Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Francouzský národní teplotní index, který vyjadřuje průměr denních a nočních teplot na desítkách míst v zemi, dosáhl ve středu 30 stupňů Celsia. Jedná se o nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947.
Více než polovina území Francie zůstává pod červeným varováním a na západě země se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Podle klimatické služby Copernicus roste teplota v Evropě dvakrát rychleji než celosvětový průměr, což vede k častějším letním vlnám veder, tlaku na zásoby vody a intenzivnějším lesním požárům.
Předběžná maxima ve Francii se pohybovala od 39 do 43 stupňů Celsia, přičemž nejvyšší hodnoty zaznamenal region Poitou-Charentes-Val de Loire. Kvůli extrémním podmínkám musely dříve zavřít pařížské památky jako muzeum Louvre a Eiffelova věž. Podle mluvčího muzea není budova dostatečně přizpůsobena klimatickým změnám.
Od minulého čtvrtka bylo ve Francii v souvislosti s vedry hlášeno nejméně 40 případů utonutí. Úřady rovněž varují před rizikem lesních požárů. V oblasti Maine-et-Loire bojovalo přes 150 hasičů s požárem v lese Breignon, který se jim podařilo dostat pod kontrolu. Ministr práce Jean-Pierre Farandou uvedl, že se Francie stává horkou zemí a společnost se bude muset přizpůsobit. Mírné ochlazení se očekává od pátku.
Extrémní počasí se ve středu rozšířilo i do dalších států, přičemž ve Velké Británii byla prodloužena platnost červené výstrahy. V Gosportu v hrabství Hampshire naměřili 36,1 stupně Celsia, což je nejteplejší červnový den v britské historii, a meteorologové nevylučují další nárůst.
Španělsko zaznamenalo rekordní průměrné denní teploty v pondělí a úterý. Červená varování platí pro severní části Španělska, kde teploty v Baskicku mohou dosáhnout 42 stupňů Celsia. V Itálii je v platnosti 16 červených výstrah, zejména v severních a centrálních oblastech.
Teplotní maxima by měla v Německu, Nizozemsku a Belgii vyvrcholit kolem víkendu. Vlna veder se následně přesune také do východní Evropy, kde již byla vydána varování pro Polsko, Chorvatsko či Maďarsko.
Německo hlásí případy utonutí a v několika regionech panují obavy ze sucha. Úřady v Braniborsku, Hesensku a Severním Porýní-Vestfálsku vyzývají občany k šetření vodou a města jako Stuttgart či Freiburg zakázala grilování. Nizozemská meteorologická služba vyhlásila kód oranžové s očekávanými maximy až 39 stupňů Celsia v pátek. Většina Belgie je rovněž pod oranžovou výstrahou s teplotami kolem 37 stupňů Celsia.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
