Donald Trump, prezident Spojených států, má před sebou dva zásadní testy, které rozhodnou, zda jeho politické manévry z něj udělají skutečného lídra nebo pouhého "tyrana". Jeho přístup k situacím v Gaze a na Ukrajině ukáže, zda je schopný ukázat se jako vůdce světového řádu, nebo zda jen manipuluje s ostatními státy, aby dosáhl osobních výhod, varuje CNN.
Trumpovo chování v posledních týdnech bylo plné kontroverzních kroků a výroků, které vyvolaly silné reakce na globální scéně. Na jedné straně se v minulosti pokusil o oslabení multilateralismu a vyjednal obchodní dohody, které v první řadě sloužily americkým zájmům. Na straně druhé je ale stále více zřejmé, že Trumpovo "vítězství" je často spíše povrchní, než skutečně prospěšné pro stabilitu světa.
Trumpovo jednání k probíhající krizi v Gaze znovu ukázalo jeho ambivalentní postoj vůči zahraniční politice. Reagoval na šokující záběry hladovějících dětí v Gaze a vyjádřil znepokojení nad humanitární situací. Mluvil o nutnosti zajistit potravinovou pomoc pro hladovějící obyvatele a slíbil vytvoření distribučních center pro potraviny. Nicméně zůstalo nejasné, jak konkrétně hodlá tento plán realizovat v oblasti, kde je humanitární pomoc často blokována nebo zasažena bombardováním.
Trumpova slova jsou přímým protikladem tvrzení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že v Gaze neexistuje hladomor. Mnozí však považují jeho prohlášení za politický kalkul, aby se vyhnul zodpovědnosti za situaci, v níž USA mají svou roli, zejména pokud jde o podporu izraelských vojenských operací.
Druhý test Trumpovy politiky se týká Ukrajiny, kde prezident vyjádřil rostoucí frustraci vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Trump totiž nešetřil kritikou na účet ruské neochoty přijmout jeho mírové návrhy a nastavil pro Putina ultimátum – 10 až 12 dní na rozhodnutí. Pokud Trump přistoupí k tvrdým sankcím, například cíleným na ruské ropné exporty, mohl by skutečně oslabit Rusko. Nicméně, takový krok by mohl ohrozit vztahy s Indií, Čínou a dalšími velmocemi, které se staví proti americkým sankcím.
Pokud Trump skutečně přistoupí k přímým sankcím, může ukázat, že je ochoten postavit se nejen za evropské spojence, ale i proti těm nejmocnějším režimům. Na druhé straně, pokud by zůstal pasivní, mohl by tím potvrdit, že jeho frustrace s Putinem vychází spíše z osobní pýchy než z morálního imperativu pomoci Ukrajině.
V oblasti obchodu se Trumpovi podařilo podepsat obchodní dohodu s Evropskou unií, která zahrnuje zavedení 15% cla na evropské vývozy do USA. Někteří kritici to považují za podřízení evropských zájmů, jiní vidí v dohodě pragmatický krok k ochraně amerických výrobních odvětví.
Avšak Trumpova obchodní vítězství jsou často přeplácená, jak se ukázalo u jeho prohlášení o "největší dohodě v historii". Skutečná podstata obchodních dohod bývá často složitější, než jak ji Trump představuje, a je otázkou, zda se Evropa vzdala něčeho zásadního. I když Trump může v této oblasti slavit úspěch, hrozí, že jeho jednostranný přístup poškodí dlouhodobé vztahy s klíčovými evropskými spojenci.
Trumpův pohled na svět, kde každý úspěch musí být absolutní a každý soupeř musí prohrát, může na krátkou dobu přinést zisky, ale dlouhodobě hrozí, že vyčerpá americký mezinárodní vliv. Někteří odborníci varují, že jeho politické manévry mohou poškodit stabilitu tradičních amerických aliancí, což může oslabit pozici USA na světové scéně.
Trumpovo "America First" si zakládá na silovém přístupu, který může pro některé menší státy vypadat jako vyjádření síly. Nicméně, pokud si USA znepřátelí své nejbližší partnery, může to mít zničující dopad na jejich dlouhodobou geopolitickou stabilitu.
A jak to bude s Ukrajinou a Gazou? Bude Trump schopný udržet rovnováhu mezi svou politickou strategií a skutečnými morálními imperativy? To ukážou nadcházející týdny.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
