Čína zaslala Spojeným státům důraznou výzvu k okamžitému propuštění Nicoláse Madura a jeho manželky. Podle čínského ministerstva zahraničí byla americká vojenská operace v Caracasu hrubým porušením mezinárodního práva a principů Charty OSN. Peking zdůraznil, že s venezuelskou vládou udržuje dlouhodobě pozitivní vztahy a úzkou spolupráci, kterou tento jednostranný zásah vážně narušuje.
Souhra okolností v den Madura zajetí byla pro čínskou stranu obzvláště nepříjemná. Jen několik hodin předtím, než do prezidentského sídla vtrhly americké speciální jednotky, totiž Maduro v Caracasu hostil oficiální čínskou delegaci. Vedl ji Qiu Xiaoqi, zvláštní zástupce pro záležitosti Latinské Ameriky. Záběry ze setkání ukazovaly usmívajícího se Madura v družném rozhovoru s čínskými diplomaty, přičemž nikdo z přítomných zjevně netušil, co se za pár hodin odehraje.
Pro Čínu, která je druhou největší ekonomikou světa, představuje pád Madura značnou komplikaci. Peking byl pro Venezuelu po uvalení amerických sankcí v roce 2017 klíčovým ekonomickým partnerem a v podstatě jedinou záchrannou brzdou před úplným kolapsem. Jen v loňském roce Čína nakoupila z Venezuely zboží, především ropu, v hodnotě přibližně 1,2 miliardy liber.
Zatímco Peking protestuje, Nicolás Maduro se ocitl v prostředí, které má k prezidentskému paláci Miraflores velmi daleko. Aktuálně je držen ve federální vazební věznici Metropolitan Detention Center (MDC) v brooklynské čtvrti Sunset Park. Toto zařízení je v USA nechvalně proslulé drsnými podmínkami, které v minulosti zakusili například raper Sean „Diddy“ Combs, Ghislaine Maxwellová nebo kryptoměnový podvodník Sam Bankman-Fried.
Okolí věznice se v posledních dnech proměnilo v improvizovanou základnu pro média a demonstranty. Jediným viditelným znakem zvýšené bezpečnosti jsou ozbrojené hlídky v maskáčích, které křižují prostor mezi nadjezdem a nedalekou skládkou odpadu. Uvnitř budovy však Madura čekají takzvaná „zvláštní administrativní opatření“, což v americké vězeňské hantýrce znamená téměř úplnou izolaci a neustálý dozor.
Podmínky v MDC jsou dlouhodobě kritizovány pro nedostatečnou hygienu, násilí mezi vězni a zchátralou infrastrukturu. Pro muže, který byl zvyklý na absolutní moc a luxus, představuje brooklynská cela brutální střet s realitou. Spojené státy však trvají na tom, že s Madurem bude zacházeno jako s jakýmkoli jiným obviněným z narkoterorismu a že jeho bezpečnost je v rámci vězeňského systému plně zajištěna.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.