Astronomové ohlásili pozorování nejhmotnější srážky černých děr, jaká kdy byla zaznamenána. Událost, označená jako GW231123, se odehrála někde hluboko ve vesmíru, kde se srazily dvě černé díry, každá o hmotnosti více než 100 Sluncí. Tato výjimečná kolize byla zachycena pomocí detektorů gravitačních vln LIGO v USA, které zaznamenaly slabé záření vyvolané touto mimořádnou vesmírnou událostí.
Gravitační vlny, jevy předpovězené Albertem Einsteinem už v roce 1915, byly poprvé detekovány teprve v roce 2016 a od té doby přinesly řadu zásadních objevů. Systémy LIGO v USA, Virgo v Itálii a KAGRA v Japonsku dosud zaznamenaly zhruba 300 podobných událostí. Tato nová však vybočuje svou velikostí i zvláštními vlastnostmi.
Jedním z nejpřekvapivějších aspektů GW231123 je hmotnost obou černých děr – přibližně 100 a 140 hmotností Slunce. Tyto hodnoty spadají do tzv. „hmotnostní mezery“ – rozmezí, kde podle současných teorií nemají vznikat černé díry způsobené kolapsem hvězd. Podle vědců je tak pravděpodobné, že tyto dvě černé díry samy vznikly při předchozích sloučeních menších černých děr. Taková „řetězová reakce“ srážek by mohla vysvětlit jejich neobvyklou velikost.
„Tohle je silný náznak, že sledujeme proces, kdy se černé díry opakovaně spojují a vytvářejí stále větší objekty,“ říká profesor Mark Hannam z Cardiffské univerzity, který se podílel na výzkumu.
Dalším šokujícím zjištěním je rychlost rotace obou černých děr – vědci tvrdí, že se otáčely téměř nejvyšší možnou rychlostí. To podle nich opět podporuje teorii, že šlo o produkty předchozích srážek. Vědkyně Sophie Bini z Caltechu poznamenala, že taková rychlá rotace je výzvou pro stávající modely a že GW231123 je natolik složitý jev, že jej bude obtížné plně vysvětlit.
Černé díry nevyzařují světlo ani jinou formu elektromagnetického záření, a proto jsou pro běžné teleskopy neviditelné. Gravitační vlny jsou jediným způsobem, jak tyto kolize pozorovat. Podle výpočtů se mohla tato událost odehrát až 12 miliard světelných let od Země, i když přesné určení vzdálenosti je stále nejisté.
Pokud by se potvrdilo, že GW231123 vznikla řadou předchozích srážek, mohlo by to naznačovat existenci dosud neznámé populace černých děr. Ty by se podle některých hypotéz mohly pohybovat někde mezi běžnými hvězdnými černými dírami a supermasivními černými děrami ve středech galaxií.
Objev GW231123 tak nejen překonal předchozí rekord (srážku GW190521, která byla o 60 % menší), ale podle odborníků otevírá zcela novou kapitolu v poznávání vesmíru. Připravované observatoře jako Cosmic Explorer v USA nebo Einsteinův teleskop v Evropě by mohly v příštích desetiletích přinést ještě přesnější měření a nové odpovědi.
„Za méně než deset let jsme se od prvního objevu dostali k událostem, které vážně zpochybňují naše teorie o vzniku černých děr,“ shrnul astrofyzik Imre Bartos z Floridské univerzity.
Zatím ale zůstává nezodpovězeno, zda GW231123 byla ojedinělá výjimka – nebo jen první náznak mnohem rozsáhlejšího jevu, který v našem vesmíru dosud zůstával skryt.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
