Donald Trump, prezident Spojených států, má před sebou dva zásadní testy, které rozhodnou, zda jeho politické manévry z něj udělají skutečného lídra nebo pouhého "tyrana". Jeho přístup k situacím v Gaze a na Ukrajině ukáže, zda je schopný ukázat se jako vůdce světového řádu, nebo zda jen manipuluje s ostatními státy, aby dosáhl osobních výhod, varuje CNN.
Trumpovo chování v posledních týdnech bylo plné kontroverzních kroků a výroků, které vyvolaly silné reakce na globální scéně. Na jedné straně se v minulosti pokusil o oslabení multilateralismu a vyjednal obchodní dohody, které v první řadě sloužily americkým zájmům. Na straně druhé je ale stále více zřejmé, že Trumpovo "vítězství" je často spíše povrchní, než skutečně prospěšné pro stabilitu světa.
Trumpovo jednání k probíhající krizi v Gaze znovu ukázalo jeho ambivalentní postoj vůči zahraniční politice. Reagoval na šokující záběry hladovějících dětí v Gaze a vyjádřil znepokojení nad humanitární situací. Mluvil o nutnosti zajistit potravinovou pomoc pro hladovějící obyvatele a slíbil vytvoření distribučních center pro potraviny. Nicméně zůstalo nejasné, jak konkrétně hodlá tento plán realizovat v oblasti, kde je humanitární pomoc často blokována nebo zasažena bombardováním.
Trumpova slova jsou přímým protikladem tvrzení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že v Gaze neexistuje hladomor. Mnozí však považují jeho prohlášení za politický kalkul, aby se vyhnul zodpovědnosti za situaci, v níž USA mají svou roli, zejména pokud jde o podporu izraelských vojenských operací.
Druhý test Trumpovy politiky se týká Ukrajiny, kde prezident vyjádřil rostoucí frustraci vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Trump totiž nešetřil kritikou na účet ruské neochoty přijmout jeho mírové návrhy a nastavil pro Putina ultimátum – 10 až 12 dní na rozhodnutí. Pokud Trump přistoupí k tvrdým sankcím, například cíleným na ruské ropné exporty, mohl by skutečně oslabit Rusko. Nicméně, takový krok by mohl ohrozit vztahy s Indií, Čínou a dalšími velmocemi, které se staví proti americkým sankcím.
Pokud Trump skutečně přistoupí k přímým sankcím, může ukázat, že je ochoten postavit se nejen za evropské spojence, ale i proti těm nejmocnějším režimům. Na druhé straně, pokud by zůstal pasivní, mohl by tím potvrdit, že jeho frustrace s Putinem vychází spíše z osobní pýchy než z morálního imperativu pomoci Ukrajině.
V oblasti obchodu se Trumpovi podařilo podepsat obchodní dohodu s Evropskou unií, která zahrnuje zavedení 15% cla na evropské vývozy do USA. Někteří kritici to považují za podřízení evropských zájmů, jiní vidí v dohodě pragmatický krok k ochraně amerických výrobních odvětví.
Avšak Trumpova obchodní vítězství jsou často přeplácená, jak se ukázalo u jeho prohlášení o "největší dohodě v historii". Skutečná podstata obchodních dohod bývá často složitější, než jak ji Trump představuje, a je otázkou, zda se Evropa vzdala něčeho zásadního. I když Trump může v této oblasti slavit úspěch, hrozí, že jeho jednostranný přístup poškodí dlouhodobé vztahy s klíčovými evropskými spojenci.
Trumpův pohled na svět, kde každý úspěch musí být absolutní a každý soupeř musí prohrát, může na krátkou dobu přinést zisky, ale dlouhodobě hrozí, že vyčerpá americký mezinárodní vliv. Někteří odborníci varují, že jeho politické manévry mohou poškodit stabilitu tradičních amerických aliancí, což může oslabit pozici USA na světové scéně.
Trumpovo "America First" si zakládá na silovém přístupu, který může pro některé menší státy vypadat jako vyjádření síly. Nicméně, pokud si USA znepřátelí své nejbližší partnery, může to mít zničující dopad na jejich dlouhodobou geopolitickou stabilitu.
A jak to bude s Ukrajinou a Gazou? Bude Trump schopný udržet rovnováhu mezi svou politickou strategií a skutečnými morálními imperativy? To ukážou nadcházející týdny.
Singapur, nízko položený městský stát v jihovýchodní Asii, čelí stále rostoucímu problému s „nepříjemnými záplavami“, které jsou důsledkem změny klimatu a zvyšujících se hladin moří. Tyto záplavy, které postihují parky, tunely a ulice, se zatím nejeví jako vážné ohrožení majetku nebo lidí, ale odborníci varují, že představují pouze předzvěst mnohem horších podmínek v budoucnosti.
Mezinárodní organizace, včetně Světového potravinového programu (WFP), varují, že humanitární pomoc, která doráží do Gazy, stále nedostačuje k pokrytí rozsáhlých potřeb tamních obyvatel. Ross Smith z WFP uvedl na tiskové konferenci, že "od začátku humanitárních přestávek v neděli dostáváme do Gazy přibližně 50 % toho, co žádáme."
Zatímco se v Pásmu Gazy šíří hlad a mezinárodní organizace varují před kolapsem humanitární situace, v historii existují případy, kdy byl hlad využit jako nástroj moci. Ukrajina za Josifa Stalina, Čína za Mao Ce-tunga, Severní Korea i části Afriky zažily hladomory, které nebyly důsledkem přírodních katastrof, ale lidského rozhodnutí. Lidstvo v dějinách přetvořilo hlad ve zbraň, na níž svět často neměl žádnou šanci reagovat.
Asteroid 2024 YR4, který se na začátku svého sledování zdál být na kolizní dráze s naší planetou, už není pro vědce novinkou, ale stále vyvolává otázky. I když v současnosti se tento objekt pohybuje mimo dosah našich teleskopů na své dráze kolem Slunce, jeho nově vypočítaná trajektorie nyní podle CNN ukazuje na jiný možný cíl: Měsíc.
Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a přinesli dojemnou reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár. Srdcervoucí příběh začíná pláčem matky, jejíž roční syn, Muhammad Umar, zemřel na podvýživu a meningitidu. Chlapec trpěl zdravotními problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav se zhoršil kvůli drastickému snížení humanitární pomoci USA, která letos zasáhla i tento region.
Podle odborníka Michaela Barrona by oficiální uznání Palestiny jako samostatného státu jednoznačně potvrdilo právo Palestinské samosprávy (PA) na těžbu zemního plynu z ložiska Gaza Marine. Tato ložiska by podle něj mohla generovat příjmy až 4 miliardy dolarů při současných cenách a Palestincům přinést roční zisk až 100 milionů dolarů po dobu 15 let, což by jim pomohlo snížit závislost na zahraniční pomoci.
Turecko zažívá mimořádně horké dny, kdy teploty dosahují rekordních hodnot. V pátek byla na jihovýchodě země, konkrétně ve městě Silopi, naměřena teplota 50,5 °C, což je nový národní rekord. Město se nachází jen 10 kilometrů od hranic s Irákem a Sýrií. Dosavadní rekord 49,5 °C byl zaznamenán v srpnu 2023, uvedl server Deutsche Welle.
Ruský letecký gigant Aeroflot čelil v pondělí 28. července rozsáhlým výpadkům svých IT systémů, které měly za následek zrušení nebo zpoždění více než 100 letů. Podle prohlášení aerolinky byly „provedeny nouzové úpravy letového řádu, včetně částečných zrušení“, a to kvůli poruše systému. Aeroflot požádal pasažéry, aby sledovali aktuální informace na webových stránkách letišť, informačních displejích a prostřednictvím hlasových oznámení v terminálech.
Konflikt na Ukrajině se protahuje již čtvrtým rokem a Rusko v něm drží většinu území, o které usiluje. Přestože Putinovy proklamované cíle, jako je demilitarizace a denacifikace Ukrajiny, nezajištění jejího členství v NATO a uznání ruských anexí, nebyly naplněny, prodlužování války oslabuje globální postavení Ruska. Z strategického hlediska by pro Rusko bylo výhodné vyhlásit vítězství nyní, aby si zachovalo svou sílu v nově vznikajícím multipolárním světě, uvedl server National Interest.
Nový výzkum ukazuje, že starší lidé, kteří se stravují zdravě, mají menší riziko chronických onemocnění než ti, kteří konzumují více "zánětlivých" potravin, jako jsou zpracované maso, rafinované obiloviny a slazené nápoje. Výzkum, který sledoval více než 2 400 švédských seniorů po dobu 15 let, ukazuje, jak důležitý je jídelníček pro zpomalení celkového procesu biologického stárnutí.
Donald Trump, prezident Spojených států, má před sebou dva zásadní testy, které rozhodnou, zda jeho politické manévry z něj udělají skutečného lídra nebo pouhého "tyrana". Jeho přístup k situacím v Gaze a na Ukrajině ukáže, zda je schopný ukázat se jako vůdce světového řádu, nebo zda jen manipuluje s ostatními státy, aby dosáhl osobních výhod, varuje CNN.
Válečná fronta na východě Ukrajiny, kde ukrajinští vojáci čelí stále sofistikovanějším ruským útokům dronů, se stává místem, kde se staré technologie, jako je rybářská síť, používají v boji proti high-tech hrozbám. Rybářské sítě, natažené na sloupech podél silnic, poskytují ukrajinským vojákům alespoň nějakou ochranu před ruskými drony, které stále častěji krouží nad jejich územím. Drony se zachytávají do pevných vláken sítí, což snižuje počet úspěšných zásahů.