Donald Trump, prezident Spojených států, má před sebou dva zásadní testy, které rozhodnou, zda jeho politické manévry z něj udělají skutečného lídra nebo pouhého "tyrana". Jeho přístup k situacím v Gaze a na Ukrajině ukáže, zda je schopný ukázat se jako vůdce světového řádu, nebo zda jen manipuluje s ostatními státy, aby dosáhl osobních výhod, varuje CNN.
Trumpovo chování v posledních týdnech bylo plné kontroverzních kroků a výroků, které vyvolaly silné reakce na globální scéně. Na jedné straně se v minulosti pokusil o oslabení multilateralismu a vyjednal obchodní dohody, které v první řadě sloužily americkým zájmům. Na straně druhé je ale stále více zřejmé, že Trumpovo "vítězství" je často spíše povrchní, než skutečně prospěšné pro stabilitu světa.
Trumpovo jednání k probíhající krizi v Gaze znovu ukázalo jeho ambivalentní postoj vůči zahraniční politice. Reagoval na šokující záběry hladovějících dětí v Gaze a vyjádřil znepokojení nad humanitární situací. Mluvil o nutnosti zajistit potravinovou pomoc pro hladovějící obyvatele a slíbil vytvoření distribučních center pro potraviny. Nicméně zůstalo nejasné, jak konkrétně hodlá tento plán realizovat v oblasti, kde je humanitární pomoc často blokována nebo zasažena bombardováním.
Trumpova slova jsou přímým protikladem tvrzení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že v Gaze neexistuje hladomor. Mnozí však považují jeho prohlášení za politický kalkul, aby se vyhnul zodpovědnosti za situaci, v níž USA mají svou roli, zejména pokud jde o podporu izraelských vojenských operací.
Druhý test Trumpovy politiky se týká Ukrajiny, kde prezident vyjádřil rostoucí frustraci vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Trump totiž nešetřil kritikou na účet ruské neochoty přijmout jeho mírové návrhy a nastavil pro Putina ultimátum – 10 až 12 dní na rozhodnutí. Pokud Trump přistoupí k tvrdým sankcím, například cíleným na ruské ropné exporty, mohl by skutečně oslabit Rusko. Nicméně, takový krok by mohl ohrozit vztahy s Indií, Čínou a dalšími velmocemi, které se staví proti americkým sankcím.
Pokud Trump skutečně přistoupí k přímým sankcím, může ukázat, že je ochoten postavit se nejen za evropské spojence, ale i proti těm nejmocnějším režimům. Na druhé straně, pokud by zůstal pasivní, mohl by tím potvrdit, že jeho frustrace s Putinem vychází spíše z osobní pýchy než z morálního imperativu pomoci Ukrajině.
V oblasti obchodu se Trumpovi podařilo podepsat obchodní dohodu s Evropskou unií, která zahrnuje zavedení 15% cla na evropské vývozy do USA. Někteří kritici to považují za podřízení evropských zájmů, jiní vidí v dohodě pragmatický krok k ochraně amerických výrobních odvětví.
Avšak Trumpova obchodní vítězství jsou často přeplácená, jak se ukázalo u jeho prohlášení o "největší dohodě v historii". Skutečná podstata obchodních dohod bývá často složitější, než jak ji Trump představuje, a je otázkou, zda se Evropa vzdala něčeho zásadního. I když Trump může v této oblasti slavit úspěch, hrozí, že jeho jednostranný přístup poškodí dlouhodobé vztahy s klíčovými evropskými spojenci.
Trumpův pohled na svět, kde každý úspěch musí být absolutní a každý soupeř musí prohrát, může na krátkou dobu přinést zisky, ale dlouhodobě hrozí, že vyčerpá americký mezinárodní vliv. Někteří odborníci varují, že jeho politické manévry mohou poškodit stabilitu tradičních amerických aliancí, což může oslabit pozici USA na světové scéně.
Trumpovo "America First" si zakládá na silovém přístupu, který může pro některé menší státy vypadat jako vyjádření síly. Nicméně, pokud si USA znepřátelí své nejbližší partnery, může to mít zničující dopad na jejich dlouhodobou geopolitickou stabilitu.
A jak to bude s Ukrajinou a Gazou? Bude Trump schopný udržet rovnováhu mezi svou politickou strategií a skutečnými morálními imperativy? To ukážou nadcházející týdny.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Britskou politickou scénou otřásá rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa operací Downing Street, která vyvolala zásadní otázky o budoucnosti premiéra Keira Starmera. McSweeney, který je považován za architekta drtivého vítězství Labouristické strany v roce 2024, odstoupil v neděli v souvislosti s prohlubujícím se skandálem kolem jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Ve svém prohlášení McSweeney přiznal plnou odpovědnost za doporučení Mandelsona do této prestižní role, přestože byly známy jeho problematické vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.