Podstata války se v průběhu tisíciletí vyvíjela, ale vždy zůstala ryze lidskou záležitostí. To se však podle amerického ministerstva letectva (DAF) může brzy změnit. Jeho prosincová zpráva pro Kongres s názvem „Department of the Air Force in 2050“ naznačuje, že budoucí válčení se může stát především záležitostí strojů, nikoli lidí.
Zpráva, která nese podpis bývalého ministra letectva Franka Kendalla, předpokládá zásadní proměnu válečnictví. Do roku 2050 by podle ní mohlo být bojiště řízeno umělou inteligencí, která bude schopna v reálném čase analyzovat situaci, přizpůsobit taktiku a přijímat rozhodnutí rychlostí, kterou žádný člověk nemůže zvládnout.
Podle webu National Interest by to znamenalo, že známý Boydův OODA cyklus (pozorovat, orientovat se, rozhodnout, jednat) se stane natolik rychlým, že by lidské velení ztratilo svůj smysl.
Po staletí platilo, že podstata války je neměnná – střet vůlí, v němž se lidé snaží přinutit protivníka ke kapitulaci. Historici jako Thúkydidés či stratégové typu Carla von Clausewitze vždy zdůrazňovali, že válka je chaotická a emočně nabitá – lidský faktor tedy hrál klíčovou roli.
Pokud by však válku začaly vést stroje, válečné emoce – hněv, nenávist či strach – by zmizely. To by podle některých analytiků mohlo vést k „očistěné“ formě válčení, kde rozhodují algoritmy a strategie postrádají lidské vášně. Taková situace by mohla znamenat zásadní přerod vojenské teorie a praxe, protože velení už by nebylo výsadou geniálních generálů, ale umělé inteligence.
Dalším klíčovým bodem zprávy je změna vnímání bezpečnosti Spojených států. Po desetiletí byla americká pevnina chráněna oceány, ale nové technologie, včetně hypersonických střel či orbitálního bombardování, tuto výhodu eliminují. Autoři varují, že „nebude žádné útočiště před těmito zbraněmi“ a že americké území se stane strategickým bojištěm.
Konvenční útoky na americkou půdu by podle nich mohly způsobit psychologický šok, který by ochromil politické i vojenské vedení. Události jako přelet čínského špionážního balónu v roce 2023 ukázaly, že i relativně malá narušení amerického vzdušného prostoru mohou vyvolat značný rozruch. Skutečné útoky by tedy mohly být strategicky využity k oslabení odhodlání Spojených států.
Zpráva „Department of the Air Force in 2050“ představuje vizi, která by mohla zásadně změnit světové válčení. Pokud se naplní, lidé už nebudou na bitevním poli rozhodovat – jejich roli převezmou stroje a algoritmy. To by mohlo vést k největší proměně vojenského myšlení v historii.
Jak se na tuto budoucnost připravit? Jak zajistit, aby se válčení nezvrhlo v nekontrolovanou technologickou katastrofu? To jsou otázky, které si budou muset klást nejen vojenští stratégové, ale i politici a vědci. Před námi stojí možná největší změna v dějinách válek – a je třeba ji začít řešit už dnes.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
Dnes už je bývalým princem Andrewem a všichni dobře vědí, co mu zlomilo vaz. Byl to blízký vztah s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Elitní britský deník se teď rozhodl popsat, jak se vztah této dvojice v čase vyvíjel.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.