Tchajwanský prezident Laj Čching-te v neděli na svém facebookovém profilu vyzval administrativu Donalda Trumpa, aby pokračovala v prodeji zbraní tomuto samosprávnému ostrovu. Podle jeho vyjádření je americká podpora naprosto nezbytná pro zajištění regionálního míru a bezpečnosti a pro odražení stále agresivnější vojenské přítomnosti Pekingu v oblasti.
Laj Čching-te upozornil, že Čína se nikdy nevzdala svého záměru anektovat Tchaj-wan silou a neustále rozšiřuje své vojenské kapacity ve snaze změnit stávající status quo v regionu i v průlivu. Dodal, že americké dodávky zbraní a bezpečnostní spolupráce představují klíčové prvky pro udržení stability.
Tato reakce tchajwanského lídra přichází poté, co prezident Donald Trump v pátek na palubě letadla Air Force One a v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že odkládá schválení prodeje zbraní Tchaj-wanu v hodnotě 14 miliard dolarů. Trump otevřeně přiznal, že tento obchod využívá jako vyjednávací kartu ve vztazích s Pekingem, a poznamenal, že se teprve uvidí, zda transakci nakonec schválí.
Americký prezident takto reagoval po skončení dvoudenního summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem v Pekingu, který jinak přinesl jen málo konkrétních výsledků. Ukončení prodeje zbraní Tchaj-peji je přitom dlouhodobým požadavkem Číny, která si ostrov nárokuje jako své vlastní území a svůj tlak v poslední době stupňuje zvyšováním vojenského zastrašování.
Americký obchodní zástupce Jamieson Greer se v neděli pro stanici ABC News pokusil situaci uklidnit prohlášením, že Trumpova slova neznamenají ústup ze stávajících vazeb s Tchaj-wanem. Podle Greera dal prezident jasně najevo, že se americká politika vůči ostrovu nijak nemění.
Sám Donald Trump nicméně potvrdil, že o dodávkách zbraní hovořil se Si Ťin-pchingem velmi podrobně. Tímto krokem zřejmě porušil slib z roku 1982, v němž se tehdejší prezident Ronald Reagan zavázal, že Washington nebude tyto transakce s Pekingem konzultovat. Zadržování prodeje by navíc mohlo být v rozporu se zákonem o vztazích s Tchaj-wanem z roku 1979, který Spojené státy zavazuje poskytovat ostrovu zbraně obranného charakteru pro odrazení případné čínské agrese. Laj Čching-te tento závazek označil za vůbec nejdůležitější odstrašující prostředek proti snahám o narušení míru.
Trump v rozhovoru naznačil obavu, že by dodávky zbraní mohly tchajwanskou vládu povzbudit k oficiálnímu vyhlášení nezávislosti, což by mohlo vyvolat otevřený konflikt. Uvedl, že si nepřeje situaci, kdy by někdo vyhlásil nezávislost jen proto, že má za zády podporu Spojených států. Si Ťin-pching během minulotýdenního summitu zopakoval tradiční varování své země, že nezávislost Tchaj-wanu a mír v průlivu jsou neslučitelné jako oheň a voda.
Tchajwanský prezident Laj Čching-te znovu zopakoval oficiální stanovisko své země, podle kterého je Tchaj-wan již nyní suverénním a nezávislým demokratickým národem, na který si Peking nemůže činit žádný právní nárok. Zároveň varoval před následky případné čínské invaze, o níž americký ministr obrany Pete Hegseth v loňském projevu prohlásil, že možná bezprostředně hrozí.
Jakýkoli čin, který podkopává mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu, je podle tchajwanského prezidenta nejen do očí bijícím zpochybněním mezinárodních pravidel a pořádku, ale bude mít také zásadní dopad na bezpečnost v celém indo-pacifickém regionu, na globální dodavatelské řetězce a na světovou ekonomiku.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.