Válečný konflikt s Íránem se nezadržitelně blíží k okamžiku, kdy se situace může zcela vymknout kontrole. S tímto varováním v úterý vystoupil Katar, který dlouhodobě působí jako klíčový diplomatický hráč v regionu. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Májed al-Ansárí zdůraznil, že Dauhá naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany k nalezení smírného řešení dříve, než dojde k nezvratné eskalaci.
Napětí vyvrcholilo v souvislosti s nekompromisním ultimátem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten stanovil termín pro otevření Hormuzského průlivu na úterní osmou hodinu večer východoamerického času s mrazivým varováním, že v sázce je přežití celé jedné civilizace. Katar v této souvislosti upozornil, že strategický průliv nesmí podléhat kontrole jediného státu a jeho zablokování jako nástroje politického nátlaku je nepřípustné.
Podle katarských představitelů musí jakákoli budoucí dohoda s Íránem vycházet z konsenzu všech regionálních aktérů. Al-Ansárí uvedl, že nové uspořádání bezpečnosti v oblasti Blízkého východu nelze budovat bez zapojení všech partnerů a musí být podloženo pevnými mezinárodními zárukami, které budou respektovat světové právo. Zároveň však potvrdil, že Katar momentálně nefiguruje v roli přímého prostředníka mezi Washingtonem a Teheránem.
Zatímco nad regionem visí hrozba totální války, na poli diplomacie se podařilo dosáhnout dílčího úspěchu v podobě propuštění dvou francouzských občanů. Cécile Kohlerová a její partner Jacques Paris, kteří byli v Íránu zadržováni více než tři roky, dostali povolení opustit zemi. Pár byl zatčen v květnu 2022 během turistické návštěvy a následně obviněn ze špionáže pro Francii a Izrael.
Propuštění vězněných Francouzů bylo výsledkem složité dohody mezi Paříží a Teheránem, na které se podílel i Omán v roli mediátora. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyjádřil nad návratem svých občanů nesmírnou úlevu. Ministr zahraničí Jean-Noël Barrot potvrdil, že s oběma propuštěnými již hovořil a oba neskrývali dojetí z brzkého shledání se svými blízkými.
Íránská státní tisková agentura IRNA však upozornila, že tato svoboda nebyla zadarmo. Propuštění francouzské dvojice bylo součástí výměny za íránskou studentku Mahdíi Esfandíáríovou. Ta byla loni zatčena ve francouzském Lyonu kvůli svým protiizraelským příspěvkům na sociálních sítích. Součástí dohody bylo navíc i stažení francouzské stížnosti na Írán u Mezinárodního soudního dvora, která se týkala právě nezákonného zadržování Kohlerové a Parise.
Vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla v pondělí brzy ráno území Ukrajiny, kde usmrtila nejméně 21 lidí a těžce poškodila obytné domy a další budovy. Úder přišel v předvečer summitu NATO v Turecku a odhalil narůstající mezery v ukrajinské protivzdušné obraně. Samotné hlavní město Kyjev, které bylo hlavním terčem, zaznamenalo 15 mrtvých a 56 zraněných, přičemž dalších šest obětí a 21 zraněných hlásí širší kyjevská oblast.
Britské ozbrojené síly v Norském moři zasáhly proti ruskému letounu poté, co přesunuly svou letadlovou loď za polární kruh na podporu misí NATO. Britské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské hlídkové letadlo Tu-142, známé pod kódovým označením „Bear F“, se koncem minulého týdne opakovaně přiblížilo k britské úderné skupině. Tento manévr britská strana označila za nebezpečný a neprofesionální.
Floridský právník Peter Ticktin, který se označuje za nejlepšího přítele Donalda Trumpa ze středoškolských let na New York Military Academy, intenzivně tlačí na Bílý dům, aby vyhlásil výjimečný stav. Podle jeho představ by měl prezident prostřednictvím krizového dekretu převzít kontrolu nad nadcházejícími podzimními kongresovými volbami. Ticktin varuje před údajným spiknutím Demokratické strany, která chce podle něj získat v legislativním sboru dostatek křesel, aby mohla Trumpa i viceprezidenta JD Vance sesadit z úřadu.
V Teheránu se v pondělí sešel milionový dav, aby doprovodil na poslední cestě zavražděného íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Rozsah a hloubka smutečního průvodu představují mimořádný zvrat pro zemi, kterou ještě před sedmi měsíci svíraly pouliční protesty s tisíci mrtvými po zásazích vládních bezpečnostních složek. Podle mnohých názorů je toto shromáždění monumentem odrážejícím neuváženou válku, kterou proti Íránu v únoru rozpoutal Donald Trump.
Z Chorvatska, které je oblíbenou dovolenkovou destinací českých občanů, se vracela čtyřčlenná česká rodina, když došlo k dopravní nehodě na dálnici u rakouské obce Großwilfersdorf. Trojice cestujících skončila v nemocnici.
Čína provedla raketový test, který ostatní země v regionu zjevně vnímají jako provokaci. Co se stalo? Jedna z čínských ponorek odpálila balistickou raketu s maketou bojové hlavice v Pacifiku. Informovala o tom BBC. Kdo se Pekingu ozval?
Na jídlo si během dne najde čas snad úplně každý z nás. Pokud si během něj vyhradíte dvě minuty, můžete se třeba zbavit i nadváhy. Vědci totiž přišli na to, jak se zbavit chuti na tučná a nezdravá jídla.
Překvapily vás včera či dnes otevřené obchody? I po letech si Češi nejsou jistí tím, kdy je během svátků otevřeno a kdy naopak zavřeno. Kdy se provozovatelé budou opět podřizovat platnému zákonu? Dvakrát je to čeká na podzim.
Oto Klempíř (Motoristé) by se jako ministr kultury měl snažit mít dobrou pověst mezi umělci, ale zjevně se mu to úplně nedaří. Svědčí o tom slova jednoho známého herce, který vládního politika neváhal označit za komika.
Napětí by se dalo krájet, protože již zítra začne letošní summit NATO v turecké Ankaře. Česko jako členská země aliance nebude chybět. Není přitom vyloučeno, že si vyslechne kritiku ze strany spojenců kvůli nedostatečnému plnění závazků. Připustil to i premiér Andrej Babiš (ANO).
Česko má před sebou první ryze červencový týden a jeho dvě rozdílné části. V té první se bude hodit deštník. Následně se ale vyčasí a oteplí, teploty vystoupají až na 31 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Český blackout loni oficiálně spustil spadlý vodič. Španělský (přesněji iberský) blackout, jenž za sebou zanechal i mrtvé, o pár měsíců dříve zase nezvládnuté napětí, jalový výkon, oscilace a kaskádové odpojování výroben. Na papíře tedy dvě rozdílné technické události. V podstatě však ukazují totéž: evropská síť je v éře překotného nástupu obnovitelných zdrojů křehčí, než politici připouštějí.