Podstata války se v průběhu tisíciletí vyvíjela, ale vždy zůstala ryze lidskou záležitostí. To se však podle amerického ministerstva letectva (DAF) může brzy změnit. Jeho prosincová zpráva pro Kongres s názvem „Department of the Air Force in 2050“ naznačuje, že budoucí válčení se může stát především záležitostí strojů, nikoli lidí.
Zpráva, která nese podpis bývalého ministra letectva Franka Kendalla, předpokládá zásadní proměnu válečnictví. Do roku 2050 by podle ní mohlo být bojiště řízeno umělou inteligencí, která bude schopna v reálném čase analyzovat situaci, přizpůsobit taktiku a přijímat rozhodnutí rychlostí, kterou žádný člověk nemůže zvládnout.
Podle webu National Interest by to znamenalo, že známý Boydův OODA cyklus (pozorovat, orientovat se, rozhodnout, jednat) se stane natolik rychlým, že by lidské velení ztratilo svůj smysl.
Po staletí platilo, že podstata války je neměnná – střet vůlí, v němž se lidé snaží přinutit protivníka ke kapitulaci. Historici jako Thúkydidés či stratégové typu Carla von Clausewitze vždy zdůrazňovali, že válka je chaotická a emočně nabitá – lidský faktor tedy hrál klíčovou roli.
Pokud by však válku začaly vést stroje, válečné emoce – hněv, nenávist či strach – by zmizely. To by podle některých analytiků mohlo vést k „očistěné“ formě válčení, kde rozhodují algoritmy a strategie postrádají lidské vášně. Taková situace by mohla znamenat zásadní přerod vojenské teorie a praxe, protože velení už by nebylo výsadou geniálních generálů, ale umělé inteligence.
Dalším klíčovým bodem zprávy je změna vnímání bezpečnosti Spojených států. Po desetiletí byla americká pevnina chráněna oceány, ale nové technologie, včetně hypersonických střel či orbitálního bombardování, tuto výhodu eliminují. Autoři varují, že „nebude žádné útočiště před těmito zbraněmi“ a že americké území se stane strategickým bojištěm.
Konvenční útoky na americkou půdu by podle nich mohly způsobit psychologický šok, který by ochromil politické i vojenské vedení. Události jako přelet čínského špionážního balónu v roce 2023 ukázaly, že i relativně malá narušení amerického vzdušného prostoru mohou vyvolat značný rozruch. Skutečné útoky by tedy mohly být strategicky využity k oslabení odhodlání Spojených států.
Zpráva „Department of the Air Force in 2050“ představuje vizi, která by mohla zásadně změnit světové válčení. Pokud se naplní, lidé už nebudou na bitevním poli rozhodovat – jejich roli převezmou stroje a algoritmy. To by mohlo vést k největší proměně vojenského myšlení v historii.
Jak se na tuto budoucnost připravit? Jak zajistit, aby se válčení nezvrhlo v nekontrolovanou technologickou katastrofu? To jsou otázky, které si budou muset klást nejen vojenští stratégové, ale i politici a vědci. Před námi stojí možná největší změna v dějinách válek – a je třeba ji začít řešit už dnes.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.