Alcatraz. Jméno, které v sobě nese tajemství, strach, ale i fascinaci. Tento malý ostrov v Sanfranciském zálivu, oficiálně známý jako Alcatraz Island, je dnes jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí Spojených států. V minulosti byl ale především jedním z nejtvrdších a nejznámějších federálních vězení v zemi. Ostrov, který se proměnil ve věznici s neprolomitelnou pověstí, se stal dějištěm nespočtu příběhů – od slavných pokusů o útěk až po pobyt těch nejnebezpečnějších zločinců Ameriky.
Před tím, než se Alcatraz stal federálním vězením, měl ostrov zcela jiný účel. V polovině 19. století, konkrétně v roce 1850, jej prezident Millard Fillmore vyhradil pro vojenské účely. Jeho strategická poloha uprostřed zálivu chránila přístav v San Franciscu, který se stal klíčovým během Zlaté horečky. V roce 1859 zde byla dokončena vojenská pevnost, vybavená děly a kasárnami, a ostrov tak začal fungovat jako obranný bod i jako vojenská věznice.
Od konce 19. století Alcatraz sloužil primárně jako vojenské vězení. Zde byli drženi američtí vojáci odsouzení za dezerci, neposlušnost nebo jiné vojenské přestupky. Během španělsko-americké války zde byli například vězněni i váleční zajatci. Postupně ale přestávala vojenská správa stačit rostoucím nárokům.
V roce 1934 byl Alcatraz převeden do správy amerického ministerstva spravedlnosti a přeměněn na federální věznici s maximální ostrahou. Tehdejší vláda chtěla vytvořit místo, kde by mohli být izolováni ti nejtěžší a nejnebezpečnější vězni – ti, kteří se opakovaně bouřili proti pravidlům v jiných věznicích.
Alcatraz měl zastrašující pověst. O věznici na ostrově obklopeném ledovou vodou a silnými proudy se říkalo, že z ní nejde utéct. Měla kapacitu pro zhruba 260 vězňů, ale nikdy nebyla plně obsazena. Každý vězeň měl svou vlastní celu, aby se předešlo spiknutím a útěkům. Ostraha byla velmi přísná a jakákoli forma neposlušnosti byla tvrdě trestána.
Alcatraz hostil některé z nejslavnějších a nejnechvalněji proslulých zločinců americké historie. Mezi nimi byli například Al Capone, nechvalně známý chicagský mafián, který zde strávil čtyři a půl roku a který byl i přes jeho moc a bohatství mimo zdi věznice jen obyčejným vězněm, George "Machine Gun" Kelly, gangster a únosce, jehož jméno bylo synonymem pro násilí během prohibice, či Robert Stroud, známý jako „Ptáčník z Alcatrazu“, muž, který si získal pozornost kvůli svému zájmu o ptáky během předchozího věznění, i když v Alcatrazu samotném chov ptáků nikdy neprovozoval.
Ačkoli věznice měla pověst neprolomitelné pevnosti, odehrálo se zde 14 známých pokusů o útěk zahrnujících 36 vězňů. Nejznámější z nich je útěk z roku 1962, kdy tři vězni – Frank Morris a bratři John a Clarence Anglinovi – vytvořili detailní plán útěku pomocí falešných hlav z mýdla, děr ve stěnách a nafukovacího voru.
11. června 1962 spáchali jeden z nejodvážnějších útěků z federální věznice v historii. Pomocí jednoduchých nástrojů – lžic, pilníků a domácích vrtáků – si během měsíců vyhloubili otvory za mřížemi svých cel. Ze zadní servisní chodby se dostali na střechu, poté na břeh a nakonec do vody.
K útěku použili vor z pláštěnek, které si sami vyrobili a zalepili. Aby útěk nebyl hned odhalen, nechali v postelích falešné hlavy z mýdla a toaletního papíru, pokryté lidskými vlasy, které sbírali v kadeřnictví věznice.
Jejich osud je dodnes neznámý a FBI případ uzavřela až v roce 1979. Tento příběh se stal inspirací pro slavný film Útěk z Alcatrazu s Clintem Eastwoodem. Jejich těla ale nikdy nebyla nalezena a dodnes zůstává otázkou, jestli se jim útěk povedl či nikoliv.
Oficiálně ale jejich útěk nebyl prohlášen za úspěšný a všichni tři byli prohlášeni za utonulé – voda byla ledová, proudy silné a nikdo z vězňů předtím útěk nepřežil. Přesto se v následujících letech objevilo množství spekulací, dopisů, domnělých fotografií a svědectví, že útěk byl úspěšný.
Navzdory své neprostupnosti a přísnosti byl provoz věznice ekonomicky velmi náročný. Ostrovní lokalita znamenala vysoké náklady na dopravu potravin, vody, energie i zaměstnanců. V roce 1963, po 29 letech provozu, byla věznice oficiálně uzavřena rozhodnutím tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Kennedyho. Hlavními důvody byly právě vysoké provozní náklady a zhoršující se stav budov, které by vyžadovaly nákladné opravy.
Po uzavření věznice byl ostrov krátce nevyužíván. V roce 1969 jej obsadili příslušníci amerických indiánských hnutí, kteří zde chtěli zřídit kulturní a vzdělávací centrum. Tato okupace trvala 19 měsíců a skončila zásahovým vyloděním federálních úřadů.
V roce 1973 byl Alcatraz zpřístupněn veřejnosti jako součást systému národních parků. Dnes je ostrov spravován americkým Národním parkovým servisem a ročně jej navštíví přes milion turistů. Návštěvníci si mohou projít zachovalé cely, kuchyni, strážní věž i slavnou „dělicí chodbu“, kde byli vězni přijímáni. Zvukové průvodce, vyprávění bývalých dozorců i vězňů a působivé výhledy na San Francisco dělají z návštěvy Alcatrazu výjimečný zážitek.
Alcatraz je mnohem víc než jen bývalé vězení. Je to místo opředené legendami, symbolem přísnosti a zároveň fascinace lidskou odolností a touhou po svobodě. Ačkoliv už zdi pevnosti dávno neslouží svému původnímu účelu, příběhy z Alcatrazu dál žijí – ve filmech, knihách a myslích lidí po celém světě.
Skoro by to vypadalo na největší letní přestup na tuzemském televizním poli, ale Libor Bouček z Primy nikam neodchází. Jen k dosavadní práci přijal i zajímavou nabídku konkurenční Novy, kde se ale nebude objevovat jako moderátor.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj těsně po 19. hodině středoevropského času dorazil do Bílého domu, s nečekaně vřelým přivítáním na něj čekal americký prezident Donald Trump. Úvodní tisková konference byla poklidná, oba lídři zodpověděli otázky novinářů a asi po pětačtyřiceti minutách se odebrali na jednání bez pozornosti médií.
Do Washingtonu se dnes upírají zraky celého světa, protože v Bílém domě přivítá americký prezident Donald Trump ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a několik vybraných evropských lídrů. Britská stanice BBC shrnula, o co komu v rámci jednání ohledně války na Ukrajině jde. Včetně Ruska.
Uplynul více než týden, co Česko dalo sbohem legendárnímu herci Jiřímu Krampolovi, který zemřel během posledního červencového víkendu ve věku 87 let. Podle tvrzení pořadatele smutečního obřadu umíral zamilovaný. Co se ví o jeho poslední lásce?
Cestování městskou hromadnou dopravou v Praze od příštího roku podraží. V pondělí padlo rozhodnutí o zvýšení cen jednorázových jízdenek, cesty budou od ledna dražší i v okolním Středočeském kraji. Informoval o tom web iDnes.cz.
Agáta Hanychová asi nebude na tento víkend vzpomínat úplně v dobrém. Užívá si sice pobyt v zahraničí, ale byla tam svědkem tragédie. Prozradila to na instagramovém profilu. Italská média odhalila, co se přesně na pláži, kde se influencerka nacházela, stalo.
Téměř třetina voličů by dala hlas opozičnímu hnutí ANO, které by podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News vyhrálo sněmovní volby. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo celkem šest kandidujících subjektů. Těsně pod hranou zůstávají Motoristé.
Česko v uplynulém týdnu zažilo návrat tropických teplot, které vystoupaly až nad 35 stupňů. Právě začínající týden tak teplé počasí nepřinese. Teplejší bude jeho první polovina, srážky se jen místy očekávají ve čtvrtek, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Světovou filmovou scénou otřásla smutná zpráva. Ve věku 87 let zemřel britský herec Terence Stamp, jenž si jednou vysloužil i nominaci na Oscara. Proslavil se také rolí Generála Zoda ve filmu Superman.
Ivaně Gottové se zřejmě ulevilo, když v týdnu oznámila pozastavení projektu Villa Gott, jehož vyvrcholením mělo být zpřístupnění domu Karla Gotta fanouškům. Všech problémů se tím ale nezbavila, ukazují nejnovější informace.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že Ukrajina nemůže počítat s navrácením Krymu a členstvím v NATO. Uvedl to před pondělním jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry v Bílém domě.
Palestinci v Pásmu Gazy prožívají chvíle strachu a nejistoty. Izraelská armáda totiž oznámila, že se připravuje na přesun milionu lidí z města Gaza. Toto oznámení přišlo jen několik dní poté, co Izrael oznámil záměr zahájit novou ofenzivu, aby získal kontrolu nad největším městským centrem na tomto území.