Tento týden přichází americký prezident Donald Trump s novým ultimátem v rámci své strategie přinutit Rusko k míru v Ukrajině: Chce zavést nové tarifní sankce proti zemím, které stále nakupují ruskou ropu. Podle vysoce postaveného amerického úředníka by Trumpův zvláštní zástupce Steve Witkoff měl ve středu odcestovat do Ruska před tím, než nová pravidla vejdou v platnost.
Pokud však mír na Ukrajině stále nebude na obzoru a Trump skutečně naplní své hrozby, podle analytiků by to mohlo mít zpětný dopad na ekonomiku samotných Spojených států. Mezi možné následky patří dražší spotřebitelské zboží, nižší zisky amerických firem a pravděpodobně i vyšší ceny ropy.
„Trest pro země, které stále nakupují velké objemy ruské energie, by také výrazně zasáhl americkou ekonomiku,“ upozornil CNN Clayton Seigle, odborník na energetiku a geopolitiku ve Středisku pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Trump minulý měsíc prohlásil, že pokud se ruský prezident Vladimir Putin nedohodne na míru s Ukrajinou do 50 dnů, zavedl by 100% tarif na nákupy ruské ropy. Tento termín byl ale posunut na tento týden. Tarify by měly cílit především na importy z Indie a Číny, které jsou nejen hlavními odběrateli ruské ropy, ale i dvěma největšími obchodními partnery USA.
V loňském roce Spojené státy importovaly zboží v hodnotě 526 miliard dolarů právě z těchto dvou zemí. Obě asijské země zvýšily své nákupy ruské ropy po plné invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022, kdy ceny ruské ropy klesly po výrazném snížení importů západních zemí.
Podle údajů firmy Vortexa dnes Rusko tvoří 13,5 % čínského dovozu ropy, což je výrazný nárůst z 7,7 % před válkou. Indie, na druhé straně, nakupuje více ropy z Ruska než z jakéhokoli jiného státu, a ruská ropa tvoří 36 % indického trhu.
To dává Indii specifický statut v Trumpově strategii: tento týden prezident slíbil, že v příštích 24 hodinách velmi výrazně zvýší cla na indické zboží kvůli její ochotě nakupovat ruskou ropu.
Další tarify, zejména na čínské zboží, které již nyní činí 30 %, mohou vést k vyšším cenám spotřebitelských produktů v USA, jako jsou iPhony. Giovanni Staunovo, analytik komodit z UBS Wealth Management, upozorňuje, že „američtí spotřebitelé by s tím určitě nebyli spokojeni.“
Zavedení sekundárních tarifů na ruskou ropu by znamenalo, že by Rusko přišlo o část svého exportu, což by negativně ovlivnilo globální trhy s ropou a vedlo k růstu cen. Ruský vývoz činí přibližně 7 milionů barelů ropy denně, což je obrovské množství, které nelze snadno nahradit.
„Rusko je příliš velké na to, aby selhalo,“ říká Staunovo, který rovněž poznamenává, že ruský vývoz ropy tvoří necelých 5 % celosvětové spotřeby. Pokud by Rusko ztratilo část svého vývozu, mohlo by to mít dopad na ceny ropy i v USA, které, přestože je významným producentem, stále importují velké množství ropy.
Aktuální cena amerického benchmarku West Texas Intermediate (WTI) byla v úterý ráno přes 65 dolarů za barel, což je pokles o 8,8 % oproti začátku roku.
Pokud Trump zavede sekundární tarify, nemusí být nutně tak vysoké, jak původně hrozil. Seigle z CSIS se domnívá, že nižší sazby mezi 10 % a 30 % by měly „větší váhu“ a podpořily by země v diverzifikaci jejich zdrojů ropy.
„Příliš přísné sankce by byly vnímány jako blaf, protože by ublížily jak USA, tak ostatním,“ dodává Seigle.
Trumpova politika sekundárních sankcí tak může být pro USA dvojsečnou zbraní, která na jedné straně ztíží ruský export ropy, ale na druhé straně přinese další ekonomické problémy doma, včetně vyšší inflace a rostoucích nákladů pro spotřebitele.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.