Spojené státy stupňují před klíčovými rozhovory v Ženevě, které mají proběhnout dnes, vojenský tlak na Írán. Americká armáda pokračuje v masivním posilování svých leteckých a námořních kapacit na Blízkém východě. Podle zdrojů CNN blízkých vyjednávání mají tyto přesuny za cíl zastrašit Teherán a zároveň poskytnout Washingtonu možnosti k přímému úderu uvnitř země, pokud by diplomatické snahy o omezení íránského jaderného programu selhaly.
Součástí těchto manévrů je přemístění amerických leteckých sil ze základen ve Velké Británii blíže k regionu Perského zálivu, což zahrnuje stíhací letouny i tankery pro doplňování paliva za letu. Podle dostupných údajů o sledování letů přepravila americká nákladní letadla v posledních týdnech vybavení na základny v Jordánsku, Bahrajnu a Saúdské Arábii. Satelitní snímky navíc potvrzují přítomnost dvanácti útočných letounů F-15 na jordánské základně Muwaffaq Salti.
Prezident Donald Trump, který se do úterních rozhovorů zapojí „nepřímo“, již několik týdnů hrozí Teheránu vojenskou akcí. Minulý měsíc varoval íránské představitele před útokem, pokud vláda nepřestane s násilným potlačováním protestů. Minulý pátek pak Trump otevřeně prohlásil, že změna režimu by byla pro Írán „tím nejlepším, co by se mohlo stát“, čímž v celém regionu vyvolal značné napětí.
Navzdory tvrdé rétorice se však zdá, že americká administrativa nemá jasný plán pro situaci, která by nastala po případném pádu současného režimu. Ministr zahraničí Marco Rubio při nedávném slyšení v Kongresu připustil, že nikdo přesně neví, kdo by se v takovém scénáři chopil moci. Zpravodajské služby předpokládají, že mocenské vakuum by pravděpodobně okamžitě zaplnily radikální Islámské revoluční gardy (IRGC).
Dilema Washingtonu prohlubuje i nedostatečný vhled do vnitřní hierarchie Revolučních gard, zejména po zabití generála Kásema Solejmáního během Trumpova prvního funkčního období. Zdroje uvádějí, že zatímco například ve Venezuele měly Spojené státy před dopadením Nicoláse Madura dobrou představu o dynamice moci, v případě Íránu postrádají jasnou alternativu k osobě nejvyššího duchovního vůdce.
Někteří analytici a vládní zdroje si nyní kladou otázku, zda Trump nepropásl ideální moment pro vojenský zásah. Před několika týdny, v době vrcholících masových protestů v Íránu, existovalo krátké časové okno, kdy by americké údery mohly převážit misky vah na stranu opozice. V té době však byly americké vojenské síly soustředěny spíše v Karibiku, což limitovalo možnosti okamžité reakce.
V současnosti je však situace odlišná. V regionu již operuje úderná skupina letadlové lodi USS Abraham Lincoln a na cestě je také největší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford. Donald Trump k tomuto posílení uvedl, že v případě, že nedojde k dohodě, bude tato síla nezbytná. Přítomnost dvou letadlových lodí dává armádě široké možnosti od raketových útoků s plochou dráhou letu Tomahawk až po nasazení stealth stíhaček F-35.
Jednání v Ženevě mají na americké straně vést vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, zatímco Írán zastupuje ministr zahraničí Abbás Araghčí. Trump dal o víkendu jasně najevo, že nebude tolerovat žádnou úroveň obohacování uranu. Vzhledem k tomu, že Teherán považuje obohacování za své nezadatelné právo, zůstává prostor pro kompromis velmi zúžený.
Určitou cestu k odvrácení konfliktu by mohly nabídnout ekonomické stimuly. Během loňských neformálních hovorů se diskutovalo o možných obchodních dohodách, které by Spojeným státům umožnily privilegovaný přístup k íránským zásobám ropy, plynu a vzácných kovů. Očekává se, že toto téma bude v Ženevě opětovně nastoleno jako součást širšího balíčku.
Zatímco spojenci v Perském zálivu varují před destabilizací celého regionu a lobbují za další diplomatický prostor, Írán vysílá varovné signály v podobě vojenských cvičení. Jen den před zahájením rozhovorů provedly Revoluční gardy manévry v oblasti strategického Hormuzského průlivu. Šéf íránského generálního štábu Abdolrahím Músáví v reakci na americký tlak vzkázal, že případná konfrontace uštědří Trumpovi tvrdou lekci.
V České republice byl potvrzen výskyt nebezpečného parazita svalovce (trichinella) u prasete divokého pocházejícího z Maďarska. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) v Praze potvrdilo přítomnost larev trichinel u divočáka dovezeného do zvěřinového závodu v Karlovarském kraji. SVS při této příležitosti připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou černou zvěř na přítomnost trichinel.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) přijal v Kramářově vile prezidenta Rumunska Nicușora Dana. Společně jednali o rozvoji hospodářské spolupráce, energetické bezpečnosti, spolupráci v obranném průmyslu, posilování konkurenceschopnosti Evropské unie i o přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU.
David Pastrňák působí v zámořské NHL již pěkných pár let, přesto bude sezóna, která se rozběhla během uplynulé noci, něčím výjimečná. Hvězdný útočník je totiž nově dalším Čechem, jemuž v Severní Americe svěřili roli kapitána.
Česko je v posledních letech pravidelným účastníkem Eurovize, kterou vysílá Česká televize. Podle nejnovějších informací je ale pokračování spolupráce mezi soutěží a tuzemskou veřejnoprávní televizí vážně ohroženo. Dokonce už mělo padnout zásadní rozhodnutí.
Česko v pátek zaskočila zpráva, že prezident Petr Pavel se příští týden nezúčastní hlasování ve volbách, protože bude stále na soukromé cestě v zahraničí. Hlava státu již čelí kritice. Do Pavla se opřel jeden z poslanců vládního hnutí ANO, který zmínil příklad Zdeňka Pohlreicha.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) narychlo mění svůj sobotní program. Může za to jeho zdravotní stav. Politik se rozhodl omluvit z dnešního pietního aktu, večer chce nicméně odcestovat do zahraničí.
Rusové pokračují v útocích na kyjevské mosty, na které se zaměřili v posledních dnech. Za poslední tři dny byly zasaženy dva mosty v ukrajinské metropoli. Moskva tak dále zintenzivňuje útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Vývoj na evropském dluhopisovém trhu v posledních dvanácti měsících nepotvrzuje představu, že by investoři české veřejné finance vnímali jako směřující k jakémusi „dluhovému armagedonu“. Přes politicky značně vyhrocenou debatu o tuzemském zadlužování se totiž náklady dlouhodobého financování českého státu v posledních dvanácti měsících vyvíjely nápadně podobně, prakticky shodně, jako v případě Dánska, které momentálně vykazuje celkově nejzdravější veřejné finance ze zemí Evropské unie.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Jeden z velkých českých hudebních festivalů již nebude pokračovat. Metronome v příštím roce do Prahy žádné hvězdy světové hudební scény nepřiveze. Důvodů konce je několik, uvedli organizátoři v prohlášení, kterým oznámili své rozhodnutí.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.