Ruská armáda utrpěla od začátku invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety ztráty, které svou magnitudou nemají u světové mocnosti od konce druhé světové války obdoby. Nová zpráva uznávaného institutu Center for Strategic and International Studies (CSIS) uvádí, že počet zabitých, zraněných nebo pohřešovaných ruských vojáků dosáhl přibližně 1,2 milionu. Tento enormní lidský dar přitom přinesl Moskvě jen velmi omezené územní zisky, když od roku 2022 rozšířila kontrolované území o pouhých 12 %.
Analýza CSIS přímo zpochybňuje vžité představy, včetně těch z Bílého domu, že ruské vítězství je nevyhnutelné kvůli převaze v rozloze a síle. Americký prezident Donald Trump minulý měsíc prohlásil, že Rusko má navrch a v určitém bodě jeho velikost zvítězí. Data ze zprávy však naznačují opak a autoři doslova uvádějí, že Rusko lze jen stěží označit za vítěze, protože ukrajinská strategie hluboké obrany postup agresora efektivně brzdí.
Ukrajina si na bojišti udržuje výhodu bránící se strany, přičemž poměr ztrát hovoří v její prospěch v poměru 2 ku 1, případně až 2,5 ku 1. Zatímco Rusko eviduje přes milion vyřazených vojáků, na ukrajinské straně se odhaduje 500 až 600 tisíc mrtvých, zraněných či nezvěstných. Pokud jde o přímo padlé v boji, zpráva připisuje Rusku 275 až 325 tisíc úmrtí, zatímco Ukrajina ztratila 100 až 140 tisíc vojáků.
V historickém srovnání jsou moskevské ztráty naprosto ohromující. Pro srovnání, Spojené státy ztratily v korejské válce 57 tisíc vojáků a ve Vietnamu 47 tisíc. Současné ruské oběti na Ukrajině jsou pětkrát vyšší než součet všech ruských a sovětských ztrát ve všech válkách od roku 1945 dohromady, a to včetně dekády bojů v Afghánistánu a dvou čečenských válek. Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno v Davosu podotkl, že v Afghánistánu ztratili Sověti 20 tisíc lidí za deset let, zatímco nyní Rusko ztrácí 30 tisíc mužů měsíčně.
Územní zisky, kterých se Vladimiru Putinovi za cenu stovek tisíc životů dostalo, jsou v posledních dvou letech měřitelné v některých úsecích pouze na metry za den. V Časiv Jaru jde o denní posun o 16 metrů, u Kupjansku o 25 metrů a v nejaktivnějším sektoru u Pokrovsku o 76 metrů. To je méně, než kolik dokázaly za den urazit spojenecké jednotky v roce 1916 během bitvy na Sommě, která je symbolem nejkrvavějších a nejméně efektivních zákopových bojů první světové války.
Válka navíc drasticky vyčerpává ruské hospodářství a odsouvá zemi z pozice globální ekonomické síly. CSIS konstatuje, že Rusko se stává hospodářskou mocností druhé či třetí kategorie s růstem pouhých 0,6 % v roce 2025. Výroba munice a uniforem sice statisticky zvyšuje HDP, ale nijak nepřispívá k dlouhodobému blahobytu ani k tvorbě kapitálu. Rusko navíc fatálně zaostává v high-tech sektoru, kde v žebříčku umělé inteligence skončilo až za Saudskou Arábií nebo Malajsií.
Navzdory pesimistickému výhledu pro Rusko autoři zprávy nepředpokládají, že by se Putin usmířil bez dalšího západního tlaku. Spojené státy a Evropa podle nich dosud plně nevyužily své ekonomické a vojenské nástroje k tomu, aby režim v Moskvě pocítil dostatečnou bolest. Bez tvrdších opatření bude ruský prezident jednání protahovat a pokračovat v bojích, i kdyby to mělo znamenat miliony dalších obětí na obou stranách fronty.
Strategie ukrajinského vedení vůči Washingtonu prošla za poslední rok dramatickou proměnou. Zatímco po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu Kyjev trpělivě usiloval o jeho přízeň, dnes je situace opačná. Ukrajina definitivně přestala spoléhat na Spojené státy jako na svého hlavního garanta bezpečnosti a začala agresivně budovat novou síť spojenectví, která sahá od Evropy až po Perský záliv.
Německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek zdůraznil hloubku a stabilitu vojenské spolupráce s Washingtonem. Učinil tak v reakci na hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zvažuje stažení amerických jednotek z německého území. Merzova slova zazněla během návštěvy výcvikového centra obrněných jednotek Bundeswehru v severoněmeckém Munsteru, kde kancléř symbolicky sledoval cvičení z paluby obrněného vozidla Boxer.
Vztah mezi člověkem a jeho domácím mazlíčkem již dávno není vnímán pouze jako prosté soužití. Zvířata hrají v našich životech stále aktivnější roli a zásadně ovlivňují naši psychickou pohodu i celkové zdraví. Nejnovější studie Národní veterinární školy v Toulouse se zaměřila na to, jak hluboké je citové pouto francouzských majitelů k jejich psům a kočkám, a co toto spojení vypovídá o našem současném životním stylu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí na Kapitolu již druhému dni ostrých výslechů ze strany demokratických zákonodárců. Senátní výbor pro ozbrojené síly dostal vůbec první příležitost konfrontovat šéfa Pentagonu ohledně jeho vedení války s Íránem. Hegseth přichází do Senátu po včerejším maratonském, téměř šestihodinovém slyšení ve Sněmovně reprezentantů, které provázely bouřlivé emoce a vzájemné osočování.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na množící se zprávy o diplomatických aktivitách mezi Washingtonem a Moskvou oficiálně vyzval Donalda Trumpa k objasnění podrobností nového návrhu na příměří. Tato reakce přišla poté, co americký prezident v telefonickém rozhovoru s Vladimirem Putinem diskutoval o možnosti dočasného klidu zbraní, který by měl doprovázet nadcházející oslavy Dne vítězství v květnu.
Ekonomický termín „destrukce poptávky“ zní na první poslech tvrdě, téměř násilně. V praxi to však není daleko od pravdy. Označuje proces, kdy extrémně vysoké ceny nebo omezená nabídka způsobí trvalý pokles ochoty či schopnosti spotřebitelů nakupovat zboží a služby. V důsledku války v Íránu a zablokovaného Hormuzského průlivu začíná tento fenomén drasticky měnit strukturu a stabilitu celého amerického hospodářství.
Americký prezident Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby v Libanonu postupoval výhradně s „chirurgickou přesností“. V telefonickém rozhovoru pro server Axios Trump zdůraznil, že Izrael se musí vyhnout plnému obnovení války, a to i v situaci, kdy se křehké příměří začíná hroutit. Podle šéfa Bílého domu by plošné ničení budov a rozsáhlá ofenziva poškodily obraz Izraele ve světě.
Maďarsko zůstává klíčovým partnerem Spojených států i po odchodu Viktora Orbána. Přestože drtivé volební vítězství Pétera Magyara z 12. dubna 2024 ukončilo šestnáctiletou éru předchozího premiéra, základní pilíře maďarské zahraniční politiky, zejména v otázce migrace a národní suverenity, zůstávají nezměněny. Američtí konzervativci, kteří oceňovali Orbánův přístup k hranicím, tak nacházejí v novém premiérovi stejně odhodlaného spojence.
Válka v Íránu už stála americké ministerstvo obrany 25 miliard dolarů. Tuto dosud nejkonkrétnější částku v souvislosti s dvouměsíčním vojenským konfliktem oznámil ve středu vysoký představitel Pentagonu během slyšení před sněmovním výborem pro ozbrojené síly. Jde o první oficiální vyčíslení operace, která se potýká s malou podporou veřejnosti a jejíž konec je i přes nedávné příměří v nedohlednu.
Prezident Donald Trump sází na námořní blokádu jako na nástroj, který má definitivně zlomit odpor Islámské republiky. Tato strategie vychází z předpokladu, že totální zaškrcení íránského exportu ropy i dovozu zboží denní potřeby vyvolá společenský kolaps. Americká administrativa věří, že neúnosný tlak donutí tamní režim přistoupit na požadavky USA a navždy se vzdát jaderného programu.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?