Patrik Hezucký trápí fanoušky a posluchače, protože jeho zdravotní stav v poslední době není ideální. Moderátor je od minulého týdne hospitalizován v nemocnici, odkud se alespoň o víkendu ozval a lidi trochu uklidnil. Prozradil totiž, že věří ve šťastný konec.
Česko stále nezná celou pravdu o povaze zdravotních problémů Hezuckého. Lidé vědí, že ho trápí blíže nespecifikovaná nemoc, kterou sám označil za "nějaký moribundus". Když fanoušky informoval o svém zdravotním stavu, sdělil jim, že mimo provoz bude minimálně pět dní. Nyní už je ale jasné, že hospitalizace bude na delší dobu.
Fanoušci se alespoň v sobotu dočkali vzkazu od samotného Patrika, který se dokonce i vyfotil a snímek sdílel na sociální síti. Příznivcům zároveň poděkoval za to, jak v těžkých chvílích stojí při něm.
"Posílám pozdrav z benešovské nemocnice. Jsem ohromen z podpory, kterou mi posíláte. Moc se omlouvám, že všem, kteří mi píšou, nedokážu odpovědět, ale není to v lidských silách. Vaše láska je extrémně posilující. A ještě víc oceňuji, že jste extrémně chytří a krásní," vzkázal nemocný moderátor.
Další slova pak napsal v rámci diskuze pod příspěvkem, kde dal najevo, že věří ve šťastný konec. "Svůj život i budoucnost si ovlivňujeme a řídíme sami. Stačí jen věřit a mít jasno v tom, o čem jste naprosto přesvědčeni, že to dopadne tak, jak má. Tedy samozřejmě happy ending," uvedl.
Hezucký zároveň sdílel fotografii manželky Nikoly a syna Olivera, kteří jsou společně s přáteli největší oporou. "Moji dva andílkové, co mi dávají plnou sílu," konstatoval.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu nejistoty mezi evropskými spojenci prohlášením, že Spojené státy možná budou muset volit mezi ovládnutím Grónska a zachováním aliance NATO. V rozsáhlém rozhovoru pro deník New York Times potvrdil, že získání tohoto strategického dánského území je pro něj prioritou, která může převážit i nad šestasedmdesátiletou historií vojenského spojenectví.
Vztahy mezi Vatikánem a Bílým domem podle webu Politico směřují k otevřenému střetu, jaký historie moderní diplomacie nepamatuje. První americký papež v dějinách, v Chicagu narozený Lev XIV., se ocitl v přímém ideovém rozporu s politikou prezidenta Donalda Trumpa. Hlavním jablkem sváru se stala situace ve Venezuele a Trumpovy náznaky o možné vojenské správě této země, což papež kategoricky odmítl výzvou k ochraně národní suverenity.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro v rozhovoru pro BBC varoval před existencí „reálné hrozby“ vojenského zásahu Spojených států proti jeho zemi. Podle něj se USA chovají k ostatním národům jako k součásti svého „impéria“ a varoval, že takový přístup povede k mezinárodní izolaci Washingtonu. Reagoval tak na dřívější prohlášení Donalda Trumpa, který po operaci ve Venezuele označil možný vojenský zásah v Kolumbii za dobrý nápad.
Ruská armáda využila mrazivého počasí k dalšímu rozsáhlému úderu na ukrajinské území, při kterém nasadila i svou technologickou chloubu – hypersonickou raketu Orešnik.
Karel Šíp se naposledy představil v televizním vysílání v minulém týdnu. Diváci si přitom ještě nebyli jistí, že se mohou na svého oblíbence těšit v novém kalendářním roce. Nyní už se zdá být rozhodnuto.
Prezident Petr Pavel navštíví na začátku přespříštího týdne Vatikán. Hlavu státu doprovodí manželka, hlavním bodem programu bude setkání s papežem Lvem XIV. Pavel jej už loni pozval na návštěvu Česka.
Jiřina Bohdalová nepochodila u Ústavního soudu, kde si stěžovala na zajištění obrazu, který zakoupila za půldruhého milionu. Následně se ukázalo, že jde o padělek. Dílo bude i nadále v soudní úschově, informovala o tom Česká televize.
Série výstrah kvůli zimnímu počasí pokračuje. Další varování vydali meteorologové pro nadcházející noc a páteční den. Očekává se sněhová nadílka i pokračování krutých nočních mrazů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval Dánsko a zbytek Evropy za to, jakým způsobem přistupují k bezpečnosti Grónska. V rozhovoru pro televizi Fox News prohlásil, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro obranu Spojených států i celého světa před případnými raketovými útoky z Ruska nebo Číny. Podle Vance dánská vláda v této oblasti „neodvedla dobrou práci“ a nedostatečně investovala do zabezpečení regionu.
Trumpova nová éra „diplomacie dělových člunů“ staví Vladimira Putina do nejednoznačné pozice. Na jednu stranu představuje pád Nicoláse Madura další geopolitickou ránu pro Moskvu, na stranu druhou však Trumpův agresivní přístup paradoxně potvrzuje Putinův dlouhodobý narativ o světě ovládaném hrubou silou, píše CNN. Ještě loni v květnu přitom oba vůdci v Kremlu okázale podepisovali smlouvu o strategickém partnerství, která měla symbolizovat ruský vliv na západní polokouli.
Ruská armáda v noci na čtvrtek zaútočila na Ukrajinu více než devadesáti bezpilotními letouny, což způsobilo rozsáhlé výpadky elektřiny v klíčových průmyslových oblastech. Podle ukrajinského ministerstva energetiky byla nejhůře zasažena Dněpropetrovská a Záporožská oblast. Zatímco v Záporoží se podařilo dodávky během rána částečně obnovit, v dněperském regionu zůstalo bez proudu a tepla zhruba 800 000 domácností.
Operace „Absolutní odhodlání“, při níž americké jednotky vnikly do Venezuely a zajaly prezidenta Nicoláse Madura, oficiálně potvrdila smrt mezinárodního právního řádu. Ačkoliv byl tento systém nemocný již dlouho, venezuelský incident představuje překročení červené linie. Zatímco i při invazi do Panamy v roce 1989 se Spojené státy snažily zachovat alespoň zdání legality a čelily ostrému odsouzení OSN i Evropského parlamentu, v případě Venezuely je ticho mezinárodního společenství ohlušující.
