Alcatraz. Jméno, které v sobě nese tajemství, strach, ale i fascinaci. Tento malý ostrov v Sanfranciském zálivu, oficiálně známý jako Alcatraz Island, je dnes jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí Spojených států. V minulosti byl ale především jedním z nejtvrdších a nejznámějších federálních vězení v zemi. Ostrov, který se proměnil ve věznici s neprolomitelnou pověstí, se stal dějištěm nespočtu příběhů – od slavných pokusů o útěk až po pobyt těch nejnebezpečnějších zločinců Ameriky.
Před tím, než se Alcatraz stal federálním vězením, měl ostrov zcela jiný účel. V polovině 19. století, konkrétně v roce 1850, jej prezident Millard Fillmore vyhradil pro vojenské účely. Jeho strategická poloha uprostřed zálivu chránila přístav v San Franciscu, který se stal klíčovým během Zlaté horečky. V roce 1859 zde byla dokončena vojenská pevnost, vybavená děly a kasárnami, a ostrov tak začal fungovat jako obranný bod i jako vojenská věznice.
Od konce 19. století Alcatraz sloužil primárně jako vojenské vězení. Zde byli drženi američtí vojáci odsouzení za dezerci, neposlušnost nebo jiné vojenské přestupky. Během španělsko-americké války zde byli například vězněni i váleční zajatci. Postupně ale přestávala vojenská správa stačit rostoucím nárokům.
V roce 1934 byl Alcatraz převeden do správy amerického ministerstva spravedlnosti a přeměněn na federální věznici s maximální ostrahou. Tehdejší vláda chtěla vytvořit místo, kde by mohli být izolováni ti nejtěžší a nejnebezpečnější vězni – ti, kteří se opakovaně bouřili proti pravidlům v jiných věznicích.
Alcatraz měl zastrašující pověst. O věznici na ostrově obklopeném ledovou vodou a silnými proudy se říkalo, že z ní nejde utéct. Měla kapacitu pro zhruba 260 vězňů, ale nikdy nebyla plně obsazena. Každý vězeň měl svou vlastní celu, aby se předešlo spiknutím a útěkům. Ostraha byla velmi přísná a jakákoli forma neposlušnosti byla tvrdě trestána.
Alcatraz hostil některé z nejslavnějších a nejnechvalněji proslulých zločinců americké historie. Mezi nimi byli například Al Capone, nechvalně známý chicagský mafián, který zde strávil čtyři a půl roku a který byl i přes jeho moc a bohatství mimo zdi věznice jen obyčejným vězněm, George "Machine Gun" Kelly, gangster a únosce, jehož jméno bylo synonymem pro násilí během prohibice, či Robert Stroud, známý jako „Ptáčník z Alcatrazu“, muž, který si získal pozornost kvůli svému zájmu o ptáky během předchozího věznění, i když v Alcatrazu samotném chov ptáků nikdy neprovozoval.
Ačkoli věznice měla pověst neprolomitelné pevnosti, odehrálo se zde 14 známých pokusů o útěk zahrnujících 36 vězňů. Nejznámější z nich je útěk z roku 1962, kdy tři vězni – Frank Morris a bratři John a Clarence Anglinovi – vytvořili detailní plán útěku pomocí falešných hlav z mýdla, děr ve stěnách a nafukovacího voru.
11. června 1962 spáchali jeden z nejodvážnějších útěků z federální věznice v historii. Pomocí jednoduchých nástrojů – lžic, pilníků a domácích vrtáků – si během měsíců vyhloubili otvory za mřížemi svých cel. Ze zadní servisní chodby se dostali na střechu, poté na břeh a nakonec do vody.
K útěku použili vor z pláštěnek, které si sami vyrobili a zalepili. Aby útěk nebyl hned odhalen, nechali v postelích falešné hlavy z mýdla a toaletního papíru, pokryté lidskými vlasy, které sbírali v kadeřnictví věznice.
Jejich osud je dodnes neznámý a FBI případ uzavřela až v roce 1979. Tento příběh se stal inspirací pro slavný film Útěk z Alcatrazu s Clintem Eastwoodem. Jejich těla ale nikdy nebyla nalezena a dodnes zůstává otázkou, jestli se jim útěk povedl či nikoliv.
Oficiálně ale jejich útěk nebyl prohlášen za úspěšný a všichni tři byli prohlášeni za utonulé – voda byla ledová, proudy silné a nikdo z vězňů předtím útěk nepřežil. Přesto se v následujících letech objevilo množství spekulací, dopisů, domnělých fotografií a svědectví, že útěk byl úspěšný.
Navzdory své neprostupnosti a přísnosti byl provoz věznice ekonomicky velmi náročný. Ostrovní lokalita znamenala vysoké náklady na dopravu potravin, vody, energie i zaměstnanců. V roce 1963, po 29 letech provozu, byla věznice oficiálně uzavřena rozhodnutím tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Kennedyho. Hlavními důvody byly právě vysoké provozní náklady a zhoršující se stav budov, které by vyžadovaly nákladné opravy.
Po uzavření věznice byl ostrov krátce nevyužíván. V roce 1969 jej obsadili příslušníci amerických indiánských hnutí, kteří zde chtěli zřídit kulturní a vzdělávací centrum. Tato okupace trvala 19 měsíců a skončila zásahovým vyloděním federálních úřadů.
V roce 1973 byl Alcatraz zpřístupněn veřejnosti jako součást systému národních parků. Dnes je ostrov spravován americkým Národním parkovým servisem a ročně jej navštíví přes milion turistů. Návštěvníci si mohou projít zachovalé cely, kuchyni, strážní věž i slavnou „dělicí chodbu“, kde byli vězni přijímáni. Zvukové průvodce, vyprávění bývalých dozorců i vězňů a působivé výhledy na San Francisco dělají z návštěvy Alcatrazu výjimečný zážitek.
Alcatraz je mnohem víc než jen bývalé vězení. Je to místo opředené legendami, symbolem přísnosti a zároveň fascinace lidskou odolností a touhou po svobodě. Ačkoliv už zdi pevnosti dávno neslouží svému původnímu účelu, příběhy z Alcatrazu dál žijí – ve filmech, knihách a myslích lidí po celém světě.
Izraelská armáda oznámila, že z Íránu byly v úterý ráno vypáleny dvě rakety, a to krátce po vyhlášení příměří iniciovaného prezidentem Donaldem Trumpem. Írán však veškerá obvinění rezolutně odmítá.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že nařídil armádě zahájit tvrdé údery proti íránským cílům v samotném hlavním městě Teheránu. Reagoval tak na údajné porušení příměří, ke kterému mělo podle izraelských ozbrojených sil dojít jen pár hodin po jeho vyhlášení.
Uprostřed rostoucího globálního napětí a nové vojenské krize na Blízkém východě, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko by mohlo do pěti let zaútočit na některou z členských zemí NATO, aby otestovalo odhodlání aliance. Uvedl to v rozsáhlém rozhovoru pro Sky News, který poskytl během své návštěvy Londýna a před summitem NATO v Haagu.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa nařídit víkendové bombardování íránských jaderných zařízení nepřišlo v důsledku nových zpravodajských informací, ale navzdory nim. Trump znovu ukázal, že dává přednost izraelským požadavkům a hlasům neokonzervativních jestřábů před vlastními zpravodajskými službami – a zároveň zcela ignoruje závěry americké rozvědky, které se po dvě desetiletí drží jedné zásadní linie: Írán má sice program na obohacování uranu, ale nepokouší se vyrobit jadernou bombu.
Americký prezident Donald Trump oficiálně oznámil, že příměří mezi Izraelem a Íránem je nyní v platnosti. „PŘÍMĚŘÍ JE NYNÍ V PLATNOSTI. PROSÍM, NEPORUŠTE HO!“ napsal šéf Bílého domu na své sociální síti Truth Social.
Írán v pondělí večer spustil odvetu za víkendový americký úder proti jaderným zařízením. Cílem se staly americké vojenské základny v Kataru a Iráku. Dauhá tvrdí, že protivzdušná obrana odrazila raketový útok, který se obešel bez lidských ztrát či zranění.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl reagovat na hlasy z Ruska, které navrhují poskytnutí jaderných zbraní Íránu, jenž se v posledních potýká s útoky Izraelců a také Američanů. Podle Trumpa by se o jaderných zbraních nemělo mluvit tak lehkovážně.
Novinky o Jiřině Bohdalové o uplynulém víkendu opět vyděsily fanoušky. Legenda české kinematografie má za sebou další operaci, která se tentokrát týkala jejího srdce. Sama slavná herečka ale své příznivce uklidnila, když se k celé věci poprvé vyjádřila.
Ukrajinci tvrdí, že se podařilo zmařit atentát na prezidenta Volodymyra Zelenského, ke kterému mělo dojít na letišti v polském Řešově. Útok podle dostupných informací plánoval polský občan, jenž byl ve své domovině zadržen už loni na jaře.
Rok 2024 se zapsal jako jeden z nejteplejších v dějinách Asie. Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se kontinent otepluje téměř dvakrát rychleji než celosvětový průměr, což mělo v loňském roce drtivý dopad na ekonomiky, společnosti i ekosystémy napříč celou oblastí. Extrémní počasí si vyžádalo tisíce lidských životů, zničilo úrodu a infrastrukturu a ohrozilo stabilitu regionu.
Rčení, že „jedno jablko denně drží lékaře daleko“, se stalo běžnou moudrostí, kterou slýcháme už od dětství. Ale má toto populární přísloví opravdu pevné základy ve vědeckých poznatcích? A je jablko nějak výjimečné mezi ostatními druhy ovoce?
Reza Pahlaví, syn posledního íránského šáha svrženého při islámské revoluci v roce 1979, dnes oznámil, že je připraven ujmout se dočasného vedení Íránu v případě pádu stávajícího teokratického režimu. V emotivním projevu na tiskové konferenci v Paříži vyzval mezinárodní společenství, aby pomohlo svrhnout režim ajatolláha Alího Chameneího a připravilo cestu pro přechod země k demokracii.
