Americkou vládou podporovaná Gaza Humanitarian Foundation (GHF) oznámila, že v pondělí zahájila operace a začala rozvážet humanitární pomoc do jižní části Gazy. Organizace uvedla, že potraviny byly doručeny na určená distribuční místa a začala jejich distribuce. Zpráva přišla pouhý den poté, co výkonný ředitel GHF Jake Wood rezignoval s odůvodněním, že nadace není schopna vykonávat svou misi v souladu se základními humanitárními principy.
Plán GHF, který schválil Izrael, ale odmítla Organizace spojených národů, vyvolal vlnu kritiky ze strany humanitárních organizací. Ty varují, že projekt je nefunkční, nebezpečný a může být i v rozporu s mezinárodním právem. Kritici upozorňují, že by mohl vést k nucenému přesunu obyvatelstva, protože lidé mají sami docházet pro balíky pomoci, které váží až 20 kilogramů, přestože mnozí z nich jsou zranění nebo vyčerpaní z častého nuceného stěhování.
Zatímco palestinští obyvatelé ráno nehlásili žádné známky příjezdu pomoci, GHF později oznámila, že distribuce začala. Nebylo však upřesněno, kde se jednotlivá centra nachází, ani kdo rozhoduje o tom, kdo pomoc obdrží.
Situaci navíc komplikuje naprostá izolace Gazy. Izrael v březnu zavedl totální blokádu a odřízl oblast od dodávek potravin, léků, paliva i přístřeší. Tento krok byl mezinárodním společenstvím ostře odsouzen jako forma kolektivního trestu civilního obyvatelstva. Izrael tvrdí, že blokáda je prostředkem k nátlaku na Hamas s cílem dosáhnout propuštění rukojmích, nicméně její důsledky se naplno dotýkají především obyvatel – více než dva miliony lidí v pásmu Gazy je na pokraji hladomoru, chybí jim základní léky i palivo.
Výkonný ředitel GHF Jake Wood při své rezignaci uvedl, že nadace nemůže operovat nezávisle a zároveň zachovávat principy humanity, neutrality, nestrannosti a nezávislosti. Vyzval izraelské úřady, aby umožnily větší množství pomoci vstoupit do Gazy.
Humanitární šéf OSN Tom Fletcher označil nový plán distribuce za nástroj dalšího vysídlování a řekl, že pomoc se tak stává „nátlakovým nástrojem prostřednictvím hladu“.
Zatímco v Gaze se lidé snaží přežít z výdeje teplého jídla v komunitních kuchyních, vojenské operace pokračují. Podle lékařských zdrojů citovaných stanicí Al-Džazíra bylo od pondělního rána při izraelských útocích zabito nejméně 81 lidí, z toho 53 v Gaze.
Izraelská armáda zároveň oznámila, že zachytila raketu a další střelu, které byly odpáleny z Jemenu. Za útoky stojí jemenské povstalecké hnutí Hútíů, které tvrdí, že reaguje na izraelskou ofenzivu v Gaze.
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA situaci popsala jako zoufalou a přirovnala obyvatele Gazy k „pinballovým míčkům“, které jsou neustále nuceni hledat bezpečí, které ale nikde neexistuje. Po téměř dvaceti měsících války jsou lidé podle UNRWA „vyčerpaní, dezorientovaní, v truchlení a v neustálém strachu“.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.