Herec Jiří Krampol se po krátké pauze vrátil do nemocnice. I když si nechtěl stěžovat, je zřejmé, že opakované pobyty v nemocničním prostředí ho už začínají unavovat.
Jiří Krampol, jeden z nejoblíbenějších českých herců, se v poslední době potýká s neustálými zdravotními problémy, které ho stále drží v nemocnici. Po nedávné hospitalizaci, kdy mu lékaři museli odčerpávat osmnáct litrů vody z těla, se vrátil domů o téměř dvacet kilo lehčí. Očekával odpočinek, ale bohužel se dlouho netěšil. Musel totiž opět vyhledat lékařskou pomoc.
„Mám zánět průdušek,“ řekl Krampol v rozhovoru pro eXtra.cz. „Lékaři mi řekli, že to tady v nemocnici vyléčí rychleji. Tak jsem tady, jsem na kyslíku, a prostě to musím vydržet.“ Sám přiznal, že jeho zdravotní stav není nijak šokující, vzhledem k jeho věku, ale nemocnice ho už začínají unavovat.
Herec, který měl s problémy s průduškami dlouhodobé potíže, se vyhnul závažnějším komplikacím, které by mohly vést k zápalu plic. „Doktoři to zjistili včas a snad mi rychle pomůžou. Ale upřímně řečeno, nemocnice už mi lezou na nervy,“ řekl s nadsázkou Krampol.
Na otázku, jak se cítí, odpověděl, že se necítí špatně, ale dlouhodobý pobyt v nemocnicích je pro něj vyčerpávající. „Starají se tu o mě skvěle, opravdu nemám co vytknout. Ale je to prostě už otravné, nemocnice už mi lezou na nervy,“ přiznal otevřeně.
Herec si také uvědomuje, že problémy, které má, jsou úměrné jeho věku. „Neskuhrám, patří to k tomu. Jsem pořád rád na světě a užívám si každý den. Ale někdy je to fakt otravné,“ dodal s úsměvem. Přestože si zachovává optimismus, není těžké pochopit, že by dal přednost zábavě a volnému času s přáteli před ležením v nemocnici.
Jeho fanoušci mu samozřejmě přejí rychlé uzdravení a brzký návrat do formy. Krampol, který je ve světě české kultury neodmyslitelnou osobností, už má za sebou několik těžkých období, ale vždy se dokázal z těžkostí dostat. Nyní mu nezbývá než se soustředit na rychlé uzdravení a věřit, že se brzy vrátí ke svému milovanému životu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
