Spojené státy stupňují před klíčovými rozhovory v Ženevě, které mají proběhnout dnes, vojenský tlak na Írán. Americká armáda pokračuje v masivním posilování svých leteckých a námořních kapacit na Blízkém východě. Podle zdrojů CNN blízkých vyjednávání mají tyto přesuny za cíl zastrašit Teherán a zároveň poskytnout Washingtonu možnosti k přímému úderu uvnitř země, pokud by diplomatické snahy o omezení íránského jaderného programu selhaly.
Součástí těchto manévrů je přemístění amerických leteckých sil ze základen ve Velké Británii blíže k regionu Perského zálivu, což zahrnuje stíhací letouny i tankery pro doplňování paliva za letu. Podle dostupných údajů o sledování letů přepravila americká nákladní letadla v posledních týdnech vybavení na základny v Jordánsku, Bahrajnu a Saúdské Arábii. Satelitní snímky navíc potvrzují přítomnost dvanácti útočných letounů F-15 na jordánské základně Muwaffaq Salti.
Prezident Donald Trump, který se do úterních rozhovorů zapojí „nepřímo“, již několik týdnů hrozí Teheránu vojenskou akcí. Minulý měsíc varoval íránské představitele před útokem, pokud vláda nepřestane s násilným potlačováním protestů. Minulý pátek pak Trump otevřeně prohlásil, že změna režimu by byla pro Írán „tím nejlepším, co by se mohlo stát“, čímž v celém regionu vyvolal značné napětí.
Navzdory tvrdé rétorice se však zdá, že americká administrativa nemá jasný plán pro situaci, která by nastala po případném pádu současného režimu. Ministr zahraničí Marco Rubio při nedávném slyšení v Kongresu připustil, že nikdo přesně neví, kdo by se v takovém scénáři chopil moci. Zpravodajské služby předpokládají, že mocenské vakuum by pravděpodobně okamžitě zaplnily radikální Islámské revoluční gardy (IRGC).
Dilema Washingtonu prohlubuje i nedostatečný vhled do vnitřní hierarchie Revolučních gard, zejména po zabití generála Kásema Solejmáního během Trumpova prvního funkčního období. Zdroje uvádějí, že zatímco například ve Venezuele měly Spojené státy před dopadením Nicoláse Madura dobrou představu o dynamice moci, v případě Íránu postrádají jasnou alternativu k osobě nejvyššího duchovního vůdce.
Někteří analytici a vládní zdroje si nyní kladou otázku, zda Trump nepropásl ideální moment pro vojenský zásah. Před několika týdny, v době vrcholících masových protestů v Íránu, existovalo krátké časové okno, kdy by americké údery mohly převážit misky vah na stranu opozice. V té době však byly americké vojenské síly soustředěny spíše v Karibiku, což limitovalo možnosti okamžité reakce.
V současnosti je však situace odlišná. V regionu již operuje úderná skupina letadlové lodi USS Abraham Lincoln a na cestě je také největší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford. Donald Trump k tomuto posílení uvedl, že v případě, že nedojde k dohodě, bude tato síla nezbytná. Přítomnost dvou letadlových lodí dává armádě široké možnosti od raketových útoků s plochou dráhou letu Tomahawk až po nasazení stealth stíhaček F-35.
Jednání v Ženevě mají na americké straně vést vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, zatímco Írán zastupuje ministr zahraničí Abbás Araghčí. Trump dal o víkendu jasně najevo, že nebude tolerovat žádnou úroveň obohacování uranu. Vzhledem k tomu, že Teherán považuje obohacování za své nezadatelné právo, zůstává prostor pro kompromis velmi zúžený.
Určitou cestu k odvrácení konfliktu by mohly nabídnout ekonomické stimuly. Během loňských neformálních hovorů se diskutovalo o možných obchodních dohodách, které by Spojeným státům umožnily privilegovaný přístup k íránským zásobám ropy, plynu a vzácných kovů. Očekává se, že toto téma bude v Ženevě opětovně nastoleno jako součást širšího balíčku.
Zatímco spojenci v Perském zálivu varují před destabilizací celého regionu a lobbují za další diplomatický prostor, Írán vysílá varovné signály v podobě vojenských cvičení. Jen den před zahájením rozhovorů provedly Revoluční gardy manévry v oblasti strategického Hormuzského průlivu. Šéf íránského generálního štábu Abdolrahím Músáví v reakci na americký tlak vzkázal, že případná konfrontace uštědří Trumpovi tvrdou lekci.
Velikonoce jsou ode dneška v plném proudu, očekává se poměrně teplé počasí. Odpolední maxima během období překročí 20 stupňů. Jak je to tedy s pranostikami, které se k jarním svátkům vztahují? Meteorologové se jim podívali na zoubek.
Americký prezident Donald Trump se znovu dostal do křížku se slavným krajanem Brucem Springsteenem. Lidem vzkázal, že by měli ušetřit peníze tím, že nebudou chodit na jeho koncerty. Není ale jasné, co přesně ho ze strany hudebníka tak naštvalo.
Jaká bude Česká televize budoucnosti? Vedou se o tom vášnivé diskuze v souvislosti se záměry současné vládní koalice. Podle jihomoravského hejtmana a možného příštího předsedy lidovců Jana Grolicha (KDU-ČSL) mohou z veřejnoprávní televize zmizet přímé přenosy StarDance či ledního hokeje.
Velikonoce začínají a lidé by se během nich měli připravit na jednu věc. Očekává se zvýšená přítomnost policistů na frekventovaných místech či silnicích. Policie prozradila, zdali za tím lidé mají něco hledat.
První otevřený prodej vstupenek na mistrovství světa ve fotbale 2026 šokoval fanoušky i odborníky. Ukázalo se totiž, že FIFA si za nejlepší místa na finálový zápas účtuje astronomických 10 990 dolarů (v přepočtu zhruba 260 000 korun). Tato částka je považována za nejvyšší oficiální cenu za běžné vstupné v historii fotbalu, pokud nepočítáme černý trh.
Napětí kolem války v Íránu opět otřásá základy Severoatlantické aliance. Prezident Donald Trump v posledních dnech stupňuje svou rétoriku a otevřeně hrozí, že Spojené státy z NATO vystoupí. Důvodem je jeho rostoucí hněv nad tím, že evropští spojenci odmítají podpořit americkou vojenskou kampaň a nepomáhají s řešením blokády Hormuzského průlivu. Navzdory těmto ostrým slovům však zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se Washington k takovému radikálnímu kroku skutečně chystal.
Současná válka mezi Íránem a Izraelem není jen lokálním střetem, ale zásadním testem pro světové mocnosti, které se snaží ovlivnit budoucí podobu mezinárodního řádu. Zatímco rakety létají přes hranice, Peking a Moskva sledují situaci s velkým napětím. Ačkoliv obě mocnosti spojuje odpor k západní dominanci a kritika izraelských vojenských operací, jejich skutečné strategie v tomto konfliktu se dramaticky rozcházejí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během státní návštěvy v jihokorejském Soulu ostře ohradil proti prohlášením amerického prezidenta Donalda Trumpa. Macron varoval, že Trumpovo neustálé zpochybňování amerických závazků vůči NATO přímo podkopává samotnou podstatu a důvěryhodnost této aliance. Podle francouzského lídra jsou vztahy v rámci NATO založeny na vzájemné důvěře, kterou každodenní pochybnosti o společném směřování nenávratně ničí.
Spousta času ještě zbývá do příští pravidelné valorizace důchodů, která nastane 1. ledna 2027. Z vyjádření politiků je ale zřejmé, kdo by se na ni měl obzvlášť těšit. Babišova vláda chce totiž důchodcům přilepšovat, když dosáhnou určitého věku.
Tahle zpráva ze šoubyznysu se řeší v Česku i na Slovensku, protože každá země má jednoho aktéra. Karlos a Lela Vémolovi na apríla oznámili rozpad manželství. Je to jen žert, anebo krutá realita?
Český fotbal se po dvou desetiletích vrátí na největší a nejsledovanější jeviště. Rozhodlo o tom barážové finále s Dánskem, v němž fotbalisté zopakovali scénář z předchozího duelu s Irskem a zvítězili na penalty. Zatímco Matěj Kovář jednu penaltu chytil a u dalších dvou přihlížel střelám mimo branku, na straně našich reprezentantů se trefili tři ze čtyř.
Čeští řidiči mají důvod k radosti. Vláda totiž přichystala opatření, jejichž prostřednictvím chce snížit ceny pohonných hmot. Konkrétně nastavila strop pro marže, oznámila také snížení spotřební daně u nafty.