Andrew by se měl zodpovídat úřadům ze svých činů, vyzvala jedna z Epsteinových obětí

Princ Andrew
Princ Andrew , foto: Depositphotos
Klára Marková 25. prosince 2025 17:36
Sdílej:

Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.

V rozhovoru pro deník Guardian uvedla, že by se bývalý princ měl zodpovídat americkým úřadům ze svých činů. Její apel přichází po zveřejnění nové sady dokumentů z ministerstva spravedlnosti USA, které vrhají další stín na Andrewovu minulost a jeho vztahy s Epsteinovou společnicí Ghislaine Maxwellovou.

Nově uniklé e-maily z let 2001 a 2002 naznačují, že osoba označovaná jako „A“ žádala Maxwellovou o sjednání schůzek s „nevhodnými přáteli“. Obsah zpráv vykazuje shodu s dobovými událostmi v Andrewově životě, včetně úmrtí jeho komorníka nebo odchodu z královského námořnictva.

Maxwellová v korespondenci rovněž poptávala „diskrétní a zábavné“ dívky pro muže jménem Andrew, který se v té době chystal na oficiální cestu do Peru. Právě tyto detaily podle kritiků vyvracejí dřívější Andrewova popírání jakékoli viny.

Právník Brad Edwards, který zastupoval Virginii Giuffreovou, prohlásil, že každý, kdo dosud věřil Andrewovým výmluvám, by se měl stydět. Giuffreová, která prince obvinila ze zneužití v době, kdy jí bylo sedmnáct let, v dubnu letošního roku spáchala sebevraždu.

Její posmrtně vydané paměti detailně popisují tři případy, kdy byla k sexu s tehdejším vévodou z Yorku přinucena. Podle jejích slov se Andrew choval, jako by sex s nezletilou dívkou byl jeho nezpochybnitelným výsadním právem.

Marina Lacerda zdůraznila, že Spojené království i USA měly v minulosti postupovat mnohem důsledněji a neignorovat tvrzení obětí. Vyjádřila znechucení nad tím, že Giuffreová musela zemřít, aby její slova konečně získala váhu.

Dokumenty navíc odhalily, že FBI chtěla Andrewa vyslýchat i v souvislosti s dalším milionářem obviněným ze sexuálních deliktů, Peterem Nygardem, což však bývalý člen královské rodiny odmítl. Přestože mu král Karel III. letos v říjnu odebral tituly i pocty, oběti nadále požadují jeho osobní účast u výslechů v Americe.

Stalo se
Novinky
Bílý dům

V Bílém domě začaly po volbách personální čistky

Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.

Novinky
Hormuzský průliv

Hormuzský průliv může být znovu otevřen jako součást inspekce jaderných zařízení

Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.

Novinky
Ilustrační foto

10 let od podpisu klimatické dohody: Svět se propadá do hluboké krize, oteplení pod 1,5 stupně neudrží

Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.

Novinky
Izrael

"Je to jen textilní továrna." Jak Izrael před 60 lety světu tajil jaderný program?

Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.