Tchajwanský prezident Laj Čching-te v neděli na svém facebookovém profilu vyzval administrativu Donalda Trumpa, aby pokračovala v prodeji zbraní tomuto samosprávnému ostrovu. Podle jeho vyjádření je americká podpora naprosto nezbytná pro zajištění regionálního míru a bezpečnosti a pro odražení stále agresivnější vojenské přítomnosti Pekingu v oblasti.
Laj Čching-te upozornil, že Čína se nikdy nevzdala svého záměru anektovat Tchaj-wan silou a neustále rozšiřuje své vojenské kapacity ve snaze změnit stávající status quo v regionu i v průlivu. Dodal, že americké dodávky zbraní a bezpečnostní spolupráce představují klíčové prvky pro udržení stability.
Tato reakce tchajwanského lídra přichází poté, co prezident Donald Trump v pátek na palubě letadla Air Force One a v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že odkládá schválení prodeje zbraní Tchaj-wanu v hodnotě 14 miliard dolarů. Trump otevřeně přiznal, že tento obchod využívá jako vyjednávací kartu ve vztazích s Pekingem, a poznamenal, že se teprve uvidí, zda transakci nakonec schválí.
Americký prezident takto reagoval po skončení dvoudenního summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem v Pekingu, který jinak přinesl jen málo konkrétních výsledků. Ukončení prodeje zbraní Tchaj-peji je přitom dlouhodobým požadavkem Číny, která si ostrov nárokuje jako své vlastní území a svůj tlak v poslední době stupňuje zvyšováním vojenského zastrašování.
Americký obchodní zástupce Jamieson Greer se v neděli pro stanici ABC News pokusil situaci uklidnit prohlášením, že Trumpova slova neznamenají ústup ze stávajících vazeb s Tchaj-wanem. Podle Greera dal prezident jasně najevo, že se americká politika vůči ostrovu nijak nemění.
Sám Donald Trump nicméně potvrdil, že o dodávkách zbraní hovořil se Si Ťin-pchingem velmi podrobně. Tímto krokem zřejmě porušil slib z roku 1982, v němž se tehdejší prezident Ronald Reagan zavázal, že Washington nebude tyto transakce s Pekingem konzultovat. Zadržování prodeje by navíc mohlo být v rozporu se zákonem o vztazích s Tchaj-wanem z roku 1979, který Spojené státy zavazuje poskytovat ostrovu zbraně obranného charakteru pro odrazení případné čínské agrese. Laj Čching-te tento závazek označil za vůbec nejdůležitější odstrašující prostředek proti snahám o narušení míru.
Trump v rozhovoru naznačil obavu, že by dodávky zbraní mohly tchajwanskou vládu povzbudit k oficiálnímu vyhlášení nezávislosti, což by mohlo vyvolat otevřený konflikt. Uvedl, že si nepřeje situaci, kdy by někdo vyhlásil nezávislost jen proto, že má za zády podporu Spojených států. Si Ťin-pching během minulotýdenního summitu zopakoval tradiční varování své země, že nezávislost Tchaj-wanu a mír v průlivu jsou neslučitelné jako oheň a voda.
Tchajwanský prezident Laj Čching-te znovu zopakoval oficiální stanovisko své země, podle kterého je Tchaj-wan již nyní suverénním a nezávislým demokratickým národem, na který si Peking nemůže činit žádný právní nárok. Zároveň varoval před následky případné čínské invaze, o níž americký ministr obrany Pete Hegseth v loňském projevu prohlásil, že možná bezprostředně hrozí.
Jakýkoli čin, který podkopává mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu, je podle tchajwanského prezidenta nejen do očí bijícím zpochybněním mezinárodních pravidel a pořádku, ale bude mít také zásadní dopad na bezpečnost v celém indo-pacifickém regionu, na globální dodavatelské řetězce a na světovou ekonomiku.
Vysoké teploty a dlouhotrvající vlny veder v letošním letním období zasadily evropské ekonomice těžkou ránu. Podle rozsáhlých analýz ekonomů z nizozemské banky Triodos mohou tyto klimatické výkyvy připravit HDP Evropské unie až o 180 miliard eur, což v praxi znamená snížení očekávaného hospodářského růstu celého bloku přibližně o jeden procentní bod.
Vývoz ukrajinského obilí čelí vážné krizi, která je důsledkem intenzivních ruských útoků v Černém moři, nepříznivých klimatických podmínek i trvajícího odporu středoevropských sousedů. Intenzivní raketové údery na přístavní infrastrukturu vyhrotily bezpečnostní situaci na námořních trasách do té míry, že nákladní lodi do klíčových ukrajinských přístavů v okolí Oděsy přestaly vplouvat. Námořní přepravci i posádky plavidel odmítají z obav o životy riskovat plavbu přes Černé moře.
Následující dekáda nabídne milovníkům vesmírných úkazů několik zatmění Slunce, přičemž to vůbec nejvýznamnější nastane 2. srpna 2027. Podle slunečního astrofyzika Ryana Frenche z Laboratoře pro atmosféru a vesmírnou fyziku v Coloradu půjde o nejdelší úplné zatmění Slunce, které bude možné během našeho života pozorovat. Fáze totality, kdy měsíc zcela zakryje sluneční kotouč, potrvá v některých místech přes šest minut.
Ruské jednotky v brzkých ranních hodinách podnikly rozsáhlý raketový útok na Kyjev. Podle starosty města Vitalije Klička způsobil úder požáry nejméně ve dvou městských částech. Armádní administrativa metropole potvrdila nejméně jednoho zraněného člověka. Ve městě po vyhlášení leteckého poplachu zaznělo několik silných výbuchů.
Ruská armáda utrpěla v průběhu července jedny z nejvyšších lidských i materiálních ztrát od začátku invaze, zatímco ukrajinské síly zaznamenaly nejvýraznější územní zisky za více než rok. Odhady ukrajinského ministerstva obrany založené na vyhodnocování dělostřeleckých a dronových snímků uvádějí, že Ruská federace přišla v červenci o více než 42 tisíc vojáků. Jde o nejvyšší měsíční bilanci zabitých či těžce raněných ruských vojáků od začátku roku 2025.
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Napětí v Hormuzském průlivu opět vyostřil další útok na komerční plavidlo a ostrá slovní přestřelka mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené arabské emiráty obvinily Írán, že jeho Islámské revoluční gardy v průlivu zasáhly loď spojenou se státní ropnou společností ADNOC.
Hospodářské dopady zablokování Hormuzského průlivu jsou předmětem častých debat, avšak riziko ekologických škod způsobených dlouhodobým odstavením lodí zůstávalo dosud opomíjeno. Nedávný výzkum ukazuje, že více než 1 500 obchodních plavidel, která od února uvízla v Perském zálivu, představuje značnou hrozbu pro životní prostředí. Na jejich trupech se totiž ve zvýšené míře usazují mořské organismy.
Při izraelském leteckém úderu na jiholibanonskou obec Ansár v okrese Nabatíja zahynulo sedm lidí. Podle libanonských úřadů a státní tiskové agentury zasáhla střela v brzkých ranních hodinách domov, v němž pobývaly vysídlené rodiny. Mezi oběťmi jsou tři děti a dvě ženy. Jde o jeden z nejkrvavějších útoků od chvíle, kdy byla v červnu oznámena dohoda zaměřená na omezení bojových operací v oblasti.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.