Podle analýzy BBC se počet útoků ruských dronů a raket na Ukrajinu více než zdvojnásobil od ledna, kdy se prezident Donald Trump opět ujal prezidentské funkce. K nárůstu útoků docházelo už koncem roku 2024, ještě za vlády Joea Bidena, ale po Trumpově nástupu do úřadu se jejich intenzita výrazně zvýšila a dosáhla rekordních hodnot. Trump přitom během své kampaně tvrdil, že válku ukončí do jediného dne, a Rusko podle něj zahájilo invazi kvůli tomu, že USA nevedl prezident, kterého by si Kreml vážil.
Trump se sice snaží dosáhnout příměří, ale podle kritiků jeho kroky spíše nahrávají Rusku. Jeho administrativa dvakrát pozastavila dodávky zbraní a munice pro protivzdušnou obranu Ukrajiny. K pozastavení dodávek, ke kterým došlo v březnu a červenci, došlo v době, kdy Rusko značně navyšovalo vlastní zbrojní výrobu.
Podle ukrajinských zpravodajských služeb se ruská výroba balistických raket za poslední rok zvýšila o 66 %. Údaje, které shromáždila BBC Verify na základě hlášení ukrajinského letectva, ukazují, že mezi 20. lednem a 19. červencem vypálilo Rusko na Ukrajinu 27 158 dronů a raket, zatímco za posledních šest měsíců Bidenova funkčního období to bylo 11 614.
V prvních týdnech nové administrativy Bílý dům vydal několik vstřícných prohlášení s cílem přesvědčit prezidenta Putina k jednání, což vedlo k dočasnému poklesu ruských útoků. Avšak už v únoru, kdy se američtí a ruští diplomaté setkali na summitu v Rijádu, útoky opět začaly narůstat.
Tato jednání, která měla být výchozím bodem pro ukončení války, posléze pokračovala v Turecku. Vrchol útoků nastal počátkem července, kdy Moskva během jediného dne vypustila na Ukrajinu 748 dronů a raket.
Navzdory tomu, že Trump několikrát vyjádřil hněv kvůli rostoucím ruským útokům, se zdá, že to strategii Moskvy neovlivnilo. 25. května Rusko zahájilo masivní útok, na což Trump reagoval slovy: „Co se mu proboha stalo?“ Od té doby Rusko překonalo tento rekord v počtu vypuštěných dronů a raket už čtrnáctkrát.
Trump na to reagoval požadavkem, aby Kreml do 8. srpna uzavřel s Ukrajinou mírovou dohodu. Počet ruských zbraní, které prolétnou ukrajinskou obranou, se zvyšuje, a pro obyvatele Kyjeva se tak každodenní součástí života staly exploze. Novinářka Dasha Volk přiznává, že si nikdy není jistá, jestli se dožije dalšího rána.
Podle senátora Chrise Coonse, vysoce postaveného demokrata ze senátního výboru pro zahraniční vztahy, se Putin cítí Trumpovou slabostí povzbuzen. Domnívá se, že Trumpovo rozhodnutí pozastavit dodávky zbraní a jeho přístup k Rusku, mohl Moskvu přesvědčit o tom, že má volnou ruku k posílení útoků.
Coons v této souvislosti vyzývá k dodávkám dalších systémů protivzdušné obrany Patriot, které jsou nejdražšími a nejschopnějšími systémy, které Ukrajina má. Jedna baterie stojí asi miliardu dolarů a každá raketa téměř čtyři miliony.
Analytik Justin Bronk z Royal United Services Institute (RUSI) uvedl, že ačkoliv omezení dodávek z Bílého domu učinilo Ukrajinu zranitelnou, Rusko zároveň výrazně zvýšilo svou vlastní výrobu raket a dronů.
Rusko podle něj vyrábí 170 dronů Geran denně a ukrajinská vojenská rozvědka HUR odhaduje, že vyrábí až 85 balistických raket za měsíc. Zpravodajské záběry naznačují, že se rozsáhlá výrobní továrna v Alabugu na jihu Ruska od poloviny roku 2024 značně rozrostla, a to díky vybudování nových skladů.
Senátor Coons proto varuje, že Washington musí dát jasně najevo, že se nechystá z konfliktu vycouvat, jak někteří Trumpovi úředníci naznačovali. Míru je podle něj možné dosáhnout pouze prostřednictvím „rozšíření bezpečnostní pomoci“.
Dasha Volk uvedla, že čím déle ruské útoky pokračují a čím méně se jich Ukrajině podaří zachytit, tím více trpí morálka obyvatel. Lidé jsou z útoků unavení, protože ovlivňují jejich životy. „Víme, za co bojujeme, ale je to každý rok těžší, protože všichni jsou vyčerpaní. Taková je realita,“ dodala.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.