Chtěl válku ukončit, místo toho ji zhoršil. Rusko od návratu Trumpa do úřadu zdvojnásobilo útoky na Ukrajinu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Russian Ministry of Defence
Klára Marková 6. srpna 2025 11:16
Sdílej:

Podle analýzy BBC se počet útoků ruských dronů a raket na Ukrajinu více než zdvojnásobil od ledna, kdy se prezident Donald Trump opět ujal prezidentské funkce. K nárůstu útoků docházelo už koncem roku 2024, ještě za vlády Joea Bidena, ale po Trumpově nástupu do úřadu se jejich intenzita výrazně zvýšila a dosáhla rekordních hodnot. Trump přitom během své kampaně tvrdil, že válku ukončí do jediného dne, a Rusko podle něj zahájilo invazi kvůli tomu, že USA nevedl prezident, kterého by si Kreml vážil.

Trump se sice snaží dosáhnout příměří, ale podle kritiků jeho kroky spíše nahrávají Rusku. Jeho administrativa dvakrát pozastavila dodávky zbraní a munice pro protivzdušnou obranu Ukrajiny. K pozastavení dodávek, ke kterým došlo v březnu a červenci, došlo v době, kdy Rusko značně navyšovalo vlastní zbrojní výrobu.

Podle ukrajinských zpravodajských služeb se ruská výroba balistických raket za poslední rok zvýšila o 66 %. Údaje, které shromáždila BBC Verify na základě hlášení ukrajinského letectva, ukazují, že mezi 20. lednem a 19. červencem vypálilo Rusko na Ukrajinu 27 158 dronů a raket, zatímco za posledních šest měsíců Bidenova funkčního období to bylo 11 614.

V prvních týdnech nové administrativy Bílý dům vydal několik vstřícných prohlášení s cílem přesvědčit prezidenta Putina k jednání, což vedlo k dočasnému poklesu ruských útoků. Avšak už v únoru, kdy se američtí a ruští diplomaté setkali na summitu v Rijádu, útoky opět začaly narůstat.

Tato jednání, která měla být výchozím bodem pro ukončení války, posléze pokračovala v Turecku. Vrchol útoků nastal počátkem července, kdy Moskva během jediného dne vypustila na Ukrajinu 748 dronů a raket.

Navzdory tomu, že Trump několikrát vyjádřil hněv kvůli rostoucím ruským útokům, se zdá, že to strategii Moskvy neovlivnilo. 25. května Rusko zahájilo masivní útok, na což Trump reagoval slovy: „Co se mu proboha stalo?“ Od té doby Rusko překonalo tento rekord v počtu vypuštěných dronů a raket už čtrnáctkrát.

Trump na to reagoval požadavkem, aby Kreml do 8. srpna uzavřel s Ukrajinou mírovou dohodu. Počet ruských zbraní, které prolétnou ukrajinskou obranou, se zvyšuje, a pro obyvatele Kyjeva se tak každodenní součástí života staly exploze. Novinářka Dasha Volk přiznává, že si nikdy není jistá, jestli se dožije dalšího rána.

Podle senátora Chrise Coonse, vysoce postaveného demokrata ze senátního výboru pro zahraniční vztahy, se Putin cítí Trumpovou slabostí povzbuzen. Domnívá se, že Trumpovo rozhodnutí pozastavit dodávky zbraní a jeho přístup k Rusku, mohl Moskvu přesvědčit o tom, že má volnou ruku k posílení útoků.

Coons v této souvislosti vyzývá k dodávkám dalších systémů protivzdušné obrany Patriot, které jsou nejdražšími a nejschopnějšími systémy, které Ukrajina má. Jedna baterie stojí asi miliardu dolarů a každá raketa téměř čtyři miliony.

Analytik Justin Bronk z Royal United Services Institute (RUSI) uvedl, že ačkoliv omezení dodávek z Bílého domu učinilo Ukrajinu zranitelnou, Rusko zároveň výrazně zvýšilo svou vlastní výrobu raket a dronů.

Rusko podle něj vyrábí 170 dronů Geran denně a ukrajinská vojenská rozvědka HUR odhaduje, že vyrábí až 85 balistických raket za měsíc. Zpravodajské záběry naznačují, že se rozsáhlá výrobní továrna v Alabugu na jihu Ruska od poloviny roku 2024 značně rozrostla, a to díky vybudování nových skladů.

Senátor Coons proto varuje, že Washington musí dát jasně najevo, že se nechystá z konfliktu vycouvat, jak někteří Trumpovi úředníci naznačovali. Míru je podle něj možné dosáhnout pouze prostřednictvím „rozšíření bezpečnostní pomoci“.

Dasha Volk uvedla, že čím déle ruské útoky pokračují a čím méně se jich Ukrajině podaří zachytit, tím více trpí morálka obyvatel. Lidé jsou z útoků unavení, protože ovlivňují jejich životy. „Víme, za co bojujeme, ale je to každý rok těžší, protože všichni jsou vyčerpaní. Taková je realita,“ dodala.

Stalo se
Novinky
Bílý dům

Ministerstvo se postavilo za Trumpa: Reportáže médií o tanečním sálu jsou riziko pro národní bezpečnost

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.

Novinky
Ilustrační foto

Místo užitkových vozů armádní. Zachrání válka upadající evropský automobilový průmysl?

Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.

Novinky
Ilustrační foto

USA uzavřely tajnou dohodu s Eswatini. Do neznámé země v Africe deportují nepohodlné cizince

Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.

Novinky
Pásmo Gazy

V Pásmu Gazy strmě stoupá násilí na ženách a dívkách i dětské sňatky

V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.