Podstata války se v průběhu tisíciletí vyvíjela, ale vždy zůstala ryze lidskou záležitostí. To se však podle amerického ministerstva letectva (DAF) může brzy změnit. Jeho prosincová zpráva pro Kongres s názvem „Department of the Air Force in 2050“ naznačuje, že budoucí válčení se může stát především záležitostí strojů, nikoli lidí.
Zpráva, která nese podpis bývalého ministra letectva Franka Kendalla, předpokládá zásadní proměnu válečnictví. Do roku 2050 by podle ní mohlo být bojiště řízeno umělou inteligencí, která bude schopna v reálném čase analyzovat situaci, přizpůsobit taktiku a přijímat rozhodnutí rychlostí, kterou žádný člověk nemůže zvládnout.
Podle webu National Interest by to znamenalo, že známý Boydův OODA cyklus (pozorovat, orientovat se, rozhodnout, jednat) se stane natolik rychlým, že by lidské velení ztratilo svůj smysl.
Po staletí platilo, že podstata války je neměnná – střet vůlí, v němž se lidé snaží přinutit protivníka ke kapitulaci. Historici jako Thúkydidés či stratégové typu Carla von Clausewitze vždy zdůrazňovali, že válka je chaotická a emočně nabitá – lidský faktor tedy hrál klíčovou roli.
Pokud by však válku začaly vést stroje, válečné emoce – hněv, nenávist či strach – by zmizely. To by podle některých analytiků mohlo vést k „očistěné“ formě válčení, kde rozhodují algoritmy a strategie postrádají lidské vášně. Taková situace by mohla znamenat zásadní přerod vojenské teorie a praxe, protože velení už by nebylo výsadou geniálních generálů, ale umělé inteligence.
Dalším klíčovým bodem zprávy je změna vnímání bezpečnosti Spojených států. Po desetiletí byla americká pevnina chráněna oceány, ale nové technologie, včetně hypersonických střel či orbitálního bombardování, tuto výhodu eliminují. Autoři varují, že „nebude žádné útočiště před těmito zbraněmi“ a že americké území se stane strategickým bojištěm.
Konvenční útoky na americkou půdu by podle nich mohly způsobit psychologický šok, který by ochromil politické i vojenské vedení. Události jako přelet čínského špionážního balónu v roce 2023 ukázaly, že i relativně malá narušení amerického vzdušného prostoru mohou vyvolat značný rozruch. Skutečné útoky by tedy mohly být strategicky využity k oslabení odhodlání Spojených států.
Zpráva „Department of the Air Force in 2050“ představuje vizi, která by mohla zásadně změnit světové válčení. Pokud se naplní, lidé už nebudou na bitevním poli rozhodovat – jejich roli převezmou stroje a algoritmy. To by mohlo vést k největší proměně vojenského myšlení v historii.
Jak se na tuto budoucnost připravit? Jak zajistit, aby se válčení nezvrhlo v nekontrolovanou technologickou katastrofu? To jsou otázky, které si budou muset klást nejen vojenští stratégové, ale i politici a vědci. Před námi stojí možná největší změna v dějinách válek – a je třeba ji začít řešit už dnes.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.