, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus. Loď zakotvila v přístavu Granadilla v neděli před úsvitem, měsíc poté, co na palubě zemřel první pasažér. Celkem si nákaza během plavby vyžádala tři oběti.
Portugalská vláda se rozhodla výrazně urychlit své plány na odklon od fosilních paliv. V reakci na probíhající válečný konflikt v Íránu, který způsobil prudký nárůst cen ropy a zemního plynu, hodlá země během příštích deseti let snížit svou závislost na těchto zdrojích o polovinu. V rozhovoru pro server Politico to potvrdila ministryně pro životní prostředí a energetiku Maria da Graça Carvalho.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.
Ruský prezident Vladimir Putin se během setkání s novináři v Kremlu vyjádřil k aktuálnímu vývoji situace na Ukrajině. Podle jeho slov se ozbrojený konflikt, který začal ruskou invazí v roce 2022, postupně blíží ke svému završení. Toto prohlášení zaznělo krátce po oslavách Dne vítězství, které se letos v Moskvě konaly v nezvykle skromném formátu.