Odchod oblíbeného herce Jiřího Bartošky (†78) zasáhl i Ivanu Gottovou (49), vdovu po legendárním zpěvákovi Karlu Gottovi (†80). Připomněla totiž osobní i profesní vazby, které mezi oběma muži existovaly.
Ačkoliv je v pozdějších letech spojila stejná diagnóza a Bartoška dokonce promluvil na Gottově zádušní mši, nebylo tomu tak vždy – mezi umělci došlo i k velmi napjatému období, kdy si navzájem nemohli přijít na jméno.
Napjaté vztahy mezi Gottem a Bartoškou vyvrcholily v roce 2000, kdy herec navštívil Gottovo slavnostní vystoupení v prestižní Carnegie Hall v New Yorku. Místo uznání však Bartoška koncert zkritizoval jako "nudný a nezajímavý", což podle svědků vykládal svým známým hned po představení. Tyto výroky se nakonec dostaly až ke zpěvákovi a ten neskrýval své zklamání.
„Lituju, že tam Jirka vůbec byl. Po koncertě to každému vyprávěl. Měli jsme úspěch, tak proč to pomlouvá?“ rozčiloval se tehdy Gott v rozhovoru pro Blesk. „Přišel nevrlý, všechno mu vadilo a o přestávce odešel, protože si myslel, že je konec. Říkal, že tam bylo jen pár emigrantů. Tak jsem mu zavolal a řekl: A to to, prosím tě, musíš každému vykládat? Víš, kolik věcí se mně nelíbí, a kolegy taky nepomlouvám. Tak si to nech pro sebe.“
Sám Bartoška přiznal, že koncert opustil předčasně. Důvodem prý byla únava po nočním mejdanu s režisérem Milošem Formanem a kameramanem Miroslavem Ondříčkem. „Dal jsem si cigáro a šel spát. Zítra jsme měli letět domů a nebylo mi moc dobře,“ uvedl tehdy. Dodal, že s Gottem si to raději vyříká osobně než přes média.
Navzdory této roztržce se později oba umělci usmířili. Důkazem je Bartoškova přítomnost na zádušní mši Karla Gotta v roce 2019, kde dokonce vystoupil s proslovem. Jejich osudy se však protnuly i v boji se stejnou nemocí – rakovinou mízních uzlin. Oba absolvovali chemoterapie a ozařování. Na čas se zdálo, že nad nemocí zvítězili.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
