Tento týden přichází americký prezident Donald Trump s novým ultimátem v rámci své strategie přinutit Rusko k míru v Ukrajině: Chce zavést nové tarifní sankce proti zemím, které stále nakupují ruskou ropu. Podle vysoce postaveného amerického úředníka by Trumpův zvláštní zástupce Steve Witkoff měl ve středu odcestovat do Ruska před tím, než nová pravidla vejdou v platnost.
Pokud však mír na Ukrajině stále nebude na obzoru a Trump skutečně naplní své hrozby, podle analytiků by to mohlo mít zpětný dopad na ekonomiku samotných Spojených států. Mezi možné následky patří dražší spotřebitelské zboží, nižší zisky amerických firem a pravděpodobně i vyšší ceny ropy.
„Trest pro země, které stále nakupují velké objemy ruské energie, by také výrazně zasáhl americkou ekonomiku,“ upozornil CNN Clayton Seigle, odborník na energetiku a geopolitiku ve Středisku pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Trump minulý měsíc prohlásil, že pokud se ruský prezident Vladimir Putin nedohodne na míru s Ukrajinou do 50 dnů, zavedl by 100% tarif na nákupy ruské ropy. Tento termín byl ale posunut na tento týden. Tarify by měly cílit především na importy z Indie a Číny, které jsou nejen hlavními odběrateli ruské ropy, ale i dvěma největšími obchodními partnery USA.
V loňském roce Spojené státy importovaly zboží v hodnotě 526 miliard dolarů právě z těchto dvou zemí. Obě asijské země zvýšily své nákupy ruské ropy po plné invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022, kdy ceny ruské ropy klesly po výrazném snížení importů západních zemí.
Podle údajů firmy Vortexa dnes Rusko tvoří 13,5 % čínského dovozu ropy, což je výrazný nárůst z 7,7 % před válkou. Indie, na druhé straně, nakupuje více ropy z Ruska než z jakéhokoli jiného státu, a ruská ropa tvoří 36 % indického trhu.
To dává Indii specifický statut v Trumpově strategii: tento týden prezident slíbil, že v příštích 24 hodinách velmi výrazně zvýší cla na indické zboží kvůli její ochotě nakupovat ruskou ropu.
Další tarify, zejména na čínské zboží, které již nyní činí 30 %, mohou vést k vyšším cenám spotřebitelských produktů v USA, jako jsou iPhony. Giovanni Staunovo, analytik komodit z UBS Wealth Management, upozorňuje, že „američtí spotřebitelé by s tím určitě nebyli spokojeni.“
Zavedení sekundárních tarifů na ruskou ropu by znamenalo, že by Rusko přišlo o část svého exportu, což by negativně ovlivnilo globální trhy s ropou a vedlo k růstu cen. Ruský vývoz činí přibližně 7 milionů barelů ropy denně, což je obrovské množství, které nelze snadno nahradit.
„Rusko je příliš velké na to, aby selhalo,“ říká Staunovo, který rovněž poznamenává, že ruský vývoz ropy tvoří necelých 5 % celosvětové spotřeby. Pokud by Rusko ztratilo část svého vývozu, mohlo by to mít dopad na ceny ropy i v USA, které, přestože je významným producentem, stále importují velké množství ropy.
Aktuální cena amerického benchmarku West Texas Intermediate (WTI) byla v úterý ráno přes 65 dolarů za barel, což je pokles o 8,8 % oproti začátku roku.
Pokud Trump zavede sekundární tarify, nemusí být nutně tak vysoké, jak původně hrozil. Seigle z CSIS se domnívá, že nižší sazby mezi 10 % a 30 % by měly „větší váhu“ a podpořily by země v diverzifikaci jejich zdrojů ropy.
„Příliš přísné sankce by byly vnímány jako blaf, protože by ublížily jak USA, tak ostatním,“ dodává Seigle.
Trumpova politika sekundárních sankcí tak může být pro USA dvojsečnou zbraní, která na jedné straně ztíží ruský export ropy, ale na druhé straně přinese další ekonomické problémy doma, včetně vyšší inflace a rostoucích nákladů pro spotřebitele.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.