Zpráva o úmrtí Josefa Zímy, který zemřel ve věku 92 let, vyvolala vlnu smutku a reakcí. První ohlasy na tuto smutnou událost se objevily již ve čtvrtek večer. Mezi těmi, kdo na zesnulého kolegu vzpomínali, byla například Veronika Žilková, kterou zpráva o smrti známého zpěváka a herce hluboce zasáhla.
Veronika Žilková vyjádřila svůj hluboký zármutek a soustrast na svém profilu na Instagramu, kde zveřejnila společnou fotografii s Josefem Zímou. Herečka vzpomínala na společné roky v divadle a vyzdvihla Zímův talent. "Odešel úžasný člověk. Pepíčku, moc vzpomínám na ty roky, kdy jsme spolu hráli v divadle. Gospel 'Ráno je smutné, jdu z práce domů' už nikdo tak nezazpívá," napsala na sociální síť.
O úmrtí Josefa Zímy informoval zpěvák a skladatel Pavel Skalický. Zpěvák byl od ledna znovu hospitalizován a jeho zdravotní stav se zhoršil. V listopadu minulého roku podstoupil operaci, při které mu byla amputována noha. I přes zdravotní komplikace se Zíma ještě vrátil na pódia.
Josef Zíma začal svou uměleckou kariéru jako herec po maturitě. Během studií na DAMU, kde absolvoval v roce 1953, se soukromě vzdělával ve zpěvu. Po ukončení studia nastoupil do svého prvního divadelního angažmá v Benešově a později se stal členem pražského Komorního divadla. Ve filmovém světě se proslavil zejména rolí prince Radovana v pohádce Princezna se zlatou hvězdou.
V hudební branži se nejprve prosadil jako zpěvák populární hudby. Mezi jeho nejznámější hity patří písně Gina, Milenci v texaskách a Zelené pláně. V 60. letech dosáhl vrcholu popularity a čtyřikrát po sobě se umístil mezi nejlepšími osmi v anketě Zlatý slavík, přičemž jeho nejlepším umístěním bylo třetí místo v roce 1964. Později se začal věnovat především dechové hudbě.
Josef Zíma obdržel v průběhu své kariéry řadu významných ocenění. V roce 2008 získal Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. O šest let později mu kolegové z divadla udělili Thálii za celoživotní mistrovství v kategorii opereta-muzikál. V roce 2019 mu prezident Miloš Zeman udělil Medaili Za zásluhy I. stupně za jeho přínos v oblasti umění.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
