Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Důvodem tohoto rozdílu je podle výzkumníků fakt, že předchozí odhady dostatečně nezohledňovaly proměnu příčin úmrtí v čase. Před sto lety umíralo mnoho lidí na takzvané vnější příčiny, jako byly nehody, infekce nebo jiné hrozby z okolního prostředí. V současných rozvinutých zemích je však většina úmrtí způsobena vnitřními příčinami, tedy postupným stárnutím těla a chorobami s ním spojenými, jako jsou srdeční choroby či demence.
Vědecký tým analyzoval rozsáhlé skupiny skandinávských dvojčat, sourozence stoletých lidí v USA a také dvojčata, která vyrůstala odděleně. Při zkoumání dat se vědci záměrně zaměřili na případy, kdy byla vyloučena úmrtí způsobená vnějšími vlivy. Jakmile tyto faktory odstranili, odhadovaný vliv genetiky na délku života prudce vzrostl z původních 20–25 % na přibližně 50–55 %.
Tento vzorec odpovídá i poznatkům o konkrétních onemocněních. Genetika hraje zásadní roli například u rizika vzniku demence, středně silný vliv má u srdečních chorob a relativně nejmenší roli hraje u rakoviny. S tím, jak se životní prostředí v moderním světě stává příznivějším a populace stárne, stávají se nemoci způsobené samotným procesem stárnutí běžnějšími a genetická složka se tak přirozeně jeví jako významnější.
Vyšší odhad heritability (dědičnosti) však neznamená, že by naše geny náhle zesílily nebo že bychom nemohli ovlivnit své šance na dlouhověkost. Změnilo se totiž prostředí, nikoliv naše DNA. Podobný princip lze pozorovat u tělesné výšky. Před sto lety záviselo na dostatku potravy, zda člověk vyroste do své plné výšky, zatímco dnes v bohatých zemích většina lidí svého genetického potenciálu dosáhne díky dobré výživě. Rozdíly ve výšce jsou pak dány převážně geny.
Dědičnost tedy není fixní biologická vlastnost, ale měřítko, které závisí na konkrétní populaci a okolnostech. Čím více se nám daří eliminovat negativní vlivy prostředí, jako je znečištění, nedostatečná strava nebo špatná zdravotní péče, tím více vystupují do popředí genetické rozdíly mezi lidmi. Předchozí nižší odhady nebyly chybné, pouze odrážely historickou realitu s vysokým rizikem vnějších hrozeb.
Cesty k dlouhému životu jsou rozmanité. Někteří lidé disponují robustní genetickou výbavou, která je chrání i v náročných podmínkách, jiní kompenzují méně příznivé geny vynikající výživou, cvičením a kvalitní zdravotní péčí. Každý jedinec představuje unikátní kombinaci těchto faktorů a mnoho různých kombinací může vést k výjimečné dlouhověkosti.
Pochopení interakce mezi geny a prostředím je klíčové pro vysvětlení, proč někteří lidé žijí mnohem déle než ostatní. Autoři studie přiznávají, že i přes vyšší vliv genetiky stále přibližně polovina variací v délce života závisí na životním stylu, náhodných biologických procesech a prostředí. Výsledky studie by měly podnítit další úsilí o identifikaci genetických mechanismů spojených se stárnutím.
Závěrem lze říci, že na délce života záleží genům i prostředí společně. Jednoduchou odpověď na to, kolik let nám určil náš genetický kód, pravděpodobně nikdy nedostaneme, protože oba faktory jsou neoddělitelně propojeny.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.
Z Austrálie občas dorazí až k nám opravdu zajímavé příběhy. Odlehlou obec na severu země před časem dlouhodobě terorizoval krokodýl mořský. Velký plaz útočil na lidi a požíral jejich domácí mazlíčky, nakonec se dočkal kruté odplaty. Stal se totiž hlavním chodem během hostiny místních obyvatel.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.