Finanční trhy zatím žádný český „dluhový armagedon“ nevyhlížejí. Od loňských parlamentních voleb, které se konaly přesně před rokem, zdražilo České republice desetileté půjčování prakticky stejně jako Německu, tedy evropskému etalonu fiskální důvěryhodnosti. Výnos českého desetiletého státního dluhopisu se za posledních dvanáct měsíců zvýšil o 80,9 bazického bodu, německého o 76,1 bazického bodu. Rozdíl představuje pouhých 4,8 bazického bodu, tedy 0,048 procentního bodu.
Pokud by finanční trhy skutečně v posledním roce propadaly obavám z rozpočtové politiky nové Babišovy vlády, mělo by se to projevit především výraznějším rozevíráním úrokové přirážky českého dluhu vůči Německu. Nic takového se tedy neděje.
Naopak, třináct z 23 zemí EU, jejichž desetileté dluhopisy agentura Bloomberg sleduje a vykazuje, zaznamenalo proti Německu větší nárůst desetiletých výnosů než Česko. Ve Francii činí rozdíl proti Německu 60 bazických bodů, v Bulharsku 47,6, na Kypru 42,2 a v Lotyšsku 38,3 bodu. Hůře než Česko vycházejí rovněž Řecko, Belgie, Itálie, Chorvatsko, Litva, Slovinsko, Slovensko, Portugalsko a Španělsko.
Ještě výmluvnější je statistické srovnání celé skupiny 23 zemí EU. Prostý průměr změny výnosu proti Německu činí přibližně 4,75 bazického bodu. České 4,8 bodu je tedy prakticky přesně průměr sledované skupiny. Medián přitom dosahuje 12,4 bodu, takže Česko se nachází dokonce pod touto střední hodnotou. A pokud země nevážíme všechny stejně, ale zohledníme jejich ekonomickou velikost, vychází průměr ještě podstatně výše, kolem 16 bazických bodů. Při vážení velikostí veřejného dluhu je přibližně 25 bazických bodů.
Těžko tudíž lze tvrdit, že by trhy během uplynulého roku Česko za jeho rozpočtovou politiku trestaly. Což ovšem neznamená, že český stát financuje svůj dluh levně. Naopak. Výnos jeho desetiletého dluhopisu přesahuje pět procent a je výrazně vyšší než německý. Je ale třeba oddělit dvě zcela rozdílné věci: dlouhodobou úroveň úroku a jeho změnu od voleb.
Poměrně vysoká výchozí úroveň českých výnosů existovala již před vznikem nynější vlády i než před zmíněnými volbami, z nichž vzešla. Je výsledkem předchozího inflačního vývoje, vyššího tempa ekonomického růstu v ČR, vyšších úrokových sazeb České národní banky, odlišné měnové politiky, existence kurzového rizika koruny, velikosti a likvidity českého dluhopisového trhu i dřívějšího vývoje veřejných financí. Už při nástupu současné vlády si český stát půjčoval podstatně dráže než Německo.
Lze samozřejmě diskutovat, zda dnešní rozpočtová politika vytváří rizika pro budoucnost. Pokud by schodky zůstávaly dlouhodobě příliš vysoké, může se riziková přirážka českého dluhu zvýšit. Nelze ale dnešní vysokou úroveň českých úroků jednoduše vydávat za účet vystavený finančními trhy nové vládě.
Data od voleb zatím říkají něco jiného: Česku zdražilo půjčování vůči Německu o pouhých pět bazických bodů, prakticky stejně jako v průměru sledovaným zemím EU a výrazně méně, než odpovídá jejich mediánu.
Pokud existuje důkaz, že trhy Česko po volbách za rozpočtovou politiku trestají, v desetiletých výnosech jej zatím hledat nelze.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.