Odchod oblíbeného herce Jiřího Bartošky (†78) zasáhl i Ivanu Gottovou (49), vdovu po legendárním zpěvákovi Karlu Gottovi (†80). Připomněla totiž osobní i profesní vazby, které mezi oběma muži existovaly.
Ačkoliv je v pozdějších letech spojila stejná diagnóza a Bartoška dokonce promluvil na Gottově zádušní mši, nebylo tomu tak vždy – mezi umělci došlo i k velmi napjatému období, kdy si navzájem nemohli přijít na jméno.
Napjaté vztahy mezi Gottem a Bartoškou vyvrcholily v roce 2000, kdy herec navštívil Gottovo slavnostní vystoupení v prestižní Carnegie Hall v New Yorku. Místo uznání však Bartoška koncert zkritizoval jako "nudný a nezajímavý", což podle svědků vykládal svým známým hned po představení. Tyto výroky se nakonec dostaly až ke zpěvákovi a ten neskrýval své zklamání.
„Lituju, že tam Jirka vůbec byl. Po koncertě to každému vyprávěl. Měli jsme úspěch, tak proč to pomlouvá?“ rozčiloval se tehdy Gott v rozhovoru pro Blesk. „Přišel nevrlý, všechno mu vadilo a o přestávce odešel, protože si myslel, že je konec. Říkal, že tam bylo jen pár emigrantů. Tak jsem mu zavolal a řekl: A to to, prosím tě, musíš každému vykládat? Víš, kolik věcí se mně nelíbí, a kolegy taky nepomlouvám. Tak si to nech pro sebe.“
Sám Bartoška přiznal, že koncert opustil předčasně. Důvodem prý byla únava po nočním mejdanu s režisérem Milošem Formanem a kameramanem Miroslavem Ondříčkem. „Dal jsem si cigáro a šel spát. Zítra jsme měli letět domů a nebylo mi moc dobře,“ uvedl tehdy. Dodal, že s Gottem si to raději vyříká osobně než přes média.
Navzdory této roztržce se později oba umělci usmířili. Důkazem je Bartoškova přítomnost na zádušní mši Karla Gotta v roce 2019, kde dokonce vystoupil s proslovem. Jejich osudy se však protnuly i v boji se stejnou nemocí – rakovinou mízních uzlin. Oba absolvovali chemoterapie a ozařování. Na čas se zdálo, že nad nemocí zvítězili.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
Britský premiér Keir Starmer se během své návštěvy Číny setkal s tamním premiérem Li Čchiangem, aby projednali budoucí směřování vzájemných vztahů. Čínský premiér v úvodu jednání prohlásil, že lidé v obou zemích si přejí otevřenou spolupráci a vzájemný prospěch. Podle jeho slov jsou Starmerovy snahy o zlepšení vazeb široce vítány, což dokazuje společný zájem na stabilitě v neustále se měnícím světě.
Astronomové objevili novou potenciálně obyvatelnou planetu, která se nachází přibližně 146 světelných let od naší sluneční soustavy. Tento objekt, který dostal označení HD 137010 b, je svou velikostí velmi podobný Zemi a podle vědců vykazuje podmínky, které jsou v mnoha ohledech srovnatelné s planetou Mars.
