Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Americký prezident se tak vrací k dřívějším hrozbám, mezi něž patří útoky na civilní cíle či obsazení ostrova Charg, kde se nachází většina íránských kapacit na zpracování ropy. Bílý dům sice ztrácí naději na dohodu o íránském jaderném programu, Trump však věří, že nátlak donutí Teherán vzdát se kontroly nad Hormuzským průlivem a umožní stabilizaci globálních energetických trhů. Tento návrat k dříve neúspěšným postupům však ukazuje, jak omezené jsou možnosti Washingtonu.
Zatímco na začátku konfliktu se Trump spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem snažili oslabit íránský jaderný program a případně svrhnout tamní režim, nyní se těžiště bojů přesunulo k otázce volné plavby. Íránský vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf prosazuje, aby lodní doprava průlivem fungovala pouze za íránských podmínek. USA naopak požadují návrat k volnému tranzitu, který fungoval před válkou, nedaří se jim však tohoto cíle dosáhnout za přijatelnou cenu.
Z vojenského hlediska není nikdo schopen Hormuzský průliv plně ovládnout. Íránu navíc stačí pouze udržovat dostatečnou hrozbu pro projíždějící plavidla. K tomu využívá snadno skryvatelné zásoby raket, dronů a rychlých člunů. Aby tyto kapacity Spojené státy eliminovaly, musely by obsadit rozsáhlé íránské území, což by znamenalo vysoké riziko ztrát na životech bez jistoty úspěchu. Podobně rizikové by bylo i obsazení ostrova Chark, kde by američtí vojáci čelili neustálým íránským útokům, což by komplikovalo jeho dlouhodobé využití jako vyjednávacího nástroje. Údery na civilní cíle, o nichž Trump uvažuje, by navíc mohly vyvolat íránskou odvetu a poškodit infrastrukturu v celém Perském zálivu.
Diplomatická řešení v posledních měsících selhávají, protože odrážejí patovou situaci na bojišti. Bez reálné vojenské možnosti, jak eliminovat íránský vliv v průlivu, nemá Teherán důvod ustupovat. Mohsen Rezáí, poradce íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chámeneího, označil vliv v Hormuzském průlivu za důležitější než desítky jaderných bomb, což podtrhuje strategický význam této vodní cesty pro Írán.
Nejúčinnější pákou Washingtonu tak zůstává dlouhodobá ekonomická blokáda íránských přístavů, která může prohloubit tamní hospodářskou krizi a podkopat domácí podporu íránské vlády. Ta se již na začátku roku 2026 potýkala s nepokoji vyvolanými vysokou inflací, které režim brutálně potlačil.
Ekonomické dopady blokády se však dotýkají i Spojených států, neboť Írán v reakci na ni nepouští ropu a plyn skrz průliv, což zvyšuje globální ceny energií. Vynucování blokády navíc vyžaduje trvalé nasazení amerického námořnictva, které je však potřeba v jiných částech světa, například v Evropě či Indo-Pacifiku. Jakmile by navíc americké síly oblast opustily, Írán by díky své geografické poloze mohl dopravu v průlivu okamžitě začít ohrožovat znovu.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.
Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.
Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.
První místopředseda výboru pro obranu ruského parlamentu Aleksej Žuravljev veřejně vyzval k použití taktických jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle ultranacionálního politika a předsedy strany Rodina by takový krok donutil napadenou zemi k okamžité kapitulaci a definitivně ukončil válečný konflikt. Žuravljev zdůraznil, že debata o přípustnosti použití těchto zbraní je zbytečná a ruská armáda by k nim měla v případě potřeby bez váhání sáhnout. Jeho ostrá rétorika přichází v době, kdy ruská vojska pokračují v útocích na ukrajinskou infrastrukturu.
Válečný konflikt s Íránem se podle amerického bezpečnostního analytika Bretta McGurka dostal do čtvrté fáze, v níž Teherán postupně ztrácí svou nejsilnější páku v Hormuzském průlivu. Přestože se v minulých měsících objevovaly názory, že z konfliktu vychází vítězně Írán, současný vývoj ukazuje na rostoucí tlak na tamní režim. Spojené státy v reakci na íránské útoky na obchodní lodě obnovily námořní blokádu íránských přístavů a zpřísnily ropné sankce. Americké námořnictvo zároveň intenzivně pracuje na zabezpečení klíčových námořních tras.
Iránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vyzval v písemném poselství muslimské země, a zejména státy v oblasti Perského zálivu, ke sjednocení proti společnému nepříteli. Podle webu al-Džazíra má na mysli USA a Izrael, načež zdůraznil, že jakékoliv rozpory a nejednota mezi muslimy hrají výhradně do karet jejich protivníkům. Poselství bylo zveřejněno na jeho kanálu na síti Telegram u příležitosti Týdne islámské jednoty, který připomíná narození proroka Mohameda.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Moskva tyto kroky označuje za odvetné opatření reagující na předchozí ukrajinské útoky zaměřené na ruské energetické objekty.
Upřímná omluva v cizím jazyce představuje složitý úkol, který přesahuje pouhou znalost gramatiky a slovní zásoby. Omluvy jako takové totiž nereflektují pouze uznání chyby, ale odhalují i to, jak jednotlivci chápou odpovědnost, etiku a společenské normy. Tyto hodnoty se v různých kulturních kontextech značně liší, což komplikuje mezikulturní komunikaci.
Mladá íránská aktivistka Nika, která ve vlasti čelila pronásledování za účast na protivládních protestech, nalezla útočiště ve Spojených státech pouze do chvíle, kdy ji americké úřady nečekaně deportovaly do Středoafrické republiky. Přestože disponovala soudním příkazem na ochranu před návratem do nebezpečných oblastí, administrativě se podařilo využít mezeru v zákonech a uzavřít dohody se třetími zeměmi. Spojené státy tak začaly hromadně vyhošťovat migranty do míst, kde nikdy dříve nebyli a kde jim hrozí vážná nebezpečí.
Ani po šesti měsících od zahájení vojenských úderů Spojených států a Izraele proti Íránu není íránská komunita v Americe jednotná v pohledu na tento konflikt. Íránská diaspora ve Spojených státech zahrnuje několik generací emigrantů, od pamětníků islámské revoluce až po uprchlíky před nedávnými zásahy proti protestujícím.
Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je již déle než týden bez vnějšího přívodu elektrické energie. Zařízení je v současné době zcela závislé na provozu nouzových naftových generátorů. Podle zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii má elektrárna na místě zásoby nafty pouze na deset dní. Energie je přitom nezbytně nutná k ochlazování šesti odstavených reaktorů.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.