Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Předpovědi pro francouzskou metropoli varují před intenzivní a vleklou vlnou veder, kvůli které by mohly teploty v Paříži poprvé v červnové historii překročit hranici 40 stupňů Celsia. Francie se přitom nachází v centru nynějšího oteplení poté, co země zaznamenala nejteplejší jaro od začátku oficiálních měření v roce 1900. Obyvatelé hlavního města se snaží situaci přizpůsobit, někteří senioři například zcela přestali využívat autobusovou dopravu, kterou označují za příliš dusnou, a raději volí metro.
Mnozí Evropané prožívají s tímto obdobím extrémních teplot již druhý takový výkyv v krátké době, což znamená, že léto pro desítky milionů lidí začíná další vlnou veder. Stupně varování pro nadcházející dny zvýšila Velká Británie, Francie, Španělsko, Švýcarsko i Německo, k nimž se přidala také některá města v severní a střední Itálii. Podle vědeckých analýz lidskou činností poháněná klimatická změna tyto extrémy zesiluje, což vede k tomu, že vlny veder, sucha i povodně jsou mnohem intenzivnější a frekventovanější.
Britský meteorologický úřad Met Office uvedl, že existuje čtyřicetiprocentní šance na překonání dosavadního červnového teplotního rekordu, který pochází z roku 1976. Odborníci potvrdili, že Anglie a Wales mají za sebou nejteplejší jaro v historii měření, ačkoliv aktuální teploty v Británii by neměly dosáhnout takové intenzity jako v pevninské Evropě. Španělská civilní ochrana zase varovala před dlouhým obdobím extrémních veder, které od neděle a po většinu příštího týdne postihne většinu území státu i Baleárské ostrovy.
Rekordní hodnoty hlásí také Švýcarsko, kde město Schaffhausen na severu země zaznamenalo nejvyšší červnovou teplotu v historii, která dosáhla 35,7 stupně Celsia. Vzhledem k tomu, že teploty mají v dalších dnech stoupat po celé zemi, jsou v ohrožení i další historická maxima. Němečtí meteorologové naopak upozorňují, že části země musí být během víkendu ve střehu před silnými bouřkami, krupobitím a přívalovými srážkami.
Zatímco většina lidí hledá způsoby, jak se ochladit pomocí úpravy jídelníčku, zvýšené hydratace a konzumace ovoce, někteří těží z dřívějších životních změn. Obyvatel vesnice Troo jižně od Paříže, který se během pandemie covidu-19 přestěhoval do skalního obydlí, si nynější podmínky pochvaluje. Jeskynní prostory obklopené masivní skálou totiž nabízejí stabilní teplotu po celý rok, což v současném kontextu klimatických změn označuje za neuvěřitelné štěstí.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila obrovské ohromení poté, co americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro italskou televizi prohlásil, že ho na summitu G7 „prosila“ o společnou fotografii. Výrok vyvolal mezi oběma lídry otevřený konflikt.
Americký prezident Donald Trump původně vstupoval do úřadu s přesvědčením, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, a proto usiloval o okamžité uzavření mírové dohody. V rozhovoru pro stanici France TV to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov byl Washington v té době přesvědčen, že se Kyjev nachází na pokraji úplného kolapsu, což na počátku loňského roku vedlo k velmi napjaté atmosféře a složitým jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně.
