Odchod oblíbeného herce Jiřího Bartošky (†78) zasáhl i Ivanu Gottovou (49), vdovu po legendárním zpěvákovi Karlu Gottovi (†80). Připomněla totiž osobní i profesní vazby, které mezi oběma muži existovaly.
Ačkoliv je v pozdějších letech spojila stejná diagnóza a Bartoška dokonce promluvil na Gottově zádušní mši, nebylo tomu tak vždy – mezi umělci došlo i k velmi napjatému období, kdy si navzájem nemohli přijít na jméno.
Napjaté vztahy mezi Gottem a Bartoškou vyvrcholily v roce 2000, kdy herec navštívil Gottovo slavnostní vystoupení v prestižní Carnegie Hall v New Yorku. Místo uznání však Bartoška koncert zkritizoval jako "nudný a nezajímavý", což podle svědků vykládal svým známým hned po představení. Tyto výroky se nakonec dostaly až ke zpěvákovi a ten neskrýval své zklamání.
„Lituju, že tam Jirka vůbec byl. Po koncertě to každému vyprávěl. Měli jsme úspěch, tak proč to pomlouvá?“ rozčiloval se tehdy Gott v rozhovoru pro Blesk. „Přišel nevrlý, všechno mu vadilo a o přestávce odešel, protože si myslel, že je konec. Říkal, že tam bylo jen pár emigrantů. Tak jsem mu zavolal a řekl: A to to, prosím tě, musíš každému vykládat? Víš, kolik věcí se mně nelíbí, a kolegy taky nepomlouvám. Tak si to nech pro sebe.“
Sám Bartoška přiznal, že koncert opustil předčasně. Důvodem prý byla únava po nočním mejdanu s režisérem Milošem Formanem a kameramanem Miroslavem Ondříčkem. „Dal jsem si cigáro a šel spát. Zítra jsme měli letět domů a nebylo mi moc dobře,“ uvedl tehdy. Dodal, že s Gottem si to raději vyříká osobně než přes média.
Navzdory této roztržce se později oba umělci usmířili. Důkazem je Bartoškova přítomnost na zádušní mši Karla Gotta v roce 2019, kde dokonce vystoupil s proslovem. Jejich osudy se však protnuly i v boji se stejnou nemocí – rakovinou mízních uzlin. Oba absolvovali chemoterapie a ozařování. Na čas se zdálo, že nad nemocí zvítězili.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
