Tento týden přichází americký prezident Donald Trump s novým ultimátem v rámci své strategie přinutit Rusko k míru v Ukrajině: Chce zavést nové tarifní sankce proti zemím, které stále nakupují ruskou ropu. Podle vysoce postaveného amerického úředníka by Trumpův zvláštní zástupce Steve Witkoff měl ve středu odcestovat do Ruska před tím, než nová pravidla vejdou v platnost.
Pokud však mír na Ukrajině stále nebude na obzoru a Trump skutečně naplní své hrozby, podle analytiků by to mohlo mít zpětný dopad na ekonomiku samotných Spojených států. Mezi možné následky patří dražší spotřebitelské zboží, nižší zisky amerických firem a pravděpodobně i vyšší ceny ropy.
„Trest pro země, které stále nakupují velké objemy ruské energie, by také výrazně zasáhl americkou ekonomiku,“ upozornil CNN Clayton Seigle, odborník na energetiku a geopolitiku ve Středisku pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Trump minulý měsíc prohlásil, že pokud se ruský prezident Vladimir Putin nedohodne na míru s Ukrajinou do 50 dnů, zavedl by 100% tarif na nákupy ruské ropy. Tento termín byl ale posunut na tento týden. Tarify by měly cílit především na importy z Indie a Číny, které jsou nejen hlavními odběrateli ruské ropy, ale i dvěma největšími obchodními partnery USA.
V loňském roce Spojené státy importovaly zboží v hodnotě 526 miliard dolarů právě z těchto dvou zemí. Obě asijské země zvýšily své nákupy ruské ropy po plné invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022, kdy ceny ruské ropy klesly po výrazném snížení importů západních zemí.
Podle údajů firmy Vortexa dnes Rusko tvoří 13,5 % čínského dovozu ropy, což je výrazný nárůst z 7,7 % před válkou. Indie, na druhé straně, nakupuje více ropy z Ruska než z jakéhokoli jiného státu, a ruská ropa tvoří 36 % indického trhu.
To dává Indii specifický statut v Trumpově strategii: tento týden prezident slíbil, že v příštích 24 hodinách velmi výrazně zvýší cla na indické zboží kvůli její ochotě nakupovat ruskou ropu.
Další tarify, zejména na čínské zboží, které již nyní činí 30 %, mohou vést k vyšším cenám spotřebitelských produktů v USA, jako jsou iPhony. Giovanni Staunovo, analytik komodit z UBS Wealth Management, upozorňuje, že „američtí spotřebitelé by s tím určitě nebyli spokojeni.“
Zavedení sekundárních tarifů na ruskou ropu by znamenalo, že by Rusko přišlo o část svého exportu, což by negativně ovlivnilo globální trhy s ropou a vedlo k růstu cen. Ruský vývoz činí přibližně 7 milionů barelů ropy denně, což je obrovské množství, které nelze snadno nahradit.
„Rusko je příliš velké na to, aby selhalo,“ říká Staunovo, který rovněž poznamenává, že ruský vývoz ropy tvoří necelých 5 % celosvětové spotřeby. Pokud by Rusko ztratilo část svého vývozu, mohlo by to mít dopad na ceny ropy i v USA, které, přestože je významným producentem, stále importují velké množství ropy.
Aktuální cena amerického benchmarku West Texas Intermediate (WTI) byla v úterý ráno přes 65 dolarů za barel, což je pokles o 8,8 % oproti začátku roku.
Pokud Trump zavede sekundární tarify, nemusí být nutně tak vysoké, jak původně hrozil. Seigle z CSIS se domnívá, že nižší sazby mezi 10 % a 30 % by měly „větší váhu“ a podpořily by země v diverzifikaci jejich zdrojů ropy.
„Příliš přísné sankce by byly vnímány jako blaf, protože by ublížily jak USA, tak ostatním,“ dodává Seigle.
Trumpova politika sekundárních sankcí tak může být pro USA dvojsečnou zbraní, která na jedné straně ztíží ruský export ropy, ale na druhé straně přinese další ekonomické problémy doma, včetně vyšší inflace a rostoucích nákladů pro spotřebitele.
"Nežijeme v zemi, která by nám dovolila studovat," říká Nargis, jedna z dívek, která v Afghánistánu usiluje o vzdělání. Po návratu Tálibánu k moci jsou běžné školy pro dívky od 12 let uzavřené, stejně jako univerzity a další vzdělávací instituce.
Kreml označil středeční jednání mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentem Vladimirem Putinem za „konstruktivní“. Schůzka se konala v době, kdy se blíží termín, který pro příměří na Ukrajině stanovil prezident Donald Trump.
Neutralita už dnes není zárukou bezpečí, spíše iluzí, která neodpovídá realitě současných hrozeb. Zatímco některé státy jako Finsko a Švédsko ji opustily a staly se aktivními členy Severoatlantické aliance, jiné, například Rakousko nebo Švýcarsko, dál lavírují. Ve světě hybridních válek a autoritářské expanze je ale neutralita čím dál častěji slabinou, nikoli výhodou.
Severoatlantická aliance urychleně připravuje dodávku protiletadlových systémů Patriot na Ukrajinu. Tuto skutečnost potvrdil nový vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), generál Alexus Grynkewich. Zároveň zdůraznil, že Rusko zůstane trvalou hrozbou pro bezpečnost kontinentu, a to i v případě, že by válka na Ukrajině skončila mírovou dohodou.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se „pravděpodobně nebude“ ucházet o třetí funkční období, ačkoliv by prý rád kandidoval, protože má „nejlepší čísla v průzkumech, jaká kdy měl“.
Toshiyuki Mimaki přežil atomové bombardování Hirošimy, a přestože je mu 83 let, jeho paměť mu stále slouží. Vzhledem k současné situaci ve světě však říká, že lidstvo čelí nejnebezpečnější éře od druhé světové války. Mimaki se celý život zasazuje o jaderné odzbrojení a je spolupředsedou organizace Nihon Hidankyo, která sdružuje lidi, kteří přežili útoky na Hirošimu a Nagasaki. V roce 2024 za svou činnost obdržela Nobelovu cenu míru.
V Moskvě se koná schůzka mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff přijel do Ruska krátce před vypršením termínu, který Putinovi stanovil prezident Trump.
Eiffelova věž, původně navržená jako 300metrová, překonává svou plánovanou výšku pokaždé, když se oteplí. Důvodem je jev nazývaný teplotní roztažnost, který ovlivňuje veškeré materiály. Teplotní roztažnost znamená, že se látky při vyšší teplotě rozpínají a naopak při ochlazení smršťují.
Plná okupace Pásma Gazy, jak ji avizoval premiér Benjamin Netanjahu, by znamenala zásadní zlom pro Izrael i celý region. Vojenská kontrola nad územím s více než dvěma miliony Palestinců by proměnila demografickou rovnováhu, zpochybnila samotnou definici Izraele jako židovského a demokratického státu a vystavila zemi obvinění z apartheidu. Bez jasné vize, co přijde po Hamásu, hrozí, že okupace Gazy přinese jen další chaos, odpor a humanitární katastrofu.
Podle analýzy BBC se počet útoků ruských dronů a raket na Ukrajinu více než zdvojnásobil od ledna, kdy se prezident Donald Trump opět ujal prezidentské funkce. K nárůstu útoků docházelo už koncem roku 2024, ještě za vlády Joea Bidena, ale po Trumpově nástupu do úřadu se jejich intenzita výrazně zvýšila a dosáhla rekordních hodnot. Trump přitom během své kampaně tvrdil, že válku ukončí do jediného dne, a Rusko podle něj zahájilo invazi kvůli tomu, že USA nevedl prezident, kterého by si Kreml vážil.
Speciální zmocněnec prezidenta USA Donalda Trumpa Steve Witkoff přistál v Moskvě. Podle médií byl přijat Kirillem Dmitrijevem, ředitelem ruského státního investičního fondu a Putinovým zvláštním zástupcem pro ekonomickou spolupráci s cizími státy.
Tento týden přichází americký prezident Donald Trump s novým ultimátem v rámci své strategie přinutit Rusko k míru v Ukrajině: Chce zavést nové tarifní sankce proti zemím, které stále nakupují ruskou ropu. Podle vysoce postaveného amerického úředníka by Trumpův zvláštní zástupce Steve Witkoff měl ve středu odcestovat do Ruska před tím, než nová pravidla vejdou v platnost.