Astronomové ohlásili pozorování nejhmotnější srážky černých děr, jaká kdy byla zaznamenána. Událost, označená jako GW231123, se odehrála někde hluboko ve vesmíru, kde se srazily dvě černé díry, každá o hmotnosti více než 100 Sluncí. Tato výjimečná kolize byla zachycena pomocí detektorů gravitačních vln LIGO v USA, které zaznamenaly slabé záření vyvolané touto mimořádnou vesmírnou událostí.
Gravitační vlny, jevy předpovězené Albertem Einsteinem už v roce 1915, byly poprvé detekovány teprve v roce 2016 a od té doby přinesly řadu zásadních objevů. Systémy LIGO v USA, Virgo v Itálii a KAGRA v Japonsku dosud zaznamenaly zhruba 300 podobných událostí. Tato nová však vybočuje svou velikostí i zvláštními vlastnostmi.
Jedním z nejpřekvapivějších aspektů GW231123 je hmotnost obou černých děr – přibližně 100 a 140 hmotností Slunce. Tyto hodnoty spadají do tzv. „hmotnostní mezery“ – rozmezí, kde podle současných teorií nemají vznikat černé díry způsobené kolapsem hvězd. Podle vědců je tak pravděpodobné, že tyto dvě černé díry samy vznikly při předchozích sloučeních menších černých děr. Taková „řetězová reakce“ srážek by mohla vysvětlit jejich neobvyklou velikost.
„Tohle je silný náznak, že sledujeme proces, kdy se černé díry opakovaně spojují a vytvářejí stále větší objekty,“ říká profesor Mark Hannam z Cardiffské univerzity, který se podílel na výzkumu.
Dalším šokujícím zjištěním je rychlost rotace obou černých děr – vědci tvrdí, že se otáčely téměř nejvyšší možnou rychlostí. To podle nich opět podporuje teorii, že šlo o produkty předchozích srážek. Vědkyně Sophie Bini z Caltechu poznamenala, že taková rychlá rotace je výzvou pro stávající modely a že GW231123 je natolik složitý jev, že jej bude obtížné plně vysvětlit.
Černé díry nevyzařují světlo ani jinou formu elektromagnetického záření, a proto jsou pro běžné teleskopy neviditelné. Gravitační vlny jsou jediným způsobem, jak tyto kolize pozorovat. Podle výpočtů se mohla tato událost odehrát až 12 miliard světelných let od Země, i když přesné určení vzdálenosti je stále nejisté.
Pokud by se potvrdilo, že GW231123 vznikla řadou předchozích srážek, mohlo by to naznačovat existenci dosud neznámé populace černých děr. Ty by se podle některých hypotéz mohly pohybovat někde mezi běžnými hvězdnými černými dírami a supermasivními černými děrami ve středech galaxií.
Objev GW231123 tak nejen překonal předchozí rekord (srážku GW190521, která byla o 60 % menší), ale podle odborníků otevírá zcela novou kapitolu v poznávání vesmíru. Připravované observatoře jako Cosmic Explorer v USA nebo Einsteinův teleskop v Evropě by mohly v příštích desetiletích přinést ještě přesnější měření a nové odpovědi.
„Za méně než deset let jsme se od prvního objevu dostali k událostem, které vážně zpochybňují naše teorie o vzniku černých děr,“ shrnul astrofyzik Imre Bartos z Floridské univerzity.
Zatím ale zůstává nezodpovězeno, zda GW231123 byla ojedinělá výjimka – nebo jen první náznak mnohem rozsáhlejšího jevu, který v našem vesmíru dosud zůstával skryt.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.