Herec Jiří Krampol se po krátké pauze vrátil do nemocnice. I když si nechtěl stěžovat, je zřejmé, že opakované pobyty v nemocničním prostředí ho už začínají unavovat.
Jiří Krampol, jeden z nejoblíbenějších českých herců, se v poslední době potýká s neustálými zdravotními problémy, které ho stále drží v nemocnici. Po nedávné hospitalizaci, kdy mu lékaři museli odčerpávat osmnáct litrů vody z těla, se vrátil domů o téměř dvacet kilo lehčí. Očekával odpočinek, ale bohužel se dlouho netěšil. Musel totiž opět vyhledat lékařskou pomoc.
„Mám zánět průdušek,“ řekl Krampol v rozhovoru pro eXtra.cz. „Lékaři mi řekli, že to tady v nemocnici vyléčí rychleji. Tak jsem tady, jsem na kyslíku, a prostě to musím vydržet.“ Sám přiznal, že jeho zdravotní stav není nijak šokující, vzhledem k jeho věku, ale nemocnice ho už začínají unavovat.
Herec, který měl s problémy s průduškami dlouhodobé potíže, se vyhnul závažnějším komplikacím, které by mohly vést k zápalu plic. „Doktoři to zjistili včas a snad mi rychle pomůžou. Ale upřímně řečeno, nemocnice už mi lezou na nervy,“ řekl s nadsázkou Krampol.
Na otázku, jak se cítí, odpověděl, že se necítí špatně, ale dlouhodobý pobyt v nemocnicích je pro něj vyčerpávající. „Starají se tu o mě skvěle, opravdu nemám co vytknout. Ale je to prostě už otravné, nemocnice už mi lezou na nervy,“ přiznal otevřeně.
Herec si také uvědomuje, že problémy, které má, jsou úměrné jeho věku. „Neskuhrám, patří to k tomu. Jsem pořád rád na světě a užívám si každý den. Ale někdy je to fakt otravné,“ dodal s úsměvem. Přestože si zachovává optimismus, není těžké pochopit, že by dal přednost zábavě a volnému času s přáteli před ležením v nemocnici.
Jeho fanoušci mu samozřejmě přejí rychlé uzdravení a brzký návrat do formy. Krampol, který je ve světě české kultury neodmyslitelnou osobností, už má za sebou několik těžkých období, ale vždy se dokázal z těžkostí dostat. Nyní mu nezbývá než se soustředit na rychlé uzdravení a věřit, že se brzy vrátí ke svému milovanému životu.
Neutralita už dnes není zárukou bezpečí, spíše iluzí, která neodpovídá realitě současných hrozeb. Zatímco některé státy jako Finsko a Švédsko ji opustily a staly se aktivními členy Severoatlantické aliance, jiné, například Rakousko nebo Švýcarsko, dál lavírují. Ve světě hybridních válek a autoritářské expanze je ale neutralita čím dál častěji slabinou, nikoli výhodou.
Severoatlantická aliance urychleně připravuje dodávku protiletadlových systémů Patriot na Ukrajinu. Tuto skutečnost potvrdil nový vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), generál Alexus Grynkewich. Zároveň zdůraznil, že Rusko zůstane trvalou hrozbou pro bezpečnost kontinentu, a to i v případě, že by válka na Ukrajině skončila mírovou dohodou.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se „pravděpodobně nebude“ ucházet o třetí funkční období, ačkoliv by prý rád kandidoval, protože má „nejlepší čísla v průzkumech, jaká kdy měl“.
Toshiyuki Mimaki přežil atomové bombardování Hirošimy, a přestože je mu 83 let, jeho paměť mu stále slouží. Vzhledem k současné situaci ve světě však říká, že lidstvo čelí nejnebezpečnější éře od druhé světové války. Mimaki se celý život zasazuje o jaderné odzbrojení a je spolupředsedou organizace Nihon Hidankyo, která sdružuje lidi, kteří přežili útoky na Hirošimu a Nagasaki. V roce 2024 za svou činnost obdržela Nobelovu cenu míru.
V Moskvě se koná schůzka mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff přijel do Ruska krátce před vypršením termínu, který Putinovi stanovil prezident Trump.
Eiffelova věž, původně navržená jako 300metrová, překonává svou plánovanou výšku pokaždé, když se oteplí. Důvodem je jev nazývaný teplotní roztažnost, který ovlivňuje veškeré materiály. Teplotní roztažnost znamená, že se látky při vyšší teplotě rozpínají a naopak při ochlazení smršťují.
Plná okupace Pásma Gazy, jak ji avizoval premiér Benjamin Netanjahu, by znamenala zásadní zlom pro Izrael i celý region. Vojenská kontrola nad územím s více než dvěma miliony Palestinců by proměnila demografickou rovnováhu, zpochybnila samotnou definici Izraele jako židovského a demokratického státu a vystavila zemi obvinění z apartheidu. Bez jasné vize, co přijde po Hamásu, hrozí, že okupace Gazy přinese jen další chaos, odpor a humanitární katastrofu.
Podle analýzy BBC se počet útoků ruských dronů a raket na Ukrajinu více než zdvojnásobil od ledna, kdy se prezident Donald Trump opět ujal prezidentské funkce. K nárůstu útoků docházelo už koncem roku 2024, ještě za vlády Joea Bidena, ale po Trumpově nástupu do úřadu se jejich intenzita výrazně zvýšila a dosáhla rekordních hodnot. Trump přitom během své kampaně tvrdil, že válku ukončí do jediného dne, a Rusko podle něj zahájilo invazi kvůli tomu, že USA nevedl prezident, kterého by si Kreml vážil.
Speciální zmocněnec prezidenta USA Donalda Trumpa Steve Witkoff přistál v Moskvě. Podle médií byl přijat Kirillem Dmitrijevem, ředitelem ruského státního investičního fondu a Putinovým zvláštním zástupcem pro ekonomickou spolupráci s cizími státy.
Tento týden přichází americký prezident Donald Trump s novým ultimátem v rámci své strategie přinutit Rusko k míru v Ukrajině: Chce zavést nové tarifní sankce proti zemím, které stále nakupují ruskou ropu. Podle vysoce postaveného amerického úředníka by Trumpův zvláštní zástupce Steve Witkoff měl ve středu odcestovat do Ruska před tím, než nová pravidla vejdou v platnost.
Vysoký představitel OSN varoval před "katastrofálními důsledky", pokud Izrael rozšíří své vojenské operace v Gaze, poté co se objevily zprávy, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu plánuje kompletní znovuobsazení Pásma Gazy. Miroslav Jenča, asistent generálního tajemníka OSN, uvedl, že tento krok by byl "hluboce znepokojující" a mohl by ohrozit životy více Palestinců i izraelských rukojmí, které drží Hamás.
Válka v Gaze vypadá beznadějně a bez možnosti rychlého vyřešení. Brett McGurk, bývalý americký diplomat a analytik CNN, který měl klíčovou roli při vyjednávání dvou příměří v minulosti, tvrdí, že současná situace vyžaduje okamžité a rozhodné kroky k ukončení konfliktu. Podle něj je nezbytné nejenom přivést rukojmí domů, ale i umožnit humanitární pomoc, která musí neprodleně do Gazy dorazit, a zároveň se soustředit na dlouhodobou obnovu regionu bez vlivu Hamásu. McGurk navrhuje několik kroků, které by mohly pomoci tuto katastrofální situaci řešit.
