CNN: USA zvažují přímý úder uvnitř Íránu, pokud diplomatické snahy selžou

Součástí těchto manévrů je přemístění amerických leteckých sil ze základen ve Velké Británii blíže k regionu Perského zálivu, což zahrnuje stíhací letouny i tankery pro doplňování paliva za letu. Podle dostupných údajů o sledování letů přepravila americká nákladní letadla v posledních týdnech vybavení na základny v Jordánsku, Bahrajnu a Saúdské Arábii. Satelitní snímky navíc potvrzují přítomnost dvanácti útočných letounů F-15 na jordánské základně Muwaffaq Salti.

Prezident Donald Trump, který se do úterních rozhovorů zapojí „nepřímo“, již několik týdnů hrozí Teheránu vojenskou akcí. Minulý měsíc varoval íránské představitele před útokem, pokud vláda nepřestane s násilným potlačováním protestů. Minulý pátek pak Trump otevřeně prohlásil, že změna režimu by byla pro Írán „tím nejlepším, co by se mohlo stát“, čímž v celém regionu vyvolal značné napětí.

Navzdory tvrdé rétorice se však zdá, že americká administrativa nemá jasný plán pro situaci, která by nastala po případném pádu současného režimu. Ministr zahraničí Marco Rubio při nedávném slyšení v Kongresu připustil, že nikdo přesně neví, kdo by se v takovém scénáři chopil moci. Zpravodajské služby předpokládají, že mocenské vakuum by pravděpodobně okamžitě zaplnily radikální Islámské revoluční gardy (IRGC).

Dilema Washingtonu prohlubuje i nedostatečný vhled do vnitřní hierarchie Revolučních gard, zejména po zabití generála Kásema Solejmáního během Trumpova prvního funkčního období. Zdroje uvádějí, že zatímco například ve Venezuele měly Spojené státy před dopadením Nicoláse Madura dobrou představu o dynamice moci, v případě Íránu postrádají jasnou alternativu k osobě nejvyššího duchovního vůdce.

Někteří analytici a vládní zdroje si nyní kladou otázku, zda Trump nepropásl ideální moment pro vojenský zásah. Před několika týdny, v době vrcholících masových protestů v Íránu, existovalo krátké časové okno, kdy by americké údery mohly převážit misky vah na stranu opozice. V té době však byly americké vojenské síly soustředěny spíše v Karibiku, což limitovalo možnosti okamžité reakce.

V současnosti je však situace odlišná. V regionu již operuje úderná skupina letadlové lodi USS Abraham Lincoln a na cestě je také největší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford. Donald Trump k tomuto posílení uvedl, že v případě, že nedojde k dohodě, bude tato síla nezbytná. Přítomnost dvou letadlových lodí dává armádě široké možnosti od raketových útoků s plochou dráhou letu Tomahawk až po nasazení stealth stíhaček F-35.

Jednání v Ženevě mají na americké straně vést vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, zatímco Írán zastupuje ministr zahraničí Abbás Araghčí. Trump dal o víkendu jasně najevo, že nebude tolerovat žádnou úroveň obohacování uranu. Vzhledem k tomu, že Teherán považuje obohacování za své nezadatelné právo, zůstává prostor pro kompromis velmi zúžený.

Určitou cestu k odvrácení konfliktu by mohly nabídnout ekonomické stimuly. Během loňských neformálních hovorů se diskutovalo o možných obchodních dohodách, které by Spojeným státům umožnily privilegovaný přístup k íránským zásobám ropy, plynu a vzácných kovů. Očekává se, že toto téma bude v Ženevě opětovně nastoleno jako součást širšího balíčku.

Zatímco spojenci v Perském zálivu varují před destabilizací celého regionu a lobbují za další diplomatický prostor, Írán vysílá varovné signály v podobě vojenských cvičení. Jen den před zahájením rozhovorů provedly Revoluční gardy manévry v oblasti strategického Hormuzského průlivu. Šéf íránského generálního štábu Abdolrahím Músáví v reakci na americký tlak vzkázal, že případná konfrontace uštědří Trumpovi tvrdou lekci.