Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Důvodem tohoto rozdílu je podle výzkumníků fakt, že předchozí odhady dostatečně nezohledňovaly proměnu příčin úmrtí v čase. Před sto lety umíralo mnoho lidí na takzvané vnější příčiny, jako byly nehody, infekce nebo jiné hrozby z okolního prostředí. V současných rozvinutých zemích je však většina úmrtí způsobena vnitřními příčinami, tedy postupným stárnutím těla a chorobami s ním spojenými, jako jsou srdeční choroby či demence.
Vědecký tým analyzoval rozsáhlé skupiny skandinávských dvojčat, sourozence stoletých lidí v USA a také dvojčata, která vyrůstala odděleně. Při zkoumání dat se vědci záměrně zaměřili na případy, kdy byla vyloučena úmrtí způsobená vnějšími vlivy. Jakmile tyto faktory odstranili, odhadovaný vliv genetiky na délku života prudce vzrostl z původních 20–25 % na přibližně 50–55 %.
Tento vzorec odpovídá i poznatkům o konkrétních onemocněních. Genetika hraje zásadní roli například u rizika vzniku demence, středně silný vliv má u srdečních chorob a relativně nejmenší roli hraje u rakoviny. S tím, jak se životní prostředí v moderním světě stává příznivějším a populace stárne, stávají se nemoci způsobené samotným procesem stárnutí běžnějšími a genetická složka se tak přirozeně jeví jako významnější.
Vyšší odhad heritability (dědičnosti) však neznamená, že by naše geny náhle zesílily nebo že bychom nemohli ovlivnit své šance na dlouhověkost. Změnilo se totiž prostředí, nikoliv naše DNA. Podobný princip lze pozorovat u tělesné výšky. Před sto lety záviselo na dostatku potravy, zda člověk vyroste do své plné výšky, zatímco dnes v bohatých zemích většina lidí svého genetického potenciálu dosáhne díky dobré výživě. Rozdíly ve výšce jsou pak dány převážně geny.
Dědičnost tedy není fixní biologická vlastnost, ale měřítko, které závisí na konkrétní populaci a okolnostech. Čím více se nám daří eliminovat negativní vlivy prostředí, jako je znečištění, nedostatečná strava nebo špatná zdravotní péče, tím více vystupují do popředí genetické rozdíly mezi lidmi. Předchozí nižší odhady nebyly chybné, pouze odrážely historickou realitu s vysokým rizikem vnějších hrozeb.
Cesty k dlouhému životu jsou rozmanité. Někteří lidé disponují robustní genetickou výbavou, která je chrání i v náročných podmínkách, jiní kompenzují méně příznivé geny vynikající výživou, cvičením a kvalitní zdravotní péčí. Každý jedinec představuje unikátní kombinaci těchto faktorů a mnoho různých kombinací může vést k výjimečné dlouhověkosti.
Pochopení interakce mezi geny a prostředím je klíčové pro vysvětlení, proč někteří lidé žijí mnohem déle než ostatní. Autoři studie přiznávají, že i přes vyšší vliv genetiky stále přibližně polovina variací v délce života závisí na životním stylu, náhodných biologických procesech a prostředí. Výsledky studie by měly podnítit další úsilí o identifikaci genetických mechanismů spojených se stárnutím.
Závěrem lze říci, že na délce života záleží genům i prostředí společně. Jednoduchou odpověď na to, kolik let nám určil náš genetický kód, pravděpodobně nikdy nedostaneme, protože oba faktory jsou neoddělitelně propojeny.
Prvotřídní senzace se v pondělí odehrála v českém šoubyznyse. Ornella Koktová přišla se zásadním prohlášením ohledně další spolupráce v rámci podcastu s kamarádkou Agátou Hanychovou. Konkrétně oznámila, že v něm končí. Důvodů má hned několik.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.