Donald Trump, prezident Spojených států, má před sebou dva zásadní testy, které rozhodnou, zda jeho politické manévry z něj udělají skutečného lídra nebo pouhého "tyrana". Jeho přístup k situacím v Gaze a na Ukrajině ukáže, zda je schopný ukázat se jako vůdce světového řádu, nebo zda jen manipuluje s ostatními státy, aby dosáhl osobních výhod, varuje CNN.
Trumpovo chování v posledních týdnech bylo plné kontroverzních kroků a výroků, které vyvolaly silné reakce na globální scéně. Na jedné straně se v minulosti pokusil o oslabení multilateralismu a vyjednal obchodní dohody, které v první řadě sloužily americkým zájmům. Na straně druhé je ale stále více zřejmé, že Trumpovo "vítězství" je často spíše povrchní, než skutečně prospěšné pro stabilitu světa.
Trumpovo jednání k probíhající krizi v Gaze znovu ukázalo jeho ambivalentní postoj vůči zahraniční politice. Reagoval na šokující záběry hladovějících dětí v Gaze a vyjádřil znepokojení nad humanitární situací. Mluvil o nutnosti zajistit potravinovou pomoc pro hladovějící obyvatele a slíbil vytvoření distribučních center pro potraviny. Nicméně zůstalo nejasné, jak konkrétně hodlá tento plán realizovat v oblasti, kde je humanitární pomoc často blokována nebo zasažena bombardováním.
Trumpova slova jsou přímým protikladem tvrzení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že v Gaze neexistuje hladomor. Mnozí však považují jeho prohlášení za politický kalkul, aby se vyhnul zodpovědnosti za situaci, v níž USA mají svou roli, zejména pokud jde o podporu izraelských vojenských operací.
Druhý test Trumpovy politiky se týká Ukrajiny, kde prezident vyjádřil rostoucí frustraci vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Trump totiž nešetřil kritikou na účet ruské neochoty přijmout jeho mírové návrhy a nastavil pro Putina ultimátum – 10 až 12 dní na rozhodnutí. Pokud Trump přistoupí k tvrdým sankcím, například cíleným na ruské ropné exporty, mohl by skutečně oslabit Rusko. Nicméně, takový krok by mohl ohrozit vztahy s Indií, Čínou a dalšími velmocemi, které se staví proti americkým sankcím.
Pokud Trump skutečně přistoupí k přímým sankcím, může ukázat, že je ochoten postavit se nejen za evropské spojence, ale i proti těm nejmocnějším režimům. Na druhé straně, pokud by zůstal pasivní, mohl by tím potvrdit, že jeho frustrace s Putinem vychází spíše z osobní pýchy než z morálního imperativu pomoci Ukrajině.
V oblasti obchodu se Trumpovi podařilo podepsat obchodní dohodu s Evropskou unií, která zahrnuje zavedení 15% cla na evropské vývozy do USA. Někteří kritici to považují za podřízení evropských zájmů, jiní vidí v dohodě pragmatický krok k ochraně amerických výrobních odvětví.
Avšak Trumpova obchodní vítězství jsou často přeplácená, jak se ukázalo u jeho prohlášení o "největší dohodě v historii". Skutečná podstata obchodních dohod bývá často složitější, než jak ji Trump představuje, a je otázkou, zda se Evropa vzdala něčeho zásadního. I když Trump může v této oblasti slavit úspěch, hrozí, že jeho jednostranný přístup poškodí dlouhodobé vztahy s klíčovými evropskými spojenci.
Trumpův pohled na svět, kde každý úspěch musí být absolutní a každý soupeř musí prohrát, může na krátkou dobu přinést zisky, ale dlouhodobě hrozí, že vyčerpá americký mezinárodní vliv. Někteří odborníci varují, že jeho politické manévry mohou poškodit stabilitu tradičních amerických aliancí, což může oslabit pozici USA na světové scéně.
Trumpovo "America First" si zakládá na silovém přístupu, který může pro některé menší státy vypadat jako vyjádření síly. Nicméně, pokud si USA znepřátelí své nejbližší partnery, může to mít zničující dopad na jejich dlouhodobou geopolitickou stabilitu.
A jak to bude s Ukrajinou a Gazou? Bude Trump schopný udržet rovnováhu mezi svou politickou strategií a skutečnými morálními imperativy? To ukážou nadcházející týdny.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.