Spojené státy stupňují před klíčovými rozhovory v Ženevě, které mají proběhnout dnes, vojenský tlak na Írán. Americká armáda pokračuje v masivním posilování svých leteckých a námořních kapacit na Blízkém východě. Podle zdrojů CNN blízkých vyjednávání mají tyto přesuny za cíl zastrašit Teherán a zároveň poskytnout Washingtonu možnosti k přímému úderu uvnitř země, pokud by diplomatické snahy o omezení íránského jaderného programu selhaly.
Součástí těchto manévrů je přemístění amerických leteckých sil ze základen ve Velké Británii blíže k regionu Perského zálivu, což zahrnuje stíhací letouny i tankery pro doplňování paliva za letu. Podle dostupných údajů o sledování letů přepravila americká nákladní letadla v posledních týdnech vybavení na základny v Jordánsku, Bahrajnu a Saúdské Arábii. Satelitní snímky navíc potvrzují přítomnost dvanácti útočných letounů F-15 na jordánské základně Muwaffaq Salti.
Prezident Donald Trump, který se do úterních rozhovorů zapojí „nepřímo“, již několik týdnů hrozí Teheránu vojenskou akcí. Minulý měsíc varoval íránské představitele před útokem, pokud vláda nepřestane s násilným potlačováním protestů. Minulý pátek pak Trump otevřeně prohlásil, že změna režimu by byla pro Írán „tím nejlepším, co by se mohlo stát“, čímž v celém regionu vyvolal značné napětí.
Navzdory tvrdé rétorice se však zdá, že americká administrativa nemá jasný plán pro situaci, která by nastala po případném pádu současného režimu. Ministr zahraničí Marco Rubio při nedávném slyšení v Kongresu připustil, že nikdo přesně neví, kdo by se v takovém scénáři chopil moci. Zpravodajské služby předpokládají, že mocenské vakuum by pravděpodobně okamžitě zaplnily radikální Islámské revoluční gardy (IRGC).
Dilema Washingtonu prohlubuje i nedostatečný vhled do vnitřní hierarchie Revolučních gard, zejména po zabití generála Kásema Solejmáního během Trumpova prvního funkčního období. Zdroje uvádějí, že zatímco například ve Venezuele měly Spojené státy před dopadením Nicoláse Madura dobrou představu o dynamice moci, v případě Íránu postrádají jasnou alternativu k osobě nejvyššího duchovního vůdce.
Někteří analytici a vládní zdroje si nyní kladou otázku, zda Trump nepropásl ideální moment pro vojenský zásah. Před několika týdny, v době vrcholících masových protestů v Íránu, existovalo krátké časové okno, kdy by americké údery mohly převážit misky vah na stranu opozice. V té době však byly americké vojenské síly soustředěny spíše v Karibiku, což limitovalo možnosti okamžité reakce.
V současnosti je však situace odlišná. V regionu již operuje úderná skupina letadlové lodi USS Abraham Lincoln a na cestě je také největší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford. Donald Trump k tomuto posílení uvedl, že v případě, že nedojde k dohodě, bude tato síla nezbytná. Přítomnost dvou letadlových lodí dává armádě široké možnosti od raketových útoků s plochou dráhou letu Tomahawk až po nasazení stealth stíhaček F-35.
Jednání v Ženevě mají na americké straně vést vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, zatímco Írán zastupuje ministr zahraničí Abbás Araghčí. Trump dal o víkendu jasně najevo, že nebude tolerovat žádnou úroveň obohacování uranu. Vzhledem k tomu, že Teherán považuje obohacování za své nezadatelné právo, zůstává prostor pro kompromis velmi zúžený.
Určitou cestu k odvrácení konfliktu by mohly nabídnout ekonomické stimuly. Během loňských neformálních hovorů se diskutovalo o možných obchodních dohodách, které by Spojeným státům umožnily privilegovaný přístup k íránským zásobám ropy, plynu a vzácných kovů. Očekává se, že toto téma bude v Ženevě opětovně nastoleno jako součást širšího balíčku.
Zatímco spojenci v Perském zálivu varují před destabilizací celého regionu a lobbují za další diplomatický prostor, Írán vysílá varovné signály v podobě vojenských cvičení. Jen den před zahájením rozhovorů provedly Revoluční gardy manévry v oblasti strategického Hormuzského průlivu. Šéf íránského generálního štábu Abdolrahím Músáví v reakci na americký tlak vzkázal, že případná konfrontace uštědří Trumpovi tvrdou lekci.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.