Podstata války se v průběhu tisíciletí vyvíjela, ale vždy zůstala ryze lidskou záležitostí. To se však podle amerického ministerstva letectva (DAF) může brzy změnit. Jeho prosincová zpráva pro Kongres s názvem „Department of the Air Force in 2050“ naznačuje, že budoucí válčení se může stát především záležitostí strojů, nikoli lidí.
Zpráva, která nese podpis bývalého ministra letectva Franka Kendalla, předpokládá zásadní proměnu válečnictví. Do roku 2050 by podle ní mohlo být bojiště řízeno umělou inteligencí, která bude schopna v reálném čase analyzovat situaci, přizpůsobit taktiku a přijímat rozhodnutí rychlostí, kterou žádný člověk nemůže zvládnout.
Podle webu National Interest by to znamenalo, že známý Boydův OODA cyklus (pozorovat, orientovat se, rozhodnout, jednat) se stane natolik rychlým, že by lidské velení ztratilo svůj smysl.
Po staletí platilo, že podstata války je neměnná – střet vůlí, v němž se lidé snaží přinutit protivníka ke kapitulaci. Historici jako Thúkydidés či stratégové typu Carla von Clausewitze vždy zdůrazňovali, že válka je chaotická a emočně nabitá – lidský faktor tedy hrál klíčovou roli.
Pokud by však válku začaly vést stroje, válečné emoce – hněv, nenávist či strach – by zmizely. To by podle některých analytiků mohlo vést k „očistěné“ formě válčení, kde rozhodují algoritmy a strategie postrádají lidské vášně. Taková situace by mohla znamenat zásadní přerod vojenské teorie a praxe, protože velení už by nebylo výsadou geniálních generálů, ale umělé inteligence.
Dalším klíčovým bodem zprávy je změna vnímání bezpečnosti Spojených států. Po desetiletí byla americká pevnina chráněna oceány, ale nové technologie, včetně hypersonických střel či orbitálního bombardování, tuto výhodu eliminují. Autoři varují, že „nebude žádné útočiště před těmito zbraněmi“ a že americké území se stane strategickým bojištěm.
Konvenční útoky na americkou půdu by podle nich mohly způsobit psychologický šok, který by ochromil politické i vojenské vedení. Události jako přelet čínského špionážního balónu v roce 2023 ukázaly, že i relativně malá narušení amerického vzdušného prostoru mohou vyvolat značný rozruch. Skutečné útoky by tedy mohly být strategicky využity k oslabení odhodlání Spojených států.
Zpráva „Department of the Air Force in 2050“ představuje vizi, která by mohla zásadně změnit světové válčení. Pokud se naplní, lidé už nebudou na bitevním poli rozhodovat – jejich roli převezmou stroje a algoritmy. To by mohlo vést k největší proměně vojenského myšlení v historii.
Jak se na tuto budoucnost připravit? Jak zajistit, aby se válčení nezvrhlo v nekontrolovanou technologickou katastrofu? To jsou otázky, které si budou muset klást nejen vojenští stratégové, ale i politici a vědci. Před námi stojí možná největší změna v dějinách válek – a je třeba ji začít řešit už dnes.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.
Íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí prohlásil, že mírová dohoda se Spojenými státy je podmíněna stažením izraelských sil z Libanonu. Podle jeho slov válka plně neskončí, dokud izraelská armáda neopustí území okupovaná během současného konfliktu. Zástupce Hizballáhu pro styk s médii potvrdil, že skupina obdržela od Íránu ujištění, že tento požadavek bude vznesen v další fázi rozhovorů s USA. Tyto komentáře přicházejí v době rostoucích obav, že by Izrael mohl diplomatické úsilí o ukončení války na Blízkém východě narušit.
Evropská unie v úterý uznala porážku v boji proti vydavatelům videoher, kteří své starší tituly záměrně znefunkčňují. Brusel oficiálně oznámil, že v současné době nemůže firmám legálně nařídit, aby udržovaly ukončené online hry při životě. Reagoval tím na evropskou občanskou iniciativu s názvem „Stop Destroying Videogames“ (Zastavte ničení videoher), kterou podpořil více než milion lidí z celé Evropy a která požadovala zavedení přísných pravidel pro ochranu digitálního vlastnictví hráčů.