Americkou vládou podporovaná Gaza Humanitarian Foundation (GHF) oznámila, že v pondělí zahájila operace a začala rozvážet humanitární pomoc do jižní části Gazy. Organizace uvedla, že potraviny byly doručeny na určená distribuční místa a začala jejich distribuce. Zpráva přišla pouhý den poté, co výkonný ředitel GHF Jake Wood rezignoval s odůvodněním, že nadace není schopna vykonávat svou misi v souladu se základními humanitárními principy.
Plán GHF, který schválil Izrael, ale odmítla Organizace spojených národů, vyvolal vlnu kritiky ze strany humanitárních organizací. Ty varují, že projekt je nefunkční, nebezpečný a může být i v rozporu s mezinárodním právem. Kritici upozorňují, že by mohl vést k nucenému přesunu obyvatelstva, protože lidé mají sami docházet pro balíky pomoci, které váží až 20 kilogramů, přestože mnozí z nich jsou zranění nebo vyčerpaní z častého nuceného stěhování.
Zatímco palestinští obyvatelé ráno nehlásili žádné známky příjezdu pomoci, GHF později oznámila, že distribuce začala. Nebylo však upřesněno, kde se jednotlivá centra nachází, ani kdo rozhoduje o tom, kdo pomoc obdrží.
Situaci navíc komplikuje naprostá izolace Gazy. Izrael v březnu zavedl totální blokádu a odřízl oblast od dodávek potravin, léků, paliva i přístřeší. Tento krok byl mezinárodním společenstvím ostře odsouzen jako forma kolektivního trestu civilního obyvatelstva. Izrael tvrdí, že blokáda je prostředkem k nátlaku na Hamas s cílem dosáhnout propuštění rukojmích, nicméně její důsledky se naplno dotýkají především obyvatel – více než dva miliony lidí v pásmu Gazy je na pokraji hladomoru, chybí jim základní léky i palivo.
Výkonný ředitel GHF Jake Wood při své rezignaci uvedl, že nadace nemůže operovat nezávisle a zároveň zachovávat principy humanity, neutrality, nestrannosti a nezávislosti. Vyzval izraelské úřady, aby umožnily větší množství pomoci vstoupit do Gazy.
Humanitární šéf OSN Tom Fletcher označil nový plán distribuce za nástroj dalšího vysídlování a řekl, že pomoc se tak stává „nátlakovým nástrojem prostřednictvím hladu“.
Zatímco v Gaze se lidé snaží přežít z výdeje teplého jídla v komunitních kuchyních, vojenské operace pokračují. Podle lékařských zdrojů citovaných stanicí Al-Džazíra bylo od pondělního rána při izraelských útocích zabito nejméně 81 lidí, z toho 53 v Gaze.
Izraelská armáda zároveň oznámila, že zachytila raketu a další střelu, které byly odpáleny z Jemenu. Za útoky stojí jemenské povstalecké hnutí Hútíů, které tvrdí, že reaguje na izraelskou ofenzivu v Gaze.
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA situaci popsala jako zoufalou a přirovnala obyvatele Gazy k „pinballovým míčkům“, které jsou neustále nuceni hledat bezpečí, které ale nikde neexistuje. Po téměř dvaceti měsících války jsou lidé podle UNRWA „vyčerpaní, dezorientovaní, v truchlení a v neustálém strachu“.
Jsme sice teprve za polovinou března, ale meteorologové už začínají tušit, jak v Česku bude během první poloviny dubna. Existuje přitom minimálně jeden důvod, proč je předpověď na toto období mimořádně žádaná.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další úsměvný moment, který se řeší po celém světě. S japonskou premiérkou po svém boku se vyjadřoval ke slavnému útoku na Pearl Harbor. Upozornil na to britský deník Guardian.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Málokdo z jejích vrstevníků je v tom věku tak aktivní jako nejslavnější česká herečka. Její dcera Simona Stašová dokonce přiznala, že Bohdalová v rodině stále drží otěže pevně v rukou.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.