Americkou vládou podporovaná Gaza Humanitarian Foundation (GHF) oznámila, že v pondělí zahájila operace a začala rozvážet humanitární pomoc do jižní části Gazy. Organizace uvedla, že potraviny byly doručeny na určená distribuční místa a začala jejich distribuce. Zpráva přišla pouhý den poté, co výkonný ředitel GHF Jake Wood rezignoval s odůvodněním, že nadace není schopna vykonávat svou misi v souladu se základními humanitárními principy.
Plán GHF, který schválil Izrael, ale odmítla Organizace spojených národů, vyvolal vlnu kritiky ze strany humanitárních organizací. Ty varují, že projekt je nefunkční, nebezpečný a může být i v rozporu s mezinárodním právem. Kritici upozorňují, že by mohl vést k nucenému přesunu obyvatelstva, protože lidé mají sami docházet pro balíky pomoci, které váží až 20 kilogramů, přestože mnozí z nich jsou zranění nebo vyčerpaní z častého nuceného stěhování.
Zatímco palestinští obyvatelé ráno nehlásili žádné známky příjezdu pomoci, GHF později oznámila, že distribuce začala. Nebylo však upřesněno, kde se jednotlivá centra nachází, ani kdo rozhoduje o tom, kdo pomoc obdrží.
Situaci navíc komplikuje naprostá izolace Gazy. Izrael v březnu zavedl totální blokádu a odřízl oblast od dodávek potravin, léků, paliva i přístřeší. Tento krok byl mezinárodním společenstvím ostře odsouzen jako forma kolektivního trestu civilního obyvatelstva. Izrael tvrdí, že blokáda je prostředkem k nátlaku na Hamas s cílem dosáhnout propuštění rukojmích, nicméně její důsledky se naplno dotýkají především obyvatel – více než dva miliony lidí v pásmu Gazy je na pokraji hladomoru, chybí jim základní léky i palivo.
Výkonný ředitel GHF Jake Wood při své rezignaci uvedl, že nadace nemůže operovat nezávisle a zároveň zachovávat principy humanity, neutrality, nestrannosti a nezávislosti. Vyzval izraelské úřady, aby umožnily větší množství pomoci vstoupit do Gazy.
Humanitární šéf OSN Tom Fletcher označil nový plán distribuce za nástroj dalšího vysídlování a řekl, že pomoc se tak stává „nátlakovým nástrojem prostřednictvím hladu“.
Zatímco v Gaze se lidé snaží přežít z výdeje teplého jídla v komunitních kuchyních, vojenské operace pokračují. Podle lékařských zdrojů citovaných stanicí Al-Džazíra bylo od pondělního rána při izraelských útocích zabito nejméně 81 lidí, z toho 53 v Gaze.
Izraelská armáda zároveň oznámila, že zachytila raketu a další střelu, které byly odpáleny z Jemenu. Za útoky stojí jemenské povstalecké hnutí Hútíů, které tvrdí, že reaguje na izraelskou ofenzivu v Gaze.
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA situaci popsala jako zoufalou a přirovnala obyvatele Gazy k „pinballovým míčkům“, které jsou neustále nuceni hledat bezpečí, které ale nikde neexistuje. Po téměř dvaceti měsících války jsou lidé podle UNRWA „vyčerpaní, dezorientovaní, v truchlení a v neustálém strachu“.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
