Ve východním Afghánistánu došlo k silnému zemětřesení, které si vyžádalo stovky obětí a zničilo celé vesnice. Podle mluvčího vlády Tálibánu si otřesy o síle 6,0 stupně vyžádaly více než 800 mrtvých a na 2 500 zraněných.
K neštěstí došlo v neděli pozdě večer, kdy epicentrum otřesů, které se nacházelo v hloubce pouhých osmi kilometrů, zasáhlo oblasti v blízkosti rušného města Džalálábád.
Mluvčí vlády Tálibánu, Zabíhulláh Mudžáhid, uvedl na tiskové konferenci v Kábulu, že více než 800 lidí zemřelo a 2 500 jich bylo zraněno v provincii Kunar. V sousední provincii Nangarhár pak počet obětí činil 12 mrtvých a 255 zraněných.
Podle úřadů pro zvládání katastrof v provincii Kunar bylo v okresech Nur Gul, Soki, Watpur, Manogi a Chapadare zabito 250 lidí a dalších 500 jich bylo zraněno.
Mluvčí ministerstva veřejného zdravotnictví, Šarafat Zaman, uvedl, že v provincii Kunar bylo zničeno několik vesnic. Záchranné operace stále probíhají a do oblasti už dorazily lékařské týmy z Kunaru, Nangarháru a z Kábulu. Dodal také, že se očekává, že se počty obětí a zraněných ještě změní, protože z mnoha oblastí ještě nedorazily žádné zprávy.
Zemětřesení zasáhlo provincii Kunar, která sousedí s Pákistánem. Oblast kolem města Džalálábád je živým obchodním centrem, jelikož leží v blízkosti klíčového hraničního přechodu. Mnoho domů v odlehlých oblastech je postaveno z hliněných cihel a dřeva, což je činí obzvláště náchylnými ke zřícení.
Tato katastrofa ještě více zatíží už tak omezené zdroje afghánského státu, který se potýká s humanitárními krizemi, nedostatkem pomoci a problémem uprchlíků. Afghánistán je navíc náchylný k zemětřesení, jelikož se nachází v pohoří Hindúkuš, kde se stýkají indická a euroasijská tektonická deska. Poslední velké zemětřesení o síle 6,3 stupně v říjnu 2023 si vyžádalo 4 000 obětí.
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.
Napětí v Hormuzském průlivu v posledních hodinách výrazně vzrostlo poté, co obě strany konfliktu zahájily v této strategické oblasti palbu. Prezident Donald Trump se odmítl jasně vyjádřit k dotazu, zda příměří mezi Spojenými státy a Íránem nadále zůstává v platnosti.
Nejméně pět tisíc vojáků se Washington chystá stáhnout z Německa, kde má americká armáda nejpočetnější evropskou posádku. Podle prezidenta Donalda Trumpa zmizí od našich sousedů ještě více vojáků.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu užili předčasné léto, které i na nejvyšších horách definitivně ukončilo zimu. Už i v Krkonoších roztála souvislá sněhová pokrývka. Sníh zmizel dříve, než bývá zvykem.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.