Donald Trump, prezident Spojených států, má před sebou dva zásadní testy, které rozhodnou, zda jeho politické manévry z něj udělají skutečného lídra nebo pouhého "tyrana". Jeho přístup k situacím v Gaze a na Ukrajině ukáže, zda je schopný ukázat se jako vůdce světového řádu, nebo zda jen manipuluje s ostatními státy, aby dosáhl osobních výhod, varuje CNN.
Trumpovo chování v posledních týdnech bylo plné kontroverzních kroků a výroků, které vyvolaly silné reakce na globální scéně. Na jedné straně se v minulosti pokusil o oslabení multilateralismu a vyjednal obchodní dohody, které v první řadě sloužily americkým zájmům. Na straně druhé je ale stále více zřejmé, že Trumpovo "vítězství" je často spíše povrchní, než skutečně prospěšné pro stabilitu světa.
Trumpovo jednání k probíhající krizi v Gaze znovu ukázalo jeho ambivalentní postoj vůči zahraniční politice. Reagoval na šokující záběry hladovějících dětí v Gaze a vyjádřil znepokojení nad humanitární situací. Mluvil o nutnosti zajistit potravinovou pomoc pro hladovějící obyvatele a slíbil vytvoření distribučních center pro potraviny. Nicméně zůstalo nejasné, jak konkrétně hodlá tento plán realizovat v oblasti, kde je humanitární pomoc často blokována nebo zasažena bombardováním.
Trumpova slova jsou přímým protikladem tvrzení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že v Gaze neexistuje hladomor. Mnozí však považují jeho prohlášení za politický kalkul, aby se vyhnul zodpovědnosti za situaci, v níž USA mají svou roli, zejména pokud jde o podporu izraelských vojenských operací.
Druhý test Trumpovy politiky se týká Ukrajiny, kde prezident vyjádřil rostoucí frustraci vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Trump totiž nešetřil kritikou na účet ruské neochoty přijmout jeho mírové návrhy a nastavil pro Putina ultimátum – 10 až 12 dní na rozhodnutí. Pokud Trump přistoupí k tvrdým sankcím, například cíleným na ruské ropné exporty, mohl by skutečně oslabit Rusko. Nicméně, takový krok by mohl ohrozit vztahy s Indií, Čínou a dalšími velmocemi, které se staví proti americkým sankcím.
Pokud Trump skutečně přistoupí k přímým sankcím, může ukázat, že je ochoten postavit se nejen za evropské spojence, ale i proti těm nejmocnějším režimům. Na druhé straně, pokud by zůstal pasivní, mohl by tím potvrdit, že jeho frustrace s Putinem vychází spíše z osobní pýchy než z morálního imperativu pomoci Ukrajině.
V oblasti obchodu se Trumpovi podařilo podepsat obchodní dohodu s Evropskou unií, která zahrnuje zavedení 15% cla na evropské vývozy do USA. Někteří kritici to považují za podřízení evropských zájmů, jiní vidí v dohodě pragmatický krok k ochraně amerických výrobních odvětví.
Avšak Trumpova obchodní vítězství jsou často přeplácená, jak se ukázalo u jeho prohlášení o "největší dohodě v historii". Skutečná podstata obchodních dohod bývá často složitější, než jak ji Trump představuje, a je otázkou, zda se Evropa vzdala něčeho zásadního. I když Trump může v této oblasti slavit úspěch, hrozí, že jeho jednostranný přístup poškodí dlouhodobé vztahy s klíčovými evropskými spojenci.
Trumpův pohled na svět, kde každý úspěch musí být absolutní a každý soupeř musí prohrát, může na krátkou dobu přinést zisky, ale dlouhodobě hrozí, že vyčerpá americký mezinárodní vliv. Někteří odborníci varují, že jeho politické manévry mohou poškodit stabilitu tradičních amerických aliancí, což může oslabit pozici USA na světové scéně.
Trumpovo "America First" si zakládá na silovém přístupu, který může pro některé menší státy vypadat jako vyjádření síly. Nicméně, pokud si USA znepřátelí své nejbližší partnery, může to mít zničující dopad na jejich dlouhodobou geopolitickou stabilitu.
A jak to bude s Ukrajinou a Gazou? Bude Trump schopný udržet rovnováhu mezi svou politickou strategií a skutečnými morálními imperativy? To ukážou nadcházející týdny.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.