Alcatraz. Jméno, které v sobě nese tajemství, strach, ale i fascinaci. Tento malý ostrov v Sanfranciském zálivu, oficiálně známý jako Alcatraz Island, je dnes jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí Spojených států. V minulosti byl ale především jedním z nejtvrdších a nejznámějších federálních vězení v zemi. Ostrov, který se proměnil ve věznici s neprolomitelnou pověstí, se stal dějištěm nespočtu příběhů – od slavných pokusů o útěk až po pobyt těch nejnebezpečnějších zločinců Ameriky.
Před tím, než se Alcatraz stal federálním vězením, měl ostrov zcela jiný účel. V polovině 19. století, konkrétně v roce 1850, jej prezident Millard Fillmore vyhradil pro vojenské účely. Jeho strategická poloha uprostřed zálivu chránila přístav v San Franciscu, který se stal klíčovým během Zlaté horečky. V roce 1859 zde byla dokončena vojenská pevnost, vybavená děly a kasárnami, a ostrov tak začal fungovat jako obranný bod i jako vojenská věznice.
Od konce 19. století Alcatraz sloužil primárně jako vojenské vězení. Zde byli drženi američtí vojáci odsouzení za dezerci, neposlušnost nebo jiné vojenské přestupky. Během španělsko-americké války zde byli například vězněni i váleční zajatci. Postupně ale přestávala vojenská správa stačit rostoucím nárokům.
V roce 1934 byl Alcatraz převeden do správy amerického ministerstva spravedlnosti a přeměněn na federální věznici s maximální ostrahou. Tehdejší vláda chtěla vytvořit místo, kde by mohli být izolováni ti nejtěžší a nejnebezpečnější vězni – ti, kteří se opakovaně bouřili proti pravidlům v jiných věznicích.
Alcatraz měl zastrašující pověst. O věznici na ostrově obklopeném ledovou vodou a silnými proudy se říkalo, že z ní nejde utéct. Měla kapacitu pro zhruba 260 vězňů, ale nikdy nebyla plně obsazena. Každý vězeň měl svou vlastní celu, aby se předešlo spiknutím a útěkům. Ostraha byla velmi přísná a jakákoli forma neposlušnosti byla tvrdě trestána.
Alcatraz hostil některé z nejslavnějších a nejnechvalněji proslulých zločinců americké historie. Mezi nimi byli například Al Capone, nechvalně známý chicagský mafián, který zde strávil čtyři a půl roku a který byl i přes jeho moc a bohatství mimo zdi věznice jen obyčejným vězněm, George "Machine Gun" Kelly, gangster a únosce, jehož jméno bylo synonymem pro násilí během prohibice, či Robert Stroud, známý jako „Ptáčník z Alcatrazu“, muž, který si získal pozornost kvůli svému zájmu o ptáky během předchozího věznění, i když v Alcatrazu samotném chov ptáků nikdy neprovozoval.
Ačkoli věznice měla pověst neprolomitelné pevnosti, odehrálo se zde 14 známých pokusů o útěk zahrnujících 36 vězňů. Nejznámější z nich je útěk z roku 1962, kdy tři vězni – Frank Morris a bratři John a Clarence Anglinovi – vytvořili detailní plán útěku pomocí falešných hlav z mýdla, děr ve stěnách a nafukovacího voru.
11. června 1962 spáchali jeden z nejodvážnějších útěků z federální věznice v historii. Pomocí jednoduchých nástrojů – lžic, pilníků a domácích vrtáků – si během měsíců vyhloubili otvory za mřížemi svých cel. Ze zadní servisní chodby se dostali na střechu, poté na břeh a nakonec do vody.
K útěku použili vor z pláštěnek, které si sami vyrobili a zalepili. Aby útěk nebyl hned odhalen, nechali v postelích falešné hlavy z mýdla a toaletního papíru, pokryté lidskými vlasy, které sbírali v kadeřnictví věznice.
Jejich osud je dodnes neznámý a FBI případ uzavřela až v roce 1979. Tento příběh se stal inspirací pro slavný film Útěk z Alcatrazu s Clintem Eastwoodem. Jejich těla ale nikdy nebyla nalezena a dodnes zůstává otázkou, jestli se jim útěk povedl či nikoliv.
Oficiálně ale jejich útěk nebyl prohlášen za úspěšný a všichni tři byli prohlášeni za utonulé – voda byla ledová, proudy silné a nikdo z vězňů předtím útěk nepřežil. Přesto se v následujících letech objevilo množství spekulací, dopisů, domnělých fotografií a svědectví, že útěk byl úspěšný.
Navzdory své neprostupnosti a přísnosti byl provoz věznice ekonomicky velmi náročný. Ostrovní lokalita znamenala vysoké náklady na dopravu potravin, vody, energie i zaměstnanců. V roce 1963, po 29 letech provozu, byla věznice oficiálně uzavřena rozhodnutím tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Kennedyho. Hlavními důvody byly právě vysoké provozní náklady a zhoršující se stav budov, které by vyžadovaly nákladné opravy.
Po uzavření věznice byl ostrov krátce nevyužíván. V roce 1969 jej obsadili příslušníci amerických indiánských hnutí, kteří zde chtěli zřídit kulturní a vzdělávací centrum. Tato okupace trvala 19 měsíců a skončila zásahovým vyloděním federálních úřadů.
V roce 1973 byl Alcatraz zpřístupněn veřejnosti jako součást systému národních parků. Dnes je ostrov spravován americkým Národním parkovým servisem a ročně jej navštíví přes milion turistů. Návštěvníci si mohou projít zachovalé cely, kuchyni, strážní věž i slavnou „dělicí chodbu“, kde byli vězni přijímáni. Zvukové průvodce, vyprávění bývalých dozorců i vězňů a působivé výhledy na San Francisco dělají z návštěvy Alcatrazu výjimečný zážitek.
Alcatraz je mnohem víc než jen bývalé vězení. Je to místo opředené legendami, symbolem přísnosti a zároveň fascinace lidskou odolností a touhou po svobodě. Ačkoliv už zdi pevnosti dávno neslouží svému původnímu účelu, příběhy z Alcatrazu dál žijí – ve filmech, knihách a myslích lidí po celém světě.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.