Podle analýzy BBC se počet útoků ruských dronů a raket na Ukrajinu více než zdvojnásobil od ledna, kdy se prezident Donald Trump opět ujal prezidentské funkce. K nárůstu útoků docházelo už koncem roku 2024, ještě za vlády Joea Bidena, ale po Trumpově nástupu do úřadu se jejich intenzita výrazně zvýšila a dosáhla rekordních hodnot. Trump přitom během své kampaně tvrdil, že válku ukončí do jediného dne, a Rusko podle něj zahájilo invazi kvůli tomu, že USA nevedl prezident, kterého by si Kreml vážil.
Trump se sice snaží dosáhnout příměří, ale podle kritiků jeho kroky spíše nahrávají Rusku. Jeho administrativa dvakrát pozastavila dodávky zbraní a munice pro protivzdušnou obranu Ukrajiny. K pozastavení dodávek, ke kterým došlo v březnu a červenci, došlo v době, kdy Rusko značně navyšovalo vlastní zbrojní výrobu.
Podle ukrajinských zpravodajských služeb se ruská výroba balistických raket za poslední rok zvýšila o 66 %. Údaje, které shromáždila BBC Verify na základě hlášení ukrajinského letectva, ukazují, že mezi 20. lednem a 19. červencem vypálilo Rusko na Ukrajinu 27 158 dronů a raket, zatímco za posledních šest měsíců Bidenova funkčního období to bylo 11 614.
V prvních týdnech nové administrativy Bílý dům vydal několik vstřícných prohlášení s cílem přesvědčit prezidenta Putina k jednání, což vedlo k dočasnému poklesu ruských útoků. Avšak už v únoru, kdy se američtí a ruští diplomaté setkali na summitu v Rijádu, útoky opět začaly narůstat.
Tato jednání, která měla být výchozím bodem pro ukončení války, posléze pokračovala v Turecku. Vrchol útoků nastal počátkem července, kdy Moskva během jediného dne vypustila na Ukrajinu 748 dronů a raket.
Navzdory tomu, že Trump několikrát vyjádřil hněv kvůli rostoucím ruským útokům, se zdá, že to strategii Moskvy neovlivnilo. 25. května Rusko zahájilo masivní útok, na což Trump reagoval slovy: „Co se mu proboha stalo?“ Od té doby Rusko překonalo tento rekord v počtu vypuštěných dronů a raket už čtrnáctkrát.
Trump na to reagoval požadavkem, aby Kreml do 8. srpna uzavřel s Ukrajinou mírovou dohodu. Počet ruských zbraní, které prolétnou ukrajinskou obranou, se zvyšuje, a pro obyvatele Kyjeva se tak každodenní součástí života staly exploze. Novinářka Dasha Volk přiznává, že si nikdy není jistá, jestli se dožije dalšího rána.
Podle senátora Chrise Coonse, vysoce postaveného demokrata ze senátního výboru pro zahraniční vztahy, se Putin cítí Trumpovou slabostí povzbuzen. Domnívá se, že Trumpovo rozhodnutí pozastavit dodávky zbraní a jeho přístup k Rusku, mohl Moskvu přesvědčit o tom, že má volnou ruku k posílení útoků.
Coons v této souvislosti vyzývá k dodávkám dalších systémů protivzdušné obrany Patriot, které jsou nejdražšími a nejschopnějšími systémy, které Ukrajina má. Jedna baterie stojí asi miliardu dolarů a každá raketa téměř čtyři miliony.
Analytik Justin Bronk z Royal United Services Institute (RUSI) uvedl, že ačkoliv omezení dodávek z Bílého domu učinilo Ukrajinu zranitelnou, Rusko zároveň výrazně zvýšilo svou vlastní výrobu raket a dronů.
Rusko podle něj vyrábí 170 dronů Geran denně a ukrajinská vojenská rozvědka HUR odhaduje, že vyrábí až 85 balistických raket za měsíc. Zpravodajské záběry naznačují, že se rozsáhlá výrobní továrna v Alabugu na jihu Ruska od poloviny roku 2024 značně rozrostla, a to díky vybudování nových skladů.
Senátor Coons proto varuje, že Washington musí dát jasně najevo, že se nechystá z konfliktu vycouvat, jak někteří Trumpovi úředníci naznačovali. Míru je podle něj možné dosáhnout pouze prostřednictvím „rozšíření bezpečnostní pomoci“.
Dasha Volk uvedla, že čím déle ruské útoky pokračují a čím méně se jich Ukrajině podaří zachytit, tím více trpí morálka obyvatel. Lidé jsou z útoků unavení, protože ovlivňují jejich životy. „Víme, za co bojujeme, ale je to každý rok těžší, protože všichni jsou vyčerpaní. Taková je realita,“ dodala.
"Nežijeme v zemi, která by nám dovolila studovat," říká Nargis, jedna z dívek, která v Afghánistánu usiluje o vzdělání. Po návratu Tálibánu k moci jsou běžné školy pro dívky od 12 let uzavřené, stejně jako univerzity a další vzdělávací instituce.
Kreml označil středeční jednání mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentem Vladimirem Putinem za „konstruktivní“. Schůzka se konala v době, kdy se blíží termín, který pro příměří na Ukrajině stanovil prezident Donald Trump.
Neutralita už dnes není zárukou bezpečí, spíše iluzí, která neodpovídá realitě současných hrozeb. Zatímco některé státy jako Finsko a Švédsko ji opustily a staly se aktivními členy Severoatlantické aliance, jiné, například Rakousko nebo Švýcarsko, dál lavírují. Ve světě hybridních válek a autoritářské expanze je ale neutralita čím dál častěji slabinou, nikoli výhodou.
Severoatlantická aliance urychleně připravuje dodávku protiletadlových systémů Patriot na Ukrajinu. Tuto skutečnost potvrdil nový vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), generál Alexus Grynkewich. Zároveň zdůraznil, že Rusko zůstane trvalou hrozbou pro bezpečnost kontinentu, a to i v případě, že by válka na Ukrajině skončila mírovou dohodou.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se „pravděpodobně nebude“ ucházet o třetí funkční období, ačkoliv by prý rád kandidoval, protože má „nejlepší čísla v průzkumech, jaká kdy měl“.
Toshiyuki Mimaki přežil atomové bombardování Hirošimy, a přestože je mu 83 let, jeho paměť mu stále slouží. Vzhledem k současné situaci ve světě však říká, že lidstvo čelí nejnebezpečnější éře od druhé světové války. Mimaki se celý život zasazuje o jaderné odzbrojení a je spolupředsedou organizace Nihon Hidankyo, která sdružuje lidi, kteří přežili útoky na Hirošimu a Nagasaki. V roce 2024 za svou činnost obdržela Nobelovu cenu míru.
V Moskvě se koná schůzka mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff přijel do Ruska krátce před vypršením termínu, který Putinovi stanovil prezident Trump.
Eiffelova věž, původně navržená jako 300metrová, překonává svou plánovanou výšku pokaždé, když se oteplí. Důvodem je jev nazývaný teplotní roztažnost, který ovlivňuje veškeré materiály. Teplotní roztažnost znamená, že se látky při vyšší teplotě rozpínají a naopak při ochlazení smršťují.
Plná okupace Pásma Gazy, jak ji avizoval premiér Benjamin Netanjahu, by znamenala zásadní zlom pro Izrael i celý region. Vojenská kontrola nad územím s více než dvěma miliony Palestinců by proměnila demografickou rovnováhu, zpochybnila samotnou definici Izraele jako židovského a demokratického státu a vystavila zemi obvinění z apartheidu. Bez jasné vize, co přijde po Hamásu, hrozí, že okupace Gazy přinese jen další chaos, odpor a humanitární katastrofu.
Podle analýzy BBC se počet útoků ruských dronů a raket na Ukrajinu více než zdvojnásobil od ledna, kdy se prezident Donald Trump opět ujal prezidentské funkce. K nárůstu útoků docházelo už koncem roku 2024, ještě za vlády Joea Bidena, ale po Trumpově nástupu do úřadu se jejich intenzita výrazně zvýšila a dosáhla rekordních hodnot. Trump přitom během své kampaně tvrdil, že válku ukončí do jediného dne, a Rusko podle něj zahájilo invazi kvůli tomu, že USA nevedl prezident, kterého by si Kreml vážil.
Speciální zmocněnec prezidenta USA Donalda Trumpa Steve Witkoff přistál v Moskvě. Podle médií byl přijat Kirillem Dmitrijevem, ředitelem ruského státního investičního fondu a Putinovým zvláštním zástupcem pro ekonomickou spolupráci s cizími státy.
Tento týden přichází americký prezident Donald Trump s novým ultimátem v rámci své strategie přinutit Rusko k míru v Ukrajině: Chce zavést nové tarifní sankce proti zemím, které stále nakupují ruskou ropu. Podle vysoce postaveného amerického úředníka by Trumpův zvláštní zástupce Steve Witkoff měl ve středu odcestovat do Ruska před tím, než nová pravidla vejdou v platnost.