Vůdce menšinové frakce v Senátu Chuck Schumer vyzval prezidenta Donalda Trumpa k jasným vysvětlením po jeho rozhodnutí provést údery na Írán bez souhlasu Kongresu. Schumer zdůraznil, že žádnému prezidentovi by nemělo být dovoleno jednostranně zatáhnout zemi do války a požaduje rychlé přijetí zákona o válečných pravomocích.
Vůdce menšiny v Senátu Chuck Schumer podle CNN v noci požadoval od prezidenta Donalda Trumpa podrobné odpovědi ohledně nedávných amerických úderů na Írán, které Trump nařídil bez souhlasu Kongresu. „Prezident Trump musí poskytnout americkému lidu a Kongresu jasné odpovědi na akce podniknuté dnes večer a jejich důsledky pro bezpečnost Američanů,“ uvedl Schumer v prohlášení.
Podle Schumera by žádný prezident neměl mít možnost jednostranně zatáhnout Spojené státy do válečného konfliktu s nevyzpytatelnými hrozbami a bez jasné strategie. „Musíme prosadit zákon o válečných pravomocích a já naléhám na vůdce senátní většiny Johna Thunea, aby jej okamžitě předložil na půdě Senátu,“ dodal Schumer. Zároveň slíbil, že bude hlasovat pro tento zákon a vyzval všechny senátory, aby jej podpořili.
Demokrat také upozornil na zvýšené nebezpečí vyvolané současnou konfrontací s Íránem, která zahrnuje „nemilosrdnou kampaň teroru, jaderné ambice a regionální agresi“. Podle něj se riziko širší, delší a ničivější války nyní dramaticky zvýšilo.
Spojené státy, jak jsme informovali, provedly v neděli ráno koordinovaný útok na tři íránská jaderná zařízení – Fordo, Natanz a Isfahán. Americký prezident Donald Trump oznámil, že mise byla „velmi úspěšná“ a všechny útočné letouny se bezpečně vrátily zpět. Trump zároveň varoval Írán před jakoukoli odvetou a slíbil, že jakýkoliv útok na USA bude „proveden mnohem větší silou“.
Írán reagoval na útoky evakuací postižených jaderných zařízení a označil americkou akci za vážnou eskalaci napětí v regionu. V reakci na incident hrozí Írán odvetnými kroky a vyzývá Spojené státy k ukončení agresivních kroků. V regionu narůstá napětí, přičemž Íránem podporované povstalecké skupiny Houthi v Jemenu již pohrozily útoky na americké lodě v Rudém moři v případě pokračující americké podpory Izraele.
Generální tajemník OSN Antonio Guterres vyjádřil vážné znepokojení nad použitím síly a varoval před rizikem rychlé eskalace konfliktu s katastrofálními důsledky pro civilisty i celý region. Apeloval na všechny strany, aby upřednostnily diplomatická řešení a zabránily dalšímu šíření napětí. Mezitím v USA roste politická kritika, především vůdce senátní menšiny Chuck Schumer požaduje od prezidenta Trumpa odpovědi a zdůrazňuje nutnost schválení zákona o válečných pravomocích, který by omezil pravomoci prezidenta v otázkách vojenských akcí.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.