Podle analýzy BBC se počet útoků ruských dronů a raket na Ukrajinu více než zdvojnásobil od ledna, kdy se prezident Donald Trump opět ujal prezidentské funkce. K nárůstu útoků docházelo už koncem roku 2024, ještě za vlády Joea Bidena, ale po Trumpově nástupu do úřadu se jejich intenzita výrazně zvýšila a dosáhla rekordních hodnot. Trump přitom během své kampaně tvrdil, že válku ukončí do jediného dne, a Rusko podle něj zahájilo invazi kvůli tomu, že USA nevedl prezident, kterého by si Kreml vážil.
Trump se sice snaží dosáhnout příměří, ale podle kritiků jeho kroky spíše nahrávají Rusku. Jeho administrativa dvakrát pozastavila dodávky zbraní a munice pro protivzdušnou obranu Ukrajiny. K pozastavení dodávek, ke kterým došlo v březnu a červenci, došlo v době, kdy Rusko značně navyšovalo vlastní zbrojní výrobu.
Podle ukrajinských zpravodajských služeb se ruská výroba balistických raket za poslední rok zvýšila o 66 %. Údaje, které shromáždila BBC Verify na základě hlášení ukrajinského letectva, ukazují, že mezi 20. lednem a 19. červencem vypálilo Rusko na Ukrajinu 27 158 dronů a raket, zatímco za posledních šest měsíců Bidenova funkčního období to bylo 11 614.
V prvních týdnech nové administrativy Bílý dům vydal několik vstřícných prohlášení s cílem přesvědčit prezidenta Putina k jednání, což vedlo k dočasnému poklesu ruských útoků. Avšak už v únoru, kdy se američtí a ruští diplomaté setkali na summitu v Rijádu, útoky opět začaly narůstat.
Tato jednání, která měla být výchozím bodem pro ukončení války, posléze pokračovala v Turecku. Vrchol útoků nastal počátkem července, kdy Moskva během jediného dne vypustila na Ukrajinu 748 dronů a raket.
Navzdory tomu, že Trump několikrát vyjádřil hněv kvůli rostoucím ruským útokům, se zdá, že to strategii Moskvy neovlivnilo. 25. května Rusko zahájilo masivní útok, na což Trump reagoval slovy: „Co se mu proboha stalo?“ Od té doby Rusko překonalo tento rekord v počtu vypuštěných dronů a raket už čtrnáctkrát.
Trump na to reagoval požadavkem, aby Kreml do 8. srpna uzavřel s Ukrajinou mírovou dohodu. Počet ruských zbraní, které prolétnou ukrajinskou obranou, se zvyšuje, a pro obyvatele Kyjeva se tak každodenní součástí života staly exploze. Novinářka Dasha Volk přiznává, že si nikdy není jistá, jestli se dožije dalšího rána.
Podle senátora Chrise Coonse, vysoce postaveného demokrata ze senátního výboru pro zahraniční vztahy, se Putin cítí Trumpovou slabostí povzbuzen. Domnívá se, že Trumpovo rozhodnutí pozastavit dodávky zbraní a jeho přístup k Rusku, mohl Moskvu přesvědčit o tom, že má volnou ruku k posílení útoků.
Coons v této souvislosti vyzývá k dodávkám dalších systémů protivzdušné obrany Patriot, které jsou nejdražšími a nejschopnějšími systémy, které Ukrajina má. Jedna baterie stojí asi miliardu dolarů a každá raketa téměř čtyři miliony.
Analytik Justin Bronk z Royal United Services Institute (RUSI) uvedl, že ačkoliv omezení dodávek z Bílého domu učinilo Ukrajinu zranitelnou, Rusko zároveň výrazně zvýšilo svou vlastní výrobu raket a dronů.
Rusko podle něj vyrábí 170 dronů Geran denně a ukrajinská vojenská rozvědka HUR odhaduje, že vyrábí až 85 balistických raket za měsíc. Zpravodajské záběry naznačují, že se rozsáhlá výrobní továrna v Alabugu na jihu Ruska od poloviny roku 2024 značně rozrostla, a to díky vybudování nových skladů.
Senátor Coons proto varuje, že Washington musí dát jasně najevo, že se nechystá z konfliktu vycouvat, jak někteří Trumpovi úředníci naznačovali. Míru je podle něj možné dosáhnout pouze prostřednictvím „rozšíření bezpečnostní pomoci“.
Dasha Volk uvedla, že čím déle ruské útoky pokračují a čím méně se jich Ukrajině podaří zachytit, tím více trpí morálka obyvatel. Lidé jsou z útoků unavení, protože ovlivňují jejich životy. „Víme, za co bojujeme, ale je to každý rok těžší, protože všichni jsou vyčerpaní. Taková je realita,“ dodala.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.