Alcatraz. Jméno, které v sobě nese tajemství, strach, ale i fascinaci. Tento malý ostrov v Sanfranciském zálivu, oficiálně známý jako Alcatraz Island, je dnes jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí Spojených států. V minulosti byl ale především jedním z nejtvrdších a nejznámějších federálních vězení v zemi. Ostrov, který se proměnil ve věznici s neprolomitelnou pověstí, se stal dějištěm nespočtu příběhů – od slavných pokusů o útěk až po pobyt těch nejnebezpečnějších zločinců Ameriky.
Před tím, než se Alcatraz stal federálním vězením, měl ostrov zcela jiný účel. V polovině 19. století, konkrétně v roce 1850, jej prezident Millard Fillmore vyhradil pro vojenské účely. Jeho strategická poloha uprostřed zálivu chránila přístav v San Franciscu, který se stal klíčovým během Zlaté horečky. V roce 1859 zde byla dokončena vojenská pevnost, vybavená děly a kasárnami, a ostrov tak začal fungovat jako obranný bod i jako vojenská věznice.
Od konce 19. století Alcatraz sloužil primárně jako vojenské vězení. Zde byli drženi američtí vojáci odsouzení za dezerci, neposlušnost nebo jiné vojenské přestupky. Během španělsko-americké války zde byli například vězněni i váleční zajatci. Postupně ale přestávala vojenská správa stačit rostoucím nárokům.
V roce 1934 byl Alcatraz převeden do správy amerického ministerstva spravedlnosti a přeměněn na federální věznici s maximální ostrahou. Tehdejší vláda chtěla vytvořit místo, kde by mohli být izolováni ti nejtěžší a nejnebezpečnější vězni – ti, kteří se opakovaně bouřili proti pravidlům v jiných věznicích.
Alcatraz měl zastrašující pověst. O věznici na ostrově obklopeném ledovou vodou a silnými proudy se říkalo, že z ní nejde utéct. Měla kapacitu pro zhruba 260 vězňů, ale nikdy nebyla plně obsazena. Každý vězeň měl svou vlastní celu, aby se předešlo spiknutím a útěkům. Ostraha byla velmi přísná a jakákoli forma neposlušnosti byla tvrdě trestána.
Alcatraz hostil některé z nejslavnějších a nejnechvalněji proslulých zločinců americké historie. Mezi nimi byli například Al Capone, nechvalně známý chicagský mafián, který zde strávil čtyři a půl roku a který byl i přes jeho moc a bohatství mimo zdi věznice jen obyčejným vězněm, George "Machine Gun" Kelly, gangster a únosce, jehož jméno bylo synonymem pro násilí během prohibice, či Robert Stroud, známý jako „Ptáčník z Alcatrazu“, muž, který si získal pozornost kvůli svému zájmu o ptáky během předchozího věznění, i když v Alcatrazu samotném chov ptáků nikdy neprovozoval.
Ačkoli věznice měla pověst neprolomitelné pevnosti, odehrálo se zde 14 známých pokusů o útěk zahrnujících 36 vězňů. Nejznámější z nich je útěk z roku 1962, kdy tři vězni – Frank Morris a bratři John a Clarence Anglinovi – vytvořili detailní plán útěku pomocí falešných hlav z mýdla, děr ve stěnách a nafukovacího voru.
11. června 1962 spáchali jeden z nejodvážnějších útěků z federální věznice v historii. Pomocí jednoduchých nástrojů – lžic, pilníků a domácích vrtáků – si během měsíců vyhloubili otvory za mřížemi svých cel. Ze zadní servisní chodby se dostali na střechu, poté na břeh a nakonec do vody.
K útěku použili vor z pláštěnek, které si sami vyrobili a zalepili. Aby útěk nebyl hned odhalen, nechali v postelích falešné hlavy z mýdla a toaletního papíru, pokryté lidskými vlasy, které sbírali v kadeřnictví věznice.
Jejich osud je dodnes neznámý a FBI případ uzavřela až v roce 1979. Tento příběh se stal inspirací pro slavný film Útěk z Alcatrazu s Clintem Eastwoodem. Jejich těla ale nikdy nebyla nalezena a dodnes zůstává otázkou, jestli se jim útěk povedl či nikoliv.
Oficiálně ale jejich útěk nebyl prohlášen za úspěšný a všichni tři byli prohlášeni za utonulé – voda byla ledová, proudy silné a nikdo z vězňů předtím útěk nepřežil. Přesto se v následujících letech objevilo množství spekulací, dopisů, domnělých fotografií a svědectví, že útěk byl úspěšný.
Navzdory své neprostupnosti a přísnosti byl provoz věznice ekonomicky velmi náročný. Ostrovní lokalita znamenala vysoké náklady na dopravu potravin, vody, energie i zaměstnanců. V roce 1963, po 29 letech provozu, byla věznice oficiálně uzavřena rozhodnutím tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Kennedyho. Hlavními důvody byly právě vysoké provozní náklady a zhoršující se stav budov, které by vyžadovaly nákladné opravy.
Po uzavření věznice byl ostrov krátce nevyužíván. V roce 1969 jej obsadili příslušníci amerických indiánských hnutí, kteří zde chtěli zřídit kulturní a vzdělávací centrum. Tato okupace trvala 19 měsíců a skončila zásahovým vyloděním federálních úřadů.
V roce 1973 byl Alcatraz zpřístupněn veřejnosti jako součást systému národních parků. Dnes je ostrov spravován americkým Národním parkovým servisem a ročně jej navštíví přes milion turistů. Návštěvníci si mohou projít zachovalé cely, kuchyni, strážní věž i slavnou „dělicí chodbu“, kde byli vězni přijímáni. Zvukové průvodce, vyprávění bývalých dozorců i vězňů a působivé výhledy na San Francisco dělají z návštěvy Alcatrazu výjimečný zážitek.
Alcatraz je mnohem víc než jen bývalé vězení. Je to místo opředené legendami, symbolem přísnosti a zároveň fascinace lidskou odolností a touhou po svobodě. Ačkoliv už zdi pevnosti dávno neslouží svému původnímu účelu, příběhy z Alcatrazu dál žijí – ve filmech, knihách a myslích lidí po celém světě.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.
Jak bude v Česku během příštího týdne? Meteorologové slibují setrvalý růst teplot, který vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Hodnoty na teploměru se zastaví až na 35 stupních, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Honza Dědek se v úterý definitivně rozloučil s Primou, což není žádná novinka. Moderátor se s televizí nedohodl na pokračování spolupráce, která tak pro tuto chvíli končí. Dědek každopádně ukázal, že je možné se rozloučit na úrovni.
Česká politika má stále stejného a jasného hegemona. Další průzkum potvrdil prvenství hnutí ANO v případě konání voleb do Poslanecké sněmovny. Ukázalo to šetření agentury NMS pro server novinky.cz. Zajímavý je ale nadále souboj o druhé místo a roli hlavního Babišova vyzyvatele.
Americký prezident Donald Trump v neděli slaví kulaté 80. narozeniny. Gratulace mu dorazila i z Česka. Ministerstvo zahraničních věcí zveřejnilo pozoruhodný text přání šéfa české diplomacie Petra Macinky (Motoristé).
Není žádným tajemstvím, že náš nejslavnější zpěvák Karel Gott byl úspěšný i za hranicemi Česka, respektive Československa. A protože se jeho dcera Charlotte rozhodla zpívat v angličtině, tak by se s největší pravděpodobností také ráda dostala do povědomí lidí v cizině. Možná už má našlápnuto.
