Tento týden přichází americký prezident Donald Trump s novým ultimátem v rámci své strategie přinutit Rusko k míru v Ukrajině: Chce zavést nové tarifní sankce proti zemím, které stále nakupují ruskou ropu. Podle vysoce postaveného amerického úředníka by Trumpův zvláštní zástupce Steve Witkoff měl ve středu odcestovat do Ruska před tím, než nová pravidla vejdou v platnost.
Pokud však mír na Ukrajině stále nebude na obzoru a Trump skutečně naplní své hrozby, podle analytiků by to mohlo mít zpětný dopad na ekonomiku samotných Spojených států. Mezi možné následky patří dražší spotřebitelské zboží, nižší zisky amerických firem a pravděpodobně i vyšší ceny ropy.
„Trest pro země, které stále nakupují velké objemy ruské energie, by také výrazně zasáhl americkou ekonomiku,“ upozornil CNN Clayton Seigle, odborník na energetiku a geopolitiku ve Středisku pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Trump minulý měsíc prohlásil, že pokud se ruský prezident Vladimir Putin nedohodne na míru s Ukrajinou do 50 dnů, zavedl by 100% tarif na nákupy ruské ropy. Tento termín byl ale posunut na tento týden. Tarify by měly cílit především na importy z Indie a Číny, které jsou nejen hlavními odběrateli ruské ropy, ale i dvěma největšími obchodními partnery USA.
V loňském roce Spojené státy importovaly zboží v hodnotě 526 miliard dolarů právě z těchto dvou zemí. Obě asijské země zvýšily své nákupy ruské ropy po plné invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022, kdy ceny ruské ropy klesly po výrazném snížení importů západních zemí.
Podle údajů firmy Vortexa dnes Rusko tvoří 13,5 % čínského dovozu ropy, což je výrazný nárůst z 7,7 % před válkou. Indie, na druhé straně, nakupuje více ropy z Ruska než z jakéhokoli jiného státu, a ruská ropa tvoří 36 % indického trhu.
To dává Indii specifický statut v Trumpově strategii: tento týden prezident slíbil, že v příštích 24 hodinách velmi výrazně zvýší cla na indické zboží kvůli její ochotě nakupovat ruskou ropu.
Další tarify, zejména na čínské zboží, které již nyní činí 30 %, mohou vést k vyšším cenám spotřebitelských produktů v USA, jako jsou iPhony. Giovanni Staunovo, analytik komodit z UBS Wealth Management, upozorňuje, že „američtí spotřebitelé by s tím určitě nebyli spokojeni.“
Zavedení sekundárních tarifů na ruskou ropu by znamenalo, že by Rusko přišlo o část svého exportu, což by negativně ovlivnilo globální trhy s ropou a vedlo k růstu cen. Ruský vývoz činí přibližně 7 milionů barelů ropy denně, což je obrovské množství, které nelze snadno nahradit.
„Rusko je příliš velké na to, aby selhalo,“ říká Staunovo, který rovněž poznamenává, že ruský vývoz ropy tvoří necelých 5 % celosvětové spotřeby. Pokud by Rusko ztratilo část svého vývozu, mohlo by to mít dopad na ceny ropy i v USA, které, přestože je významným producentem, stále importují velké množství ropy.
Aktuální cena amerického benchmarku West Texas Intermediate (WTI) byla v úterý ráno přes 65 dolarů za barel, což je pokles o 8,8 % oproti začátku roku.
Pokud Trump zavede sekundární tarify, nemusí být nutně tak vysoké, jak původně hrozil. Seigle z CSIS se domnívá, že nižší sazby mezi 10 % a 30 % by měly „větší váhu“ a podpořily by země v diverzifikaci jejich zdrojů ropy.
„Příliš přísné sankce by byly vnímány jako blaf, protože by ublížily jak USA, tak ostatním,“ dodává Seigle.
Trumpova politika sekundárních sankcí tak může být pro USA dvojsečnou zbraní, která na jedné straně ztíží ruský export ropy, ale na druhé straně přinese další ekonomické problémy doma, včetně vyšší inflace a rostoucích nákladů pro spotřebitele.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.