Ruská armáda utrpěla od začátku invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety ztráty, které svou magnitudou nemají u světové mocnosti od konce druhé světové války obdoby. Nová zpráva uznávaného institutu Center for Strategic and International Studies (CSIS) uvádí, že počet zabitých, zraněných nebo pohřešovaných ruských vojáků dosáhl přibližně 1,2 milionu. Tento enormní lidský dar přitom přinesl Moskvě jen velmi omezené územní zisky, když od roku 2022 rozšířila kontrolované území o pouhých 12 %.
Analýza CSIS přímo zpochybňuje vžité představy, včetně těch z Bílého domu, že ruské vítězství je nevyhnutelné kvůli převaze v rozloze a síle. Americký prezident Donald Trump minulý měsíc prohlásil, že Rusko má navrch a v určitém bodě jeho velikost zvítězí. Data ze zprávy však naznačují opak a autoři doslova uvádějí, že Rusko lze jen stěží označit za vítěze, protože ukrajinská strategie hluboké obrany postup agresora efektivně brzdí.
Ukrajina si na bojišti udržuje výhodu bránící se strany, přičemž poměr ztrát hovoří v její prospěch v poměru 2 ku 1, případně až 2,5 ku 1. Zatímco Rusko eviduje přes milion vyřazených vojáků, na ukrajinské straně se odhaduje 500 až 600 tisíc mrtvých, zraněných či nezvěstných. Pokud jde o přímo padlé v boji, zpráva připisuje Rusku 275 až 325 tisíc úmrtí, zatímco Ukrajina ztratila 100 až 140 tisíc vojáků.
V historickém srovnání jsou moskevské ztráty naprosto ohromující. Pro srovnání, Spojené státy ztratily v korejské válce 57 tisíc vojáků a ve Vietnamu 47 tisíc. Současné ruské oběti na Ukrajině jsou pětkrát vyšší než součet všech ruských a sovětských ztrát ve všech válkách od roku 1945 dohromady, a to včetně dekády bojů v Afghánistánu a dvou čečenských válek. Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno v Davosu podotkl, že v Afghánistánu ztratili Sověti 20 tisíc lidí za deset let, zatímco nyní Rusko ztrácí 30 tisíc mužů měsíčně.
Územní zisky, kterých se Vladimiru Putinovi za cenu stovek tisíc životů dostalo, jsou v posledních dvou letech měřitelné v některých úsecích pouze na metry za den. V Časiv Jaru jde o denní posun o 16 metrů, u Kupjansku o 25 metrů a v nejaktivnějším sektoru u Pokrovsku o 76 metrů. To je méně, než kolik dokázaly za den urazit spojenecké jednotky v roce 1916 během bitvy na Sommě, která je symbolem nejkrvavějších a nejméně efektivních zákopových bojů první světové války.
Válka navíc drasticky vyčerpává ruské hospodářství a odsouvá zemi z pozice globální ekonomické síly. CSIS konstatuje, že Rusko se stává hospodářskou mocností druhé či třetí kategorie s růstem pouhých 0,6 % v roce 2025. Výroba munice a uniforem sice statisticky zvyšuje HDP, ale nijak nepřispívá k dlouhodobému blahobytu ani k tvorbě kapitálu. Rusko navíc fatálně zaostává v high-tech sektoru, kde v žebříčku umělé inteligence skončilo až za Saudskou Arábií nebo Malajsií.
Navzdory pesimistickému výhledu pro Rusko autoři zprávy nepředpokládají, že by se Putin usmířil bez dalšího západního tlaku. Spojené státy a Evropa podle nich dosud plně nevyužily své ekonomické a vojenské nástroje k tomu, aby režim v Moskvě pocítil dostatečnou bolest. Bez tvrdších opatření bude ruský prezident jednání protahovat a pokračovat v bojích, i kdyby to mělo znamenat miliony dalších obětí na obou stranách fronty.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.