Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).
Pavel vysvětlil, že je důležité si připomínat historické události, aby se uctila památka lidí, kteří se zasloužili o svobodu. Varoval před přepisováním dějin a zmínil například sovětský výklad, že druhá světová válka začala až v okamžiku napadení Sovětského svazu nacistickým Německem a že invaze do Československa v roce 1968 byla bratrskou pomocí.
"Stejně tak dnes Rusko říká, že nevede agresivní válku, která má podrobit suverénní zemi, ale že vede pouze speciální operaci na ochranu Rusů a ruských zájmů, ať už jsou kdekoli," uvedl prezident s ohledem na probíhající konflikt na Ukrajině.
Hlava státu podotkla, že existují lidé s pokrouceným pohledem na svět. Proto je nutné dbát na správný výklad historických i nedávných událostí. "Aby nedocházelo ke zkreslování, abychom se drželi faktů, abychom se drželi hodnot, které provázejí lidstvo od nepaměti, abychom byli schopni rozlišovat to, co je správné, a to, co je zlo," konstatoval.
Pietního aktu se zúčastnil i premiér Fiala, který poznamenal, že v srpnu 1968 se bojovalo za svobodu a pravdu proti sovětské okupaci. "Nerovný boj se stal symbolem odporu a lidské odvahy, která položila základy naší svrchovanosti a nezávislosti. Dnes nás historie srpna 1968 učí, že svoboda není zadarmo a záleží na hodnotách, které budeme chránit," napsal předseda vlády na sociální síti X.
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, kdy na území tehdejšího státu vpadly armády pěti komunistických zemí, proběhla v noci z 20. na 21. srpna 1968. K intervenci vyzvala část politiků Komunistické strany Československa, jimž se nelíbily reformy takzvaného Pražského jara, které vpádu vojsk předcházelo.
Americké letectvo provedlo v noci na sobotu rozsáhlý úder na íránský ostrov Charg, který tvoří pilíř tamního hospodářství. Právě z tohoto strategického místa v Perském zálivu totiž proudí do světa přes 90 % íránské ropy.
Zatímco se pozornost světa od konce února 2026 upírá k americkým a izraelským úderům v Íránu, v jeho stínu se rozhořel další zásadní konflikt. Vztahy mezi Pákistánem a afghánským hnutím Tálibán dosáhly bodu mrazu, což vyvrcholilo 27. února vyhlášením „otevřené války“ ze strany Islámábádu. Tato situace vyvolává zásadní otázku: Co vlastně Pákistán v Afghánistánu sleduje?
Historie se opakuje a Spojené státy kráčejí v Íránu do stejné pasti, jakou si před dvěma dekádami připravily v Iráku, varují experti. Ačkoliv americká armáda tehdy dosáhla všech svých taktických cílů – Saddám Husajn byl dopaden a režim se zhroutil během tří týdnů – politický výsledek byl katastrofální. Irák je dnes autoritářským státem s hlubokými vazbami na Teherán. Tato propast mezi vojenským úspěchem a politickou realitou je přesně tím místem, kde americké strategie v uplynulých letech selhaly.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy nebezpečně houstne atmosféra a hrozba návratu k otevřené obchodní válce je čím dál reálnější. Washingtonu dochází trpělivost s Bruselem, který podle amerických představitelů neplní dohodu uzavřenou loni v červenci v Turnberry. Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer si podle webu Politico postěžoval, že zatímco USA své závazky splnily, EU neimplementovala prakticky nic a příslušná legislativa o clech zůstává měsíce zablokovaná.
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních dnech výrazně přehodnotil svůj postoj k válce v Íránu a začal se otevřeně vymezovat proti strategii amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco ještě minulý týden během návštěvy v Bílém domě Merz ujišťoval Trumpa o své plné podpoře a shodě na cíli svrhnout režim v Teheránu, jeho nadšení nyní vystřídala ostrá kritika. Tento obrat přichází ve chvíli, kdy se naplno projevují ničivé dopady konfliktu na německou ekonomiku a bezpečnost.
Hamas v sobotním prohlášení nečekaně vyzval Teherán, aby se při svých vojenských operacích vyvaroval útoků na sousední země. Ačkoliv hnutí plně uznává právo Íránské islámské republiky reagovat na agresi všemi dostupnými prostředky v souladu s mezinárodním právem, apeluje na své „íránské bratry“, aby do konfliktu nezatahovali okolní státy. Tento diplomatický apel přichází v době extrémního napětí, které zachvátilo celý region Perského zálivu.
Americké námořnictvo a námořní pěchota se připravují na posílení své přítomnosti na Blízkém východě, což pro CBS News potvrdili dva vládní představitelé. Očekává se, že do regionu dorazí obojživelná pohotovostní skupina a její expediční jednotka, kterou by měla vést výsadková loď USS Tripoli se základnou v Japonsku. Tato formace obvykle zahrnuje přibližně 5 000 námořníků a příslušníků námořní pěchoty rozmístěných na několika plavidlech.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.