Tento týden přichází americký prezident Donald Trump s novým ultimátem v rámci své strategie přinutit Rusko k míru v Ukrajině: Chce zavést nové tarifní sankce proti zemím, které stále nakupují ruskou ropu. Podle vysoce postaveného amerického úředníka by Trumpův zvláštní zástupce Steve Witkoff měl ve středu odcestovat do Ruska před tím, než nová pravidla vejdou v platnost.
Pokud však mír na Ukrajině stále nebude na obzoru a Trump skutečně naplní své hrozby, podle analytiků by to mohlo mít zpětný dopad na ekonomiku samotných Spojených států. Mezi možné následky patří dražší spotřebitelské zboží, nižší zisky amerických firem a pravděpodobně i vyšší ceny ropy.
„Trest pro země, které stále nakupují velké objemy ruské energie, by také výrazně zasáhl americkou ekonomiku,“ upozornil CNN Clayton Seigle, odborník na energetiku a geopolitiku ve Středisku pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Trump minulý měsíc prohlásil, že pokud se ruský prezident Vladimir Putin nedohodne na míru s Ukrajinou do 50 dnů, zavedl by 100% tarif na nákupy ruské ropy. Tento termín byl ale posunut na tento týden. Tarify by měly cílit především na importy z Indie a Číny, které jsou nejen hlavními odběrateli ruské ropy, ale i dvěma největšími obchodními partnery USA.
V loňském roce Spojené státy importovaly zboží v hodnotě 526 miliard dolarů právě z těchto dvou zemí. Obě asijské země zvýšily své nákupy ruské ropy po plné invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022, kdy ceny ruské ropy klesly po výrazném snížení importů západních zemí.
Podle údajů firmy Vortexa dnes Rusko tvoří 13,5 % čínského dovozu ropy, což je výrazný nárůst z 7,7 % před válkou. Indie, na druhé straně, nakupuje více ropy z Ruska než z jakéhokoli jiného státu, a ruská ropa tvoří 36 % indického trhu.
To dává Indii specifický statut v Trumpově strategii: tento týden prezident slíbil, že v příštích 24 hodinách velmi výrazně zvýší cla na indické zboží kvůli její ochotě nakupovat ruskou ropu.
Další tarify, zejména na čínské zboží, které již nyní činí 30 %, mohou vést k vyšším cenám spotřebitelských produktů v USA, jako jsou iPhony. Giovanni Staunovo, analytik komodit z UBS Wealth Management, upozorňuje, že „američtí spotřebitelé by s tím určitě nebyli spokojeni.“
Zavedení sekundárních tarifů na ruskou ropu by znamenalo, že by Rusko přišlo o část svého exportu, což by negativně ovlivnilo globální trhy s ropou a vedlo k růstu cen. Ruský vývoz činí přibližně 7 milionů barelů ropy denně, což je obrovské množství, které nelze snadno nahradit.
„Rusko je příliš velké na to, aby selhalo,“ říká Staunovo, který rovněž poznamenává, že ruský vývoz ropy tvoří necelých 5 % celosvětové spotřeby. Pokud by Rusko ztratilo část svého vývozu, mohlo by to mít dopad na ceny ropy i v USA, které, přestože je významným producentem, stále importují velké množství ropy.
Aktuální cena amerického benchmarku West Texas Intermediate (WTI) byla v úterý ráno přes 65 dolarů za barel, což je pokles o 8,8 % oproti začátku roku.
Pokud Trump zavede sekundární tarify, nemusí být nutně tak vysoké, jak původně hrozil. Seigle z CSIS se domnívá, že nižší sazby mezi 10 % a 30 % by měly „větší váhu“ a podpořily by země v diverzifikaci jejich zdrojů ropy.
„Příliš přísné sankce by byly vnímány jako blaf, protože by ublížily jak USA, tak ostatním,“ dodává Seigle.
Trumpova politika sekundárních sankcí tak může být pro USA dvojsečnou zbraní, která na jedné straně ztíží ruský export ropy, ale na druhé straně přinese další ekonomické problémy doma, včetně vyšší inflace a rostoucích nákladů pro spotřebitele.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Britskou politickou scénou otřásá rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa operací Downing Street, která vyvolala zásadní otázky o budoucnosti premiéra Keira Starmera. McSweeney, který je považován za architekta drtivého vítězství Labouristické strany v roce 2024, odstoupil v neděli v souvislosti s prohlubujícím se skandálem kolem jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Ve svém prohlášení McSweeney přiznal plnou odpovědnost za doporučení Mandelsona do této prestižní role, přestože byly známy jeho problematické vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.