Finanční trhy zatím žádný český „dluhový armagedon“ nevyhlížejí. Od loňských parlamentních voleb, které se konaly přesně před rokem, zdražilo České republice desetileté půjčování prakticky stejně jako Německu, tedy evropskému etalonu fiskální důvěryhodnosti. Výnos českého desetiletého státního dluhopisu se za posledních dvanáct měsíců zvýšil o 80,9 bazického bodu, německého o 76,1 bazického bodu. Rozdíl představuje pouhých 4,8 bazického bodu, tedy 0,048 procentního bodu.
Pokud by finanční trhy skutečně v posledním roce propadaly obavám z rozpočtové politiky nové Babišovy vlády, mělo by se to projevit především výraznějším rozevíráním úrokové přirážky českého dluhu vůči Německu. Nic takového se tedy neděje.
Naopak, třináct z 23 zemí EU, jejichž desetileté dluhopisy agentura Bloomberg sleduje a vykazuje, zaznamenalo proti Německu větší nárůst desetiletých výnosů než Česko. Ve Francii činí rozdíl proti Německu 60 bazických bodů, v Bulharsku 47,6, na Kypru 42,2 a v Lotyšsku 38,3 bodu. Hůře než Česko vycházejí rovněž Řecko, Belgie, Itálie, Chorvatsko, Litva, Slovinsko, Slovensko, Portugalsko a Španělsko.
Ještě výmluvnější je statistické srovnání celé skupiny 23 zemí EU. Prostý průměr změny výnosu proti Německu činí přibližně 4,75 bazického bodu. České 4,8 bodu je tedy prakticky přesně průměr sledované skupiny. Medián přitom dosahuje 12,4 bodu, takže Česko se nachází dokonce pod touto střední hodnotou. A pokud země nevážíme všechny stejně, ale zohledníme jejich ekonomickou velikost, vychází průměr ještě podstatně výše, kolem 16 bazických bodů. Při vážení velikostí veřejného dluhu je přibližně 25 bazických bodů.
Těžko tudíž lze tvrdit, že by trhy během uplynulého roku Česko za jeho rozpočtovou politiku trestaly. Což ovšem neznamená, že český stát financuje svůj dluh levně. Naopak. Výnos jeho desetiletého dluhopisu přesahuje pět procent a je výrazně vyšší než německý. Je ale třeba oddělit dvě zcela rozdílné věci: dlouhodobou úroveň úroku a jeho změnu od voleb.
Poměrně vysoká výchozí úroveň českých výnosů existovala již před vznikem nynější vlády i než před zmíněnými volbami, z nichž vzešla. Je výsledkem předchozího inflačního vývoje, vyššího tempa ekonomického růstu v ČR, vyšších úrokových sazeb České národní banky, odlišné měnové politiky, existence kurzového rizika koruny, velikosti a likvidity českého dluhopisového trhu i dřívějšího vývoje veřejných financí. Už při nástupu současné vlády si český stát půjčoval podstatně dráže než Německo.
Lze samozřejmě diskutovat, zda dnešní rozpočtová politika vytváří rizika pro budoucnost. Pokud by schodky zůstávaly dlouhodobě příliš vysoké, může se riziková přirážka českého dluhu zvýšit. Nelze ale dnešní vysokou úroveň českých úroků jednoduše vydávat za účet vystavený finančními trhy nové vládě.
Data od voleb zatím říkají něco jiného: Česku zdražilo půjčování vůči Německu o pouhých pět bazických bodů, prakticky stejně jako v průměru sledovaným zemím EU a výrazně méně, než odpovídá jejich mediánu.
Pokud existuje důkaz, že trhy Česko po volbách za rozpočtovou politiku trestají, v desetiletých výnosech jej zatím hledat nelze.
Kanadský premiér Mark Carney vyjádřil během probíhajícího summitu APEC v čínském Šen-čenu opatrnou podporu připravovanému trilaterálnímu setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf kanadské vlády přitom vyzdvihl zejména plánovanou agendu zaměřenou na kontrolu jaderných zbraní a odzbrojení. Toto diplomatické setkání třech velmocí se má uskutečnit ve čtvrtek na okraj probíhajícího mezinárodního summitu.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu čelí rostoucím obavám, že Spojené státy uvalí sankce na jeho soudce, a to v předvečer očekávaného rozhodnutí o obvinění Myanmaru z genocidy na menšině Rohingyů.
Francouzská politická scéna čelí novému diplomatickým patové situaci ohledně případné schůzky mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vůdkyní francouzské krajní pravice Marine Le Penovou. Přestože obě strany deklarují zájem o vzájemné setkání, nedaří se jim nalézt shodu na místě konání. Tento spor odráží širší neshody v pohledu na budoucí podporu Ukrajiny a priority zahraniční politiky.
Americký prezident Donald Trump přicestoval do čínského technologického centra v Šen-čenu na summit Asijsko-pacifické hospodářské spolupráci, kde ho bezprostředně po příletu na letištní ploše osobně přivítal čínský vůdce Si Ťin-pching v rámci vzácného a pečlivě připraveného diplomatického gesta.
Evropští diplomaté a představitelé vyjadřují podle webu Politico hluboké obavy z toho, že ruský prezident Vladimir Putin pouze předstírá ochotu vyjednávat o ukončení konfliktu na Ukrajině. Přestože americký prezident Donald Trump usralo usilovně tlačí na uzavření dohody, panují v evropských kruzích vážné pochybnosti o skutečných záměrech Moskvy. Tyto obavy zazněly v souvislosti s obnovením zprostředkovaných mírových rozhovorů, které proběhly v Abú Zabí za účasti amerických a ukrajinských zástupců.
Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval na zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, že ruský prezident Vladimir Putin nedosáhne vítězství nad Ukrajinou ani nezlomí západní podporu Kyjevu. Během 37. zasedání v takzvaném ramsteinském formátu šéf aliance prohlásil, že hlavním záměrem Moskvy je oslabit Evropu šířením nejistoty. Podle jeho slov se Kreml snaží vyvolávat neshody a destabilizovat situaci na celém kontinentu.
Ukrajina plánuje v roce 2027 více než ztrojnásobit své schopnosti pro dálkové údery hluboko v ruském vnitrozemí, přestože čelí výhradám ze strany Spojených států. Toto oznámení učinil ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara na závěr 37. zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, které proběhlo v takzvaném ramsteinském formátu za účasti ministrů obrany členských států NATO.
Izraelský parlament zvolil nového předsedu, čímž opozice udělala klíčový krok k odvrácení politik dosavadní vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Do čela Knesetu byl zvolen Matan Kahana, který je blízkým spojencem Gadiho Eisenkota. Právě Eisenkot nyní vede snahu o sestavení nové koalice a nahrazení současného kabinetu.
Britský premiér Andy Burnham míří na nadcházející summit s Evropskou unií v Bruselu, který se nese ve znamení odlišných podmínek od doby odchodu Británie z bloku. Domácí opozice v čele s konzervativci a hnutím Reform UK přitom vládní kroky ostře kritizuje a varuje před nekontrolovanou imigrací či zadními dvířky zpět do unie. Očekávání ohledně rozsahu blížících se dohod se přitom různí podle politických perspektiv obou stran.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio odmítl obavy veřejnosti a prohlásil, že neexistují žádné důkazy spojující nedávnou vlnu výpadků informačních technologií ve Spojených státech. Reagoval tak na sérii poruch, které v posledním týdnu postihly leteckou dopravu, bankovní sektor či vládní systémy. Podle jeho slov se země nenachází pod systémovým útokem a jednotlivé incidenty spolu vzájemně nesouvisí.
Nadcházející setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a čínského lídra Si Ťin-pchinga v Číně provází nečekaná komplikace v podobě špionážního skandálu kolem společnosti Nvidia. Bývalý výkonný ředitel firmy Jensen Huang odstoupil z funkce kvůli aféře spojené s čínskou podnikatelkou Alice Huangovou, kterou americké zpravodajské služby podezírají z vazeb na čínské zpravodajské struktury. Tato událost se rychle stává novým ohniskem napětí v již tak křehkých vztazích mezi Spojenými státy a Čínou.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Írán zaplatí obrovskou cenu, pokud by uskutečnil plán na použití špinavé bomby. Reagoval tak na zprávu stanice CNN, podle které americké zpravodajské služby evidují plány Teheránu na takový útok v hlavním městě USA. O těchto plánech informovalo sedm amerických představitelů.