Ruská armáda utrpěla od začátku invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety ztráty, které svou magnitudou nemají u světové mocnosti od konce druhé světové války obdoby. Nová zpráva uznávaného institutu Center for Strategic and International Studies (CSIS) uvádí, že počet zabitých, zraněných nebo pohřešovaných ruských vojáků dosáhl přibližně 1,2 milionu. Tento enormní lidský dar přitom přinesl Moskvě jen velmi omezené územní zisky, když od roku 2022 rozšířila kontrolované území o pouhých 12 %.
Analýza CSIS přímo zpochybňuje vžité představy, včetně těch z Bílého domu, že ruské vítězství je nevyhnutelné kvůli převaze v rozloze a síle. Americký prezident Donald Trump minulý měsíc prohlásil, že Rusko má navrch a v určitém bodě jeho velikost zvítězí. Data ze zprávy však naznačují opak a autoři doslova uvádějí, že Rusko lze jen stěží označit za vítěze, protože ukrajinská strategie hluboké obrany postup agresora efektivně brzdí.
Ukrajina si na bojišti udržuje výhodu bránící se strany, přičemž poměr ztrát hovoří v její prospěch v poměru 2 ku 1, případně až 2,5 ku 1. Zatímco Rusko eviduje přes milion vyřazených vojáků, na ukrajinské straně se odhaduje 500 až 600 tisíc mrtvých, zraněných či nezvěstných. Pokud jde o přímo padlé v boji, zpráva připisuje Rusku 275 až 325 tisíc úmrtí, zatímco Ukrajina ztratila 100 až 140 tisíc vojáků.
V historickém srovnání jsou moskevské ztráty naprosto ohromující. Pro srovnání, Spojené státy ztratily v korejské válce 57 tisíc vojáků a ve Vietnamu 47 tisíc. Současné ruské oběti na Ukrajině jsou pětkrát vyšší než součet všech ruských a sovětských ztrát ve všech válkách od roku 1945 dohromady, a to včetně dekády bojů v Afghánistánu a dvou čečenských válek. Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno v Davosu podotkl, že v Afghánistánu ztratili Sověti 20 tisíc lidí za deset let, zatímco nyní Rusko ztrácí 30 tisíc mužů měsíčně.
Územní zisky, kterých se Vladimiru Putinovi za cenu stovek tisíc životů dostalo, jsou v posledních dvou letech měřitelné v některých úsecích pouze na metry za den. V Časiv Jaru jde o denní posun o 16 metrů, u Kupjansku o 25 metrů a v nejaktivnějším sektoru u Pokrovsku o 76 metrů. To je méně, než kolik dokázaly za den urazit spojenecké jednotky v roce 1916 během bitvy na Sommě, která je symbolem nejkrvavějších a nejméně efektivních zákopových bojů první světové války.
Válka navíc drasticky vyčerpává ruské hospodářství a odsouvá zemi z pozice globální ekonomické síly. CSIS konstatuje, že Rusko se stává hospodářskou mocností druhé či třetí kategorie s růstem pouhých 0,6 % v roce 2025. Výroba munice a uniforem sice statisticky zvyšuje HDP, ale nijak nepřispívá k dlouhodobému blahobytu ani k tvorbě kapitálu. Rusko navíc fatálně zaostává v high-tech sektoru, kde v žebříčku umělé inteligence skončilo až za Saudskou Arábií nebo Malajsií.
Navzdory pesimistickému výhledu pro Rusko autoři zprávy nepředpokládají, že by se Putin usmířil bez dalšího západního tlaku. Spojené státy a Evropa podle nich dosud plně nevyužily své ekonomické a vojenské nástroje k tomu, aby režim v Moskvě pocítil dostatečnou bolest. Bez tvrdších opatření bude ruský prezident jednání protahovat a pokračovat v bojích, i kdyby to mělo znamenat miliony dalších obětí na obou stranách fronty.
Dneškem odstartovala další vlna tropických letních veder, přičemž teploty ještě porostou. Je to důvod ke znepokojení, protože v Česku už tak panuje problém se suchem. Následující dny nepřinesou jeho řešení.
Vlna veder v dalších dnech ještě zesílí. Ministerstvo zdravotnictví proto připomíná základní doporučení, která mohou pomoci předejít zdravotním komplikacím spojeným s horkem. Zvýšenou pozornost by měli věnovat svému zdraví především senioři, malé děti, těhotné ženy, chronicky nemocní nebo lidé užívající některé léky.
Každý z prezidentů se o dobré jméno České republiky ve světě staral jinak. Svou cestu si našel i Petr Pavel. Miliony sledujících po celém světě si ho mohli všimnout, protože se v netradiční roli, která nijak nesouvisí s jeho politickou funkcí, představil na významném sportovním klání.
Do Česka dorazila další vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že teploty opět dosáhnou až 40 stupňů. Taková hranice by během letošního léta padla již podruhé. Experti jsou z toho zaskočeni.
Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce.
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.
Nové vedení ukrajinské armády zahájilo oficiální komunikaci se Severoatlantickou aliancí. Nově jmenovaný vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlo Drapatij absolvoval svůj první telefonát s nejvyšším velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkewichem. Během rozhovoru zdůraznil, že klíčem k úspěchu na bojišti je v současné fázi konfliktu udržení obranných linií a výrazné navýšení přesných leteckých i raketových úderů na ruské pozice.
Kanada v současnosti čelí rozsáhlým lesním požárům, které sužují celou zemi. Na jejím území je aktivních více než devět set ohnisek, jež vyvolávají masivní evakuace a v provincii Ontario způsobily vůbec nejhorší požární sezónu v historii. Tato situace znovu rozvířila odbornou i politickou debatu o tom, zda by stát neměl vytvořit jednolitou národní strategii a založit specializovaný federální úřad zaměřený na koordinaci krizových situací.
Japonská prefektura Kumamoto čelí následkům ničivého zemětřesení o síle okolo sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct obětí a stovky zraněných. Záchranné složky spěchají s vyprošťováním lidí ze sutin pod dohledem armády i místních úřadů, přičemž premiérka Sanai Takaičiová zdůraznila, že při pátrání po přeživších rozhoduje každá sekunda. Území na jižním ostrově Kjúšú se přitom zotavovalo ze silných otřesů, které stejný region zasáhly v roce 2016.
Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.
Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
V Česku právě dnes začíná tropická epizoda, která bude v některých oblastech pokračovat i o víkendu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejímž prostřednictvím varují meteorologové před vysokými teplotami a nebezpečím požárů. Experti zároveň avizují další výstrahu před vedry v příštím týdnu.