Astronomové ohlásili pozorování nejhmotnější srážky černých děr, jaká kdy byla zaznamenána. Událost, označená jako GW231123, se odehrála někde hluboko ve vesmíru, kde se srazily dvě černé díry, každá o hmotnosti více než 100 Sluncí. Tato výjimečná kolize byla zachycena pomocí detektorů gravitačních vln LIGO v USA, které zaznamenaly slabé záření vyvolané touto mimořádnou vesmírnou událostí.
Gravitační vlny, jevy předpovězené Albertem Einsteinem už v roce 1915, byly poprvé detekovány teprve v roce 2016 a od té doby přinesly řadu zásadních objevů. Systémy LIGO v USA, Virgo v Itálii a KAGRA v Japonsku dosud zaznamenaly zhruba 300 podobných událostí. Tato nová však vybočuje svou velikostí i zvláštními vlastnostmi.
Jedním z nejpřekvapivějších aspektů GW231123 je hmotnost obou černých děr – přibližně 100 a 140 hmotností Slunce. Tyto hodnoty spadají do tzv. „hmotnostní mezery“ – rozmezí, kde podle současných teorií nemají vznikat černé díry způsobené kolapsem hvězd. Podle vědců je tak pravděpodobné, že tyto dvě černé díry samy vznikly při předchozích sloučeních menších černých děr. Taková „řetězová reakce“ srážek by mohla vysvětlit jejich neobvyklou velikost.
„Tohle je silný náznak, že sledujeme proces, kdy se černé díry opakovaně spojují a vytvářejí stále větší objekty,“ říká profesor Mark Hannam z Cardiffské univerzity, který se podílel na výzkumu.
Dalším šokujícím zjištěním je rychlost rotace obou černých děr – vědci tvrdí, že se otáčely téměř nejvyšší možnou rychlostí. To podle nich opět podporuje teorii, že šlo o produkty předchozích srážek. Vědkyně Sophie Bini z Caltechu poznamenala, že taková rychlá rotace je výzvou pro stávající modely a že GW231123 je natolik složitý jev, že jej bude obtížné plně vysvětlit.
Černé díry nevyzařují světlo ani jinou formu elektromagnetického záření, a proto jsou pro běžné teleskopy neviditelné. Gravitační vlny jsou jediným způsobem, jak tyto kolize pozorovat. Podle výpočtů se mohla tato událost odehrát až 12 miliard světelných let od Země, i když přesné určení vzdálenosti je stále nejisté.
Pokud by se potvrdilo, že GW231123 vznikla řadou předchozích srážek, mohlo by to naznačovat existenci dosud neznámé populace černých děr. Ty by se podle některých hypotéz mohly pohybovat někde mezi běžnými hvězdnými černými dírami a supermasivními černými děrami ve středech galaxií.
Objev GW231123 tak nejen překonal předchozí rekord (srážku GW190521, která byla o 60 % menší), ale podle odborníků otevírá zcela novou kapitolu v poznávání vesmíru. Připravované observatoře jako Cosmic Explorer v USA nebo Einsteinův teleskop v Evropě by mohly v příštích desetiletích přinést ještě přesnější měření a nové odpovědi.
„Za méně než deset let jsme se od prvního objevu dostali k událostem, které vážně zpochybňují naše teorie o vzniku černých děr,“ shrnul astrofyzik Imre Bartos z Floridské univerzity.
Zatím ale zůstává nezodpovězeno, zda GW231123 byla ojedinělá výjimka – nebo jen první náznak mnohem rozsáhlejšího jevu, který v našem vesmíru dosud zůstával skryt.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.