Alcatraz. Jméno, které v sobě nese tajemství, strach, ale i fascinaci. Tento malý ostrov v Sanfranciském zálivu, oficiálně známý jako Alcatraz Island, je dnes jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí Spojených států. V minulosti byl ale především jedním z nejtvrdších a nejznámějších federálních vězení v zemi. Ostrov, který se proměnil ve věznici s neprolomitelnou pověstí, se stal dějištěm nespočtu příběhů – od slavných pokusů o útěk až po pobyt těch nejnebezpečnějších zločinců Ameriky.
Před tím, než se Alcatraz stal federálním vězením, měl ostrov zcela jiný účel. V polovině 19. století, konkrétně v roce 1850, jej prezident Millard Fillmore vyhradil pro vojenské účely. Jeho strategická poloha uprostřed zálivu chránila přístav v San Franciscu, který se stal klíčovým během Zlaté horečky. V roce 1859 zde byla dokončena vojenská pevnost, vybavená děly a kasárnami, a ostrov tak začal fungovat jako obranný bod i jako vojenská věznice.
Od konce 19. století Alcatraz sloužil primárně jako vojenské vězení. Zde byli drženi američtí vojáci odsouzení za dezerci, neposlušnost nebo jiné vojenské přestupky. Během španělsko-americké války zde byli například vězněni i váleční zajatci. Postupně ale přestávala vojenská správa stačit rostoucím nárokům.
V roce 1934 byl Alcatraz převeden do správy amerického ministerstva spravedlnosti a přeměněn na federální věznici s maximální ostrahou. Tehdejší vláda chtěla vytvořit místo, kde by mohli být izolováni ti nejtěžší a nejnebezpečnější vězni – ti, kteří se opakovaně bouřili proti pravidlům v jiných věznicích.
Alcatraz měl zastrašující pověst. O věznici na ostrově obklopeném ledovou vodou a silnými proudy se říkalo, že z ní nejde utéct. Měla kapacitu pro zhruba 260 vězňů, ale nikdy nebyla plně obsazena. Každý vězeň měl svou vlastní celu, aby se předešlo spiknutím a útěkům. Ostraha byla velmi přísná a jakákoli forma neposlušnosti byla tvrdě trestána.
Alcatraz hostil některé z nejslavnějších a nejnechvalněji proslulých zločinců americké historie. Mezi nimi byli například Al Capone, nechvalně známý chicagský mafián, který zde strávil čtyři a půl roku a který byl i přes jeho moc a bohatství mimo zdi věznice jen obyčejným vězněm, George "Machine Gun" Kelly, gangster a únosce, jehož jméno bylo synonymem pro násilí během prohibice, či Robert Stroud, známý jako „Ptáčník z Alcatrazu“, muž, který si získal pozornost kvůli svému zájmu o ptáky během předchozího věznění, i když v Alcatrazu samotném chov ptáků nikdy neprovozoval.
Ačkoli věznice měla pověst neprolomitelné pevnosti, odehrálo se zde 14 známých pokusů o útěk zahrnujících 36 vězňů. Nejznámější z nich je útěk z roku 1962, kdy tři vězni – Frank Morris a bratři John a Clarence Anglinovi – vytvořili detailní plán útěku pomocí falešných hlav z mýdla, děr ve stěnách a nafukovacího voru.
11. června 1962 spáchali jeden z nejodvážnějších útěků z federální věznice v historii. Pomocí jednoduchých nástrojů – lžic, pilníků a domácích vrtáků – si během měsíců vyhloubili otvory za mřížemi svých cel. Ze zadní servisní chodby se dostali na střechu, poté na břeh a nakonec do vody.
K útěku použili vor z pláštěnek, které si sami vyrobili a zalepili. Aby útěk nebyl hned odhalen, nechali v postelích falešné hlavy z mýdla a toaletního papíru, pokryté lidskými vlasy, které sbírali v kadeřnictví věznice.
Jejich osud je dodnes neznámý a FBI případ uzavřela až v roce 1979. Tento příběh se stal inspirací pro slavný film Útěk z Alcatrazu s Clintem Eastwoodem. Jejich těla ale nikdy nebyla nalezena a dodnes zůstává otázkou, jestli se jim útěk povedl či nikoliv.
Oficiálně ale jejich útěk nebyl prohlášen za úspěšný a všichni tři byli prohlášeni za utonulé – voda byla ledová, proudy silné a nikdo z vězňů předtím útěk nepřežil. Přesto se v následujících letech objevilo množství spekulací, dopisů, domnělých fotografií a svědectví, že útěk byl úspěšný.
Navzdory své neprostupnosti a přísnosti byl provoz věznice ekonomicky velmi náročný. Ostrovní lokalita znamenala vysoké náklady na dopravu potravin, vody, energie i zaměstnanců. V roce 1963, po 29 letech provozu, byla věznice oficiálně uzavřena rozhodnutím tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Kennedyho. Hlavními důvody byly právě vysoké provozní náklady a zhoršující se stav budov, které by vyžadovaly nákladné opravy.
Po uzavření věznice byl ostrov krátce nevyužíván. V roce 1969 jej obsadili příslušníci amerických indiánských hnutí, kteří zde chtěli zřídit kulturní a vzdělávací centrum. Tato okupace trvala 19 měsíců a skončila zásahovým vyloděním federálních úřadů.
V roce 1973 byl Alcatraz zpřístupněn veřejnosti jako součást systému národních parků. Dnes je ostrov spravován americkým Národním parkovým servisem a ročně jej navštíví přes milion turistů. Návštěvníci si mohou projít zachovalé cely, kuchyni, strážní věž i slavnou „dělicí chodbu“, kde byli vězni přijímáni. Zvukové průvodce, vyprávění bývalých dozorců i vězňů a působivé výhledy na San Francisco dělají z návštěvy Alcatrazu výjimečný zážitek.
Alcatraz je mnohem víc než jen bývalé vězení. Je to místo opředené legendami, symbolem přísnosti a zároveň fascinace lidskou odolností a touhou po svobodě. Ačkoliv už zdi pevnosti dávno neslouží svému původnímu účelu, příběhy z Alcatrazu dál žijí – ve filmech, knihách a myslích lidí po celém světě.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
