Astronomové ohlásili pozorování nejhmotnější srážky černých děr, jaká kdy byla zaznamenána. Událost, označená jako GW231123, se odehrála někde hluboko ve vesmíru, kde se srazily dvě černé díry, každá o hmotnosti více než 100 Sluncí. Tato výjimečná kolize byla zachycena pomocí detektorů gravitačních vln LIGO v USA, které zaznamenaly slabé záření vyvolané touto mimořádnou vesmírnou událostí.
Gravitační vlny, jevy předpovězené Albertem Einsteinem už v roce 1915, byly poprvé detekovány teprve v roce 2016 a od té doby přinesly řadu zásadních objevů. Systémy LIGO v USA, Virgo v Itálii a KAGRA v Japonsku dosud zaznamenaly zhruba 300 podobných událostí. Tato nová však vybočuje svou velikostí i zvláštními vlastnostmi.
Jedním z nejpřekvapivějších aspektů GW231123 je hmotnost obou černých děr – přibližně 100 a 140 hmotností Slunce. Tyto hodnoty spadají do tzv. „hmotnostní mezery“ – rozmezí, kde podle současných teorií nemají vznikat černé díry způsobené kolapsem hvězd. Podle vědců je tak pravděpodobné, že tyto dvě černé díry samy vznikly při předchozích sloučeních menších černých děr. Taková „řetězová reakce“ srážek by mohla vysvětlit jejich neobvyklou velikost.
„Tohle je silný náznak, že sledujeme proces, kdy se černé díry opakovaně spojují a vytvářejí stále větší objekty,“ říká profesor Mark Hannam z Cardiffské univerzity, který se podílel na výzkumu.
Dalším šokujícím zjištěním je rychlost rotace obou černých děr – vědci tvrdí, že se otáčely téměř nejvyšší možnou rychlostí. To podle nich opět podporuje teorii, že šlo o produkty předchozích srážek. Vědkyně Sophie Bini z Caltechu poznamenala, že taková rychlá rotace je výzvou pro stávající modely a že GW231123 je natolik složitý jev, že jej bude obtížné plně vysvětlit.
Černé díry nevyzařují světlo ani jinou formu elektromagnetického záření, a proto jsou pro běžné teleskopy neviditelné. Gravitační vlny jsou jediným způsobem, jak tyto kolize pozorovat. Podle výpočtů se mohla tato událost odehrát až 12 miliard světelných let od Země, i když přesné určení vzdálenosti je stále nejisté.
Pokud by se potvrdilo, že GW231123 vznikla řadou předchozích srážek, mohlo by to naznačovat existenci dosud neznámé populace černých děr. Ty by se podle některých hypotéz mohly pohybovat někde mezi běžnými hvězdnými černými dírami a supermasivními černými děrami ve středech galaxií.
Objev GW231123 tak nejen překonal předchozí rekord (srážku GW190521, která byla o 60 % menší), ale podle odborníků otevírá zcela novou kapitolu v poznávání vesmíru. Připravované observatoře jako Cosmic Explorer v USA nebo Einsteinův teleskop v Evropě by mohly v příštích desetiletích přinést ještě přesnější měření a nové odpovědi.
„Za méně než deset let jsme se od prvního objevu dostali k událostem, které vážně zpochybňují naše teorie o vzniku černých děr,“ shrnul astrofyzik Imre Bartos z Floridské univerzity.
Zatím ale zůstává nezodpovězeno, zda GW231123 byla ojedinělá výjimka – nebo jen první náznak mnohem rozsáhlejšího jevu, který v našem vesmíru dosud zůstával skryt.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.