Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Moskva má zájem zejména o povolení k masivnímu vypouštění útočných bezpilotních letounů a usiluje o vytvoření nové nátlakové fronty na západě, což by přimělo ukrajinské velení odklonit vojáky z aktivních donbaských bojových zón k běloruským hranicím.
K prosazení těchto záměrů využívá Moskva finanční páky a hrozby výrazným omezením hospodářské podpory v případě, že Lukašenko odmítne kooperovat. Bývalý důstojník ruských zpravodajských služeb potvrdil, že strategickým záměrem Kremlu je využít Bělorusko k maximálnímu roztažení ukrajinské protiletecké a pozemní obrany. Navzdory stupňujícímu se tlaku se však Lukašenko přímému vojenskému zapojení nadále vyhýbá a balancuje tak, aby si uchoval nezbytnou podporu Moskvy, ale nevstoupil otevřeně do války.
Tento odpor vůči záměrům Kremlu se jasně projevil v nedávných událostech na společné bělorusko-ukrajinské hranici. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské naváděcí opakovače signálu instalované na běloruském území, které sloužily k řízení ruských dronů s dlouhým doletem hlouběji do západní Ukrajiny, byly náhle vyřazeny z provozu. Stalo se tak poté, co Kyjev zaslal Minsku nekompromisní ultimátum, v němž požadoval demontáž těchto zařízení, jinak budou do 26. června zničena ukrajinskými údery.
Zelenskyj sice upřesnil, že v tuto chvíli není zcela zřejmé, zda Bělorusko technické vybavení kompletně rozebralo, nebo pouze dočasně pozastavilo jeho provoz, avšak reakce na ukrajinské varování je podle Institutu pro studium války výmluvná. Skutečnost, že Minsk na ultimátum fakticky přistoupil, naznačuje, že se Lukašenko nadále snaží blokovat snahy Kremlu o úplné vtažení své země do probíhajícího konfliktu. Běloruský autokrat se již od roku 2022 důsledně vyhýbá nasazení vlastních ozbrojených sil v operacích na Ukrajině a většinou se distancuje i od rétoriky Moskvy, která se snaží vykreslit Ukrajinu jako přímou hrozbu pro Bělorusko.
Zatímco se Kreml snaží rozšířit válečné pole, navenek nadále vysílá signály, které vylučují jakákoliv skutečná mírová jednání. Vysoce postavení ruští činitelé, včetně Dmitrije Medveděva a Sergeje Lavrova, potvrdili, že Moskva trvá na svých původních válečných cílech. Ruské vedení striktně odmítá jakékoliv návrhy, které by zahrnovaly zmrazení stávající frontové linie nebo jakýkoliv smysluplný kompromis, a pokračuje v prosazování narativů, jež sice deklarují ochotu k dialogu, ale ve skutečnosti požadují efektivní kapitulaci Ukrajiny.
Paralelně s diplomatickou neústupností však Rusko začíná pociťovat stále silnější vnitřní ekonomické potíže, které jsou přímým důsledkem ukrajinských vojenských úderů na energetickou infrastrukturu. V Moskvě i v dalších klíčových regionech se začíná projevovat citelný nedostatek pohonných hmot. Ruské úřady byly nuceny zavést nouzová opatření ke stabilizaci dodávek benzinu na domácí trh a tamní letecké společnosti otevřeně varují před zhoršujícím se nedostatkem leteckého paliva. Podle tiskové agentury Reuters je situace natolik vážná, že Moskva aktuálně vyjednává s Kazachstánem o nouzovém nákupu přibližně 50 000 tun benzinu.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.