Ruská armáda utrpěla od začátku invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety ztráty, které svou magnitudou nemají u světové mocnosti od konce druhé světové války obdoby. Nová zpráva uznávaného institutu Center for Strategic and International Studies (CSIS) uvádí, že počet zabitých, zraněných nebo pohřešovaných ruských vojáků dosáhl přibližně 1,2 milionu. Tento enormní lidský dar přitom přinesl Moskvě jen velmi omezené územní zisky, když od roku 2022 rozšířila kontrolované území o pouhých 12 %.
Analýza CSIS přímo zpochybňuje vžité představy, včetně těch z Bílého domu, že ruské vítězství je nevyhnutelné kvůli převaze v rozloze a síle. Americký prezident Donald Trump minulý měsíc prohlásil, že Rusko má navrch a v určitém bodě jeho velikost zvítězí. Data ze zprávy však naznačují opak a autoři doslova uvádějí, že Rusko lze jen stěží označit za vítěze, protože ukrajinská strategie hluboké obrany postup agresora efektivně brzdí.
Ukrajina si na bojišti udržuje výhodu bránící se strany, přičemž poměr ztrát hovoří v její prospěch v poměru 2 ku 1, případně až 2,5 ku 1. Zatímco Rusko eviduje přes milion vyřazených vojáků, na ukrajinské straně se odhaduje 500 až 600 tisíc mrtvých, zraněných či nezvěstných. Pokud jde o přímo padlé v boji, zpráva připisuje Rusku 275 až 325 tisíc úmrtí, zatímco Ukrajina ztratila 100 až 140 tisíc vojáků.
V historickém srovnání jsou moskevské ztráty naprosto ohromující. Pro srovnání, Spojené státy ztratily v korejské válce 57 tisíc vojáků a ve Vietnamu 47 tisíc. Současné ruské oběti na Ukrajině jsou pětkrát vyšší než součet všech ruských a sovětských ztrát ve všech válkách od roku 1945 dohromady, a to včetně dekády bojů v Afghánistánu a dvou čečenských válek. Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno v Davosu podotkl, že v Afghánistánu ztratili Sověti 20 tisíc lidí za deset let, zatímco nyní Rusko ztrácí 30 tisíc mužů měsíčně.
Územní zisky, kterých se Vladimiru Putinovi za cenu stovek tisíc životů dostalo, jsou v posledních dvou letech měřitelné v některých úsecích pouze na metry za den. V Časiv Jaru jde o denní posun o 16 metrů, u Kupjansku o 25 metrů a v nejaktivnějším sektoru u Pokrovsku o 76 metrů. To je méně, než kolik dokázaly za den urazit spojenecké jednotky v roce 1916 během bitvy na Sommě, která je symbolem nejkrvavějších a nejméně efektivních zákopových bojů první světové války.
Válka navíc drasticky vyčerpává ruské hospodářství a odsouvá zemi z pozice globální ekonomické síly. CSIS konstatuje, že Rusko se stává hospodářskou mocností druhé či třetí kategorie s růstem pouhých 0,6 % v roce 2025. Výroba munice a uniforem sice statisticky zvyšuje HDP, ale nijak nepřispívá k dlouhodobému blahobytu ani k tvorbě kapitálu. Rusko navíc fatálně zaostává v high-tech sektoru, kde v žebříčku umělé inteligence skončilo až za Saudskou Arábií nebo Malajsií.
Navzdory pesimistickému výhledu pro Rusko autoři zprávy nepředpokládají, že by se Putin usmířil bez dalšího západního tlaku. Spojené státy a Evropa podle nich dosud plně nevyužily své ekonomické a vojenské nástroje k tomu, aby režim v Moskvě pocítil dostatečnou bolest. Bez tvrdších opatření bude ruský prezident jednání protahovat a pokračovat v bojích, i kdyby to mělo znamenat miliony dalších obětí na obou stranách fronty.
Americký dolar se propadl na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky poté, co prezident Donald Trump bagatelizoval obavy z jeho oslabování. Během návštěvy státu Iowa, kde propagoval své hospodářské výsledky, označil slabší měnu za skvělou zprávu a vyzdvihl objem obchodů, které USA realizují. Trhy však na jeho slova zareagovaly bleskovým výprodejem, kdy dolar během úterý ztratil 1,3 % vůči koši hlavních světových měn a v poklesu pokračoval i ve středu dopoledne.
Ruská armáda utrpěla od začátku invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety ztráty, které svou magnitudou nemají u světové mocnosti od konce druhé světové války obdoby. Nová zpráva uznávaného institutu Center for Strategic and International Studies (CSIS) uvádí, že počet zabitých, zraněných nebo pohřešovaných ruských vojáků dosáhl přibližně 1,2 milionu. Tento enormní lidský dar přitom přinesl Moskvě jen velmi omezené územní zisky, když od roku 2022 rozšířila kontrolované území o pouhých 12 %.
Italská vláda se v posledních dnech ocitla pod silným tlakem kvůli informaci, že agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou asistovat při zajištění bezpečnosti na únorových zimních olympijských hrách. Opozice i veřejnost reagovaly s rozhořčením, které pramení především z kontroverzí obklopujících tento úřad ve Spojených státech, kde jeho zásahy v Minneapolis nedávno vyústily v úmrtí dvou amerických občanů.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v Paříži jasně vymezil nepřekročitelné „červené linie“ pro nadcházející rozhovory se Spojenými státy. Během společného vystoupení s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda o Arktidě musí striktně respektovat demokratické hodnoty a územní celistvost jeho země. Nielsen uvedl, že ačkoli je Grónsko připraveno hledat konstruktivní řešení, suverenita ostrova zůstává absolutní prioritou, o které se nevyjednává.
V Bruselu to vře. Generální tajemník NATO Mark Rutte se ocitl pod ostrou palbou kritiky ze strany svých evropských partnerů poté, co v Evropském parlamentu pronesl dosti nevybíravý projev. Rutte, který je často přezdíván jako „zaříkávač Trumpa“, v pondělí přímočaře vzkázal zákonodárcům, že jakékoli představy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez Spojených států, jsou pouhým sněním. „Nemůžete to dokázat,“ prohlásil rezolutně, čímž vyvolal okamžitou a bouřlivou reakci.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová vystoupila na výroční konferenci Evropské obranné agentury s velmi naléhavým projevem o budoucnosti evropské bezpečnosti. Podle jejího hodnocení se krize, kterým kontinent čelí, během posledního roku dramaticky prohloubily. Kallasová zdůraznila, že Evropa se musí urychleně přizpůsobit nové realitě, ve které již nepředstavuje hlavní mocenské těžiště pro Washington, a varovala, že tento posun ve vztazích se Spojenými státy je strukturální a trvalý, nikoliv pouze dočasný.
Mette Frederiksenová, předsedkyně dánské vlády, přednesla na pařížské univerzitě Sciences Po projev plný znepokojení nad vývojem globální stability. Prohlásila, že dosavadní mezinárodní uspořádání definitivně zaniklo a jeho obnova v původním formátu není reálná. Frederiksenová apelovala na nezbytnost úzké kooperace mezi Evropou a USA, jelikož jen společný postup může eliminovat rizika pramenící z ruské politiky.
V australském vnitrozemí, konkrétně v městečku Ouyen v oblasti Mallee, vrcholí vlna veder, která láme historické rekordy státu Victoria. Pro místní obyvatele nejsou horká léta ničím novým, ale současná situace dosahuje extrémů, které i u zkušených usedlíků vyvolávají otázky, zda se minulost dala s dneškem vůbec srovnávat.
Spojené státy americké zahájí v nejbližších dnech rozsáhlé letecké cvičení na Blízkém východě. Tento krok přichází v době eskalujícího napětí mezi Washingtonem a Teheránem, přičemž cílem manévrů je podle generálporučíka Dereka Franceho z velitelství CENTCOM prověřit schopnost letectva operovat a generovat bojové lety v náročných podmínkách. Cvičení má probíhat v úzké koordinaci s regionálními partnery a s důrazem na přesnost a bezpečnost v mezinárodním vzdušném prostoru.
V ruské rétorice ohledně probíhajících mírových hovorů v Abú Dhabí se začal objevovat nový pojem: „formule z Anchorage“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že územní otázky, které jsou součástí této formule, mají pro ruskou stranu zásadní význam. Také náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov se nechal slyšet, že Moskva usiluje o dohodu, která by odpovídala základním ujednáním mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem z jejich loňského srpnového summitu na Aljašce.
Itálie čelí vlně rozhořčení kvůli plánovanému nasazení agentů amerického úřadu ICE (Immigration and Customs Enforcement) na zimních olympijských hrách v Miláně. Místní politici i veřejnost ostře kritizují přítomnost těchto agentů, které mnozí vnímají jako kontroverzní jednotku s agresivními metodami. Italský premiérka Giorgia Meloniová je pod tlakem zákonodárců, aby zasáhla a zabránila jejich působení na italské půdě, zejména po nedávných incidentech v Minneapolis, kde během zásahů proti imigrantům došlo k úmrtí dvou osob.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval členské státy Evropské unie, aby se při nákupech zbraní pro Ukrajinu neomezovaly pravidlem „kupuj evropské“. Reagoval tak na schválený úvěrový balíček ve výši 90 miliard eur, který má podpořit ukrajinskou armádu. Rutte zdůraznil, že klíčovým kritériem musí být reálné potřeby ukrajinských vojáků na bojišti, nikoliv ochranářská opatření pro evropský obranný průmysl.