Agáta Hanychová se rozhodla využít příležitosti a rýpnout si do svého bývalého partnera Jaromíra Soukupa poté, co oznámil svůj návrat do ringu. S ohledem na jejich konflikty ohledně péče o dceru není překvapením, že si na jeho adresu neodpustila sarkastickou poznámku.
Agáta Hanychová se rozhodla znovu promluvit o svém bývalém partnerovi Jaromíru Soukupovi a tentokrát nešetřila kritikou. Jak uvádí web extra.cz, na sociálních sítích pronesla, že rozhodně nebude držet palce, když se Soukup vrátí do ringu. "Nechcete někoho na nošení ručníku?" napsala, což vzbudilo vlnu reakcí, zejména mezi fanoušky bojových sportů, kteří dobře vědí, že házení ručníku znamená vzdát zápas.
Hanychová tímto způsobem reagovala na nadcházející souboj Soukupa s Michalem Vančurou, který se uskuteční v dubnu. Tento komentář přitom není překvapením vzhledem k jejich předchozímu napjatému vztahu, který byl zatížen nejen osobními problémy, ale také spory o péči o jejich společnou dceru. Soukupův návrat do ringu tedy pro ni může být příležitostí k další provokaci.
Soukup už měl loni na podzim nastoupit do zápasu s Karlosem Bendou, ale kvůli zranění nakonec duelu zúčastnit nemohl. Tento incident posílil spekulace, že podnikatel může opět změnit názor a zápas se nakonec neuskuteční. To je v souladu s obecně rozšířeným přesvědčením, že Soukupův boj není ani zdaleka jistý.
Nicméně organizace Fight Night Challenge potvrdila, že zápas mezi Soukupem a Vančurou bude skutečně probíhat. Tato organizace, která pravidelně pořádá prestižní zápasy, se na nadcházející souboj velmi těší a na svých sociálních sítích sdílí informace o události. "Fight Night Challenge 9 přinese nejexkluzivnější kartu plnou těch nejatraktivnějších zápasů, které nikde jinde neuvidíte," píše organizace.
Michal Vančura, který se Soukupovi postaví, má bohatou kariéru v bojových sportech. V současnosti je mu 41 let a má na kontě desítky zápasů a tři bronzové medaile ze světových šampionátů. Vančura je známý svou odhodlaností a tvrdým přístupem k soupeřům, což z něj činí ideálního protivníka pro kontroverzního podnikatele.
Samotný Soukup, přestože je vnímán jako kontroverzní postava, si podle organizátorů zaslouží uznání za to, že se rozhodl postavit tomuto duelu čelem. "Naopak Jaromírovi Soukupovi patří všechna čest, že se tomuto duelu postavil čelem a jednou provždy uzavírá jednu etapu," dodávají pořadatelé v prohlášení.
Podle dalších informací, které organizace poskytla, Soukup podepsal s Fight Night Challenge dlouhodobou smlouvu. To znamená, že se můžeme těšit na více zápasů s jeho účastí v budoucnu. "Tento zápas nebude jen o tomto jednom duelu, ale o širší spolupráci, která přinese zajímavé zápasy v dalších měsících," uvádí organizátoři.
Všechny oči se tedy upírají na 19. dubna, kdy se souboj mezi Soukupem a Vančurou uskuteční v pražském O2 universu. Je jasné, že tento zápas bude jedním z nejvíce sledovaných a očekávaných sportovních událostí tohoto roku.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
