Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Americký prezident se tak vrací k dřívějším hrozbám, mezi něž patří útoky na civilní cíle či obsazení ostrova Charg, kde se nachází většina íránských kapacit na zpracování ropy. Bílý dům sice ztrácí naději na dohodu o íránském jaderném programu, Trump však věří, že nátlak donutí Teherán vzdát se kontroly nad Hormuzským průlivem a umožní stabilizaci globálních energetických trhů. Tento návrat k dříve neúspěšným postupům však ukazuje, jak omezené jsou možnosti Washingtonu.
Zatímco na začátku konfliktu se Trump spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem snažili oslabit íránský jaderný program a případně svrhnout tamní režim, nyní se těžiště bojů přesunulo k otázce volné plavby. Íránský vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf prosazuje, aby lodní doprava průlivem fungovala pouze za íránských podmínek. USA naopak požadují návrat k volnému tranzitu, který fungoval před válkou, nedaří se jim však tohoto cíle dosáhnout za přijatelnou cenu.
Z vojenského hlediska není nikdo schopen Hormuzský průliv plně ovládnout. Íránu navíc stačí pouze udržovat dostatečnou hrozbu pro projíždějící plavidla. K tomu využívá snadno skryvatelné zásoby raket, dronů a rychlých člunů. Aby tyto kapacity Spojené státy eliminovaly, musely by obsadit rozsáhlé íránské území, což by znamenalo vysoké riziko ztrát na životech bez jistoty úspěchu. Podobně rizikové by bylo i obsazení ostrova Chark, kde by američtí vojáci čelili neustálým íránským útokům, což by komplikovalo jeho dlouhodobé využití jako vyjednávacího nástroje. Údery na civilní cíle, o nichž Trump uvažuje, by navíc mohly vyvolat íránskou odvetu a poškodit infrastrukturu v celém Perském zálivu.
Diplomatická řešení v posledních měsících selhávají, protože odrážejí patovou situaci na bojišti. Bez reálné vojenské možnosti, jak eliminovat íránský vliv v průlivu, nemá Teherán důvod ustupovat. Mohsen Rezáí, poradce íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chámeneího, označil vliv v Hormuzském průlivu za důležitější než desítky jaderných bomb, což podtrhuje strategický význam této vodní cesty pro Írán.
Nejúčinnější pákou Washingtonu tak zůstává dlouhodobá ekonomická blokáda íránských přístavů, která může prohloubit tamní hospodářskou krizi a podkopat domácí podporu íránské vlády. Ta se již na začátku roku 2026 potýkala s nepokoji vyvolanými vysokou inflací, které režim brutálně potlačil.
Ekonomické dopady blokády se však dotýkají i Spojených států, neboť Írán v reakci na ni nepouští ropu a plyn skrz průliv, což zvyšuje globální ceny energií. Vynucování blokády navíc vyžaduje trvalé nasazení amerického námořnictva, které je však potřeba v jiných částech světa, například v Evropě či Indo-Pacifiku. Jakmile by navíc americké síly oblast opustily, Írán by díky své geografické poloze mohl dopravu v průlivu okamžitě začít ohrožovat znovu.
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.
Křehký stav mezi válkou a mírem, který panoval od červnového podpisu předběžné dohody mezi USA a Íránem, se podle všeho definitivně překlopil v otevřený konflikt. Tato nestabilní situace by se sice mohla znovu stabilizovat díky úsilí arabských a pákistánských prostředníků a neochotě obou stran vracet se k vleklé válce, hlavním problémem však zůstává status strategického Hormuzského průlivu.
Ruské rakety brzy ráno zasáhly Kyjev, přičemž hlasité exploze otřásly ukrajinským hlavním městem jen několik hodin před plánovaným příjezdem odstupujícího britského premiéra Keira Starmera, který se má setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle ukrajinské státní služby pro mimořádné události útok zasáhl dvě kyjevské čtvrti a vyžádal si dva lidské životy, včetně jednoho teenagera. Úder navíc způsobil požáry ve skladech a zapálil okolní vozidla.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.