Americkou vládou podporovaná Gaza Humanitarian Foundation (GHF) oznámila, že v pondělí zahájila operace a začala rozvážet humanitární pomoc do jižní části Gazy. Organizace uvedla, že potraviny byly doručeny na určená distribuční místa a začala jejich distribuce. Zpráva přišla pouhý den poté, co výkonný ředitel GHF Jake Wood rezignoval s odůvodněním, že nadace není schopna vykonávat svou misi v souladu se základními humanitárními principy.
Plán GHF, který schválil Izrael, ale odmítla Organizace spojených národů, vyvolal vlnu kritiky ze strany humanitárních organizací. Ty varují, že projekt je nefunkční, nebezpečný a může být i v rozporu s mezinárodním právem. Kritici upozorňují, že by mohl vést k nucenému přesunu obyvatelstva, protože lidé mají sami docházet pro balíky pomoci, které váží až 20 kilogramů, přestože mnozí z nich jsou zranění nebo vyčerpaní z častého nuceného stěhování.
Zatímco palestinští obyvatelé ráno nehlásili žádné známky příjezdu pomoci, GHF později oznámila, že distribuce začala. Nebylo však upřesněno, kde se jednotlivá centra nachází, ani kdo rozhoduje o tom, kdo pomoc obdrží.
Situaci navíc komplikuje naprostá izolace Gazy. Izrael v březnu zavedl totální blokádu a odřízl oblast od dodávek potravin, léků, paliva i přístřeší. Tento krok byl mezinárodním společenstvím ostře odsouzen jako forma kolektivního trestu civilního obyvatelstva. Izrael tvrdí, že blokáda je prostředkem k nátlaku na Hamas s cílem dosáhnout propuštění rukojmích, nicméně její důsledky se naplno dotýkají především obyvatel – více než dva miliony lidí v pásmu Gazy je na pokraji hladomoru, chybí jim základní léky i palivo.
Výkonný ředitel GHF Jake Wood při své rezignaci uvedl, že nadace nemůže operovat nezávisle a zároveň zachovávat principy humanity, neutrality, nestrannosti a nezávislosti. Vyzval izraelské úřady, aby umožnily větší množství pomoci vstoupit do Gazy.
Humanitární šéf OSN Tom Fletcher označil nový plán distribuce za nástroj dalšího vysídlování a řekl, že pomoc se tak stává „nátlakovým nástrojem prostřednictvím hladu“.
Zatímco v Gaze se lidé snaží přežít z výdeje teplého jídla v komunitních kuchyních, vojenské operace pokračují. Podle lékařských zdrojů citovaných stanicí Al-Džazíra bylo od pondělního rána při izraelských útocích zabito nejméně 81 lidí, z toho 53 v Gaze.
Izraelská armáda zároveň oznámila, že zachytila raketu a další střelu, které byly odpáleny z Jemenu. Za útoky stojí jemenské povstalecké hnutí Hútíů, které tvrdí, že reaguje na izraelskou ofenzivu v Gaze.
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA situaci popsala jako zoufalou a přirovnala obyvatele Gazy k „pinballovým míčkům“, které jsou neustále nuceni hledat bezpečí, které ale nikde neexistuje. Po téměř dvaceti měsících války jsou lidé podle UNRWA „vyčerpaní, dezorientovaní, v truchlení a v neustálém strachu“.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.