Ruská armáda utrpěla od začátku invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety ztráty, které svou magnitudou nemají u světové mocnosti od konce druhé světové války obdoby. Nová zpráva uznávaného institutu Center for Strategic and International Studies (CSIS) uvádí, že počet zabitých, zraněných nebo pohřešovaných ruských vojáků dosáhl přibližně 1,2 milionu. Tento enormní lidský dar přitom přinesl Moskvě jen velmi omezené územní zisky, když od roku 2022 rozšířila kontrolované území o pouhých 12 %.
Analýza CSIS přímo zpochybňuje vžité představy, včetně těch z Bílého domu, že ruské vítězství je nevyhnutelné kvůli převaze v rozloze a síle. Americký prezident Donald Trump minulý měsíc prohlásil, že Rusko má navrch a v určitém bodě jeho velikost zvítězí. Data ze zprávy však naznačují opak a autoři doslova uvádějí, že Rusko lze jen stěží označit za vítěze, protože ukrajinská strategie hluboké obrany postup agresora efektivně brzdí.
Ukrajina si na bojišti udržuje výhodu bránící se strany, přičemž poměr ztrát hovoří v její prospěch v poměru 2 ku 1, případně až 2,5 ku 1. Zatímco Rusko eviduje přes milion vyřazených vojáků, na ukrajinské straně se odhaduje 500 až 600 tisíc mrtvých, zraněných či nezvěstných. Pokud jde o přímo padlé v boji, zpráva připisuje Rusku 275 až 325 tisíc úmrtí, zatímco Ukrajina ztratila 100 až 140 tisíc vojáků.
V historickém srovnání jsou moskevské ztráty naprosto ohromující. Pro srovnání, Spojené státy ztratily v korejské válce 57 tisíc vojáků a ve Vietnamu 47 tisíc. Současné ruské oběti na Ukrajině jsou pětkrát vyšší než součet všech ruských a sovětských ztrát ve všech válkách od roku 1945 dohromady, a to včetně dekády bojů v Afghánistánu a dvou čečenských válek. Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno v Davosu podotkl, že v Afghánistánu ztratili Sověti 20 tisíc lidí za deset let, zatímco nyní Rusko ztrácí 30 tisíc mužů měsíčně.
Územní zisky, kterých se Vladimiru Putinovi za cenu stovek tisíc životů dostalo, jsou v posledních dvou letech měřitelné v některých úsecích pouze na metry za den. V Časiv Jaru jde o denní posun o 16 metrů, u Kupjansku o 25 metrů a v nejaktivnějším sektoru u Pokrovsku o 76 metrů. To je méně, než kolik dokázaly za den urazit spojenecké jednotky v roce 1916 během bitvy na Sommě, která je symbolem nejkrvavějších a nejméně efektivních zákopových bojů první světové války.
Válka navíc drasticky vyčerpává ruské hospodářství a odsouvá zemi z pozice globální ekonomické síly. CSIS konstatuje, že Rusko se stává hospodářskou mocností druhé či třetí kategorie s růstem pouhých 0,6 % v roce 2025. Výroba munice a uniforem sice statisticky zvyšuje HDP, ale nijak nepřispívá k dlouhodobému blahobytu ani k tvorbě kapitálu. Rusko navíc fatálně zaostává v high-tech sektoru, kde v žebříčku umělé inteligence skončilo až za Saudskou Arábií nebo Malajsií.
Navzdory pesimistickému výhledu pro Rusko autoři zprávy nepředpokládají, že by se Putin usmířil bez dalšího západního tlaku. Spojené státy a Evropa podle nich dosud plně nevyužily své ekonomické a vojenské nástroje k tomu, aby režim v Moskvě pocítil dostatečnou bolest. Bez tvrdších opatření bude ruský prezident jednání protahovat a pokračovat v bojích, i kdyby to mělo znamenat miliony dalších obětí na obou stranách fronty.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.