Podstata války se v průběhu tisíciletí vyvíjela, ale vždy zůstala ryze lidskou záležitostí. To se však podle amerického ministerstva letectva (DAF) může brzy změnit. Jeho prosincová zpráva pro Kongres s názvem „Department of the Air Force in 2050“ naznačuje, že budoucí válčení se může stát především záležitostí strojů, nikoli lidí.
Zpráva, která nese podpis bývalého ministra letectva Franka Kendalla, předpokládá zásadní proměnu válečnictví. Do roku 2050 by podle ní mohlo být bojiště řízeno umělou inteligencí, která bude schopna v reálném čase analyzovat situaci, přizpůsobit taktiku a přijímat rozhodnutí rychlostí, kterou žádný člověk nemůže zvládnout.
Podle webu National Interest by to znamenalo, že známý Boydův OODA cyklus (pozorovat, orientovat se, rozhodnout, jednat) se stane natolik rychlým, že by lidské velení ztratilo svůj smysl.
Po staletí platilo, že podstata války je neměnná – střet vůlí, v němž se lidé snaží přinutit protivníka ke kapitulaci. Historici jako Thúkydidés či stratégové typu Carla von Clausewitze vždy zdůrazňovali, že válka je chaotická a emočně nabitá – lidský faktor tedy hrál klíčovou roli.
Pokud by však válku začaly vést stroje, válečné emoce – hněv, nenávist či strach – by zmizely. To by podle některých analytiků mohlo vést k „očistěné“ formě válčení, kde rozhodují algoritmy a strategie postrádají lidské vášně. Taková situace by mohla znamenat zásadní přerod vojenské teorie a praxe, protože velení už by nebylo výsadou geniálních generálů, ale umělé inteligence.
Dalším klíčovým bodem zprávy je změna vnímání bezpečnosti Spojených států. Po desetiletí byla americká pevnina chráněna oceány, ale nové technologie, včetně hypersonických střel či orbitálního bombardování, tuto výhodu eliminují. Autoři varují, že „nebude žádné útočiště před těmito zbraněmi“ a že americké území se stane strategickým bojištěm.
Konvenční útoky na americkou půdu by podle nich mohly způsobit psychologický šok, který by ochromil politické i vojenské vedení. Události jako přelet čínského špionážního balónu v roce 2023 ukázaly, že i relativně malá narušení amerického vzdušného prostoru mohou vyvolat značný rozruch. Skutečné útoky by tedy mohly být strategicky využity k oslabení odhodlání Spojených států.
Zpráva „Department of the Air Force in 2050“ představuje vizi, která by mohla zásadně změnit světové válčení. Pokud se naplní, lidé už nebudou na bitevním poli rozhodovat – jejich roli převezmou stroje a algoritmy. To by mohlo vést k největší proměně vojenského myšlení v historii.
Jak se na tuto budoucnost připravit? Jak zajistit, aby se válčení nezvrhlo v nekontrolovanou technologickou katastrofu? To jsou otázky, které si budou muset klást nejen vojenští stratégové, ale i politici a vědci. Před námi stojí možná největší změna v dějinách válek – a je třeba ji začít řešit už dnes.
Na další setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem podle Moskvy není v tuto chvíli nutné spěchat. Putin a Trump se měli v minulém týdnu sejít v Budapešti, ale na srpnové rozhovory na Aljašce se zatím
Princ Andrew přijde i o poslední čestnou armádní hodnost. Britské ministerstvo obrany na tom pracuje podle pokynů krále Karla III., prozradil ministr John Healey. Labouristický politik uvedl, že se řídí přáním panovníka a staršího bratra zdiskreditovaného Andrewa.
Írán hodlá obnovit zničená jaderná zařízení, řekl prezident Masúd Pezeškján v neděli státním médiím. Nová zařízení mají demonstrovat ještě větší sílu. Pezeškján přesto tvrdí, že Teherán nechce mít jaderné zbraně. Na jeho slova upozornil web Times of Israel.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
Od čtvrtka vyšetřují kriminalisté vraždu ve věznici v Plzni, kde měl jeden z vězňů připravit o život jiného odsouzeného. Podle nejnovějších informací ho uškrtil a k činu se přiznal. Pobyt za mřížemi si tak nejspíš výrazně prodlouží.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.