Podle analýzy BBC se počet útoků ruských dronů a raket na Ukrajinu více než zdvojnásobil od ledna, kdy se prezident Donald Trump opět ujal prezidentské funkce. K nárůstu útoků docházelo už koncem roku 2024, ještě za vlády Joea Bidena, ale po Trumpově nástupu do úřadu se jejich intenzita výrazně zvýšila a dosáhla rekordních hodnot. Trump přitom během své kampaně tvrdil, že válku ukončí do jediného dne, a Rusko podle něj zahájilo invazi kvůli tomu, že USA nevedl prezident, kterého by si Kreml vážil.
Trump se sice snaží dosáhnout příměří, ale podle kritiků jeho kroky spíše nahrávají Rusku. Jeho administrativa dvakrát pozastavila dodávky zbraní a munice pro protivzdušnou obranu Ukrajiny. K pozastavení dodávek, ke kterým došlo v březnu a červenci, došlo v době, kdy Rusko značně navyšovalo vlastní zbrojní výrobu.
Podle ukrajinských zpravodajských služeb se ruská výroba balistických raket za poslední rok zvýšila o 66 %. Údaje, které shromáždila BBC Verify na základě hlášení ukrajinského letectva, ukazují, že mezi 20. lednem a 19. červencem vypálilo Rusko na Ukrajinu 27 158 dronů a raket, zatímco za posledních šest měsíců Bidenova funkčního období to bylo 11 614.
V prvních týdnech nové administrativy Bílý dům vydal několik vstřícných prohlášení s cílem přesvědčit prezidenta Putina k jednání, což vedlo k dočasnému poklesu ruských útoků. Avšak už v únoru, kdy se američtí a ruští diplomaté setkali na summitu v Rijádu, útoky opět začaly narůstat.
Tato jednání, která měla být výchozím bodem pro ukončení války, posléze pokračovala v Turecku. Vrchol útoků nastal počátkem července, kdy Moskva během jediného dne vypustila na Ukrajinu 748 dronů a raket.
Navzdory tomu, že Trump několikrát vyjádřil hněv kvůli rostoucím ruským útokům, se zdá, že to strategii Moskvy neovlivnilo. 25. května Rusko zahájilo masivní útok, na což Trump reagoval slovy: „Co se mu proboha stalo?“ Od té doby Rusko překonalo tento rekord v počtu vypuštěných dronů a raket už čtrnáctkrát.
Trump na to reagoval požadavkem, aby Kreml do 8. srpna uzavřel s Ukrajinou mírovou dohodu. Počet ruských zbraní, které prolétnou ukrajinskou obranou, se zvyšuje, a pro obyvatele Kyjeva se tak každodenní součástí života staly exploze. Novinářka Dasha Volk přiznává, že si nikdy není jistá, jestli se dožije dalšího rána.
Podle senátora Chrise Coonse, vysoce postaveného demokrata ze senátního výboru pro zahraniční vztahy, se Putin cítí Trumpovou slabostí povzbuzen. Domnívá se, že Trumpovo rozhodnutí pozastavit dodávky zbraní a jeho přístup k Rusku, mohl Moskvu přesvědčit o tom, že má volnou ruku k posílení útoků.
Coons v této souvislosti vyzývá k dodávkám dalších systémů protivzdušné obrany Patriot, které jsou nejdražšími a nejschopnějšími systémy, které Ukrajina má. Jedna baterie stojí asi miliardu dolarů a každá raketa téměř čtyři miliony.
Analytik Justin Bronk z Royal United Services Institute (RUSI) uvedl, že ačkoliv omezení dodávek z Bílého domu učinilo Ukrajinu zranitelnou, Rusko zároveň výrazně zvýšilo svou vlastní výrobu raket a dronů.
Rusko podle něj vyrábí 170 dronů Geran denně a ukrajinská vojenská rozvědka HUR odhaduje, že vyrábí až 85 balistických raket za měsíc. Zpravodajské záběry naznačují, že se rozsáhlá výrobní továrna v Alabugu na jihu Ruska od poloviny roku 2024 značně rozrostla, a to díky vybudování nových skladů.
Senátor Coons proto varuje, že Washington musí dát jasně najevo, že se nechystá z konfliktu vycouvat, jak někteří Trumpovi úředníci naznačovali. Míru je podle něj možné dosáhnout pouze prostřednictvím „rozšíření bezpečnostní pomoci“.
Dasha Volk uvedla, že čím déle ruské útoky pokračují a čím méně se jich Ukrajině podaří zachytit, tím více trpí morálka obyvatel. Lidé jsou z útoků unavení, protože ovlivňují jejich životy. „Víme, za co bojujeme, ale je to každý rok těžší, protože všichni jsou vyčerpaní. Taková je realita,“ dodala.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.