Vůdce menšinové frakce v Senátu Chuck Schumer vyzval prezidenta Donalda Trumpa k jasným vysvětlením po jeho rozhodnutí provést údery na Írán bez souhlasu Kongresu. Schumer zdůraznil, že žádnému prezidentovi by nemělo být dovoleno jednostranně zatáhnout zemi do války a požaduje rychlé přijetí zákona o válečných pravomocích.
Vůdce menšiny v Senátu Chuck Schumer podle CNN v noci požadoval od prezidenta Donalda Trumpa podrobné odpovědi ohledně nedávných amerických úderů na Írán, které Trump nařídil bez souhlasu Kongresu. „Prezident Trump musí poskytnout americkému lidu a Kongresu jasné odpovědi na akce podniknuté dnes večer a jejich důsledky pro bezpečnost Američanů,“ uvedl Schumer v prohlášení.
Podle Schumera by žádný prezident neměl mít možnost jednostranně zatáhnout Spojené státy do válečného konfliktu s nevyzpytatelnými hrozbami a bez jasné strategie. „Musíme prosadit zákon o válečných pravomocích a já naléhám na vůdce senátní většiny Johna Thunea, aby jej okamžitě předložil na půdě Senátu,“ dodal Schumer. Zároveň slíbil, že bude hlasovat pro tento zákon a vyzval všechny senátory, aby jej podpořili.
Demokrat také upozornil na zvýšené nebezpečí vyvolané současnou konfrontací s Íránem, která zahrnuje „nemilosrdnou kampaň teroru, jaderné ambice a regionální agresi“. Podle něj se riziko širší, delší a ničivější války nyní dramaticky zvýšilo.
Spojené státy, jak jsme informovali, provedly v neděli ráno koordinovaný útok na tři íránská jaderná zařízení – Fordo, Natanz a Isfahán. Americký prezident Donald Trump oznámil, že mise byla „velmi úspěšná“ a všechny útočné letouny se bezpečně vrátily zpět. Trump zároveň varoval Írán před jakoukoli odvetou a slíbil, že jakýkoliv útok na USA bude „proveden mnohem větší silou“.
Írán reagoval na útoky evakuací postižených jaderných zařízení a označil americkou akci za vážnou eskalaci napětí v regionu. V reakci na incident hrozí Írán odvetnými kroky a vyzývá Spojené státy k ukončení agresivních kroků. V regionu narůstá napětí, přičemž Íránem podporované povstalecké skupiny Houthi v Jemenu již pohrozily útoky na americké lodě v Rudém moři v případě pokračující americké podpory Izraele.
Generální tajemník OSN Antonio Guterres vyjádřil vážné znepokojení nad použitím síly a varoval před rizikem rychlé eskalace konfliktu s katastrofálními důsledky pro civilisty i celý region. Apeloval na všechny strany, aby upřednostnily diplomatická řešení a zabránily dalšímu šíření napětí. Mezitím v USA roste politická kritika, především vůdce senátní menšiny Chuck Schumer požaduje od prezidenta Trumpa odpovědi a zdůrazňuje nutnost schválení zákona o válečných pravomocích, který by omezil pravomoci prezidenta v otázkách vojenských akcí.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.