Zpráva o úmrtí Josefa Zímy, který zemřel ve věku 92 let, vyvolala vlnu smutku a reakcí. První ohlasy na tuto smutnou událost se objevily již ve čtvrtek večer. Mezi těmi, kdo na zesnulého kolegu vzpomínali, byla například Veronika Žilková, kterou zpráva o smrti známého zpěváka a herce hluboce zasáhla.
Veronika Žilková vyjádřila svůj hluboký zármutek a soustrast na svém profilu na Instagramu, kde zveřejnila společnou fotografii s Josefem Zímou. Herečka vzpomínala na společné roky v divadle a vyzdvihla Zímův talent. "Odešel úžasný člověk. Pepíčku, moc vzpomínám na ty roky, kdy jsme spolu hráli v divadle. Gospel 'Ráno je smutné, jdu z práce domů' už nikdo tak nezazpívá," napsala na sociální síť.
O úmrtí Josefa Zímy informoval zpěvák a skladatel Pavel Skalický. Zpěvák byl od ledna znovu hospitalizován a jeho zdravotní stav se zhoršil. V listopadu minulého roku podstoupil operaci, při které mu byla amputována noha. I přes zdravotní komplikace se Zíma ještě vrátil na pódia.
Josef Zíma začal svou uměleckou kariéru jako herec po maturitě. Během studií na DAMU, kde absolvoval v roce 1953, se soukromě vzdělával ve zpěvu. Po ukončení studia nastoupil do svého prvního divadelního angažmá v Benešově a později se stal členem pražského Komorního divadla. Ve filmovém světě se proslavil zejména rolí prince Radovana v pohádce Princezna se zlatou hvězdou.
V hudební branži se nejprve prosadil jako zpěvák populární hudby. Mezi jeho nejznámější hity patří písně Gina, Milenci v texaskách a Zelené pláně. V 60. letech dosáhl vrcholu popularity a čtyřikrát po sobě se umístil mezi nejlepšími osmi v anketě Zlatý slavík, přičemž jeho nejlepším umístěním bylo třetí místo v roce 1964. Později se začal věnovat především dechové hudbě.
Josef Zíma obdržel v průběhu své kariéry řadu významných ocenění. V roce 2008 získal Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. O šest let později mu kolegové z divadla udělili Thálii za celoživotní mistrovství v kategorii opereta-muzikál. V roce 2019 mu prezident Miloš Zeman udělil Medaili Za zásluhy I. stupně za jeho přínos v oblasti umění.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.
