Odchod oblíbeného herce Jiřího Bartošky (†78) zasáhl i Ivanu Gottovou (49), vdovu po legendárním zpěvákovi Karlu Gottovi (†80). Připomněla totiž osobní i profesní vazby, které mezi oběma muži existovaly.
Ačkoliv je v pozdějších letech spojila stejná diagnóza a Bartoška dokonce promluvil na Gottově zádušní mši, nebylo tomu tak vždy – mezi umělci došlo i k velmi napjatému období, kdy si navzájem nemohli přijít na jméno.
Napjaté vztahy mezi Gottem a Bartoškou vyvrcholily v roce 2000, kdy herec navštívil Gottovo slavnostní vystoupení v prestižní Carnegie Hall v New Yorku. Místo uznání však Bartoška koncert zkritizoval jako "nudný a nezajímavý", což podle svědků vykládal svým známým hned po představení. Tyto výroky se nakonec dostaly až ke zpěvákovi a ten neskrýval své zklamání.
„Lituju, že tam Jirka vůbec byl. Po koncertě to každému vyprávěl. Měli jsme úspěch, tak proč to pomlouvá?“ rozčiloval se tehdy Gott v rozhovoru pro Blesk. „Přišel nevrlý, všechno mu vadilo a o přestávce odešel, protože si myslel, že je konec. Říkal, že tam bylo jen pár emigrantů. Tak jsem mu zavolal a řekl: A to to, prosím tě, musíš každému vykládat? Víš, kolik věcí se mně nelíbí, a kolegy taky nepomlouvám. Tak si to nech pro sebe.“
Sám Bartoška přiznal, že koncert opustil předčasně. Důvodem prý byla únava po nočním mejdanu s režisérem Milošem Formanem a kameramanem Miroslavem Ondříčkem. „Dal jsem si cigáro a šel spát. Zítra jsme měli letět domů a nebylo mi moc dobře,“ uvedl tehdy. Dodal, že s Gottem si to raději vyříká osobně než přes média.
Navzdory této roztržce se později oba umělci usmířili. Důkazem je Bartoškova přítomnost na zádušní mši Karla Gotta v roce 2019, kde dokonce vystoupil s proslovem. Jejich osudy se však protnuly i v boji se stejnou nemocí – rakovinou mízních uzlin. Oba absolvovali chemoterapie a ozařování. Na čas se zdálo, že nad nemocí zvítězili.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Evropský průmysl čelí před nadcházející zimou vážným problémům v důsledku prudkého nárůstu cen energií a docházejících zásob plynu. Výrobní podniky od britského hrabství Shropshire až po německý Hamburk zasáhly výpadky v dodávkách a výrazné zvýšení provozních nákladů. Velkoobchodní ceny zemního plynu se v posledních dvou měsících zdvojnásobily v důsledku obnovených bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci dále komplikují narušené přepravní trasy na Blízkém východě, které brání plynulému zásobování evropského kontinentu.
Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
