Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Francouzský národní teplotní index, který vyjadřuje průměr denních a nočních teplot na desítkách míst v zemi, dosáhl ve středu 30 stupňů Celsia. Jedná se o nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947.
Více než polovina území Francie zůstává pod červeným varováním a na západě země se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Podle klimatické služby Copernicus roste teplota v Evropě dvakrát rychleji než celosvětový průměr, což vede k častějším letním vlnám veder, tlaku na zásoby vody a intenzivnějším lesním požárům.
Předběžná maxima ve Francii se pohybovala od 39 do 43 stupňů Celsia, přičemž nejvyšší hodnoty zaznamenal region Poitou-Charentes-Val de Loire. Kvůli extrémním podmínkám musely dříve zavřít pařížské památky jako muzeum Louvre a Eiffelova věž. Podle mluvčího muzea není budova dostatečně přizpůsobena klimatickým změnám.
Od minulého čtvrtka bylo ve Francii v souvislosti s vedry hlášeno nejméně 40 případů utonutí. Úřady rovněž varují před rizikem lesních požárů. V oblasti Maine-et-Loire bojovalo přes 150 hasičů s požárem v lese Breignon, který se jim podařilo dostat pod kontrolu. Ministr práce Jean-Pierre Farandou uvedl, že se Francie stává horkou zemí a společnost se bude muset přizpůsobit. Mírné ochlazení se očekává od pátku.
Extrémní počasí se ve středu rozšířilo i do dalších států, přičemž ve Velké Británii byla prodloužena platnost červené výstrahy. V Gosportu v hrabství Hampshire naměřili 36,1 stupně Celsia, což je nejteplejší červnový den v britské historii, a meteorologové nevylučují další nárůst.
Španělsko zaznamenalo rekordní průměrné denní teploty v pondělí a úterý. Červená varování platí pro severní části Španělska, kde teploty v Baskicku mohou dosáhnout 42 stupňů Celsia. V Itálii je v platnosti 16 červených výstrah, zejména v severních a centrálních oblastech.
Teplotní maxima by měla v Německu, Nizozemsku a Belgii vyvrcholit kolem víkendu. Vlna veder se následně přesune také do východní Evropy, kde již byla vydána varování pro Polsko, Chorvatsko či Maďarsko.
Německo hlásí případy utonutí a v několika regionech panují obavy ze sucha. Úřady v Braniborsku, Hesensku a Severním Porýní-Vestfálsku vyzývají občany k šetření vodou a města jako Stuttgart či Freiburg zakázala grilování. Nizozemská meteorologická služba vyhlásila kód oranžové s očekávanými maximy až 39 stupňů Celsia v pátek. Většina Belgie je rovněž pod oranžovou výstrahou s teplotami kolem 37 stupňů Celsia.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.
