Věříte v život po smrti? Pro mnoho lidí je to otázka víry, naděje nebo filozofie. Pro bývalého mariňáka a podnikatele Danniona Brinkleyho je to ale skutečnost, kterou několikrát zažil na vlastní kůži.
V roce 1975 ho zasáhl blesk — nehoda, ke které má člověk menší než milionovou pravděpodobnost. Brinkley však patří mezi ty výjimečné. „Blesk vletěl do mé hlavy nad uchem, projel páteří a odhodil mě do vzduchu,“ vzpomíná dnes 74letý muž.
„Viděl jsem strop, jak mě to hodilo nahoru, pak mě to přirazilo zpět k zemi. Proletěla místností ohnivá koule, oslepila mě. Hořel jsem. Byl jsem ochrnutý,“ uvedl pro New York Post.
Lékaři, kteří ho převezli do nemocnice, ho prohlásili za mrtvého. Brinkley ale tvrdí, že po téměř půl hodině se „probudil“ v márnici. Jeho duše podle jeho slov opustila tělo a prožila to, co mnozí popisují při klinické smrti: jasné světlo a přehrání celého života před očima.
Rekonvalescence po zásahu bleskem trvala dva roky. Naučit se znovu chodit nebylo jednoduché. Ale pro Brinkleyho to nebyl konec výjimečných zážitků.
O více než deset let později při operaci srdce znovu čelil smrti. Tentokrát měl údajně setkání s „andělskými učiteli“, kteří mu pomohli pochopit jeho duchovní schopnosti a jak je využít k pomoci umírajícím a zoufalým.
Skeptici jeho tvrzením nevěří, ale někteří vědci připouštějí, že na podobných zkušenostech může být něco pravdy. „Mozková aktivita může přetrvávat až hodinu po klinické smrti,“ říká doktor Sam Parnia z NYU Langone Health. Jeho studie ukazují, že u některých pacientů byly během resuscitace zaznamenány známky vědomí, odlišné od snů či halucinací.
Brinkley svou zkušenost zúročil k pomoci druhým. Napsal knihu „Saved by the Light“ a dnes se věnuje poradenství pro vážně nemocné pacienty a veterány. Jeho hlavním poselstvím je: smrti se není třeba bát.
„Když si uvědomíte, že neumíráte, že jste duchovní bytost a že peklo není součástí reality, změní vás to,“ říká Brinkley. Podle něj smrt neexistuje v takové podobě, jak ji lidé vnímají: „Nikdo neumírá. To se nikdy nestane. Není to součástí podstaty reality.“
Ačkoliv jeho zážitky rozdělují veřejnost, mnoho lidí se jimi cítí inspirováno. Pro některé může být právě Brinkleyho příběh malým světlem ve chvílích, kdy čelí nejistotě, bolesti nebo strachu ze smrti.
Už desítky let patří Karel Šíp k nejvýraznějším osobnostem tuzemského televizního vysílání. Přestál změnu režimu, rozpad společného československého státu a v poslední době se svou Všechnopárty i výměny generálních ředitelů České televize. Přesto diváci vědí, že jednoho dne skončí.
Jiřina Bohdalová se může těšit na novou roli ve svém životě, nikoliv však hereckou. Celé Česko se totiž dozvědělo, že se stane prababičkou. Syn její dcery Simony Stašové se těší na prvního potomka a už zná i pohlaví miminka.
Čína v úterý oznámila, že přerušuje veškeré styky s českým prezidentem Petrem Pavlem. Pekingu vadí jeho nedávné setkání s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou, informoval web Politico. Podle Pražského hradu nejde o krok, který by měnil dosavadní nastavení vztahů obou stran.
Když si Česko v polovině července připomínalo Karla Gotta v den jeho nedožitých 86. narozenin, zmiňovala Ivana Gottová rekonstrukci jeho vily, jejíž zpřístupnění se v posledních letech chystalo. Nic v tu chvíli nenasvědčovalo tomu, co oznámila ve středu ráno na sociálních sítích.
I když se přežití u mnoha druhů rakoviny výrazně zlepšilo, u některých nejzávažnějších typů, jako je rakovina slinivky břišní, plic nebo žaludku, je pokrok minimální. To způsobuje, že se rozdíl mezi nejlépe a nejhůře léčitelnými druhy rakoviny neustále zvětšuje.
Novozélandský premiér Christopher Luxon ostře kritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Luxon prohlásil, že Netanjahu „ztratil soudnost“ a že plánovaná okupace Gazy je „naprosto nepřijatelná“. Jeho komentáře přicházejí v době, kdy se jeho vláda, podobně jako další členové aliance Five Eyes, rozhoduje, zda uznat palestinský stát.
Vstup Ukrajiny do NATO by mohl zásadně proměnit bezpečnostní architekturu Evropy. Aliance by získala partnera s bezprostřední zkušeností z moderní války proti Rusku, ověřenými taktikami a schopností rychlé adaptace. Pro Kyjev by členství znamenalo historickou záruku bezpečnosti, pro NATO posílení východního křídla a nové know-how v boji proti konvenčním i hybridním hrozbám.
Během setkání se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem navrhl ruský prezident Vladimir Putin, že by mohl přerušit boje na frontové linii, pokud se ukrajinská armáda stáhne z Doněcké oblasti. Prezident Donald Trump označil tuto nabídku za dostatečně zajímavou na to, aby souhlasil s dlouho očekávaným summitem s Putinem. Trumpův viceprezident JD Vance ale po jednání s evropskými partnery tento návrh zchladil a řekl, že očekává, že teritoriální kontrola bude stanovena na současné linii kontaktu.
Americký prezident Donald Trump je připraven na jednání s evropskými partnery. Na sociální síti Truth Social napsal, že bude brzy hovořit se "skvělými lidmi, kteří chtějí dohodu". Toto vyjádření přichází v klíčové chvíli, kdy se Evropa a Ukrajina snaží koordinovat svůj postoj před Trumpovým setkáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území Francesca Albaneseová varuje, že uznání Palestinského státu nesmí odvést pozornost od naléhavějšího problému, kterým je zastavení masového umírání a hladomoru v Gaze. Ačkoli uznání nezávislé Palestiny vnímá jako důležitý krok, zdůrazňuje, že politická debata o tomto tématu dosud nepřinesla žádný pokrok a naopak umožnila Izraeli rozšířit osady na okupovaném území, čímž se možnost vzniku palestinského státu de facto zmařila. Podle ní je klíčové soustředit se na okamžité ukončení genocidy a dlouhodobé okupace.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil telefonický hovor se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Během hovoru obě strany potvrdily svůj závazek k dalšímu rozvoji přátelských vztahů a vzájemné spolupráce. Kim Čong-un navíc ocenil rozvíjející se kooperaci mezi oběma zeměmi.
Budoucnost kontroly jaderných zbraní je nejasná. Dohoda Nový START mezi USA a Ruskem vyprší v únoru 2026 a přestože mnoho odborníků předpokládá, že obnovení dohody je v současné situaci, poznamenané válkou na Ukrajině, nemožné, existují argumenty pro optimističtější pohled. Je možné vytvořit novou dohodu, která by zahrnovala tři jaderné mocnosti – USA, Rusko a Čínu – i když by to bylo technologicky i politicky náročné.