Válečný konflikt s Íránem se nezadržitelně blíží k okamžiku, kdy se situace může zcela vymknout kontrole. S tímto varováním v úterý vystoupil Katar, který dlouhodobě působí jako klíčový diplomatický hráč v regionu. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Májed al-Ansárí zdůraznil, že Dauhá naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany k nalezení smírného řešení dříve, než dojde k nezvratné eskalaci.
Napětí vyvrcholilo v souvislosti s nekompromisním ultimátem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten stanovil termín pro otevření Hormuzského průlivu na úterní osmou hodinu večer východoamerického času s mrazivým varováním, že v sázce je přežití celé jedné civilizace. Katar v této souvislosti upozornil, že strategický průliv nesmí podléhat kontrole jediného státu a jeho zablokování jako nástroje politického nátlaku je nepřípustné.
Podle katarských představitelů musí jakákoli budoucí dohoda s Íránem vycházet z konsenzu všech regionálních aktérů. Al-Ansárí uvedl, že nové uspořádání bezpečnosti v oblasti Blízkého východu nelze budovat bez zapojení všech partnerů a musí být podloženo pevnými mezinárodními zárukami, které budou respektovat světové právo. Zároveň však potvrdil, že Katar momentálně nefiguruje v roli přímého prostředníka mezi Washingtonem a Teheránem.
Zatímco nad regionem visí hrozba totální války, na poli diplomacie se podařilo dosáhnout dílčího úspěchu v podobě propuštění dvou francouzských občanů. Cécile Kohlerová a její partner Jacques Paris, kteří byli v Íránu zadržováni více než tři roky, dostali povolení opustit zemi. Pár byl zatčen v květnu 2022 během turistické návštěvy a následně obviněn ze špionáže pro Francii a Izrael.
Propuštění vězněných Francouzů bylo výsledkem složité dohody mezi Paříží a Teheránem, na které se podílel i Omán v roli mediátora. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyjádřil nad návratem svých občanů nesmírnou úlevu. Ministr zahraničí Jean-Noël Barrot potvrdil, že s oběma propuštěnými již hovořil a oba neskrývali dojetí z brzkého shledání se svými blízkými.
Íránská státní tisková agentura IRNA však upozornila, že tato svoboda nebyla zadarmo. Propuštění francouzské dvojice bylo součástí výměny za íránskou studentku Mahdíi Esfandíáríovou. Ta byla loni zatčena ve francouzském Lyonu kvůli svým protiizraelským příspěvkům na sociálních sítích. Součástí dohody bylo navíc i stažení francouzské stížnosti na Írán u Mezinárodního soudního dvora, která se týkala právě nezákonného zadržování Kohlerové a Parise.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.