Vůdce menšinové frakce v Senátu Chuck Schumer vyzval prezidenta Donalda Trumpa k jasným vysvětlením po jeho rozhodnutí provést údery na Írán bez souhlasu Kongresu. Schumer zdůraznil, že žádnému prezidentovi by nemělo být dovoleno jednostranně zatáhnout zemi do války a požaduje rychlé přijetí zákona o válečných pravomocích.
Vůdce menšiny v Senátu Chuck Schumer podle CNN v noci požadoval od prezidenta Donalda Trumpa podrobné odpovědi ohledně nedávných amerických úderů na Írán, které Trump nařídil bez souhlasu Kongresu. „Prezident Trump musí poskytnout americkému lidu a Kongresu jasné odpovědi na akce podniknuté dnes večer a jejich důsledky pro bezpečnost Američanů,“ uvedl Schumer v prohlášení.
Podle Schumera by žádný prezident neměl mít možnost jednostranně zatáhnout Spojené státy do válečného konfliktu s nevyzpytatelnými hrozbami a bez jasné strategie. „Musíme prosadit zákon o válečných pravomocích a já naléhám na vůdce senátní většiny Johna Thunea, aby jej okamžitě předložil na půdě Senátu,“ dodal Schumer. Zároveň slíbil, že bude hlasovat pro tento zákon a vyzval všechny senátory, aby jej podpořili.
Demokrat také upozornil na zvýšené nebezpečí vyvolané současnou konfrontací s Íránem, která zahrnuje „nemilosrdnou kampaň teroru, jaderné ambice a regionální agresi“. Podle něj se riziko širší, delší a ničivější války nyní dramaticky zvýšilo.
Spojené státy, jak jsme informovali, provedly v neděli ráno koordinovaný útok na tři íránská jaderná zařízení – Fordo, Natanz a Isfahán. Americký prezident Donald Trump oznámil, že mise byla „velmi úspěšná“ a všechny útočné letouny se bezpečně vrátily zpět. Trump zároveň varoval Írán před jakoukoli odvetou a slíbil, že jakýkoliv útok na USA bude „proveden mnohem větší silou“.
Írán reagoval na útoky evakuací postižených jaderných zařízení a označil americkou akci za vážnou eskalaci napětí v regionu. V reakci na incident hrozí Írán odvetnými kroky a vyzývá Spojené státy k ukončení agresivních kroků. V regionu narůstá napětí, přičemž Íránem podporované povstalecké skupiny Houthi v Jemenu již pohrozily útoky na americké lodě v Rudém moři v případě pokračující americké podpory Izraele.
Generální tajemník OSN Antonio Guterres vyjádřil vážné znepokojení nad použitím síly a varoval před rizikem rychlé eskalace konfliktu s katastrofálními důsledky pro civilisty i celý region. Apeloval na všechny strany, aby upřednostnily diplomatická řešení a zabránily dalšímu šíření napětí. Mezitím v USA roste politická kritika, především vůdce senátní menšiny Chuck Schumer požaduje od prezidenta Trumpa odpovědi a zdůrazňuje nutnost schválení zákona o válečných pravomocích, který by omezil pravomoci prezidenta v otázkách vojenských akcí.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.