Spojené státy stupňují před klíčovými rozhovory v Ženevě, které mají proběhnout dnes, vojenský tlak na Írán. Americká armáda pokračuje v masivním posilování svých leteckých a námořních kapacit na Blízkém východě. Podle zdrojů CNN blízkých vyjednávání mají tyto přesuny za cíl zastrašit Teherán a zároveň poskytnout Washingtonu možnosti k přímému úderu uvnitř země, pokud by diplomatické snahy o omezení íránského jaderného programu selhaly.
Součástí těchto manévrů je přemístění amerických leteckých sil ze základen ve Velké Británii blíže k regionu Perského zálivu, což zahrnuje stíhací letouny i tankery pro doplňování paliva za letu. Podle dostupných údajů o sledování letů přepravila americká nákladní letadla v posledních týdnech vybavení na základny v Jordánsku, Bahrajnu a Saúdské Arábii. Satelitní snímky navíc potvrzují přítomnost dvanácti útočných letounů F-15 na jordánské základně Muwaffaq Salti.
Prezident Donald Trump, který se do úterních rozhovorů zapojí „nepřímo“, již několik týdnů hrozí Teheránu vojenskou akcí. Minulý měsíc varoval íránské představitele před útokem, pokud vláda nepřestane s násilným potlačováním protestů. Minulý pátek pak Trump otevřeně prohlásil, že změna režimu by byla pro Írán „tím nejlepším, co by se mohlo stát“, čímž v celém regionu vyvolal značné napětí.
Navzdory tvrdé rétorice se však zdá, že americká administrativa nemá jasný plán pro situaci, která by nastala po případném pádu současného režimu. Ministr zahraničí Marco Rubio při nedávném slyšení v Kongresu připustil, že nikdo přesně neví, kdo by se v takovém scénáři chopil moci. Zpravodajské služby předpokládají, že mocenské vakuum by pravděpodobně okamžitě zaplnily radikální Islámské revoluční gardy (IRGC).
Dilema Washingtonu prohlubuje i nedostatečný vhled do vnitřní hierarchie Revolučních gard, zejména po zabití generála Kásema Solejmáního během Trumpova prvního funkčního období. Zdroje uvádějí, že zatímco například ve Venezuele měly Spojené státy před dopadením Nicoláse Madura dobrou představu o dynamice moci, v případě Íránu postrádají jasnou alternativu k osobě nejvyššího duchovního vůdce.
Někteří analytici a vládní zdroje si nyní kladou otázku, zda Trump nepropásl ideální moment pro vojenský zásah. Před několika týdny, v době vrcholících masových protestů v Íránu, existovalo krátké časové okno, kdy by americké údery mohly převážit misky vah na stranu opozice. V té době však byly americké vojenské síly soustředěny spíše v Karibiku, což limitovalo možnosti okamžité reakce.
V současnosti je však situace odlišná. V regionu již operuje úderná skupina letadlové lodi USS Abraham Lincoln a na cestě je také největší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford. Donald Trump k tomuto posílení uvedl, že v případě, že nedojde k dohodě, bude tato síla nezbytná. Přítomnost dvou letadlových lodí dává armádě široké možnosti od raketových útoků s plochou dráhou letu Tomahawk až po nasazení stealth stíhaček F-35.
Jednání v Ženevě mají na americké straně vést vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, zatímco Írán zastupuje ministr zahraničí Abbás Araghčí. Trump dal o víkendu jasně najevo, že nebude tolerovat žádnou úroveň obohacování uranu. Vzhledem k tomu, že Teherán považuje obohacování za své nezadatelné právo, zůstává prostor pro kompromis velmi zúžený.
Určitou cestu k odvrácení konfliktu by mohly nabídnout ekonomické stimuly. Během loňských neformálních hovorů se diskutovalo o možných obchodních dohodách, které by Spojeným státům umožnily privilegovaný přístup k íránským zásobám ropy, plynu a vzácných kovů. Očekává se, že toto téma bude v Ženevě opětovně nastoleno jako součást širšího balíčku.
Zatímco spojenci v Perském zálivu varují před destabilizací celého regionu a lobbují za další diplomatický prostor, Írán vysílá varovné signály v podobě vojenských cvičení. Jen den před zahájením rozhovorů provedly Revoluční gardy manévry v oblasti strategického Hormuzského průlivu. Šéf íránského generálního štábu Abdolrahím Músáví v reakci na americký tlak vzkázal, že případná konfrontace uštědří Trumpovi tvrdou lekci.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.